Hlavní obsah
Online

Druhá fáze války. Rusko spustilo masivní ofenzivu na Donbase

Foto: Profimedia.cz

Válka na Ukrajině. Ilustrační foto.

Reklama

aktualizováno •

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 18.4.

  • Starosta Lvova Andrej Sadovyj uvedl, že na město dnes ráno dopadlo 5 raket. Později úřady dodaly, že při útoku zemřelo 6 lidí a 8 se jich zranilo. Lvov a zbytek západní Ukrajiny byly dosud boji zasaženy méně než jiné části Ukrajiny.
  • Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské a proruské jednotky vyčistily celou městskou oblast přístavu Mariupol od ukrajinských sil. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal však uvedl, že vojáci navzdory ruskému požadavku složit zbraně stále bojují.
  • Dle ukrajinského generálního štábu ruská armáda započala svou další ofenzívu na východě Ukrajiny.
  • Při bojích na Ukrajině zemřel další ruský generál, zástupce velitele 8. armády ruských ozbrojených sil Vladimir Petrovič Frolov. Informovala o tom agentura TASS. Podle britského listu Daily Mail tak Rusko od začátku útoku na Ukrajinu přišlo již o osmého generála.

Válečnou situaci jsme sledovali online i v neděli.

  • Macron řekl, že pojede do Kyjeva, až to bude užitečné, ne aby ukázal podporu

    Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes řekl, že se vydá do Kyjeva, až tato cesta přinese něco užitečného. Na Ukrajinu se nevydá jen proto, aby jí symbolicky vyjádřil podporu, jak to udělali někteří evropští politici.

    V neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval Macrona na Ukrajinu, aby si podle něj uvědomil, že ruská vojska tam páchají genocidu. V rozhovoru, který odvysílala stanice France 5, Macron řekl, že s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nemluvil od doby, co ukrajinské úřady zveřejnily informace o vraždách civilistů v Buči. Jet na Ukrajinu zatím nemá v úmyslu ani americký prezident Joe Biden, uvedla agentura Reuters.

    „Pokud se vydám do Kyjeva, tak to učiním, abych se pokusil změnit situaci, a ne abych jen prokázal symbolickou podporu,“ řekl Macron. Dodal, že s ukrajinským prezidentem se slyšel po telefonu zhruba čtyřicetkrát.

  • Zahájení útoku na Donbasu potvrdil i prezident Volodymyr Zelenskyj

    „Můžeme říct, že ruské síly zahájily bitvu o Donbas, na kterou se dlouho připravovaly,“ řekl Zelenskyj ve videoproslovu.

    O začátku ruské ofenzivy v průběhu dneška hovořilo několik ukrajinských činitelů včetně zastupitelů oblastí na východě Ukrajiny. „Je to peklo. Ofenziva, o které jsme už týdny mluvili, teď začala,“ napsal na Facebooku gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Podle něj se bojuje ve městech Rubižne a Popasna.

  • Ukrajina hlásí zvýšenou ruskou ofenzívu na východě země

    Dle ukrajinského generálního štábu ruská armáda započala svou další ofenzívu na východě Ukrajiny.

    Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov uvedl, že ruská armáda se pokusila prolomit ukrajinskou obranu „téměř podél celé frontové linie v Doněcké, Luhanské a Charkovské oblasti“.

    Začala druhá fáze války, oznámil dnes na síti Telegram šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak, který také obyvatele Ukrajiny ujistil, že jejich ozbrojené síly zvládnou ruský útok odrazit.

    Dle zpráv Rusko shromažďuje další jednotky na území okupovaného Krymu. „Začali se pokoušet o zahájení hlavní fáze útoku,“ dodal Danilov, píše BBC.

  • Spojené státy začnou cvičit ukrajinské dělostřelce, dodávky zbraní pokračují

    Spojené státy začnou v nejbližších dnech cvičit ukrajinské dělostřelce. Do oblasti už byly dopraveny první zbraně z posledního balíčku vojenské pomoci, který Washington schválil minulý týden, uvedla dnes agentura AFP s odkazem na vysokého činitele ministerstva obrany. Podle Washingtonu Moskva již pociťuje sankce při výrobě zbraní a doplňování svých arzenálů.

    „Čtyři letecké spoje ze Spojených států s různým vybavením přistály v oblasti včera,“ řekl nejmenovaný představitel Pentagonu agentuře AFP. Další dodávka zbraní do pohraničí s Ukrajinou má dorazit v příštích 24 hodinách.

    Spojené státy schválily nový balíček vojenské pomoci Ukrajině minulý týden. Jeho hodnota činí zhruba 800 milionů dolarů (17 miliard Kč) a počítá s dodáním dělostřeleckých systémů s municí, obrněných transportérů či helikoptér.

  • V Azovstalu se ukrývá přes tisíc civilistů

    V areálu železáren a oceláren Azovstal v Mariupolu se v podzemí ukrývá více než tisíc civilistů, uvedla agentura Reuters.

    Dle zpráv vedení města se v areálu železáren ukrývá více než tisíc lidí. Ruské okupační síly přesto pokračují v ostřelování. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková dnes vyzvala Rusko, aby umožnilo vytvoření humanitárního koridoru pro evakuaci lidí z obléhaného města a také z Azovstalu.

    Mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Oleksandr Motuzjanyk označil situaci v Mariupolu za mimořádně složitou, uvedla agentura Reuters. Podle mluvčího resortu však ruské síly toto strategické přístavní město dosud plně neovládly.

  • Německé odbory a šéfové německých firem jsou proti bojkotu ruského plynu

    Němečtí zaměstnavatelé se společně s odbory postavili proti potenciálnímu zákazu Evropské unie na dovoz zemního plynu z Ruska, píše agentura AP. Takový krok by podle nich vedl ke ztrátě pracovních pozic a uzavírání továren.

    „Okamžité embargo na ruský plyn by vedlo k výpadkům výroby, odstávkám a k další deindustralizaci a dlouhodobé ztrátě pracovních míst v Německu,“ stojí v prohlášení, které dnes zveřejnili společně předseda unie německých odborů a předseda asociace zaměstnavatelů.

    Prohlášení přichází ve chvíli, kdy Unie zvažuje zavedení dalších sankcí na dovoz plynu z Ruska. Ukrajinští lídři podotýkají, že příjmy z vývozu ruské energie financují ničivou válku Moskvy proti Ukrajině a je třeba je co nejrychleji výrazně omezit.

  • Putin vyznamenal brigádu zodpovědnou za masakr v ukrajinském městě Buča

    Prezident Vladimir Putin udělil vyznamenání členům 64. motostřelecké brigády, která hrála klíčovou roli při masakru v ukrajinském městě Buča, kde bylo zavražděno několik stovek civilistů, píše agentura AFP.

    Některá z těl ležela na ulicích, jiná byla pohřbena do masových hrobů. Vrchní prokurátor Mezinárodního trestního soudu Karim Khan minulý týden po návštěvě Buči označil Ukrajinu za místo, kde byly spáchány zločiny.

    „Jsme tady, protože máme dobré důvody se domnívat, že jsou (na Ukrajině) páchány zločiny spadající do kompetence Mezinárodního trestního soudu,“ uvedl po návštěvě Khan.

  • Počet civilních obětí na Ukrajině od začátku války překročil 2000, uvádí OSN

    Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zahynulo přes 2000 civilistů, oznámil dnes Úřad Vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR). Dalších více než 2800 civilistů bylo zraněno. Mezi oběťmi je nejméně 207 dětí.

    Skutečný počet smrtelných obětí je podle OHCHR mnohem vyšší, protože v některých oblastech, kde se stále bojuje, nelze bilanci ověřit.

  • Na východě Ukrajiny podle zpráv z Moskvy i Kyjeva pokračují rozsáhlé boje

    Na východě Ukrajiny za uplynulý den pokračovaly rozsáhlé boje, informoval s odvoláním na dnešní prohlášení ukrajinských úřadů a ruského ministerstva obrany server CNN. Ruští vojáci podle gubernátora Doněcké oblasti Pavla Kyrylenka zasáhli několik civilních cílů v Kramatorsku, kde si nedávný útok na vlakové nádraží vyžádal několik desítek lidských životů.

    Ukrajinská armáda naopak osvobodila několik měst a vesnic v okolí Izjumu v Charkovské oblasti, uvedl podle agentury Interfax-Ukrajina mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Oleksandr Motuzjanyk.

    „Ano, můžu to potvrdit. Několik sídel bylo díky intenzivní vojenské operaci ukrajinské armády osvobozeno,“ řekl dnes mluvčí na tiskovém brífinku. Zdůraznil zároveň, že právě v okolí Izjumu Rusko shromažďuje své síly. „Mimo jiné se odtud snaží vést ofenzivu proti východu (Ukrajiny),“ uvedl Motuzjanyk.

    V nedalekém Kramatorsku ruské ostřelování zničilo nejméně osm obytných budov, vzdělávací zařízení a infrastrukturu, oznámil Kyrylenko.

  • V Azovstalu jsou i civilisté a děti, tvrdí úřady a žádají pro ně evakuaci

    V areálu železáren a oceláren Azovstal v Mariupolu se ukrývá mnoho civilistů, včetně žen, dětí a starších lidí. Tvrdí to šéf místní hlídkové policie Mychajlo Veršynin. Ukrajinská vicepremiérka dnes vyzvala Rusko k vytvoření humanitárního koridoru z Azovstalu pro civilisty.

    Podle bývalého ministra vnitra Arsena Avakova přežívají civilisté v úkrytech Azovstalu v otřesných podmínkách, bez vody, jídla nebo léků, informuje server Ukrajinska pravda. Podle něj se tito lidé ukrývají před ostřelováním ve skladech hutního závodu.

    Veršynin ruské jednotky obvinil, že využívají zbývající civilisty v Mariupolu, jejichž počet se podle ukrajinských médií pohybuje kolem 100 000, mimo jiné ke sbírání mrtvol nebo vykopávání masových hrobů. Tím se podle něj snaží zahladit stopy po svých zločinech. Ukrajinské úřady rovněž viní invazní jednotky, že pokračují v násilném odsunu obyvatel Mariupolu do Ruska.

    Mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Oleksandr Motuzjanyk označil situaci v Mariupolu za mimořádně složitou, uvedla agentura Reuters. Podle mluvčího resortu však ruské síly toto strategické přístavní město dosud plně neovládly.

  • Rusko podle šéfky centrální banky nemůže žít z rezerv, čeká ho transformace

    Ruská ekonomika nemůže donekonečna žít ze svých finančních rezerv a bude muset projít transformací, aby se vypořádala s důsledky mezinárodních sankcí. Uvedla to dnes guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová. Předpověděla také, že míra inflace v Rusku se vrátí na čtyřprocentní cílovou úroveň centrální banky až v roce 2024. Podle agentury Reuters přitom signalizovala další snižování úrokových sazeb.

    „Období, po které může ekonomika žít z rezerv, je časově omezené,“ uvedla Nabiullinová. „A již ve druhém a třetím čtvrtletí vstoupíme do období strukturální transformace a hledání nových podnikatelských modelů,“ dodala. Sankce podle ní zasáhly zejména finanční trh, ale „nyní začnou čím dál více ovlivňovat ekonomiku“.

    „Hlavní problémy budou souviset s restrikcemi na dovoz a logistiku zahraničního obchodu a v budoucnosti s restrikcemi na vývoz,“ uvedla šéfka centrální banky.

  • Putin: Inflace v Rusku se stabilizuje, Západ sankcemi uškodil sám sobě

    Inflace v Rusku se stabilizuje a k normálu se vrací i kurz rublu. Na poradě s vládními činiteli věnované otázkám domácí ekonomiky to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Podle agentury TASS rovněž upozornil, že snaha Západu ochromit ruskou ekonomiku v reakci na rozpoutání války selhala a že sankce západních zemí se obrátily proti nim samotným.

    Vlády mnoha západních států zavedly proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu zatím bezprecedentní sankce. Ukončení činnosti na ruském trhu oznámila po zahájení války také řada velkých soukromých společností.

    „Zvlášť se zastavím u tématu inflace. Ta se nyní stabilizuje,“ citovala šéfa Kremlu agentura TASS. Putin podle ní uvedl, že za poslední měsíc a půl vzrostly spotřebitelské ceny o 9,4 procenta a že meziroční inflace k 8. dubnu činila 17,5 procenta. „Kurz rublu se vrátil na úroveň z první poloviny února,“ poznamenal prezident.

    Dolar se nyní prodává zhruba za 80 rublů, zatímco na začátku března americká měna vystoupila až na rekordních téměř 140 rublů. Přestože rubl je zpět na úrovni, kde byl před invazí, podle analytiků to není přirozený vývoj, ale výsledek mnoha opatření, kterými se Moskva snaží kurz domácí měny podpořit.

  • Rusko vyhostí pracovníky bulharského velvyslanectví, jejich počet neupřesnilo

    Ruské ministerstvo zahraničí prohlásilo některé pracovníky bulharského velvyslanectví v Moskvě za nežádoucí osoby. Reaguje tak na březnové vyhoštění deseti ruských diplomatů z Bulharska. Ruská diplomacie počet bulharských diplomatů označených za nežádoucí zatím neupřesnila, informovala dnes agentura TASS.

    Ruské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo bulharského velvyslance. „Byla mu předána nóta ministerstva o prohlášení zaměstnanců bulharského velvyslanectví v Moskvě za nežádoucí osoby,“ stojí v krátkém oznámení ruské diplomacie.

    Bulharsko 18. března prohlásilo deset ruských diplomatů za nežádoucí s odůvodněním, že prováděli činnosti neslučitelné s Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích, podotkla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Tento obrat se obvykle používá pro výzvědnou činnost.

  • OSN: Z Ukrajiny uprchlo téměř 5 milionů lidí

    OSN informuje, že v důsledku pokračujících útoků na Ukrajině uprchlo ze země již více než 4,9 milionu Ukrajinců.

    Od 24. února, kdy Rusko provedlo invazi, odešlo přibližně 4 934 415 lidí, převážně žen a dětí, citovala agentura AFP Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

  • AP: Rusko zvyšuje počet útoků na zbrojní továrny a železnice

    Podle vojenských analytiků Rusko zvyšuje počet úderů na zbrojní továrny, železnice a další infrastrukturní cíle na Ukrajině proto, aby oslabilo schopnost země odolat velké pozemní ofenzivě v oblasti Donbasu, poznamenala AP.

  • Gubernátor: Při ruských raketových úderech zemřelo ve Lvově nejméně sedm lidí

    Při dnešních ruských raketových útocích na západoukrajinský Lvov zemřelo nejméně sedm lidí, dalších 11 jich je zraněno. Úřady původně informovaly o šesti mrtvých a osmi zraněných. Starosta Lvova Andrij Sadovyj předtím sdělil, že město zasáhlo pět střel.

    „Noční můra války nás dostihla i ve Lvově,“ reagovala sedmačtyřicetiletá Ljudmyla Turčaková, která utekla se dvěma dětmi z Charkova. „Na Ukrajině už není místo, kde bychom se mohli cítit bezpečně,“ dodala.

    Z předběžných informací vyplývá, že na město udeřily rakety s plochou dráhou letu vypálené z oblasti Kaspického moře, informují ukrajinská média.

  • Kvůli odchodu firem z Moskvy může přijít o práci na 200 000 lidí, míní starosta

    Na 200 000 lidí může přijít v ruském hlavním městě o práci kvůli odchodu zahraničních firem, odhadl starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Dodal, že moskevská radnice je připravena jim pomoci například rekvalifikačními programy. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

    Zastavení činnosti zahraničních firem je součástí protiruských sankcí, které Západ vůči Rusku zavedl kvůli invazi ruské armády na Ukrajinu. Sankce zahrnují i zablokování aktiv ruských občanů v zahraničí, což hodlá Rusko právně napadnout, oznámila dnes guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová. Nicméně dodala, že takový krok bude nutné pečlivě promyslet a důkladně právně zdůvodnit.

    Sobjanin dnes na svém blogu napsal, že lidem, kteří přijdou v důsledku odchodu zahraničních firem z Moskvy, jsou moskevské úřady připraveny pomoci rekvalifikačními kurzy nebo nabídkou dočasné práce v sociálních službách.

Reklama

Hlavní zprávy