Článek
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu ve středu prohlásil, že mobilizace se nebude týkat studentů či těch, kteří současně slouží v rámci všeobecné branné povinnosti. Mobilizováno by podle něj mělo být 300 tisíc rezervistů s bojovou zkušeností. O den později ministerstvo v prohlášení ještě zopakovalo, že hlavním faktorem rozhodující o tom, kdo bude mobilizován, je bojová zkušenost.
Šojgu ale zároveň v původním prohlášení uvedl, že na Ukrajině padlo necelých šest tisíc ruských vojáků, což zcela jistě vůbec neodpovídá realitě. I podle opatrných odhadů jsou ruské ztráty několikanásobně větší, což je ostatně i důvodem, proč Kreml zavelel k mobilizaci.
Co udělají volby s Ukrajinci v Česku
Platí heslo „Za Babiše bylo líp“ i pro válečné uprchlíky? Proč jsou komunální volby důležité i pro místní Ukrajince? Máte ve svém okolí běžence, který nalezl dočasný domov v Česku? Nasdílejte mu důležité informace z naší ukrajinské sekce, třeba o obecních volbách:
Kreml může opět lhát a do války vyslat brance
Nejen proto existuje dobrý důvod domnívat se, že ani ostatní části prohlášení nejsou pravdivé. Nebylo by tak překvapením, kdyby Putin na frontu ve velkém začal vysílat i rezervisty bez bojové zkušenosti. Mobilizován může být nejspíš v podstatě kdokoliv, kdo prošel základní vojenskou službou a není příliš starý.
„Šojgu předeslal, že branci ze základní vojenské služby nebudou nasazeni. To ale neznamená, že ti, kdo mají být demobilizováni letos na podzim, nemohou být okamžitě mobilizováni a nasazeni. Mám pocit, že zásady, které Šojgu a Putin zmínili, nebudou dodrženy,“ napsal na twitter analytik a bývalý americký voják Rob Lee. „Myslím si, že tak či onak bude nakonec nasazeno mnoho branců,“ dodal.
Rozhovor o válečné strategii Ukrajinců
„Ukrajina má na větší akce tak měsíc a půl až dva, než se počasí začne lámat,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy ukrajinský analytik Mychajlo Samus. Tou dobou by podle něj mohli na frontu dorazit i první mobilizovaní Rusové.
Smysl podle Leeho nedává se při přemýšlení o částečné mobilizaci vázat na zmiňované číslo 300 tisíc vojáků. Kreml chce zřejmě do boje vrhnout tolik lidí, kolik jen bude možné.
„Může se to týkat těch, kteří mají za sebou takovým či onakým způsobem službu v ozbrojených silách,“ řekl k tomu Seznam Zprávám v souznění s americkým analytikem Zdeněk Petráš z Oddělení vojenskostrategických studií Univerzity obrany.
Vzhledem k tomu, že v Rusku je dosud základní vojenská služba povinná, má Putin teoreticky k dispozici živé síly dost. Pro představu – podle Global Firepower by Rusko mělo mít včetně rezervistů i paravojenských útvarů k ruce 1 350 000 mužů. Nejsou v tom sice započtené letošní ztráty, všichni samozřejmě ani nemůžou být poslání na frontu a tak dále, oněch 300 tisíc vojáků by ale Moskva z čistě personálního hlediska dohromady dát měla.
Otázkou ale je, jestli je dokáže ozbrojit, dostat do boje a využít je tam.
Rezervista zřejmě umí ovládat zbraň. To je ale pro boj málo
Při povolání rezervisty se podle Petráše obecně očekává, že daný jedinec už prošel nějakým výcvikem, má zkušenosti a příprava takového člověka pro boj nebude tak náročná jako v případě úplného nováčka.
Rezervisté by tak podle Petráše mohli být schopni ovládat zbraně a techniku na vysoké úrovni a Putin podle něj navíc ani od mobilizace nejspíš neočekává přísun zvlášť odborného personálu.
Na druhou stranu umět střílet nebo ovládat techniku nutně neznamená připravenost na reálný boj. „Otázkou je také samozřejmě morální kredit – ochota bojovat a padnout. Přikláním se k tomu názoru, že morální duch může převýšit nedostatky týkající se zbraňových systémů,“ řekl Petráš.
Co mobilizace přinese?
Seznam Zprávy mluvily o důsledcích, ke kterým povede mobilizace vyhlášená prezidentem Vladimirem Putinem, s několika odborníky. Nabízíme například rozhovor s bývalým diplomatem v Rusku Vladimírem Votápkem:
Poslechnout si můžete také podcast Ptám se já s generálem Jiřím Šedivým.
Mnozí odborníci včetně například uznávaného experta na ruskou armádu z think-tanku CNAS (Center for New American Security) Michaela Kofmana také upozorňují na další důležitou věc – aby byli nepříliš vycvičení rezervisté schopní plnit základní úkoly, musí je někdo zkušený do boje alespoň vést. A to je pro Moskvu velký problém.
Ruská armáda o značnou část svých důstojníků už při bojích přišla a poddůstojníky schopné zajistit část organizace nezávisle na vrchním velení ruská armáda na rozdíl od armád NATO, kterým se ta ukrajinská už roky snaží přiblížit, téměř nemá a neměla ani v řadách profesionálních vojáků.
Toto je ostatně jeden z důvodů, kterým odborníci vysvětlovali ruské problémy s koordinací operací a logistikou. Podrobněji jsme téma rozebrali ve starším článku o sovětském duchu přežívajícím v ruské armádě i v profilu náčelníka ukrajinských sil Valerije Zalužného.
To nejlepší už Putin využil
Těžko očekávat, že se na tomto něco změní. Právě naopak je pravděpodobné, že rezervisté budou koordinováni ještě hůř, než byli profesionálové v úvodní části invaze.
A tohle ostatně platí na všech úrovních.
„Pořád se hovoří o tom, že Rusko má stále něco v záloze. Ale držet si v záloze něco klíčového, neodpovídá základním principům vedení konfliktu,“ řekl k tomu Petráš. Je podle něj sice možné, že mezi rezervisty jsou i bývalí příslušníci elitních jednotek, ale to nejlepší, co Putin měl, už bylo do boje s téměř jistě posláno.
„Šetřit si to nejlepší na moment, až se vám nebude dařit, nedává smysl. Když zahajujete válku, nepočítáte s tím, že se vám nebude dařit a nepřipouštíte si, že se místo útoku budete muset nakonec bránit,“ dodal analytik a bývalý voják.
Připomeňme, že Rusko před invazí dokázalo nashromáždit ke vpádu na Ukrajinu podle těch pro Moskvu nejoptimističtějších odhadů asi 190 tisíc vojáků. Kreml měl přitom na přípravu tolik času, kolik si jen přál, profesionální vojáky, plné stavy techniky, munice a tak dále. Přesto měl útok spoustu koordinačních a logistických nedostatků.
Teď má neadekvátně vycvičené rezervisty, málo času, neznámo do jaké míry vyčerpané zásoby techniky a munice, pošramocenou morálku a proti sobě ve srovnání s únorem lépe vyzbrojeného a připraveného nepřítele podporovaného Západem.
Mobilizace je katastrofa pro Rusko, shodují se odborníci
Jediné, co by mohlo hrát v následující fázi války (neočekává se, že by se rezervisti mohli přinést zásadnější sílu dřív než za několik měsíců) ve prospěch Ruska, je podle analytiků to, že obrana je obecně vzato snazší než útok.
Už to je ale pro Putina samo o sobě prohrou. Bráněním dosud zabraných území Rusko Kyjev nedobude a válku nevyhraje.
„Nebyl bych (ohledně mobilizace, pozn. red.) přehnaně pohrdavý, obzvlášť při výhledu na střednědobý výhled této zimy a příštího roku. Nepředpokládám ale, že tohle může obrátit poměr sil ve válce,“ zhodnotil částečnou mobilizaci Kofman.
Poslání nováčků s nízkou morálkou, kteří na frontě nechtějí být, do bojů, je podle bývalého velitele amerických pozemních sil v Evropě Marka Hertlinga předzvěstí „další ruské katastrofy“ a dalším znakem „ruské slabosti“.
Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) mobilizovaní rekruti nedají Rusku významnější použitelnou sílu, která by mohla zmařit šance Ukrajiny na osvobozování území až do zimy a přes ni. V příštím roce mobilizace může pomoct k udržení současných stavů počtu vojáků, ale ani to není jisté.
Na konec jen jedna připomínka – válka je nevyzpytatelná a i odborníci se mohou mýlit. Při ruské agresi na Ukrajině se to ukázalo hned na začátku. Většinový názor expertů na vývoj situace rozhodně neodpovídal tomu, co se v následujících měsících dělo.
