Hlavní obsah

Spasitel Kim. Rusko se žene do náruče mezinárodních vyvrhelů

Foto: Profimedia.cz, ČTK

Kim Čong-un a Vladimir Putin na setkání během summitu v roce 2019.

Reklama

Na Ukrajinu proudí pomoc ze Západu, Rusku nezbývá, než se s žádostí o dodávky zbraní obracet na vyděděnce mezinárodního společenství. Pro výrobu sovětské zbraňové technologie se rázem stala atraktivní zemí Severní Korea.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Hlavní roli v útocích na Kyjev a další ukrajinská města mají v posledních týdnech bezpilotní letouny Šáhid-136, které – navzdory sankcím uvalených OSN – Rusku zaslal Írán (psali jsme zde).

Poslední informace západních zpravodajských složek však naznačují, že Írán není jedinou sankcemi zatíženou zemí, která Rusy na Ukrajině nepřiznaně a oklikou podporuje.

Severní Korea „tajně zásobuje ruskou válku na Ukrajině značným množstvím dělostřeleckých granátů, přičemž zastírá skutečné místo určení dodávek zbraní tím, že se snaží vyvolat zdání, že jdou do zemí na Blízkém východě a v severní Africe,“ řekl před pár dny novinářům mluvčí americké Rady národní bezpečnosti John Kirby.

Neupřesnil, přes které země severokorejské zásilky putují, jasnými kandidáty jsou však Írán a Sýrie. Kirby rovněž odmítl sdělit, jakým způsobem Spojené státy tyto informace získaly a zda se budou snažit budoucí zásilky zachytávat.

Rusko v bojích na Ukrajině používá íránské jednorázové drony

Bezpilotní letouny, kterým se v odkazu na japonské sebevražedné letce z druhé světové války přezdívá „kamikaze“, jsou považovány za levnou a vysoce účinnou alternativu raket.

Ukrajina i Západ žádají OSN, aby zahájila vyšetřování dodávek íránských dronů ruské armádě. Podle nich jde o porušení rezoluce Rady bezpečnosti. Generální tajemník OSN ovšem misi nenařídil, a ustoupil tak Moskvě. Alespoň prozatím.

Podle analytiků jsou ruské zbrojní zakázky v Íránu a Severní Koreji předzvěstí rostoucího sbližování vojenských a diplomatických zájmů Moskvy a dvou zemí považovaných za mezinárodní vyvrhele.

Kombinace amerických obvinění s bleskovými nákupy zbraní, kdy se Rusko pokouší pořídit velké množství dělostřelecké munice od Pchjongjangu, a z Íránu rakety, kamikadze a další bezpilotní letouny, svědčí o logistických problémech Moskvy v Putinově válce, píše The Guardian.

Také britské ministerstvo obrany ve čtvrtek poznamenalo, že Rusko trpí nedostatkem zbraní a spoléhá na svého spojence Bělorusko. To mu prý v posledních týdnech dodalo přibližně stovku tanků.

Pokračující naléhavé snahy Kremlu o získání zbraní naznačují, že Rusko předpokládá pokračování bojů na Ukrajině i v příštím roce. A to navzdory řadě nedávných neúspěchů svých sil na bojišti v oblasti východního Donbasu a na jihu Ukrajiny.

Analýza:

Než nastane tuhá zima, stane se z krajiny moře bláta. Takzvaná rasputica ovlivnila válku na Ukrajině už letos na jaře, kdy ztěžovala přesuny ruské techniky, ale i mnoho jiných válek v historii. Období, kdy se těžká technika dá mimo zpevněné cesty přesouvat jen s těžkostmi, jsou označována za „vůbec nejhorší podmínky“ pro válku.

Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden uspořádal jednání o potřebách ruských ozbrojených sil.

„U každé položky výstroje nebo vybavení musíme naslouchat těm, kteří je používají, a pochopit, jak tyto položky fungují a zda jsou vhodné pro zamýšlený účel,“ řekl Putin a dodal, že zbraně „potřebují neustálou a nepřetržitou modernizaci a vylepšování, aby zůstaly účinné“.

Někteří lidé v Rusku kritizují vybavení ruské armády jako nedostatečné, staré a nepoužitelné. Podle britského ministerstva obrany ruská armáda přicházela od poloviny minulého měsíce kvůli ukrajinským protiútokům o více než 40 obrněných vozidel denně.

Ve středu se objevilo nejnovější hodnocení amerických zpravodajských služeb o ruských pokusech získat dělostřelectvo ze Severní Koreje, které naznačuje, že Pchjongjang se možná pokouší maskovat dodávky zbraní prostřednictvím zemí na Blízkém východě i jinde.

Atraktivní KLDR

Ačkoli John Kirby nejmenoval tranzitní země, Severní Korea dodává zbraně Íránu a obě země také spolupracují na vývoji raket. Pro Rusko je Severní Korea obzvláště atraktivní jako zdroj zbraní – KLDR totiž vyrábí zbraně stejné ráže pro severokorejské varianty systémů ze sovětské éry a drží jich velké zásoby.

Severní Korea „může představovat největší zdroj kompatibilní starší dělostřelecké munice mimo Rusko, včetně domácích výrobních zařízení pro další dodávky“, vysvětlil na začátku tohoto roku Joseph Dempsey, výzkumný pracovník Mezinárodního institutu pro strategická studia.

Kromě dobře zavedených tras pro dodávky výzbroje přes Blízký východ má Severní Korea také dobré železniční spojení s ruským Dálným východem prostřednictvím trasy ze severního města Tumangang do Chasanu.

Na prodej severokorejských zbraní se vztahují sankce OSN, které Moskva teoreticky podporuje. I přesto se Pchjongjangu daří v dodávkách výzbroje pokračovat.

„Severokorejské zbraně se skutečně dostávají do Íránu a existují poměrně dobře zavedené cesty,“ řekl pro The Guardian Jack Watling, vedoucí výzkumný pracovník Královského institutu.

„Rusové mají nedostatek v řadě klíčových oblastí, v neposlední řadě 122mm dělostřeleckých nábojů, kterých má Severní Korea značné zásoby. Je zcela pravděpodobné, že míří do Ruska a pravděpodobně půjdou různými cestami. Rusko se snaží stabilizovat své dodávky munice přes zimu, aby vyplnilo mezeru do doby, než začne vyrábět jeho vlastní průmyslová základna,“ dodává Watling s tím, že ruští výrobci zbraní řeší zejména vážné zdržení v chemické výrobě pro vysoce účinné výbušniny.

O sbližování ruských a íránských zájmů existuje několik dokumentů a záznamů, v neposlední řadě i kvůli jejich společné vojenské podpoře režimu Bašára Asada v Sýrii. Severní Korea se však pod drobnohled dostala až později.

Rostoucí izolace Ruska tak hodnotu Severní Koreje v souvislosti s válkou na Ukrajině zvyšuje. Vztahy těchto dvou zemí nebyly vždy vřelé jako v dobách Sovětského svazu, nyní však Kim Čong-un z potřeby Moskvy získat přátele jednoznačně těží.

5:59: Ruské zločiny na Ukrajině

Osmiměsíční válka rozpoutaná Ruskem na Ukrajině vyhnala podle Organizace spojených národů z domovů už 14 milionů lidí. A pokračující útoky ruských sil vzbuzují další obavy, že během zimy se počet lidí, kteří utíkají ze svých domovů, ještě zvýší. Ve světle podobných zpráv ožívá debata o tom, kdo a kdy bude za válečné škody, nebo dokonce válečné zločiny pohnán k zodpovědnosti. Jak daleko snaha o dopadení pachatelů zatím došla? O tom mluvíme s odbornicí na mezinárodní právo Veronikou Bílkovou.

Kim Čong-un a Vladimir Putin se poprvé setkali v roce 2019 na summitu v ruském Vladivostoku.

V říjnu Kim zaslal Putinovi vzkaz k narozeninám, v němž mu poblahopřál za „rozdrcení výzev a hrozeb Spojených států“.

Rusko se spolu s Čínou postavilo proti novým sankcím vůči Severní Koreji a v květnu vetovalo návrh vedený Spojenými státy. Rada bezpečnosti OSN se poprvé od roku 2006, kdy začaly být tresty pro Pchjongjang tématem, rozdělila, píše agentura Reuters.

Veřejnou podporu Moskvě KLDR oplatila, když Putin zavelel napadnout Ukrajinu. Jako jedna z mála zemí uznala nezávislost odtržených ukrajinských regionů a vyjádřila podporu Ruskem vyhlášené anexi části Ukrajiny.

„Speciální vojenská operace“ Moskvy na Ukrajině zahájila novou geopolitickou realitu, v níž se Kreml a Severní Korea mohou stále více sbližovat, možná dokonce do té míry, že se obnoví kvazi alianční vztahy, které existovaly během studené války,“ napsal v nedávné zprávě pro 38North Arťom Lukin, profesor Dálněvýchodní federální univerzity ve Vladivostoku.

Je pozoruhodné, že Pchjongjang začal pro popis svých vztahů s Ruskem používat nový výraz „taktická a strategická spolupráce“, dodal.

Rusko i Severní Korea tvrzení Spojených států o společném zbraňovém byznysu popírají.

Reklama

Doporučované