Odhalují nekalosti v Kyjevě. Bojí se, že stát teď našel cestu, jak je umlčet

V ukrajinském parlamentu se koncem září objevil návrh zákona, který podle novinářů a mediálních odborníků může otevřít cestu k cenzuře médií.

Normu – společně s některými opozičními poslanci – předložili zákonodárci z prezidentské strany Volodymyra Zelenského.

Jak napsal ukrajinský deník The Kyiv Independent, cílem změn je úprava občanského zákoníku, kritici však rázně varují, že může jít o ohrožení svobody tisku a nezávislé žurnalistiky.

Předseda parlamentního výboru pro svobodu projevu Jaroslav Jurčyšin, který zákon původně podpořil, ale následně svůj podpis stáhl, deníku řekl, že návrh „určitě ovlivní média“. „Zda pozitivně, nebo negativně, ukáže až čas.“

Investigativní mediální platforma Bihus.Info upozornila, že navrhovaná legislativa zvyšuje právní odpovědnost za kritické články a „mohla by ohrozit existenci investigativní žurnalistiky“.

Jinými slovy: Téměř každý kritický materiál by se mohl stát předmětem žaloby. Návrh zároveň navrhuje automaticky označovat informace za nepravdivé, pokud nejsou potvrzeny soudním rozhodnutím, a umožnit postihy za vyjádření osobního názoru.

Podobné obavy vyjádřil i Institute of Mass Information (IMI), ukrajinská nevládní organizace monitorující média. Podle jeho expertů zákon rozšiřuje předběžnou cenzuru, tedy blokování obsahu ještě před jeho zveřejněním, a umožňuje omezovat přístup k materiálům jako reakci na údajné porušení „osobních práv“, což může vyvíjet tlak na odstranění obsahu.

„Nová pravidla posílí postavení těch, kdo zneužívají mechanismy k vyvracení nepravdivých informací a ochraně cti a důstojnosti, aby se vyhnuli oprávněným obviněním ze strany novinářů,“ uvedl právník z IMI Volodymyr Zelenčuk.

Šéf ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk podobné výklady odmítl, experti nicméně upozorňují, že kontext hrozeb je třeba chápat i v souvislosti s počátky války a samotným zvolením prezidenta Zelenského. V posledních měsících se navíc objevují kritické hlasy z ukrajinských médií, která upozorňují na rostoucí tlak na novináře a omezování svobody tisku (viz infobox Obavy médií).

Na podobné případy rovněž dlouhodobě upozorňují již zmíněný IMI a mezinárodní Výbor na ochranu novinářů (Committee to Protect Journalists, CPJ), podle nichž se ukrajinská vláda v některých případech odvolává na bezpečnostní důvody, aby omezila činnost médií.

„Nebylo by to poprvé, co se vláda o něco podobného pokusila,“ řekla Seznam Zprávám ukrajinská právnička, která si přála zůstat v anonymitě.

„Výsledek by byl takový, že by se lidé ve vládních kruzích stali prakticky nedotknutelní, Spekuluje se, že právě o to usiluje šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak,“ varovala.

Na vysvětlenou: když ruská vojska vpadla v únoru 2022 na území suverénní Ukrajiny, národ se semkl a politici i největší rivalové odložili vzájemné spory, aby zemi společně ubránili. V prvních měsících byla mediální pozornost zaměřena prakticky jen na zahraniční politiku a obranu – oblasti, které byly životně důležité a pod drobnohledem veřejnosti i zahraničí.

Pokrytí domácí politiky a kritická reflexe vládních kroků ustoupily stranou; přistupovalo se k nim spíše nekriticky, což bylo vzhledem k naléhavosti situace pochopitelné.

Našly se ale výjimky, které od samého začátku války prosazovaly názor, že i v krizových dobách by měla média zachovávat svoji kritickou funkci a hlídat mocné.

Jednou z nich je Ukrajinska pravda, přední online zpravodajské médium, které vede novinářka z Krymu Sevhil Musajevová. Ta se společně se svým týmem měla postupně stát nepohodlnou prezidentskému úřadu a i v českých médiích se o ní často píše jako o té, kterou „nemá rád Zelenskyj“.

Server pravidelně přináší důkladné články o korupci. Nedávno například zveřejnil výsledky vyšetřování Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny ohledně bývalého místopředsedy vlády Oleksiye Černyšova, jehož manželka je podle zpravodajství Radia NV blízkou přítelkyní první dámy Oleny Zelenské.

Musajevová tvrdí, že Zelenského lidem se práce jejího týmu nezamlouvá, prezident se proto cíleně snaží kritiku umlčovat. „Nelíbí se mi, co se děje s lidmi, kteří kritizují vládu. V této hrozné době, kdy do Kyjeva stále dopadají drony, Zelenskyj přesto nachází čas, aby tlačil na novináře,“ pravila během červencového rozhovoru pro britské novináře.

Tlak na redakci se podle ní projevuje hned několika způsoby. Prezidentská kancelář například měla novinářům zakázat komunikaci s některými úředníky, a když to porušili, následovalo pokárání od poradce pro komunikaci Dmytra Lytvyna. Ten obvinění odmítl. „Toto médium opakovaně zveřejňuje bezdůvodná tvrzení proti mně osobně,“ prohlásil.

Stejně tak má médium čelit ekonomickému tlaku. Musajevová tvrdí, že příjmy z reklamy v posledních měsících prudce klesly poté, co měla prezidentská administrativa telefonicky nabádat firmy, aby stáhly svou podporu z akcí pořádaných redakcí.

Kvůli ztrátám server plánuje od října zavést zpoplatněný přístup. Dosud přitom šlo o volně dostupný zdroj informací.

Podle lidí z ukrajinských médií, protikorupčních institucí či občanské společnosti, kteří dlouhodobě podporují proevropské a demokratické směřování země a na podobné případy upozorňují proto, že nechtějí, aby pod tlakem války docházelo k oslabování otevřené společnosti, může mít vláda strategii, jak postupně posilovat kontrolu nad klíčovými oblastmi veřejného života.

Pod podmínkou anonymity Seznam Zprávám řekli, že tomu nasvědčuje několik událostí z posledních měsíců. Na mysli mají zejména pokus o oslabení nezávislé protikorupční infrastruktury země. Veřejný nesouhlas byl ovšem v létě natolik silný, že prezident nakonec ustoupil.

Následně se podle pozorovatelů pozornost vlády přesunula k médiím, zejména k redakcím, které dlouhodobě přinášejí kritické reportáže.

Podobné teorie kolují i mezi nezávislými novináři či bývalými vládními poradci s důvěryhodnými zdroji. Například šéfredaktorka deníku The Kyiv Independent Olga Rudenková na sociálních sítích i v několika rozhovorech zdůraznila, že novináři mají právo psát, co považují za důležité. A upozornila, že zneužívat k jejich zastrašování státní složky, jako je například civilní kontrarozvědka SBU, je nebezpečné a podkopává to důvěru veřejnosti v nezávislá média.

Musajevová z média Ukrajinska pravda pak Seznam Zprávám řekla, že vláda hodlá sankcionovat i majitele novin, českého podnikatele Tomáše Fialu, a to bez bližšího vysvětlení důvodů.

„Mluvilo se o tom, že to měl být další krok v rámci tlaku na nezávislá média. Zatím se to podle všeho odložilo, ale situaci velmi pozorně sledujeme,“ řekla k tomu redakci již dříve protikorupční expertka Olena Halušková.

Ona sama je přesvědčená, že přijdou další pokusy o oslabení institucí. „Jen budou možná chytřejší, méně okatí. Doteď měli pocit, že si mohou dělat, co chtějí. Že Západ nebude reagovat,“ dodala.

Tomáš Fiala, který působí jako generální ředitel investiční skupiny Dragon Capital, britskému deníku The Times řekl, že vláda prezidenta Zelenského reaguje negativně na kritické zpravodajství deníku již několik let, konkrétní příklady však neuvedl. K obviněním, že Ukrajina proti němu hodlá zakročit, se však nechtěl vyjadřovat.

„Když deník přinese exkluzivní vyšetřování nebo informuje o korupční kauze, například v případě místopředsedy vlády Černyšova, vyvolá to emocionální reakci. Bohužel existují určité tendence ze strany nejvyšších úřadů omezovat svobodu slova. Používají různé metody, jak omezit svobodu publikací, které představují nezávislá média,“ uvedl.

Rezervovaný vztah k médiím dával Zelenského tým najevo už krátce po nástupu k moci v roce 2019. Tehdejší šéf prezidentské kanceláře Andrij Bohdan prohlásil, že „vláda novináře nepotřebuje“ a že s veřejností bude komunikovat „napřímo“.

Jak později upozornil list The Kyiv Independent, prezidentův úřad se místo otevřeného dialogu s tiskem rozhodl spíše posilovat loajální média a kritické novináře postupně vytlačovat na okraj (viz infobox Nežádoucí).

Podle šéfa Národní unie novinářů Ukrajiny Sergije Tomilenka je to zvlášť zklamáním u prezidenta, který sám pochází z mediálního prostředí a měl by podle něj lépe chápat význam svobody slova.

Zelenského administrativa veškerá obvinění ostře odmítá a tvrdí, že přísnější kontrola mediálního prostoru je v podmínkách války nezbytná. Podle představitelů prezidentské kanceláře nejde o omezování kritiky, ale o obranu státu před ruskou propagandou a šířením dezinformací, jež mohou mít přímý dopad na bezpečnost.

Kritici oponují, že hranice mezi ochranou informačního prostoru a umlčováním nepohodlných hlasů se začíná stírat. Nezávislá média jako Ukrajinska pravda opakovaně upozorňují na rostoucí obtíže při získávání informací, selektivní přístup k tiskovým akcím i na ekonomický tlak, který je podle nich součástí snahy vlády upevnit si kontrolu nad veřejnou debatou.