Hlavní obsah

Válku jako slovo škrtli. Na pád rublu je však cenzura Kremlu krátká

Foto: love4aya, Shutterstock.com

Ruský prezident Vladimir Putin během tiskové konference. Snímek z prosince 2019.

Reklama

1. 3. 2022 10:00

O pondělním těžkém ostřelování Charkova se Rusové z většiny médií neměli šanci mnoho dozvědět. Propagandu ale podrývají první dopady západních sankcí.

Článek

Když byla krátce po okupaci Československa v srpnu 1968 obnovena komunistická cenzura, její první zásahy mířily proti otevřenému zpravodajství o invazních vojscích Sovětského svazu a dalších států Varšavské smlouvy. Nově zřízený Úřad pro tisk a informace nejprve zakázal novinářům používat termíny „okupant“ a „okupace“. V následujících instrukcích jim zapověděl informovat o počtu obětí a škodách, které příslušníci okupačních armád způsobili.

Velmi podobná omezení platí v současném Rusku. Tamní úřady se pečlivě starají o to, aby se k lidem dostaly jen takové informace o válce na Ukrajině, jaké vyhovují režimu prezidenta Vladimira Putina.

Cenzorský úřad Roskomnadzor minulý týden médiím nařídil, aby při zpravodajství z Ukrajiny používala pouze ruské vládní nebo armádní zdroje, a zakázal jim používat slova „útok“, „invaze“ nebo „vyhlášení války“. Správně se má vpád ruských vojsk označovat jako „speciální vojenská operace“.

Médiím, která se odvážila psát otevřeněji, jako je třeba televize Dožď, úřad pohrozil zákazem činnosti. Oznámil také, že omezí přístup k sociální síti Facebook, kterou obvinil z restrikcí proti médiím spřízněným s Kremlem.

Naprostá většina nejsledovanějších ruských médií se pokyny cenzorů řídí, stejně jako to dělala dříve. Pokud by se vzpírala, mohl by je potkat osud některých opozičních titulů, které úřady označily za „zahraniční agenty“.

Takové ocejchování, které bylo původně zaměřené proti nevládním organizacím, s sebou nese kromě jiného také povinnost připojovat ke každé publikované informaci sdělení, že zpráva byla vytvořena nebo distribuována „zahraničním masovým médiem vykonávajícím funkci zahraničního agenta“ nebo „ruskou právnickou osobou vykonávající funkci zahraničního agenta“ (viz například twitterový příspěvek TV Dožď níže).

V prokremelských médiích tvoří většinu zpravodajství oficiální stanoviska a postoje ruských úřadů a činitelů, v čele s prezidentem Putinem.

„Operace na Ukrajině. Kronika pátého dne“ – zněl například pondělní hlavní titulek zpravodajského portálu Gazeta.ru. Stejně jako v dalších prokremelských médiích se velká pozornost věnovala prvnímu jednání mezi ukrajinskou a ruskou delegací v Bělorusku. O těžkém ostřelování ukrajinského Charkova a obětech ani slovo (o Charkově např. zde).

Zato se čtenáři v přehledu událostí překládá hned několik příspěvků ruských tiskových agentur o údajném ostřelování civilních objektů v separatistických oblastech s centry ve městech Doněck a Luhansk.

Běžný Rus, který nevyhledává opoziční nebo zahraniční zpravodajství a sleduje převážně státní televizní stanice nebo loajální noviny a weby, tak mohl v prvních dnech od zahájení útoku žít v dojmu, že ruští vojáci vykonávají pouze operace na obranu povstaleckých republik na Donbase, které ohrožují útoky nařízené „neonacistickou“ a nelegitimní ukrajinskou vládou, jež tyranizuje vlastní obyvatele.

Přesto je na rozdíl od prvních dnů po začátku invaze na stránkách ruských médií patrný jeden podstatný posun. Státní ani soukromé tituly, které se drží oficiální linie, totiž nemohly odignorovat první dopady západních sankcí, které se na Rusko přivalily už v několika vlnách a které se čím dál více dotýkají životů obyčejných Rusů.

I v tomto případě je zřetelné zdůrazňování informací z vládních míst, které ujišťují o zvládání situace. Zprávy typu, že hodnota rublu vůči dolaru strmě padá, nebo že centrální banka radikálně zvýšila úrokovou sazbu, se jednoduše nedají zamést pod koberec ani v Rusku.

Prokremelské zdroje zatím nedávají prostor projevům frustrace obyvatel.

Reportáže s hlasy lidí, kterým se rázem znehodnotily úspory v ruské měně nebo mají problémy s karetními platbami, si tak mohou přečíst v utlačovaných opozičních titulech nebo v zahraničních médiích.

Opoziční média přinášejí i reálnější pohled na samotnou válku. Na rozdíl od politicky konformních redakcí informují také o protiválečných protestech (více zde) v ruských městech a zásazích ruských bezpečnostních složek, které v uplynulých dnech zatkly tisíce demonstrantů.

Ruská propaganda ztrácí sílu i v západních státech. Jednak nemá šanci příliš uspět proti obrovské vlně solidarity s bojujícími a strádajícími Ukrajinci. Zároveň se prokremelským médiím čím dál více komplikuje přístup k vysílacímu prostoru a webu. Jedním z posledních postihů bylo pondělní oznámení společnosti Meta Platforms, pod kterou spadá Facebook, že omezí působení RT a zpravodajského webu Sputnik na území EU.

Samostatnou kapitolou jsou v Rusku sociální sítě, které už dlouhá léta fungují jako propagandistické bojiště. V roce 2014 je zaplavily falešné účty ruských trollů, kteří šířili překroucené nebo falešné informace, ale i oficiální ruské zprávy nebo komentáře s cílem ospravedlnit anexi ukrajinského poloostrova Krym. Podobně se ruské dezinformační továrny podle odborníků podepsaly i na rostoucím napětí kolem Ukrajiny.

Pejsek a kočička jako metafora ruského vítězství

Ruská propaganda má mnoho podob a zdaleka se neomezuje jen na státní média. Agentura AP upozornila na jeden populární příspěvek z proputinovského účtu Funrussianprezident, který nasbíral více než tři čtvrtě miliónu zobrazení během dvou týdnů. Na videu z 12. února nejprve štěně huskyho, které má digitálně přilepenou americkou vlajku, šlápne zkusmo na ocas „ruské“ kočce. Ta se v reakci ožene drápkem po štěněčím čumáku, načež se malý psík vystraší a uteče. Následně ještě jiné, s kočkou spolupracující psisko v barvách Běloruska odradí od přiblížení čtvrtého, „britského“ účastníka šarvátky.

Analytici izraelské technologické společnosti Cyabra, kteří monitorovali tisíce účtů na facebooku a twitteru s příspěvky o Ukrajině, zjistili během dnů před ruskou invazí náhlý a dramatický nárůst protiukrajinského obsahu. Velká část účtů byla zřejmě falešná a byla vytvořená skupinami navázanými na ruskou vládu.

Na rozdíl od střední nebo západní Evropy se v Rusku více používají alternativní platformy, hlavně národní obdoba Facebooku zvaná VKontakte nebo služba Telegram. Obě jsou benevolentnější vůči šíření dezinformací nebo jinému zneužívání. Majitel Telegramu Pavel Durov, který kvůli sporům s Kremlem žije v zahraničí, o víkendu prohlásil, že zvažuje omezení této služby v zemích válečného konfliktu. Vzápětí ale ze svého plánu ustoupil, oficiálně kvůli protestům uživatelů.

Válka na Ukrajině

Foto: Seznam Zprávy, Shutterstock.com

.

Podívejte se, jak pomoci Ukrajině. Reportéři Seznam Zpráv se už pošesté vydali na Ukrajinu, podívejte se na jejich očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny. Seznam Zprávy v ukrajinštině (praktické informace, zprávy, příběhy) – Українські новини.

To nejdůležitější k dění na Ukrajině shrnujeme každý všední den v newsletteru Tečka. Přihlaste se k odběru.

Oprava: Původní verze článku špatně uváděla, že portál Youtube patří pod společnost Meta Platforms. Za chybu se omlouváme.

Reklama

Doporučované