Trump uvalil cla na EU ve výši 30 procent

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Spojené státy zavedou od 1. srpna na dovoz zboží z Evropské unie clo 30 procent. Vyplývá to z dopisu adresovaného šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové, který na své síti Truth Social zveřejnil americký prezident Donald Trump.

Von der Leyenová uvedla, že EU je připravena pokračovat v jednáních do 1. srpna, a nevyloučila přijetí odvetných opatření, pokud to bude nutné. Tři nejmenovaní představitelé EU agentuře Reuters v reakci na oznámení řekli, že hrozba uvalení cel je jen vyjednávací taktikou.

Mluvčí Evropské komise Olof Gill tento týden uvedl, že EU by chtěla dosáhnout obchodní dohody se Spojenými státy před 1. srpnem, mohlo by to být možné i v nadcházejících dnech. Jeho slova v sobotu von der Leyenová potvrdila a zdůraznila, že EU dlouhodobě usiluje o vyjednání řešení.

Dodala, že uvalení cel 30 procent na zboží z EU by narušilo klíčové transatlantické dodavatelské řetězce a poškodilo podniky i spotřebitele na obou stranách Atlantiku.

Von der Leyenová rovněž zdůraznila, že EU je připravena podniknout nezbytné kroky. „Podnikneme veškeré nezbytné kroky na ochranu zájmů EU, včetně přijetí přiměřených protiopatření, pokud bude třeba,“ řekla. Málokterá ekonomika ve světě podle ní dosahuje unijní úrovně otevřenosti a dodržování praxe spravedlivého obchodu.

Trump zveřejnil také dopis adresovaný mexické prezidentce Claudii Sheinbaumové. Z toho vyplývá, že Mexiko bude od 1. srpna také čelit clu 30 procent, napsala agentura Reuters. Mexické ministerstvo hospodářství uvedlo, že bilaterální pracovní skupina se snaží dosáhnout vyjednání alternativy k 30procentním clům ještě před 1. srpnem.

Trump v dopise také varoval, že pokud by EU chtěla vyhlásit odvetná cla, tak o stejné procento Spojené státy svá cla dále zvýší. EU již dříve oznámila protiopatření proti americkým clům, jejich platnost však odložila.

Podle zdrojů ČTK bylo v reakci na současné dění narychlo svoláno na nedělní odpoledne v Bruselu jednání takzvaného Coreperu, tedy velvyslanců členských států při EU. Diplomaté by měli řešit, jak by se EU měla zachovat a jaké kroky by případně měla přijmout. Jde zejména o možnost zavedení protiopatření.

EU přijala již v dubnu první balík protiopatření proti americkým clům za 21 miliard eur (asi 518 miliard Kč), následně ho ale odložila o 90 dní, do tohoto pondělí 14. července. Jestliže nedojde k jeho dalšímu odkladu, měla by tedy tato opatření začít platit.

Podle informací z posledních dní se v souvislosti s jednáním s americkou stranou uvažovalo o dalším odkladu těchto protiopatření, není ale jasné, zda nynější Trumpovo rozhodnutí tuto situaci nezměnilo.

Trump na začátku dubna představil rozsáhlá cla, která označil za reciproční, s minimální sazbou deset procent na většinu zboží dováženého do USA. Na dovoz výrobků z EU zavedl clo 20 procent. Den po začátku platnosti cel však s okamžitou platností na 90 dní snížil většině zemí takzvanou reciproční sazbu na deset procent. Prezident uvedl, že v této pauze chce zemím umožnit uzavřít s USA dvoustranné dohody.

Koncem května Trump uvedl, že jednání s EU o obchodu jsou obtížná a nikam nevedou, takže doporučí, aby od 1. června platilo na dovoz z EU clo 50 procent. Nakonec se však rozhodl termín pro dosažení dohody posunout, nejprve na 9. červenec a pak na 1. srpen.

V posledních dnech Trump rozeslal dopisy s informací o zavedení cel řadě obchodních partnerů, včetně Japonska, Jižní Koreje či Kanady. Oznámil také clo 50 procent na dovoz mědi, až 200 procent na importované léky, která však mají začít platit až za rok a půl. Podle obchodní databáze OSN se loni do USA dovezly farmaceutické výrobky za téměř 213 miliard dolarů, tedy necelých 4,5 bilionu korun. Navazovat mají podle Trumpových slov cla na čipy a „ještě pár dalších věcí“.

Nárůst celní hradby kolem Spojených států v kontextu mědi zahýbal cenou komodity na tamní burze COMEX v New Yorku. Po prezidentově oznámení vzrostla cena o rekordních 17 procent, následně ale nárůst zmírnil. Trhy v Asii a Evropě zaznamenaly pokles ceny mědi kvůli možným překážkám, které ze zavedení tarifů vyplývají.

Svět se snaží reagovat na chaotické kroky amerického prezidenta v obchodní politice a projevuje se to mimo jiné rychlými růsty a ještě rychlejšími propady trhů. Jenže nikdo neví, zda prezident dodrží své výhrůžky, na co a kdy tarify skutečně uvalí. Nejistota je pro byznys samozřejmě nevýhodná, řekl v týdnu redakci ekonom David Marek ze společnosti Deloitte.

„Situace je nepřehledná, chaotická. To způsobuje stejně velké škody, ne-li větší než cla sama o sobě, protože v takové situaci nemůžete plánovat, co budete vyvážet, za kolik budete vyvážet, jestli má smysl investovat tam či onde. Nepřehlednost situace je jedním z klíčových negativních aspektů,“ řekl expert pro SZ Byznys.

Evropská unie má v záloze několik zbraní pro případ, kdyby chtěla Trumpovi naordinovat jeho vlastní medicínu. Mezi nejsilnější z nich patří od počátku celní války takzvaná bazuka, což je přezdívka pro zdanění velkých technologických firem z USA. Giganti v oblasti digitálních služeb jako Google či Meta totiž neplatí podle unijních představitelů dostatečné daně a vzhledem k jejich ekonomickému vlivu ve Spojených státech může toto sloužit jako páka pro vzájemná jednání.

Další dlouho probíranou možností jsou daně z dovozu na – pro Trumpa – politicky citlivé zboží, jako jsou například motorky Harley-Davidson či bourbony Jack Daniel’s.

Zda a na čem se dohodne EU s USA, je otázka. Podle europoslance Jana Farského by se sedmadvacítka neměla snažit Spojeným státům za každou cenu zavděčit. „Máme být rovnocenní partneři, nemusíme se Američanům podbízet. Z hlediska ekonomiky je Evropa supervelmoc, podle toho se má chovat. Připomenu, že EU a USA jsou navzájem hlavními obchodními partnery v oblasti zboží. Sebevědomí je tedy namístě,“ uvedl pro SZ Byznys europoslanec Jan Farský.

Trumpova administrativa vyhlásila cíl uzavřít za 90 dní 90 dohod. Ambiciózní cíl se ale setkal se skepsí ze strany obchodních expertů, kteří znají náročná a zdlouhavá obchodní jednání z minulosti. Dohodu se americké vládě zatím podařilo dojednat například se Spojeným královstvím. Pakt snížil cla na britský vývoz od automobilů po letecké součástky a zároveň umožnil americkým zemědělcům lepší přístup na britské trhy.

Dalšího příměří dosáhly Spojené státy s Čínou. Po týdnech jednání na nejvyšší úrovni Washington sníží podle Trumpova tvrzení tarify na čínské zboží ze 145 procent na 55 procent, zatímco Peking sníží cla ze 125 procent na deset.

Posledního kontraktu zatím dosáhl Trump s Vietnamem, kde ale Spojené státy uvalují dvoje cla. Dovoz z Hanoje do Washingtonu podléhá dvacetiprocentní dani a překládka přes Vietnam do USA z jiných zemí, jako například Čína, čtyřiceti procentům.

Rozhodnutí USA uvalit třicetiprocentní cla na evropské zboží vyvolalo reakce nejen u českých politiků, ale také u těch evropských spolu s představiteli EU i německými svazy. Předseda Evropské rady António Costa v sobotu zdůraznil, že svobodný a férový obchod pohání prosperitu, vytváří pracovní místa a posiluje dodavatelské řetězce. EU podle něj bude nadále vytvářet silná obchodní partnerství ve světě a plně podporuje úsilí o dosažení spravedlivé dohody s USA.

Úřad italské premiérky Giorgie Meloniové uvedl, že je zásadní se nadále soustředit na obchodní jednání s USA, aby se předešlo další polarizaci. Meloniová je přesvědčena, že „spravedlivé dohody“ o clech s USA lze dosáhnout, a Řím plně podporuje úsilí Evropské komise v tomto směru, dodal úřad premiérky.

Také nizozemský premiér Dick Schoof na síti X uvedl, že Evropská komise může počítat s nizozemskou podporou. Americké oznámení přitom označil za znepokojivé. „Jako EU musíme zůstat jednotní a odhodlaní“ v prosazování výsledku, který je vzájemně výhodný, zdůraznil Schoof.

Svaz německého průmyslu (BDI) v reakci na Trumpovo oznámení vyzval k naléhavým jednáním, která by vyřešila eskalující obchodní válku. „Oznámení prezidenta Trumpa je alarmujícím signálem pro průmysl na obou stranách Atlantiku,“ řekl Wolfgang Niedermark z vedení BDI podle agentury Reuters.

K urychlenému nalezení řešení v celním sporu vyzval také například svaz německého automobilového průmyslu VDA. Spolkový svaz velkoobchodu, zahraničního obchodu a služeb (BGA) vyjádřil názor, že ohlášená cla jsou jen součástí Trumpovy vyjednávací strategie.