Článek
Evropská unie v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást rámcové obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
Vyjednavači Evropského parlamentu (EP), Rady EU a Evropské komise (EK) se po jednání zahájeném v úterý pozdě večer ve Štrasburku dohodli na znění legislativního textu, který má připravit půdu pro snížení celních sazeb EU i pro zavedení pojistek pro případ, že by americký prezident Donald Trump od dohody uzavřené ve skotském Turnberry odstoupil.
Spojené státy a Evropská unie loni 21. srpna uzavřely rámcovou obchodní dohodu. Ta potvrdila předběžnou ústní dohodu z července mezi Trumpem a předsedkyní EK Ursulou von der Leyenovou a zahrnuje mimo jiné 15procentní strop u cel na většinu dovozů z EU do USA, včetně automobilů, léčiv, polovodičů a dřeva. EU na oplátku souhlasila s úplným odstraněním cel na americké průmyslové výrobky a s poskytnutím lepšího přístupu na trh pro vybrané americké zemědělské produkty.
„Evropě se podařilo vyhnout destruktivní eskalaci transatlantického obchodního napětí a ochránit evropské podniky, investice a miliony pracovních míst na obou stranách Atlantiku,“ uvedla Zovková, členka Evropské lidové strany (EPP), v příspěvku na síti X, v němž oznámila dosažení dohody.
„Tato dohoda by měla poskytnout stabilnější rámec pro obchodní vztahy mezi EU a USA a zároveň ponechat prostor pro další diskuze o nevyřešených otázkách, zejména v odvětví oceli a hliníku,“ citovala agentura Reuters z prohlášení EPP, nejsilnější politické frakce v Evropském parlamentu.
Jak již Seznam Zprávy psaly, zatímco Evropská lidová strana, do níž patří i český europoslanec Luděk Niedermayer, tlačila na okamžitý podpis i za cenu nižších záruk, aby se předešlo další nejistotě, druhá strana požadovala tvrdší pojistky proti Trumpově nepředvídatelnosti. Podle europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) by bylo pro Evropu „sebevražedné“, kdyby pod tlakem ustupovala americkému průmyslu.
Oba dva úhly pohledu míří ke stejným otázkám, jen z jiné strany: Jak ochránit evropský byznys před dlouholetým spojencem Evropy – Spojenými státy, jejichž prezident už rok a půl mění ze dne na den podmínky, za nichž s ním má Unie obchodovat? Co je výhodnější pro evropské podnikatele? Podle hlavního ekonoma brokerské společnosti XTB Pavla Peterky ani jedna z variant nemusí mít katastrofální následky.
„Dohody a domluvy s USA berou trhy už nyní podstatně vlažněji kvůli nepředvídatelnosti prezidenta. Vidíme, že reakce třeba i na ropném trhu jsou v procentech slabší po zveřejnění nových zpráv o průběhu jednání s Íránem, než tomu bylo na začátku konfliktu. Podobně i diskuze ohledně obchodních válek mají stále slabší okamžitý dopad na akciové trhy. Podobně ale i na straně EU, která v rámci dohod slibuje nákup ropy, ropných produktů či plynu a investice evropských firem v USA. To jsou ale věci, které nemůže EU přímo nařídit a svým způsobem tedy přímo zaručit, že sliby budou splněny,“ komentuje Peterka současnou situaci.
Komise a Rada EU chtěly dohodu schválit rychle mimo jiné v obavách z možné odvety ze strany Washingtonu. Trump nedávno uvedl, že EU musí uvést dohodu v platnost do 4. července, jinak bude čelit výrazně vyšší clům, v případě automobilek pohrozil 25procentní sazbou. Koalice středolevých a liberálních poslanců se několikrát spojila, aby schválení obchodní dohody odložila – nejprve po Trumpových hrozbách anexí Grónska a následně po rozhodnutí amerického nejvyššího soudu, který zrušil většinu Trumpovy celní agendy.
O textu přijatém v rámci středečního takzvaného trialogu musí ještě hlasovat poslanci Evropského parlamentu na plenárním zasedání, které se očekává v polovině června ve Štrasburku.
