Naslouchá mu i Leyenová a říká: Přijetí eura neznamená ztrátu národní identity

V Evropě momentálně v ekonomické oblasti nejsou vlivnější myslitelé než Enrico Letta a Mario Draghi. Jejich reporty určují směr, kterým Evropa kráčí ve snaze zachránit vlastní konkurenceschopnost. Z Lettovy zprávy s názvem „Mnohem více než trh“ pochází například myšlenka pro jednotná podnikatelská pravidla platná napříč EU, která Evropská komise převedla do legislativního návrhu EU Inc. Totéž platí i o projektu jménem Unie úspor a investic, který se úspory Evropanů ve výši 10 bilionů eur pokouší proměnit v investice.

Enrico Letta promluvil na konci května v pražském Senátu. Před začátkem debaty, kterou zaštiťoval institut CERGE-EI, poskytl rozhovor Seznam Zprávám Byznys. V něm například říká, že Češi nesmějí být v otázce přijetí eura hysteričtí. Také tvrdí, že jestli podle někoho hlubší integrace do EU znamená pro členský stát ztrátu ekonomické suverenity, žije v iluzi. EU podle něj rok 2025 z hlediska konkurenceschopnosti promarnila, protože ji ochromilo zemětřesení v podobě návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.

V České republice stále probíhá debata ohledně přijetí eura. Je podle vás evropská měna opravdu prostředkem k posílení evropské konkurenceschopnosti?

Diskuse ohledně přijetí eura musí být uvolněná, nikoliv hysterická. Jde o důležité rozhodnutí. Přijmout měnu by členské země jako Česko měly bez zbytečných průtahů. Tento přístup celému procesu pomůže. Země, které euro již přijaly, posilují Evropskou unii jako celek. I země, které o přijetí měny nikdy nepřemýšlely, jako Dánsko a Švédsko, nad tím přemýšlet začínají.

Euro je silné a na globální úrovni představuje pro Evropu ochranu. Má i další výhody, ale především musím trvat na tom, že diskuse o přijetí nesmí být v zemích, jako je Česko, hysterická. Vstup do eurozóny neznamená ztrátu národní identity. Je to otázka konkurenceschopnosti a ochrany EU.

Zaznívá také argument, že evropské země s hlubší integrací do Evropy přijdou o část ekonomické suverenity…

Národní suverenita členských států Evropy bez EU je iluze. Ve srovnání s mocnostmi, jako jsou Spojené státy, Čína nebo Indie, jsou totiž i velké státy Unie malé. I má rodná Itálie je ve srovnání s Čínou malým hráčem. Musíme si to přiznat. Samostatné státy Evropy nedokážou skutečně prosazovat na globální úrovni svou suverenitu. Vliv máme jen tehdy, když vystupujeme společně jako Evropa.

Dobře je to vidět například při rozhodování o světové měnové politice. U stolu sedí představitelé americké centrální banky, eurozóny, Číny, Japonska nebo Británie. Není tam prostor pro samostatné zástupce zemí, jako je Česko, Dánsko nebo Rumunsko. Stejně důležitá je i zkušenost s eurem. Používáme ho už přes 25 let a země jako Itálie, Francie nebo Německo kvůli tomu neztratily svou národní identitu. Naopak jsme silnější, protože při důležitých rozhodnutích sedíme společně u jednoho stolu. Evropská unie tak umožňuje malým zemím mít globální vliv, aniž by musely obětovat svou národní kulturu a identitu.

Vaše zpráva zmiňuje několik pilířů, které budou v následujících deseti letech formovat EU. Jedním z nich je i zelená politika. V průmyslových státech EU panuje obava, že obnovitelné zdroje poškozují průmysl a konkurenceschopnost. Souhlasíte?

Myslím si pravý opak. Pro naši budoucnost je klíčová soběstačnost a strategická nezávislost. Ta přichází s obnovitelnými zdroji. To nás učí země severní Evropy jako Dánsko a Švédsko, ale také Francie nebo Španělsko. Všechny tyto státy jsou energeticky nezávislé, protože se spoléhají na obnovitelné zdroje. Úspěšný přechod k zelené politice je cesta, jak se stát silnější, odolnější a méně závislou zemí. Itálie nebo Německo mnohem více závisí na fosilních zdrojích a jsou tak zranitelnější. Po ruské invazi na Ukrajinu jsme to pocítili. Proto si myslím, že budoucnost patří obnovitelným zdrojům.

Ve vašem reportu i ve zprávě Maria Draghiho zní varování, že Evropa musí v ekonomických reformách výrazně zrychlit. Od zveřejnění vaší zprávy uplynuly už dva roky, od Draghiho zhruba rok a půl. Je naše rychlost dostatečná pro udržení konkurenceschopnosti?

Dostatečně rychlí jsme až poslední tři měsíce. Rok 2025 jsme ztratili kvůli návratu Trumpa do Bílého domu. Brusel ani vlády členských států nebyly na jeho druhé období připravené. Mnozí si mysleli, že Trump dva bude stejný jako Trump jedna. Jeho první administrativu už Evropa nějak zvládala, na druhou připravená nebyla. Zasáhla nás jako zemětřesení.

Otřes přišel v oblasti cel i vývoje kolem Ukrajiny. Evropa si dlouho nevěděla rady s tím, jak reagovat na postupné stahování Spojených států z evropských závazků. Od letošního února ale zrychlujeme. Hlavním impulsem ke zrychlení bylo Grónsko, u něj Trump zašel příliš daleko. To přesvědčilo i země, které dosud nebyly nakloněny hlubší evropské integraci. V posledních třech měsících proto vidím výrazné zrychlení. Teď je důležité tempo udržet.

Evropská komise nedávno zveřejnila návrh legislativy s názvem EU Inc., která má za cíl umožnit evropským společnostem podnikat podle jednoho práva napříč Evropou. Jeho myšlenka vychází z vašeho reportu. Jak jste s návrhem Komise spokojený?

Jedno italské přísloví říká: Nejlepší je nepřítelem dobrého. Proto věřím, že v současné situaci je návrh Komise dobrým prvním krokem, a budu rád, když se ho podaří schválit v nejrychlejším možném čase. Největší riziko, které hrozí, je, že se návrh zasekne v legislativním procesu. Když podobná opatření schválíme tři roky po předložení návrhu, je pozdě. Věřím, že zjednodušení pravidel pro podnikatele v rámci návrhu EU Inc. bude převratnou změnou.

Evropané mají v úsporách 10 bilionů eur. Další návrh pro prohloubení jednotného trhu se evropské úspory pokouší převést na investice. Češi patří mezi Evropany ke spořicím šampionům. Jak byste přesvědčil člověka, aby své úspory investoval?

K tomu slouží projekt Unie úspor a investic (SIU). Evropská komise tento nápad vzala a na konci roku 2025 představila i konkrétní návrhy, jak ho chce realizovat. Nyní považuji za důležité mít na zřeteli zásadní věc: opatření mohou fungovat jen tehdy, pokud lidé dostanou dostatečnou finanční motivaci. Střadatelé musí mít jistotu, že se jim v rámci Unie úspor a investic vyplatí investovat, protože produkty nabízené SIU jim přinesou zajímavý výnos. Pokud tomu tak nebude, budou své peníze dál raději přesouvat na americké finanční trhy.

Smyslem účtů v rámci Unie úspor a investic je vytvořit most mezi úsporami obyvatel a investicemi do evropských priorit i projektů jednotlivých členských států. Ať už jde o stavbu silnic, digitalizaci nebo bezpečnost.

O sjednocení trhu se v Unii mluví desítky let. Dlouhodobou překážkou pro jeho dokončení je nedostatek vůle členských států. Věříte, že výsledek bude tentokrát jiný?

Bude. Nacházíme se ve světě, který obíhá kolem tří planet jménem Putin, Čína a Donald Trump. Všechny tři představují pro Evropu vážnou výzvu. Musíme být efektivnější, protože se na tyto tři velmoci nemůžeme spoléhat. Věřím, že už to všichni pochopili a také že to přesvědčí členské státy, aby se více integrovaly v Evropské unii.

Evropská komise představila řadu návrhů, které mají sjednotit trh Unie. Kromě EU Inc. a Unie úspor a investic můžeme zmínit i Unii kapitálových trhů. Který z nich je pro evropskou konkurenceschopnost klíčový?

Jednoznačně nejdůležitější je propojení finančních trhů Evropy. Pokud EU nebude mít dostatek peněz na investice, bude dál zaostávat za Spojenými státy a Čínou v inovacích a technologiích. Obě velmoci dnes vyhrávají globální závod právě proto, že v této oblasti dokážou investovat obrovské částky. Evropa naopak nedokáže investovat dost, protože její finanční trh je roztříštěný.

Z hlediska velikosti ekonomiky si EU a Spojené státy stojí relativně podobně. Evropská ekonomika tvoří asi 18 procent světového HDP, americká zhruba 25. Když se ale podíváme na finanční trhy, rozdíl je mnohem větší. Podíl Unie na světových finančních trzích klesá na 12 procent, zatímco Spojené státy ovládají přibližně 60 procent světového trhu. To podle mě jasně ukazuje slabinu Evropy. Hlavním problémem je právě to, že evropský jednotný finanční trh stále není dostatečně propojený.