Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Lidí bez práce je v Česku přes 354 tisíc. To je nejvíc za posledních devět let. Růst mezd tak bude pokračovat i letos, ovšem pomalejším tempem než loni. Lidem vzrostou mzdy v průměru o 5,5 až 6,5 procenta, odhaduje Tomáš Ervín Dombrovský, analytik trhu práce ze společnosti Alma Career.
V letošním roce by se tak průměrná mzda měla přehoupnout přes 50 000 korun a mediánová mzda dosáhne přibližně 45 600 korun, u žen ovšem jen necelých 39 000 korun.
Zaměstnavatelé i letos pocítí silný tlak na zvýšení mezd. „Firmy nemají na výběr, vyjednávání budou ostřejší,“ komentuje situaci na pracovním trhu Dombrovský v pořadu Agenda. Z dat reprezentativního průzkumu mezi zaměstnanci je vidět, že se skokově zvedla ochota lidí minimálně uvažovat o změně práce.
„V tuto chvíli je v práci poměrně těžce frustrovaných kolem 40 procent zaměstnanců. Dlouhodobě aktivně hledalo nové příležitosti kolem 12 až 15 procent lidí. Na podzim ten podíl skokově vzrostl na 18 procent. Zároveň třetina lidí deklarovala, že si v současné situaci budou muset začít vyjednávat lepší podmínky nebo práci změnit,“ cituje analytik data z průzkumu ve firmách z dílny Alma Career. Z dat víme, že změna práce je celkem spolehlivý způsob, jak si polepšit.
Atmosféru na trhu práce proměnil i nový systém podpory v nezaměstnanosti. Dávka je bezprostředně po výpovědi vyšší než dříve, později ale naopak prudčeji klesá. Právě chybějící finanční polštář zaměstnancům často brání udělat dramatický řez, být rázem bez příjmů si jednoduše nemohou dovolit. Zhruba 22 procent lidí nemá vůbec žádné dostupné rezervy, dalších 18 procent by mělo rezervu nejvýše na měsíc provozu a celkem 70 procent lidí nejvýše na tři měsíce provozu.
I když nárůst mezd v letošním roce nebude tak strmý jako loni, dorovnávání reálných příjmů na úroveň konce roku 2021, tedy než české platy semlela vysoká inflace, bude pokračovat.
Podle Dombrovského se ještě loni část zaměstnanců stále pohybovala pod úrovní reálných příjmů z konce roku 2021. „Třeba někteří ve veřejné sféře. Státní zaměstnanci byli i relativně hluboko pod úrovní z konce roku 2019, což byl vlastně poslední normální rok,“ dodává.
Na hodinu nám stále platí málo
Přestože mzdy a celkové náklady práce v Česku v posledních letech rychle rostou, zůstávají vzhledem k produktivitě práce stále relativně nízké. Podle Eurostatu činily v roce 2024 průměrné hodinové náklady práce v Česku 18,2 eura, zatímco průměr Evropské unie byl 33,5 eura.
„V tuto chvíli máme průměrné celkové hodinové náklady práce zhruba na 56 procentech průměru Evropské unie s tím, že HDP na hlavu při zohlednění cenových rozdílů je na 91 procentech průměru Evropské unie,“ vysvětluje.
„Jsme trošku dojná kráva Evropy. Podstatná část firem zvyšovala dále marže, protože byly ve vleku svých vlastníků a investorů. To tlačí na lokální firmy, menší zaměstnavatele, kteří jsou pod větším tlakem nadnárodní konkurence, která si může dovolit o něco rychleji mzdy zvyšovat,“ uvedl.
Rychlejší růst mezd se letos podle Dombrovského očekává zejména ve stavebnictví, technologických firmách na seniorských pozicích a ve veřejném sektoru, zejména u učitelů a pracovníků sociálních služeb. Důvodem je nejen nedostatek kvalifikovaných pracovníků, ale i potřeba dorovnat reálné příjmy po inflaci.
Minimální mzda od 1. ledna vzrostla na 22 400 korun měsíčně, tedy zhruba 134 korun na hodinu. Dombrovský upozorňuje, že tento růst zespodu tlačí na vyšší výdělky v nízkopříjmových pásmech a ovlivní především zaměstnance v pohostinství, ubytování a nekvalifikovaných službách. „Podíl minimální mzdy na průměrné mzdě v národním hospodářství je kolem 43 procent s tím, že by měl dále růst až na 47 procent,“ říká.
Agenda
Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky.
Od pondělí do čtvrtka na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.
Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.
