Hlavní obsah

Šéf Linetu jde proti proudu: Energie jsou nejjednodušší problém Česka, říká

Podle Tomáše Koláře, šéfa Linetu, je hrozba Česka bez plynu reálná. I proto firma předělala výrobu na LTO. Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

Česko padá do recese, která bude v Evropě trvat dva roky. Takový vývoj očekává šéf Linetu Tomáš Kolář. I když firma kvůli nižším veřejným rozpočtům a odloženým nákupům očekává i dopady na svůj byznys, v krizi vidí příležitost.

Článek

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

„Česko a celá Evropa míří do recese a ze všech problémů, které jsou teď na stole, jsou energie tím nejjednodušším,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys šéf Linetu Tomáš Kolář s tím, že nás teď dobíhají tři faktory.

„Co se týká vlastní recese, problémem Evropy je fakt, že to, co v USA trvá šest měsíců, tady trvá dva roky. Dva roky se tu budeme trápit,“ předvídá Kolář opakování situace z let 2011 a 2013.

V našich rozhovorech jste předvídal vysokou inflaci dlouho předtím, než to začala skloňovat ČNB. Vycházel jste ze situace na světových trzích. Co Česko podle dění ve světě čeká teď?

Kvůli válce se dostaly do hry nové faktory a nová dynamika. Nová obrovská nejistota, která znova eskalovala některé komodity nahoru, a do toho přišel covid v Číně a další lockdowny.

Řekl bych, že nás dnes dobíhají tři faktory. Je to kvantitativní uvolňování peněz z minulých let. Na trhu je stále obrovský objem peněz, který nezmizel ani s covidem ani s válkou. Druhý faktor je samotný covid, nesmíme zapomenout, že celá řada firem dost dlouho stála, což se projeví, stejně jako to, že jsme uvolnili další obrovský objem peněz, ale proti tomu nebyl výkon. A do toho je tu třetí faktor a to je válka. Ta nemá jen faktický dopad, ale i psychologický. Vnáší nejistotu - vidíme, co se děje na trhu s energiemi. Myslím si, že právě ta samotná nejistota má však ještě větší dopad než energie.

Čeká nás tedy recese?

Čeká nás recese. Nejistota vede k tomu, že firmy omezují investice a lidé svoji spotřebu.

Jak budete tomuto výhledu přizpůsobovat výrobu v Linetu?

Náš byznys je přímo napojen na zdravotnictví a sociální péči, takže k nám většinou ta recese nedopadá ihned. Náš cyklus je závislý na cyklu veřejných prostředků a ty jsou plánované s ročním či dvouletým horizontem. Na recesi se musíme připravit tím, že vyhlížíme, jak bude náš byznys vypadat za 12 měsíců. Navíc jsme globální firma a okolo 40 procent byznysu máme mimo Evropu.

Schválně mluvím o Evropě, protože si myslím, že právě Evropa bude touto situací zasažena úplně nejvíc. V USA se většinou ze všeho za šest měsíců zmátoří. Dynamika je tam obrovská, rychle vyroste nezaměstnanost a rychle zase klesne. Věřím, že tam už toho polovinu mají za sebou, tři měsíce před sebou a pak přijde oživení. Velké oživení vidíme už i v Asii. Ta dynamika je tam opravdu jiná.

Kdy to oživení uvidíme v Evropě?

Máme aktuální problém, jak vyřešit energetickou krizi. I když tohle teď plní 80 procent veškerého zpravodajství, myslím si, že ze všech problémů, které máme na stole, je tohle ten nejjednodušší problém. Neříkám, že jednoduchý, ale věřím, že Evropa nebo národní vlády najdou nástroje, aby to nebyl náraz do zdi, při kterém začnou kolabovat firmy a sociální společnost. Tohle se vybrat dá. Tento problém není strukturální a do roku a půl si s tím Evropa poradí.

Co se týká vlastní recese, problémem Evropy je, že to, co v USA trvá šest měsíců, tady trvá dva roky. Dva roky se tu budeme trápit.

Jakou podobu bude mít tato recese?

Jsme země, která je exportní, a naším největším partnerem je Německo. Bude hodně záležet na tom, jakým způsobem se s tím vypořádá Německo. Myslím ale, že oni sami to ještě nevědí. Co se týče Česka, tak i tím, že jsme přišli o část trhů, tak to bude omezování výroby. Je to něco, co jsme zažili už v roce 2011 až 2013.

Tedy podobné jako poslední finanční krize?

Co se týká dopadů, bude to asi hodně podobné. Tenkrát lidé omezili spotřebu, firmy omezily investice, omezovala se výroba. Ty fundamenty jsou sice úplně jiné, ale struktura hospodářství se za těch deset let výrazně nezměnila. Jsou tu ale faktory, které mohou být plusové – musí dojít k obnově Ukrajiny a věřím tomu, že při ní Česko bude hrát velkou roli.

Tato doba je navíc fantastická v tom, že eskaluje nové příležitosti – to tu tři dekády nebylo. Rozvíjí nové byznysy, technologie i výroby.

Plyn jsme nahradili. Máme LTO

Jak moc se teď bojíte hrozby, že nebude plyn, nebo bude na příděl?

Tato hrozba, byť nepsaná, tu byla hned od 24. února. My jsme si to uvědomili, proto jsme už v březnu naše klíčové technologie v lakovně předělali na LTO a už v červenci jsme spustili zkušební provoz. Plyn jsme u klíčových technologií ze sta procent nahradili. Dále jsme plyn používali také na vytápění výroby a kancelářských prostor a i tady už jsme velkou část nahradili rekuperacemi.

Z té striktní závislosti na plynu jsme se relativně rychle, za menší jednotky milionů, vyvázali. A hlavně jsme apelovali na všechny své dodavatele, ať udělají to samé. U nás je to jako v automobilce. S prvním dílem, který nám chybí, nevyrobíme postel.

Proč LTO? Není to neekologické?

Krizová situace vyžaduje krizová řešení. A je otázka, jestli mám zastavit výrobu a propustit 700 lidí, protože nemám plyn, nebo se chovat dočasně hůř ekologicky, ale mohu vyrábět. Ale pozor, plyn také není bez emisí. Až krizová situace pomine, můžeme leštit carbon neutrality.

LTO je ropný produkt. Nebojíte se, že nebude, nebo že bude drahý?

Je to vlastně nafta bez spotřební daně. Situace s LTO je stabilnější a jsme i méně závislí na Rusku, protože se dá přivézt i jinými cestami než jen ropovodem. Nemám obavy, že by nafta nebyla. To, že její cena bude mít nějaký vývoj, to je ale jasné.

Nákupní rozhodnutí se odkládají

Když se podíváme zpět do vaší výroby, kolik dnes vyrábíte postelí a s jakou výrobou počítáte příští rok?

Covid byl pro nás vyvolaná poptávka, bylo potřeba skokově zvyšovat kapacity, ale byla to taková vlnka. Už loni jsme se vrátili k pětileté trajektorii. Co ale teď vnímáme a co souvisí s tou zmiňovanou náladou, je odsouvání rozhodnutí.

Pro letošní obchodní rok počítáme pořád s růstem, ale co se týká plánování pro příští dva roky, to bude oříšek. Hodně bude záležet na tom, jaká bude nálada ve společnosti a jakým způsobem se vyvinou rozpočty jednotlivých zemí. Vidíme to dnes. Proto je pro vládu tak složité dělat předpověď na příští rok, protože nevědí, co bude potřeba. Budou potřebovat 60 miliard pro kompenzace energií? Vezmou si těch 60 miliard od bank a výrobců energií?

Co znamená 1,7 bilionu kompenzací v eurech na energie v Německu? To je určitě obrovský zásah do veřejných rozpočtů a určitě to potom v té veřejné sféře bude vidět.

Je ale také možné, že se tou regulací situace celkem rychle stabilizuje. Pak se budeme bavit o tom, že vyrábíme elektřinu za standardních podmínek a jenom za nestandardních podmínek o něco více nakupujeme LNG a dokážeme šetřením a LNG pokrýt to, co nám chybí z Ruska. A tím pádem může rychle dojít ke stabilizaci.

V kritické situaci se vytváří krizové scénáře, ale možná na ně ani nemusí dojít.

Agenda

Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky.

Od pondělí do čtvrtka na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.

Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Reklama

Doporučované