Hlavní obsah

Češi méně okrádají stát. Finanční úřady totiž „zhasly“

Foto: Studio Romantic, Shutterstock.com

Čísla o počtu případů krácení daní klesají.

Reklama

25. 8. 18:58

Policejní statistiky ukazují, že Češi krátí daně méně než v minulosti. Stali se snad čestnějšími občany? SZ Byznys se na důvody zeptal daňových odborníků.

Článek

Policie ČR eviduje postupný úbytek trestných činů zaevidovaných pod kolonkou § 240 týkající se zkrácení daní. Zatímco v roce 2018 jich zaznamenala téměř 1 300, o rok později to už bylo o 15 procent méně a v roce 2020 se počet těchto případů smrskl o další čtvrtinu.

Čísla klesají také v letošním roce. Za období leden až červenec policisté zaregistrovali necelých 500 případů zkrácení daně, zatímco ve stejném období roku 2018 to bylo zhruba 850 případů, tedy téměř o polovinu více.

Úbytek těchto trestných činů může být dán například tím, že šli Češi do sebe a posilují své morální hodnoty.

Reálnější jsou však jiná vysvětlení. Podle daňového poradce Vlastimila Sojky to může být tím, že dlouhodobě klesají počty daňových kontrol.

Zatímco v roce 2014 berní úředníci kontrolovali přes 37 tisíc podezřelých případů, o rok později to bylo už jen něco přes 27 tisíc a loni necelých sedm tisíc případů (meziročně více než o třetinu méně).

„Policie narazí při své vlastní činnosti na trestný čin ‚krácení daně‘ jen zřídka. Z celkem pochopitelných důvodů vyšetřuje v drtivé většině případů podezření, která jí ohlásily finanční správa, celní správa, případně správa sociální a zdravotní pojišťovny. Jestliže správní orgány vykazují stále méně kontrolních zjištění, není divu, že je pak omezen také přísun práce pro orgány činné v trestním řízení,“ vysvětluje lakonicky daňový poradce firmy Kodap.

A proč počet daňových kontrol klesá? Odhalování krácení daní má na starosti Daňová kobra, která vznikla v roce 2014, kdy tehdejší ministři financí a vnitra uzavřeli Dohodu o spolupráci, výměně informací a koordinaci. Daňová kobra není specializovaný tým ani útvar, ale systém spolupráce mezi policisty, celníky a specialisty finanční správy, kteří si sdílejí informace nejen na centrální úrovni, ale převážně v regionech. V prvních letech po svém vzniku vykazovala největší úspěchy.

„Podle ministerstva financí v prvních letech uchráněné hodnoty Daňovou kobrou přesahovaly jednu miliardu korun. Rekordním je pak rok 2016, kdy zachráněná částka atakovala hranici 3,4 miliardy korun,“ připomíná Michal Jelínek, partner poradenské skupiny V4 Group.

„Odklon od trestné činnosti v oblasti DPH, vystavování fiktivních faktur či podílení se na karuselových podvodech se podle něj začal projevovat v posledních dvou letech. Důvody jsou přičítány mimo jiné úspěšným operacím Daňové kobry, většímu množství kontrol finančních úřadů nebo zavedení kontrolních hlášení,“ domnívá se Jelínek.

Podle experta, který nechtěl být jmenován, protože pracuje v poradenské společnosti získávající zakázky také od státní zprávy, však menšímu počtu kontrol, a tedy i hlášených trestných činů, přispěla velká kritika postupu finanční správy zejména v ohledu zajišťovacích příkazů.

Zajišťovací příkazy dávají státní správě možnost blokovat majetek firem podezřelých z nezaplacení daně. Úředníci tak mohou předpokládanou daň vybrat dopředu, aniž je vina firem prokázána. Finanční správa tyto postupy nadužívala a zničila tak mnoho firem, které po ní žádají náhradu škod u soudu. Některé z nich už zvítězily a stát je bude muset náhrady vyplatit, což významně zatíží státní rozpočet.

Statistiky případů krácení daní může ovlivňovat také pandemii covid-19, avšak patrně až se zpožděním, protože než se z finanční správy dostanou informace k policistům, uběhnou podle expertů zhruba dva až tři roky od potenciálního spáchání trestného činu.

„Zda ke snížení této trestné činnosti přispěla i pandemie covid-19 se samozřejmě ukáže až s odstupem času. Nesporným faktem však zůstává, že velké procento společností se potýkalo s významným poklesem tržeb spolu se současným růstem nákladů, v důsledku čehož firmám klesl vykazovaný zisk, který bylo možno potenciálně krátit. Zároveň rostl počet daňových úlev ze strany státu, takže snaha o krácení daní formou závažného trestného činu mohla být de facto malá,“ vysvětluje Martina Zbončaková, daňová specialistka V4 Group.

Některé z vládních opatření, například hojně vyplácené kompenzační bonusy po dobu koronavirové krize, mohou podle ní však naopak vzhledem k jejich potenciálním neoprávněným čerpáním přispět k opětovným nárůstům případů zkrácení daně.

Sankce za krácení daní přitom nejsou malé. Zákon říká, že kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, může jít do vězení až na tři roky nebo mu bude zakázána činnost.

„V případě spáchání činů společně se dvěma či více osobami pak hrozí odnětí svobody na dva roky až osm let, u trestných činů ve velkém rozsahu (přes 10 milionů korun) nebo ve spojení s organizovanou skupinou se pak mohou tresty odnětí svobody vyšplhat až na 10 let,“ doplňuje Michal Jelínek, partner V4 Group.

§ 240 Krácení daně

(1) Kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění, pojistné na zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou podobnou povinnou platbu anebo vyláká výhodu na některé z těchto povinných plateb, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti.

(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nejméně se dvěma osobami, b) poruší-li k usnadnění takového činu úřední uzávěru, nebo c) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu.

(3) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve velkém rozsahu.

Zdroj: Trestní zákoník, 40/2009 Sb.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované