Hlavní obsah

Kola k vypůjčení mohou v ulicích vadit, radnice je chtějí dostat do „hnízd“

Foto: Rekola, Seznam Zprávy

Na mnoha místech Prahy už je kolo nejrychlejším dopravním prostředkem. Ilustrační foto.

Reklama

21. 9. 12:09

Sdílení jízdních kol je mezi obyvateli velkých, ale i menších měst stále populárnější. Bikesharingu jsou většinou nakloněni i zástupci měst, kola by však raději půjčovali a vraceli na jednotných místech.

Článek

V Praze, Brně, Českých Budějovicích, Olomouci, ale také v Bratislavě si může kdokoliv na ulici půjčit růžové jízdní kolo od firmy Rekola, dojet na něm, kam potřebuje, tam jej odstavit, zaplatit v mobilním internetovém bankovnictví a pak už si zase jít po svém.

„Aplikace vám kolo najde, ukáže vám, kde stojí to nejbližší. Také vám kolo odemkne, a to pomocí QR kódu, který je na kole a vy jej do aplikace naskenujete,“ vysvětluje zakladatel podniku Vítek Ježek.

Aplikace, bez které by Rekola nejela

Aplikaci Rekola si Vítek Ježek společně se svými kolegy vyvinuli sami. Dokážou ji neustále zdokonalovat a také přizpůsobovat aktuální situaci, což dává společnosti Rekola Bikesharing výhodu a náskok před dalšími firmami podnikajícími v bikesharingu.

Uživatel platí jednak předem za firmou plánovaný čas (30 Kč za 30 minut) a také dodatečně, když plánovaný čas překročí. Aplikace, kterou si lze stáhnout zdarma, umí zohlednit i různé formy zvýhodnění neboli předplatného, jež nabízí třeba městská Lítačka nebo karta Multisport. Ty pak dávají možnost jezdit po určitou dobu zdarma. V neposlední řadě však aplikace slouží také provozovatelům – týmu Rekola, který jejím prostřednictvím monitoruje pohyb kol i případné potíže, třeba technické závady.

Právě díky chytré aplikaci, která je mozkem provozu bikesharingu od Rekola Bikesharing, se firma objevila v roce 2021 v žebříčku 50 nejrychleji rostoucích technologických firem Česka.

Co vyhovuje mně, vyhovuje i zákazníkům

„Na růžovém kole, tedy na některém z našich kol, jezdím téměř denně. Umím si tedy dost dobře představit, co vlastně naši zákazníci chtějí. A to je zásadní. Celý servis okolo sharování kol tedy děláme tak, aby to vyhovovalo nám, protože pak to většinou vyhovuje i ostatním zákazníkům,“ vysvětluje Vítek. Zakládá si na fungující zákaznické lince. Pokud kdokoliv čemukoliv nerozumí, neví si s něčím rady, volá zákaznickou linku a tam mu poradí.

„Servisní středisko máme v každém městě, kde máme kola. Ta se jednak musí často servisovat, také se ale staráme o jejich přemísťování, pokud se někde hromadí a jinde se jich nedostává nebo když třeba odložené kolo někde překáží.“

Monitoring pohybu kol je sice věcí technologie, i tak Rekola v létě zaměstnává až šedesát lidí, kteří se denně starají o hladký průběh sdílení zhruba dvou tisíc růžových kol, z nichž polovina jezdí v Praze.

Dospívání českého bikesharingu

Celý koncept sdílení městských jízdních kol se pochopitelně vyvíjel. Název Rekola odkazuje k recyklaci, protože na samotném začátku tým Vítka Ježka narůžovo natíral darovaná kola, která už dosloužila v domácnostech. Dávali jim nový život, což dávalo jejich podnikání ještě další rozměr.

A jakkoliv je tato myšlenka Ježkovi i dnes blízká (některá z darovaných kol ještě donedávna jezdila), kapacitně už by s darovanými koly nevystačil. „Chvíli jsme si kola z dovezených komponentů stavěli sami, ale v současnosti už si je necháváme vyrobit. V Česku, speciálně pro nás.“ Ano, kola pro bikesharing jsou specifická, musí něco vydržet.

Rekola v číslech

  • V roce 2013 do pražských ulic vyrazila první růžová kola.
  • V roce 2016 získala firma investici od investičního fondu Reflex Capital.
  • V roce 2021 dosáhly tržby firmy Rekola Bikesharing v Česku 21 milionů korun.
  • V roce 2021 byla Rekola Bikesharing podle žebříčku Deloitte Technology Fast 50 33. nejrychleji rostoucí firmou v Česku.
  • V květnu 2022 Rekola v Praze provedla téměř 130 tisíc jízd.
  • K dnešku se v aplikaci Rekola registrovalo více než 400 tisíc uživatelů a jejich počet stále roste.

Růžová kola se na pražských ulicích začala objevovat v roce 2013 a v té době například nebylo možné za vypůjčení kola okamžitě zaplatit, vše fungovalo na principu placeného členství ve spolku. Brzy začalo být jasné, že se koncept sharování neobejde bez servismana na plný úvazek a stejně tak bez člověka řešícího aktuálně vzniklé problémy všeho druhu.

Dnes se jeho pozice označuje jako customer care, péče o zákazníka, a podle Ježka je pro Rekola pozicí zcela nepostradatelnou.

Radnice souhlasí, kola však chtějí ukáznit

Spolupráci s vedením měst nebo městských částí označil Vítek Ježek za víceméně bezproblémovou. K provozování bikesharingu se radnice pochopitelně vyjadřovat musí, ale většinou jsou mu nakloněné. Specifikem menších měst je, že pokud o sdílená kola ve svých ulicích stojí, musí na něj přispět. Bikesharing se v současnosti sám uživí jen ve větších městech, jako jsou Praha a Brno.

Trendem, který městské části v oblasti bikesharingu prosazují, je přece jen větší ukázněnost ve smyslu koncentrace volných kol do vymezeného prostoru – něco jako do depa.

„V Karlíně a Holešovicích teď společně s ostatními provozovateli bikesharingu chystáme zkušební provoz založený na stanicích, kde je možné kolo nebo třeba koloběžku vypůjčit a také vrátit,“ poodkrývá Ježek plány.

„Vývoj bikesharingu jde tímto směrem, nemá smysl se tomu nějak bránit,“ konstatuje Ježek.

Podle něj je třeba hledat cesty, které budou přijatelné pro všechny zúčastněné strany. „Netušil jsem, jakou komplikací je kolo opřené o dům třeba pro slabozraké. Tohle v žádném případě nechci podceňovat,“ přiznává Ježek. A klade si otázku, zda bude do budoucna lepší spoléhat na ukázněnost uživatelů sdílených kol, anebo regulovat možnosti, kde kolo odložit.

Foto: Jan Hromádko, Seznam Zprávy

Vítek Ježek

Namalovat pruh pro cyklisty červeně je pěkné, a to doslova. Od auta, které řídí neohleduplný řidič, vás to ale vůbec nechrání.
Vítek Ježek, zakladatel společnosti Rekola Bikesharing

Udělat velkoměsto přívětivým pro cyklisty je běh na dlouhou trať a výsledek podle Vítka závisí především na tom, jak jsme ochotní dotahovat věci do konce.

„Porovnáme-li dnešní situaci v Praze nebo v Bratislavě s minulostí, je třeba říci, že se toho pro cyklisty hodně udělalo. Ale když se podíváme do Paříže nebo do Osla, zjistíme, že máme ještě co dohánět. Rozhodně nejsme tam, kde bychom si přáli být,“ říká.

Chuť na zahraniční trhy

S „vývozem“ růžových kol do zahraničí to zatím není nikterak snadné. Firma zkoušela Finsko, ve městě Vaasa rozjela zkušební provoz, ale sharování se tam samo nezaplatilo a město přispět nechtělo, a provoz tedy ukončili.

Zkušenosti má kromě Finska i ze Španělska – a to jsou skutečně odlišné světy. V Barceloně Rekola skončila ještě dříve než ve Vaase, na ulice se vůbec nedostala. Provozovat bikesharing v Barceloně chce podle Ježka hodně dobrou znalost tamního prostředí. Pochopit do detailu, co zákazník doopravdy chce, je podle Vítka Ježka pro podnikání naprosto klíčové a dostat se lidem takto „pod kůži“ v zahraničí není vůbec snadné.

„To asi platí pro podnikání jako takové, nejen pro bikesharing,“ říká Ježek. A tak je zatím jediným zahraničním městem, v němž jezdí růžová Rekola, slovenská metropole Bratislava.

„Slovensko pro nás trochu je a trochu není cizina. A právě proto si myslím, že je při vstupu na zahraniční trhy vhodným krokem,“ tvrdí Ježek. Podobnost jazyka a ve výsledku prakticky absence jazykové bariéry jsou v komunikaci úlevou a na Slovensku se dá česko-slovenských podobností najít více.

Ale podle Ježka existují také odlišnosti, například při jednání s úřady v obou zemích – a Bratislava v jeho očích v tomto ohledu nad Prahou vítězí. V tuto chvíli si však česká firma dá s výpady do dalších zemí pauzu – ale určitě ne navždy.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované