Článek
České ekonomice zoufale chybějí stavaři. Nic moc už neřeší ani příliv dělníků z Ukrajiny nebo z jiných zemí, české stavební firmy potřebují kvalifikovanou pracovní sílu. Tedy vystudované inženýry a kvalitní řemeslníky. Bez nich mosty, vysokorychlostní železniční tratě ani atraktivní bydlení pro mladé nepostavíme. Na stavbě dnes ale nikdo dělat nechce.
„Nedostatek kvalifikovaných pracovníků už dnes není jen problémem stavebních firem a jejich kapacit. Je to zásadní riziko i pro stát samotný – pro výstavbu infrastruktury, dostupnost bydlení, veřejné investice a konkurenceschopnost celé české ekonomiky,“ řekl Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví, na tiskové konferenci. Problém už se tedy snaží systematicky řešit vláda ČR.
„Chybí řemeslníci, a když vezmu ty kvalitní řemeslníky, tak to je absolutně nedostatkové zboží. Ale chybí i schopní projektanti. Vidím to špatně,“ řekl v debatě, kterou k tématu uspořádaly Seznam Zprávy, architekt Lukáš Janout, známý z instagramového profilu Delniq. A není sám. Kvalifikovaný odhad zpracovaný Svazem podnikatelů ve stavebnictví udává, že do pěti let bude v tomto odvětví chybět zhruba 75 tisíc lidí. Naplnění pesimistické prognózy se podle debatujících už nevyhneme a náprava, pokud k ní vůbec dojde, bude trvat déle než pět let. Příčin personální krize, která stále více ovlivňuje stavební sektor, je totiž více. Jde o systémové problémy dotýkající se několika oblastí, nejvíce ale školství.
V průzkumu na základních školách 44 procent žáků uvedlo, že nechce studovat technicky zaměřené obory. U žáků střední škol toto číslo narůstá až na 74 procent. Jako důvod nezájmu o školy s technickým zaměřením uvádí třetina studentů jejich vysokou obtížnost.
Vystudovat úspěšně „stavárnu“ s průpravou, jaké se dnes v matematice a fyzice většině dětí dostává na základních a středních školách, podle lidí z praxe není snadné. Příčiny, proč se do studia technických oborů moc mladých lidí nehrne, je tedy potřeba hledat už tam.
„Z povinných osnov základních škol zhruba před 20 lety zmizela technická výchova a praktické činnosti. Já toto vidím jako prapůvod problému,“ říká Tomáš Hamberger, vystudovaný učitel, který je vládním zmocněncem pro technické kompetence a vzdělávání při Ministerstvu průmyslu a obchodu.
„Úkolem základní školy je, kromě výuky čtení, psaní a základního počítání, ukázat dětem různé obory lidské činnosti. Děti vlastně mají na základce poznat sami sebe. Jenomže ukázat jim, jak se manuálně pracuje s materiálem, co umí řemeslník nebo jak zhruba funguje stavba domu, na to se úplně rezignovalo,“ myslí si Hamberger. A chce to změnit.
O výuce matematiky, tématu diskutovaném dlouho a v různých souvislostech, si myslí, že by především měla být mnohem více provázána s praxí. S tím souhlasí i CEO Purposia Group Jan Hasík.
„Vzdělávání by mělo být mnohem více propojeno s praxí. Také se ale musíme více zaměřit na zvyšování společenské prestiže technických, řemeslných a rukodělných oborů,“ říká ředitel investiční skupiny sdružující firmy z oblasti stavebnictví, realitního developmentu i správy nemovitostí.
První pokusy o nápravu na úrovni základního školství už odstartovaly. Na ZŠ Dukelská v Českých Budějovicích byla loni otevřena třída se zesílenou výukou technicky zaměřených předmětů a ze strany rodičů je o ni velký zájem. Do prvního ročníku (technický obor při ZŠ je přístupný až žákům druhého stupně) se hlásilo zhruba třikrát více studentů, než mohla škola přijmout. Základka úzce spolupracuje s blízkou strojní a elektrotechnickou SPŠ. Žáci základky jednou týdně navštěvují dvouhodinové odborné bloky na střední škole a pod vedením pedagogů průmyslovky se seznamují se základy strojírenství, elektrotechniky, programování nebo 3D tisku a technické prvky jsou zároveň zapojeny do běžné výuky na základní škole.
K rozšíření podobných projektů by mělo v dalších letech dojít plošně po celé republice. „Osobně si od toho slibuji i to, že by se tak mohla zvýšit úroveň i na technických středních školách, jelikož tam budou přicházet dobře připravení studenti,“ uvedl Tomáš Hamberger. Základní školu, nebo alespoň třídu s posílenou výukou základů techniky, by chtěl mít v každém krajském městě.
V penězích to není
Z výzkumu, který si nechal zpracovat Svaz podnikatelů ve stavebnictví, mimo jiné poněkud překvapivě vyplynulo, že výše výdělku (v delším časovém horizontu) není pro rodiče, když svým dětem vybírají studijní obor, příliš důležitá. Z jedenácti kritérií byla výše výdělku třetí nejméně důležitým.
Nabízíme aktuální data ČSÚ porovnávající průměrné hrubé mzdy ve vybraných odvětvích.
„Pokud se snad před třemi čtyřmi roky mohlo zdát, že výdělky ve stavebnictví nejsou zajímavé, situace už se i v tomto významně posunula. Stavebnictví obecně je z hlediska nárůstu průměrné mzdy velmi progresivním odvětvím,“ řekl prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza.
Šetření, které letos v únoru provedlo brněnského VUT, ukázalo, že více než 50 % absolventů technických oborů brněnské vysoké školy může při nástupu do svého prvního zaměstnání očekávat měsíční plat v rozmezí 40 - 60 tisíc korun.
Jak vyplynulo z výzkumů, důležitost vzdělávání v technicky orientovaných studijních oborech vlastně programově nikdo nepodceňuje. K podání přihlášky na takto zaměřené školy ale studentům chybí dostatek informací. Mnozí si neumějí představit, jaké profese vlastně tyto obory nabízejí a jak třeba vypadá každodenní práce technika, inženýra nebo absolventa stavební fakulty.
Debatující odborníci přitom upozornili, že moderní stavebnictví už dávno není jen tradičním oborem založeným na výkresech a stavbě jako takové. Akcentuje práci s novými materiály, využívá umělou inteligenci, propojuje techniku, digitalizaci, energetiku, udržitelnost i bezpečnost. Má přímý dopad na kvalitu života, podobu měst, energetickou náročnost budov i klimatickou odolnost území. To vše je však, bohužel, nedostatečně komunikováno.
