Hlavní obsah

Jak Unie bojuje s drahými palivy: Řecko rozdává poukázky, Německo snižuje daně

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Německo dočasně sníží daň na paliva – v přepočtu asi o 4 koruny za litr. Kancléř Friedrich Merz se původně chtěl vyhnout drahým opatřením. Koaliční partneři ho ale přiměli ke kompromisu. Řada zemí jde ostatně ještě dál.

Článek

Německo patřilo mezi poslední evropské státy, které proti zdražování paliv nijak výrazně nezasahovaly. A to i přesto, že litr nafty u našich západních sousedů stál v neděli v průměru 55,9 koruny. Spolková vláda nakonec u benzinu i nafty sníží energetickou daň. A to na dva měsíce.

„Konflikt s Íránem možná není naše válka, ale je to náš problém,“ uvedl bavorský premiér a šéf strany CSU Markus Söder. Společně s ostatními koaličními partnery – Merzovou CDU a sociálními demokraty – hledal řešení proti zdražování paliv celý víkend a lídři stran se při něm dostali na pokraj koaliční krize.

Výsledkem je kompromis, který podle ekonomů moc úlevy nepřinese.

„Dočasné snížení energetické daně na benzin a naftu s sebou nese riziko, že zákazníci velkou část této úlevy ani nepocítí. Namísto toho přistane na kontech ropných firem,“ varoval šéf ekonomického institutu DIW Marcel Fratzscher.

Německý stát by tohle opatření mělo vyjít v přepočtu asi na 40 miliard korun. Berlín si stejný mechanismus už jednou vyzkoušel, a to během energetické krize v roce 2022.

Nižší sazba na paliva tehdy platila tři měsíce – za cenu skoro 75 miliard korun z rozpočtu – a ihned po konci opatření přišel cenový šok, když pumpy hromadně zdražily.

Rakousko se vzdává výnosu z daní, Řecko posílá vouchery

Daňovou zátěž na pohonných hmotách ale v poslední době snížila i řada jiných evropských zemí. Například pro Itálii jde – stejně jako pro Německo – o zatím nejvýraznější nástroj, kterým chce zdražování na pumpách zastavit.

Rumunsko nebo Polsko se sice také vydaly cestou snížení daní, ale oba státy to proložily i dalšími prvky. Polsko současně zavedlo celostátní cenové stropy na benzin i naftu a tlačí na státní koncern Orlen, aby pracoval se skoro nulovými maržemi. Rumunsko je pro změnu zastropovalo všem prodejcům paliv a omezilo vývoz pohonných hmot.

Obavy z toho, že domácí zásoby alespoň částečně vykoupí zákazníci ze zahraničí, přispěly i k netradičnímu řešení na Slovensku. To pro auta s cizími poznávacími značkami zavedlo vyšší ceny paliv než pro slovenská vozidla. Tímto mechanismem se zabývá Evropská komise, podle které jde o diskriminační přístup.

Bratislavská vláda vedle toho zavedla dočasné omezení při tankování nafty – zákazník si jí na pumpě nesmí načerpat za víc než 400 eur (necelých 10 tisíc korun).

K omezování toho, kolik si řidiči mohou na stanicích natankovat, sáhlo také Slovinsko. I kvůli zvýšenému zájmu zákazníků z okolních zemí jako Itálie či Rakousko, pro které byly slovinské ceny atraktivní.

Rakousko při zdražování paliv spoléhá především na samotný trh, ale zároveň sáhlo k opatřením, kterými chce veřejnosti vyslat i určitý signál. Vídeň sice snížila daň z pohonných hmot, ale jen o 5 centů za litr. Vláda tento krok zdůvodnila tím, že ze zdražování paliv nechce sama profitovat – stát se proto dobrovolně vzdává části výtěžků, které mu z prodeje paliv plynou na daních.

Rakouská vládní koalice se zároveň dohodla, že všechny dodatečné příjmy plynoucí ze zdražení paliv se mají nějakou formou vrátit spotřebitelům.

Francie využila svého vlivu na největší energetickou firmu v zemi. Koncern TotalEnergies na svých francouzských pumpách zastropoval ceny, čímž ale přilákal i mnoho zákazníků od konkurence a řada jeho stanic se tak potýkala s nedostatky paliva.

Španělsko jde oproti tomu cestou nižších daní za paliva a zároveň cílené podpory pro vybraná odvětví. Stát tak napřímo přispívá na pohonné hmoty pro dopravce, zemědělce či rybáře. Tyto dotace vychází v přepočtu skoro na 5 korun za každý litr.

Řecko mezitím zavedlo podporu pro domácnosti s nižšími příjmy. Majitelům aut i motocyklů vyplatí příspěvky, které jim mají částečně kompenzovat náklady spojené se zdražením. Řecko je totiž na dodávkách ropy z Perského zálivu mnohem závislejší než řada jiných evropských zemí, a to se odráží i na cenách za tankování.

Řečtí řidiči tak dostanou digitální poukázky, které se odvíjejí od jejich příjmů a bydliště. Majitelé aut na řeckých ostrovech dostanou v přepočtu asi 1500 korun, zatímco na pevnině zhruba 1200 korun. Řidiči motorek mohou počítat s příspěvkem v řádu několika stovek korun.

Doporučované