Hlavní obsah

„Severní D1“ by mohl dostavět soukromý investor, vláda o tom rozhodne v létě

Tisková konference ministra dopravy Martina Kupky po schůzce s prezidentem Petrem Pavlem.Video: ČTK

 

Reklama

Z čeho stát zaplatí investice v dopravě? Kdy bude hotová síť dálnic? Sledujte živě tiskovou konferenci z Hradu po jednání prezidenta s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS).

Článek

Ministr dopravy Martin Kupka představil prezidentovi Petru Pavlovi, jak se během příštích 10 let změní průjezdnost Českem. A to i na tak problematických místech, jako je středočeská část dálnice D3 nebo dokončení Pražského okruhu.

Kupka sám zmínil napojení na polskou dálnici S3, která by Česko spojila s baltským mořem. S prezidentem probíral také trasu rychlodráhy, která by spojila Berlín s Prahou a Brnem a pokračovala dále do Vídně.

Priority podle ministra jsou nyní tři:

  • PPP projekt pro úsek D35 (někdy označované jako severní D1) Opatovec až Mohelnice
  • Úsek Pražského okruhu mezi dálnicí D1 a Běchovicemi
  • Dálnice D52 do Rakouska

„I ve složitých ekonomických časech musíme investovat, v tom se shodujeme. Politici musí mít odvahu, jde o projekty národního zájmu,“ řekl na konferenci Kupka. S prezidentem prý nenarazili na žádný bod, kde by se neshodli.

Dopravní infrastruktura v Česku 20331

V roce 2033 ministerstvo předpokládá dokončení klíčových projektů na silnicích, dálnicích i na železnici – zejména té vysokorychlostní. Jak ministr Kupka v minulosti několikrát zmínil, desetiletý horizont bude stačit například pro dokončení základní dálniční sítě. Státní pokladna tak bude muset najít peníze na chybějících 700 kilometrů dálniční sítě.

V programovém prohlášení se kabinet zavázal mimo jiné vybudovat do konce roku 2025 200 kilometrů dálnic. Zatím ale není jasné, kde potřebné miliardy vezme. Ve hře jsou tak i dluhopisy Státního fondu dopravní infrastruktury. Návrh na potřebnou změnu zákona momentálně leží v Parlamentu.

Sám Kupka na tiskové konferenci zmínil také PPP projekty, tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru. Jisté však je, že pro letošek disponuje Ředitelství silnic a dálnic necelými 66 miliardami korun.

Investice do dopravy se v roce 2021 vyšplhaly až na 3,9 procenta HDP, což je druhé nejvyšší číslo v EU. Česko má sice hustou dopravní síť, řidiči ale nejsou spokojení s kvalitou silnic. Navíc stále chybí zásadní dálniční spojení k jižním sousedům, přestože rakouská strana například napojení na jižní Čechy finišuje.

Kromě už zmiňovaného dokončení Pražského okruhu tak, aby z něj byl skutečně okruh a hlavní město se dalo objet širokým prstencem, se rok staví „severní D1“, tedy dálnice D35 spojující Čechy a Moravu mezi Hradcem Králové a Olomoucí, nedaří se dotáhnout D11 do Polska, zatímco Poláci už s asfaltem míří k hranicím, nedostavěná je D7 ve směru na Chomutov, podobně jako D6 na Karlovy Vary.

Vláda také na jaře (v rámci tzv. konsolidačního balíčku) rozhodla, že zdraží dálniční známky. Cena té roční se zvýší ze současných 1500 korun na 2300 korun a částka se bude pravidelně valorizovat. Jinými slovy se dá počítat s tím, že řidiči budou každým rokem platit o něco více.

Na tiskové konferenci také padl dotaz na růst cen pohonných hmot, který by mohl být vyšší, než co způsobilo zvýšení spotřební daně o 1,5 Kč. Podle Kupky Ministerstvo financí dál kontroluje marže a vyhodnotí, jak čerpací stanice reagují na zvýšení spotřební daně na naftu a růst cen ropy.

Reklama

Doporučované