Článek
Byt o devíti metrech čtverečních, který představil nemovitostní fond Vertex Fund v rezidenci Prosecká vyhlídka, je aktuálně jeden z nejmenších na trhu. Bydlení na malé ploše se v době vysokých cen nemovitostí stává stále častější alternativou.
V takto malém bytě a obecně malometrážním bydlení je obvyklé, že se prostor nerozděluje, a jde tak o jednu otevřenou místnost, která slouží jako obývací pokoj, kuchyňský kout a ložnice zároveň. Oddělená je pak pouze koupelna.
„Při zařizování je zcela zásadní využít multifunkční nábytek, jako je skládací či patrová postel s úložným prostorem, sklopný stůl nebo stolek a vestavěné úložné prostory,“ komentuje projekt strategická ředitelka a spoluzakladatelka fondu Karin Tochtarová.
Konkrétně v prosecké jednotce je umístěna postel s úložným prostorem, sklápěcí stolek, metrová kuchyň se dřezem, sporákem a malou ledničkou. Z druhé strany kuchyňské linky je umístěn sprchový kout a sociální zařízení.
Podle Karin Tochtarové, spoluzakladatelky fondu, je u projektů s malometrážními ubytovacími jednotkami malá rozloha jednotek, tak jako v případě bydlení v Prosecké vyhlídce, většinou kompenzována společným vybavením pro rezidenty přímo v domě. „Nedílnou součástí projektu jsou i společné prostory, jako je například luxusně vybavená prádelna, které kompenzují menší byty,“ uvedla.
Jednopokojové bydlení má podle jejích slov dvě hlavní skupiny klientů. Většinou jde o mladé kupující, kteří mají jednotku jako startovací nemovitost.
„Jsou tu ale samozřejmě i konzervativní investoři, kteří jsou si vědomi přidané hodnoty takto likvidního produktu v době, kdy je v Praze nedostatek malometrážních jednotek pro účely pronájmu,“ říká Tochtarová.
První experiment
Jednotka o devíti metrech čtverečních je podle jejích slov zatím experimentem, který by společnost ráda rozvíjela i dále. Ve svém dalším projektu v Praze 8 se proto chystá ve výstavbě malometrážního bydlení pokračovat.
„Tento projekt jsme se rozhodli nechat přepracovat z větších jednotek na menší, i když byl těsně před stavebním povolením“, uvedla Tochtarová. Trh se podle jejích slov totiž velmi rychle – zejména v době drahého financování hypoték – mění, a bylo proto třeba na měnící se vývoj prodejů reagovat.
„Výpočet je velice jednoduchý 2+kk o 40m2 v Praze bychom pronajali za 15 000 Kč, když na stejných metrech postavíme 2 byty o 20m2 , tak je z nich výnos 22 000 Kč,“ vysvětluje strategii Tochtarová z Vertex Fondu.
Do pronájmu zatím zamíří i devítimetrová jednotka, a to za osm tisíc korun za měsíc. Její prodejní cena by se ale podle slov strategické ředitelky pohybovala kolem 1,6 milionu korun. V přepočtu na metr čtvereční by se tak cena vyšplhala na zhruba 178 tisíc korun.
Průměrná cena za metr čtvereční nového bytu v Praze se dnes pohybuje v průměru kolem 150 tisíc korun. Navzdory vyšší ceně za metr čtvereční je výhodou malometrážního bydlení podle slov Karin Tochtarové jeho absolutní cena.
Stále menší bydlení
Tomu odpovídá i vývoj celého trhu. „Průměrná velikost bytů se za posledních 10 let v nabídce Prahy objektivně snížila. V roce 2014 činila 72 metrů čtverečních a aktuálně je 62 metrů čtverečních. To znamená pokles o 14 procent,“ uvedl pro Seznam Zprávy František Brož, analytik Cenové mapy.
Tento trend je podle jeho slov způsoben dvěma faktory. Skutečným poklesem velikosti bytu v jednotlivých dispozičních typech a také změnou struktury dispozičních typů bytů na trhu. „Na trhu se v čase v daleko větší míře nabízejí byty 1+ a 2+. Počet jednopokojových bytů se od roku 2014 dokonce téměř zdvojnásobil,“ dodává.
Možným úskalím, které by neměl minout žádný z potenciálních kupujících, je fakt, že ubytovací jednotky, jak jsou tyto malometrážní byty zpravidla vedeny, nejsou to samé jako běžné byty. Právě z důvodu jejich velikosti je pražské stavební předpisy a stavební zákon neumožňují takto kolaudovat a jsou vedeny jako nebytové prostory.
Konkrétní rozdíly přibližujeme v tabulce níže.
Ubytovací jednotka neboli nebytový prostor
Podle Pražských stavebních předpisů (PSP) je byt definován jako soubor místností (popř. jedna obytná místnost), který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen, přičemž:
- Obytná místnost – místnost určena k trvalému bydlení o ploše minimálně osm metrů čtverečních, která má zajištěno přímé denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulace.
- Kuchyň se za obytnou místnost považuje, pokud má plochu alespoň 12 m2.
- Pokud tvoří byt pouze jedna obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m2.
Pokud prostor nesplňuje parametry bytu (kromě plochy je to např. i minimální světlá výška obytných místností, která je podle PSP 2,6 m, při splnění určitých podmínek 2,4 m), je možné jej kolaudovat jako ubytovací jednotku.