Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Během posledních let se výrazně zvýšil počet influencerů, kteří získali vízum O-1B, vyhrazené pro výjimečné tvůrčí osobnosti. Podle imigračních pracovníků se toto pracovní povolení uděluje čím dál častěji na základě počtu sledujících či případné výše výdělku. Upozornil na to server Financial Times.
Některým imigračním právníkům tak nyní tvoří influenceři ze sociálních sítí a modelky z OnlyFans více než polovinu jejich klientů žádajících o víza. Jedním z nich je právník Michael Wildes. Ten přitom dříve zastupoval některé z nejznámějších herců a zpěváků své generace.
„Věděl jsem, že dny zastupování ikonických jmen jako Boy George a Sinéad O’Connor jsou pryč,“ uvedl Wildes. Nyní podle něj umělecká víza dostávají spíše králové a královny scrollování.
Server Financial Times uvedl, že mezi lety 2014 a 2024 počet uměleckých víz a víz pro osoby s výjimečnými schopnostmi v oblasti vědy, vzdělávání, obchodu nebo sportu vzrostl o více než 50 procent. Celkový počet neemigračních víz pak vzrostl o 10 procent.
I přes nárůst počtu uměleckých víz tvoří jen zlomek vydaných pracovních víz. V roce 2024 jich bylo vydáno necelých 20 tisíc, pro porovnání pracovní víza H-1B určená pro kvalifikované zahraniční pracovníky, například vědce, byla udělena desetkrát více lidem.
Impulz k tomu, že by mohla vzniknout víza pro umělce, přišel, když se Nixonova administrativa pokusila deportovat zpěváka skupiny Beatles Johna Lennona. V té době žádné podobné vízum neexistovalo, a tak Lennonův imigrační právník požádal o vízum pro významnou osobnost v oblasti umění a vědy. K právnímu ukotvení víza pro umělce O-1B došlo v roce 1990, když Kongres schválil novelu imigračního zákona.
Vysoký počet sledujících či lajků
Během posuzování žádosti o umělecké vízum se například posuzuje, zda má žadatel hlavní roli ve významné produkci, komerční úspěch nebo významné uznání od odborníků. Podle právníků však byla kritéria upravena tak, aby vyhovovala influencerům. Server popisuje, že pro posouzení může být snadněji měřitelný úspěch skrze počet lajků či odběratelů než prokazování nedefinovaných výjimečných schopností.
„Vysoký počet sledujících a velké výdělky lze použít k prokázání komerčního úspěchu, získání smlouvy na propagaci určité značky lze považovat za potvrzení talentu a účast na otevření obchodu lze považovat za hlavní roli ve významné produkci,“ komentovala právnička Fiona McEntee.
Jiní právníci však namítají, že změna metriky zohledňující počet followerů na sociálních sítí se promítne do toho, jak se budou posuzovat tradiční umělci. Podle právníka Shervina Abachiho budou umělci, jejichž práce není založena na úspěchu na internetu, znevýhodnění během posuzování víz O-1B.
„Úředníci dostávají žádosti, jejichž hodnota je téměř výhradně určována algoritmickými metrikami,“ řekl Abachi. „Jakmile se to stane normou, systém začne přistupovat k umělecké hodnotě jako k bodovacímu systému.“ Jiná právnička popsala, že se k ní dostaly případy lidí, kterým nikdy nemělo být schválené vízum pro umělce, nyní jej však dostali.
Posuzování toho, zda dosáhne člověk na víza pro umělce, je podle Abachiho nyní již strukturální změna v systému. „To, co vypadá jako nárůst počtu žádostí influencerů, může signalizovat širší změnu v tom, jak jsou příležitosti rozdělovány,“ doplnil.
