Pěstuje brambory v kraji vinařů. Láká na ně první borůvkovou plantáží

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Když jsme sem přišli, byl tady jen bordel. Původně tu bývalo JZD. To, co se jim nehodilo, sem vyváželi. Dva roky jsme tu jen kopali, bouchali, uklízeli,“ vzpomíná Josef Fabičovic mladší na rok 2018, kdy dával dohromady farmu v obci Ivaň, schovanou v lesích u Novomlýnské nádrže. Farmaření má v krvi po svém otci.

Dnes už je místo k nepoznání. Má několik nových skladů, loupárnu brambor i vozový park, který zásobuje podniky v regionu.

Statek pěstuje především plodinu zcela netypickou pro tento vinařský kraj – brambory. Tři tisíce tun ročně. Zákazníky, často i s dětmi, láká na samosběr na plantáži kanadských borůvek. Když ji farmářská rodina v roce 2019 otevírala, byla první registrovanou borůvkovou plantáží v České republice.

Borůvky se ukázaly jako dobrý marketingový tah. Vše, co se od půlky června do poloviny srpna sklidí, se prodá z farmy. Parkoviště je letos téměř plné a někteří lidé kromě borůvek odcházejí také s pytlem brambor, které farmu živí. „Okolo 15 až 20 procent brambor prodáme přímo ze dvora na naší prodejně,“ pochvaluje si Fabičovič. Z farmy si tak lidé odvážejí stovky tun brambor ročně.

Jeho rodiče v menším objemu farmařili od roku 1991. Měli živočišnou výrobu a na dvanácti hektarech pěstovali saláty, zelí, mrkev, brambory nebo cibuli.

„Přestali v době vstupu do Evropské unie a s nástupem obchodních řetězců. Konkurence byla tak silná, že pokud se člověk nepřizpůsobil řetězcům v kvalitě a požadavcích, nedávalo to ekonomický smysl,“ vzpomíná Josef.

Sám se farmu rozhodl rozjet a modernizovat v poslední dekádě. A daří se mu. Postavil několik skladů, loupárnu a zboží začal dodávkami rozvážet po regionu. „Loupárnu nesmíte filmovat kvůli konkurenci, maximálně detaily,“ varuje mě dopředu před budovou loupárny, kterou si farma nechávala sestavit na míru. Otevřela v době covidu, kdy však školy a školky dočasně svým dodavatelům zavřely dveře.

Loupárna je jedním z důvodů, proč dnes není farma Agro Fabičovic s poměrně vysokou produkcí závislá na obchodních řetězcích. Žádná brambora z tisíců tun nekončí v regálech řetězců. Cílem jsou restaurace, vývařovny, školy a školky.

„Do řetězců se vůbec netlačíme, vůbec to pro nás nedává ekonomický smysl,“ říká farmář, který pěstuje dvacet odrůd, aby nabídkou pokryl co nejširší období roku. „Zemědělec se musí smířit s tím, že celou sezónu dodává do řetězce pouze v akci… I proto jsme se rozhodli postavit si vlastní loupárnu, jít do zpracování a nabídnout brambory koncovým zákazníkům,“ vysvětluje. Farma zaměstnává i s brigádníky asi dvacet lidí. Část jich pracuje v loupárně a část si vyžádal rozvoz brambor.

Osmdesát procent konzumních brambor dnes farma dodává koncovým zákazníkům do gastro podniků, tedy školských zařízení, nemocnic, vývařoven a hospod. Kromě klasických „špinavých“ brambor ve slupce jsou to třeba loupané brambory, špičky, hranolky a další polotovary.

„Poptávka se určitě postupně přesouvá na polotovary, ale stále je tam velké zastoupení těch klasických špinavých brambor,“ líčí farmář.

I bez řetězců je byznys tvrdý, ale část zákazníků si farma drží už roky a podle Fabičovice oceňují i kvalitu, založenou na dlouhodobých vztazích a příběhu rodinné farmy. „U dlouhodobých klientů, z nichž některé máme už šest let od doby, kdy rozvážíme, se už cena tak strašně neřeší. Je to i o přístupu a kvalitě produktů,“ řekl. U nových zákazníků se naopak podle něj jednání často vede především o ceně.

Borůvkovou plantáž farma otevřela v roce 2019, v době přestavby skladů, když hledala využití pro zhruba hektarový pozemek. Uvažovalo se i o meruňkách, vyhrály však borůvky, které jsou odolnější vůči jarním mrazům.

„Loni nám zmrzly, ale nebylo to tak hrozné, protože borůvky kvetou v průběhu měsíce. Nějaký květ odmrzne, ale jiný rozkvete, takže to není takový problém,“ popsal Fabičovic. „Je to taková třešnička v našem podniku, že přilákáme nové zákazníky i pro brambory,“ dodal.

Do borůvkové plantáže chodí lidé přes místní obchůdek, kde vyfasují bílý kyblík. Vejdou se do něj asi tři kilogramy bobulí, návštěvník má práci tak na hodinu a půl. Lidí je letos hodně. Farma dokonce musela několikrát na pár dní samosběr pozastavit, aby borůvky dozrály.

Ptáci si nezobnou, plantáž je pod protikroupovou sítí a navíc je odrazují zvuky dravců, linoucí se z reproduktorů plašičky. Samotné sítě totiž stoprocentní ochranu nezaručí.

„Špaček je chytrý, chodí i po zemi a je schopen proběhnout mezírkou. Když ještě není zralé víno, sedal tady na těch drátech,“ ukazuje Josef. Dnes už je ale úroda v bezpečí. Navíc srpen se překlopil do druhé půlky, a to znamená, že brzy bude po borůvkách.