Návrh Nerudové o emisních povolenkách prošel europarlamentem

Mediální prostor před dvěma týdny naplnily zprávy o tom, že Evropský parlament chce vyjmout z plátců plánovaného systému emisních povolenek ETS2 majitele rezidenčních budov. Návrh europoslankyně Danuše Nerudové (STAN), která ho měla jako zpravodajka v EP na starosti, také sliboval cenový strop povolenky na částce 45 eur. Jenže skutečnost je složitější.

Obě změny spadají v návrhu mezi takzvané recitály. Ty jsou pro Evropskou komisi nezávazné a nemusí je přijmout. Také to pravděpodobně neudělá, protože by tím ohrozila splnění klimatických cílů. Europarlament tudíž pouze Komisi požádal, aby zvážila, jestli vyjmutí budov a cenový strop dávají smysl. Žádná velká změna se tak zatím nekoná.

„Jsem k dispozici ke spolupráci se všemi zástupci české vlády, pokud to pomůže dosáhnout úpravy ETS2. Já jsem si domácí úkoly v parlamentu udělala, teď ale musí zejména Česká republika přesvědčit ostatní státy, aby na naše návrhy přistoupily. Pokud se to nepodaří, tak to myslím bude zklamání pro občany a určitě porušení jednoho z hlavních slibů z kampaně jak ANO, tak Motoristů,“ okomentovala Nerudová další postup pro Seznam Zprávy před hlasováním.

Návrh, který dával dohromady výbor pro životní prostředí, plénum europarlamentu přijalo. Odpovědnost hozená směrem k české vládě i zklamání vládních voličů ale zatím není na místě.

Návrh EP Komisi k ničemu nezavazuje a na následující jednání mezi Komisí, parlamentem a Radou EU – takzvaným trialogem – nemusí mít vliv. To potvrdil další český člen výboru pro životní prostředí Ondřej Knotek (ANO).

„Zpráva paní kolegyně Nerudové není hlavní legislativa k emisním povolenkám. Je třeba si uvědomit, že emisní povolenky se řídí především směrnicí o povolenkách. To se nedefinuje tady v této legislativě paní Nerudové. Její návrhy jsou právně nezávazné,“ řekl Knotek na tiskové konferenci frakce Patriotů pro Evropu, kam ANO na evropské úrovni spadá.

„Danuše Nerudová si udělala velkou PR show, jak legislativu zlepšila. Realita taková není. V jedné oblasti komisní návrh zlepšila, v druhé zhoršila. Vylepšení je, že Komise může reagovat na ten cenový nárůst povolenek ne po dvou, ale už po jednom měsíci. Z druhé strany, v komisním návrhu se na tlak těch 19 členských zemí rušily horizonty, kdy by se měly ty povolenky úplně zneplatnit, jenže návrh EP tento deadline pro zneplatnění povolenek vrátil,“ komentoval europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Povolenky ETS2 mají začít fungovat od roku 2028, tedy o rok později, než se původně plánovalo. Odklad v březnu dohodly členské země na Radě EU.

Jde o rozšíření povolenek ETS1, které už fungují delší dobu pro elektrárny, teplárny, průmysl nebo aerolinky. Tito velcí producenti skleníkových plynů si na každou tunu emisí musí pořídit jednu povolenku, která aktuálně stojí 75 eur.

Smyslem poplatků je zatížit činnosti spojené se zátěží klimatu – jednak proto, aby firmy měly nákladovou motivaci hledat čistší řešení, a jednak proto, aby se vybraly peníze, ze kterých se zavádění čistších řešení dotuje.

Spotřebitelé elektřiny, ale i odběratelé dálkového tepla, už povolenky v ceně svých služeb mají. Po rozšíření na ETS2 se mělo srovnat hřiště, aby se platilo i za emise v malospotřebě – tedy třeba v domácím vytápění plynem či uhlím, ale také za motorová paliva. U pump má systém fungovat tak, že čerpací stanice rovnou započtou cenu povolenky do paliv, podobně jako dnes vybírají od automobilistů spotřební daň.

Babišova vláda odmítá ETS2 jako celek a zatím se drží plánu, že je vůbec nezavede. I když směrnice platí od roku 2023 a všechny státy ji měly mít převzatou do národní legislativy už v červenci 2024. To se v Česku zatím nestalo. Minulá vláda převzetí před volbami odložila jako nepopulární krok a Babišova vláda se k němu nemá v naději, že odpůrců ETS2 mezi členskými státy bude ještě přibývat – a že celý systém se do roku 2028 ještě změní nebo znovu odloží.

Návrh Nerudové může zafungovat jako spouštěč takových úprav. Jakmile se dohodnutý systém znovu začne předělávat, může se otevřít prostor pro rozsáhlejší úpravy – teoreticky i pro další odklad, byť tomu se mnohé země v EU brání, protože povolenky v malospotřebě už zavedly, třeba jako v Německu nebo ve Skandinávii.

V návrhu české europoslankyně jde konkrétně o to, že domácnosti, které topí například plynem, by mohly být od emisních poplatků dál osvobozeny. Řidiči aut ale už ne. Text je ale stejně formulovaný velmi opatrně – i kdyby se výjimka nakonec do směrnice přece jen dostala, je navržena tak, že Evropská komise bude nejdřív posuzovat, zda příslušná země odmazává svou uhlíkovou stopu dostatečným tempem v jiných oblastech a může tedy dostat na obydlí výjimku.

„Musí to být neprůstřelné,“ říká ke kompromisu Peter Liese, německý europoslanec z EPP, tedy ze stejné frakce jako Nerudová. Dohoda v europarlamentu podle něj vznikla jen díky tomu, že formulace jsou takto jemné a neznamenají riziko, že by Evropa v útlumu emisí sešla z cesty.

„Naše sdělení je, že budeme mít ETS2, že je to hlavní nástroj, jak se zbavit závislosti na ropě a plynu,“ říká dál Liese na vysvětlenou k pozici EPP, což je největší klub v parlamentu a dekarbonizaci jako celek nechce zpochybňovat.

Kromě možného vyčlenění obytných budov je v návrhu ještě to, že by cena povolenek ETS2 měla být udržována pod 45 eury. Nově ale pod 45 eury v letošních cenách – a už ne v cenách roku 2020, jak je nyní napsáno v dříve schválené směrnici. Kvůli inflaci v mezidobí jde o velký rozdíl, 45 eur v cenách roku 2020 je dnes 58 eur.

Strop má hlídat Evropská komise a v případě jeho ohrožení vydávat další povolenky, aby se trh nasytil a cena dál nestoupala. S povolenkami se totiž volně obchoduje na burze, aby firmy mohly své přebytky volně směňovat. Tento dohledový režim už je v existující směrnici.

Nově by měl být ještě doplněn – jak zmiňuje Vondra – právem častěji zasahovat do cen, a to každý měsíc. Zda se něco z návrhů nakonec do legislativy dostane, či ne, ukáží další jednání v průběhu roku.