Článek
Češi v lesích loni nasbírali více lesních plodů než v roce 2023. Kromě hub se to týká i například malin nebo borůvek. Nasbíraný objem plodů meziročně stoupl i přes meziroční pokles návštěvnosti lesů. Nejoblíbenějšími lesy jsou ty v okolí Prahy nebo ve Středočeském, Libereckém, Jihočeském a Plzeňském kraji. Vyplývá to z průzkumu Ministerstva zemědělství a Fakulty lesnické a dřevařské ČZU zveřejněného na začátku týdne.
„Češi patří k národům, které mají ke sběru lesních plodů výjimečný vztah,“ říká pro ČTK ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). „To, že i v dnešní době nasbíráme ročně desítky tisíc tun borůvek, malin nebo hub, svědčí o tom, že tato tradice zůstává živá napříč generacemi. I díky takovým číslům můžeme lépe chápat hodnotu lesa pro společnost a podporovat jeho rozmanité funkce,“ doplnil ministr.
Podle průzkumu si průměrně jedna domácnost odnesla minulý rok z lesa téměř sedm kilogramů hub, což je oproti tomu předchozímu téměř o jedno kilo více.
Dohromady za loňský rok lidé z českých lesů odnesli více než 31 tisíc tun lesních plodů, což je meziroční nárůst o více než dva tisíce tun. Významně vzrostl právě objem sběru hub. Celkovou hodnotu všech nasbíraných lesních plodů průzkum odhaduje na 7,2 miliard korun. „Přestože celkový objem sběru zůstává pod dlouhodobým průměrem, meziročně jsme zaznamenali nárůst sběru hub a mírný růst u některých dalších plodin,“ uvedl Marcel Riedl z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU, který data za rok 2024 zpracoval. „Zároveň si lidé stále častěji lesní plody i kupují, zejména mražené,“ říká Reidl.
Podle tiskového mluvčí Potravinářské komory ČR Marka Zemánka patří mezi nejoblíbenější druhy hub hřib smrkový, hřib hnědý, křemenáče, kozáci, lišky nebo bedly.
Bez oprávnění to nepůjde
Prodej hub pak podléhá přísným pravidlům, na které dohlíží Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), která mimo jiné letos přebrala od hygienických stanic dozor nad restauracemi. Prodávat houby smí pouze ten, kdo obdržel potřebné oprávnění od příslušné krajské hygienické stanice. K jeho získání musí profesionální sběrači hub i jejich pěstitelé prokázat znalost hub na základě složení zkoušky. Osvědčení by ale měli mít i provozovatelé stravovacích služeb, kteří zpracovávají volně rostoucí houby.
Sběr hub tak může být i zdrojem přivýdělku. Podle Zemánka se výkupní ceny za čerstvé houby pohybují v rozmezí mezi 30 až 600 Kč za kilogram, za sušené houby pak mezi 200 až 4 000 Kč.
Podle hygienických stanic ale nejde o příliš rozšířené podnikání. „Do konce roku 2024, kdy dozor nad restauracemi realizovaly hygienické stanice, jsme se při kontrolách setkávali s volně rostoucími houbami určenými k přípravě pokrmů ojediněle,“ uvedl pro SZ Byznys tiskový mluvčí Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje Aleš Kotrla. „Ve všech případech při našich kontrolách provozovatel předložil příslušná osvědčení,“ pokračuje.
Podle něj zpravidla restaurace nakupují balené houby jako žampiony, shitake nebo Jidášovo ucho. Dodává, že od letošního roku hygienická stanice kontroluje restaurace pouze v případě podnětu občana na zdravotní potíže po konzumaci potravin či pokrmů.
Například hygienická stanice Středočeského kraje žádný takový případ nezaznamenala už asi deset let, uvedla pro SZ Byznys její tisková mluvčí Dana Šalamounová.
Lesní houby v obchodech jsou vzácné
Ceny hub v obchodech či u dalších prodejců ovlivňuje několik faktorů, především jejich úroda. „Růst hub je silně závislý na povětrnostních podmínkách. Ideální jsou vydatné deště, po kterých následuje teplé, ale ne horké počasí,“ vysvětluje Zemánek. „Ceny jsou nejvyšší mimo hlavní houbařskou sezónu, naopak v době, kdy jsou lesy plné hub, ceny na trzích klesají, protože nabídka převyšuje poptávku. Zatímco čerstvé houby jsou nejlevnější, sušené houby jsou kvůli zpracování a vysoké koncentraci chuti dražší,“ dodává.
Podle Terezie Trávníčkové z nákupního oddělení velkoobchodníka s potravinami Bidfood zájem zákazníků o houby roste. „Poptávka po houbách má dlouhodobě rostoucí trend, a to nejen v období sezóny. Oproti minulému roku sledujeme nárůst zájmu, zejména u produktů, které šetří čas při přípravě, například u krájených žampionů či lišek nebo u mražených houbových směsí. Zákazníci oceňují jejich stabilní dostupnost po celý rok a stálou kvalitu, nezávislou na počasí či úrodě,“ popisuje.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza uvádí, že lesní houby se na pultech v obchodech vyskytují minimálně. „V obchodech se většinou prodávají žampiony a hlíva, lesní houby tvoří jen doplňkový prodej od místních dodavatelů kvůli složité logistice,“ komentuje situaci na trhu. Podle něj z obchodů pochází zhruba jedna třetina roční spotřeby hub v Česku. „Podíl prodejů v obchodech postupně roste, jak se Češi učí nahrazovat při vaření maso rostlinnými alternativami, pomáhá i rostoucí obliba asijské kuchyně, kde houby tvoří častou součást receptu,“ dodává. Dráže pak většinou vychází ceny čerstvých plodů oproti mraženým.
Klíčové jsou správné podmínky
Kromě dostatečné znalosti hub je důležité i jejich skladování a převážení. „Pěstitelé nebo sběratelé hub jsou povinni zajistit takové podmínky přepravy a skladování čerstvých hub, které zabrání jejich kontaminaci a růstu patogenních mikroorganismů,“ pokračuje Šalamounová. Čerstvé houby se tedy doporučuje skladovat při teplotách mezi nula a deseti stupni Celsia a neměly by se vystavovat slunečnímu záření.
Při nákupu čerstvých hub pak Zemánek doporučuje pečlivě zkontrolovat několik faktorů. Doporučuje vždy pečlivě prohlédnout například samotný stav hub, které si lidé chtějí pořídit. „Houby by měly být prodávány v celku s maximálně jedním podélným řezem, aby bylo možné je správně identifikovat,“ vysvětluje Zemánek s tím, že klobouk a třeň (noha) musí zůstat spojené. Dále doporučuje si všímat vzhledu hub i jejich konzistence. „Houby by měly být pevné, bez viditelného poškození a bez plísní. Je lepší se vyhnout houbám, které jsou měkké, vodnaté nebo našedlé, protože mohou být zkažené nebo přemrzlé,“ upozorňuje.
Houby by neměly být ani výrazně poškozené nebo zasažené škůdci. „Takzvané červivé houby lze nabízet k prodeji jen omezeně. Perforace způsobené hmyzem jsou povoleny pouze na deseti procentech povrchu plochy řezu, nanejvýše však tři otvory a menší požerky nebo poškození plodnic úlomky mohou být pouze na dvou místech,“ vysvětluje Šalamounová.
Čerstvé houby by se také nikdy neměly prodávat zabalené v neprodyšných obalech. V těch by se totiž mohly snadno zapařit. „Zapařené a staré houby jsou nebezpečné, protože se v nich rychle množí bakterie a tvoří toxiny, které mohou způsobit otravu,“ vysvětluje Zemánek. Takové houby lze poznat i podle zatuchlého či kyselého zápachu. „Z toho důvodu je nezbytné používat čisté, prodyšné a dobře větrané přepravní obaly, které umožní cirkulaci vzduchu a odvod přebytečné vlhkosti, například proutěné koše,“ doplňuje Šalamounová. Tyto zásady by měli lidé dodržovat i při sběru hub pro vlastní potřebu.
Dále by se podle Zemánka měl zákazník v případě pochybnosti o kvalitě hub nebo o jejich prodejci nákupu vyhnout. „V případě podezření na otravu houbami je důležité okamžitě vyhledat lékařskou pomoc a uschovat vzorek hub pro identifikaci,“ zdůrazňuje.
