Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Severočeské doly, spadající do skupiny ČEZ, požádaly o prodloužení těžby na lomu Bílina v polovině prosince loňského roku u Obvodního báňského úřadu v Mostě. „Mohu potvrdit záměr Severočeských dolů prodloužit těžbu do roku 2035. Chceme být připraveni na situaci, kdy by uhlí bylo i ve 30. letech dále potřeba,“ řekl pro SZ Byznys mluvčí důlní společnosti Lukáš Kopecký. Severočeské doly mají těžbu na Bílině povolenou zatím do roku 2030.
Skupina ČEZ předloni zveřejnila pod názvem Vize 2030 svou rozvojovou strategii do konce této dekády, v ní počítá s výrazným utlumením uhelné energetiky. „Snížíme podíl výroby elektřiny z uhlí z 39 % v roce 2019 na 25 % do roku 2025 a na 12,5 % do roku 2030,“ plánuje ČEZ ve zmíněném dokumentu. Skupina zároveň oznámila investiční smršť v oblasti zelené energetiky, do roku 2030 plánuje postavit solární parky o kapacitě šest tisíc megawattů.
Energetická krize a celkový vývoj evropské energetiky ale vedou k určité renesanci uhlí. O prodloužení těžby minimálně o tři roky už rozhodla černouhelná společnost OKD, která těží v hlubinných dolech na Karvinsku.
„Nedochází k přehodnocení našich dekarbonizačních plánů, stále platí naše Vize 2030 a plán na výrazné snížení závislosti výroby elektřiny na uhlí. Ale chceme být připraveni na situaci, kdy by uhlí bylo ještě ve 30. letech potřeba,“ dodal mluvčí Severočeských dolů.
Vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení počítala s koncem uhelném energetiky v roce 2033. Uhelný útlum ale podmínila tím, že se za uhlí najde vhodná náhrada.
Plány na prodloužení těžby na Bílině se však nelíbí ekologickým aktivistům. „Plánované prodloužení těžby uhlí na dole Bílina jde zjevně proti vládnímu závazku. Je to paradoxní v situaci, kdy má stát ve skupině ČEZ rozhodující podíl a generální ředitel společnosti Daniel Beneš ještě na její poslední valné hromadě hovořil o tom, že aktuální tržní podmínky indikují ukončení provozu uhelných zdrojů skupiny nejpozději do roku 2030. Před vládou je tak velký úkol, aby se pokusila naplnit to, co si do svého programového prohlášení napsala,“ uvedl Jaroslav Bican, koordinátor energetické kampaně Greenpeace ČR.
Ekologové tvrdí, že náhradou za uhlí mohou být obnovitelné zdroje, pokud se jejich budování výrazně urychlí. Soláry a větrníky ale ve střední Evropě samy nestačí, protože jejich výroba je závislá na počasí a není dostatečně spolehlivá. Je proto třeba je zálohovat fosilními zdroji, které za ně zaskočí, když „nesvítí/nefouká“. Tuto roli by měl podle Greenpeace plnit plyn, nikoliv uhlí.
A kde vzít plyn?
Hlavní náhradou za uhlí a zálohou pro soláry a větrníky se v Česku mají stát jednak teplárenské kogenerace (společná výroba elektřiny a tepla), jednak velké paroplynové zdroje. Podle propočtů správce české elektrizační soustavy, státní firmy ČEPS, by k tomu země potřebovala do začátku 30. let spustit zhruba tři velké plynové elektrárny podobné té, jakou má ČEZ v Počeradech.
Takové stavby u nás ale zatím nikdo nepřipravuje. A podle ČEPS se to ani nestane, pokud stát neuzákoní pro investory finanční pobídky, takzvané kapacitní mechanismy.
Energetická krize však přinesla ještě jedno riziko: nejistotu ohledně dodávek plynu do střední Evropy. Není dobudována dostatečná přepravní infrastruktura, Česko nemá zajištěnou dodávku zemního plynu na příští roky dlouhodobými kontrakty. Přechod z uhlí na plyn přitom spotřebu zemního plynu v Česku výrazně zvýší. To vše hraje pro dočasný návrat uhlí do hry.
Česko má zásoby hnědého uhlí, jež by pro energetiku mohly sloužit až do roku 2050. Těžit v tomto horizontu by bylo možné právě na lomu Bílina skupiny ČEZ, dále na lomu Vršany, který patří do skupiny Sev.En Energy Pavla Tykače. Podle mluvčí Sev.En Energy Gabriely Sáričkové Benešové bude další vývoj těžby na Vršanech záležet na nové Státní energetické koncepci, na níž začala pracovat nově vytvořená skupina expertů pod Ministerstvem průmyslu a obchodu.
