Hlavní obsah

Přehledně: Jak vypočítat starobní důchod v roce 2023

Foto: Shutterstock.com

Od ledna 2023 je možné starobní důchod zvýšit také o výchovné na děti. Ilustrační foto

Reklama

20. 1. 12:23

Důchody se od ledna 2023 zvýšily v průměru o 825 korun, navíc lze nově získat i výchovné. Jak si spočítat výši důchodu a na čem výpočet závisí? Seznam Zprávy připravily přehledný návod, kde najdete vše podstatné.

Článek

Jak je to s výchovným

Novinkou ve starobních důchodech od 1. ledna 2023 je takzvané výchovné. Nárok na zvýšení důchodu o příspěvek za vychované dítě, na rok 2023 stanovený na 500 korun, má jeden z rodičů, který o dítě pečoval více než druhý. Podmínkou je péče o dítě před datem vzniku nároku na starobní důchod a po dobu alespoň deseti let.

Ženy, které již před koncem roku 2022 pobíraly důchod, tento příspěvek dostanou automaticky s důchodem podle počtu dětí, který rozhodoval o jejich odchodu do důchodu. Příspěvek mohou získat i muži, ale ti o něj musejí požádat, a to nejpozději do konce roku 2024.

Žádost o výchovné musejí souběžně s tou o starobní důchod, případně dodatečně, podat i všichni lidé, kterým byl nebo bude přiznán starobní důchod po 31. prosinci 2022.

Výpočet starobního důchodu

Starobní důchod má dvě složky. První je základní výměra, pevná částka stanovená zákonem a pro všechny stejná, která v roce 2023 činí 4040 korun měsíčně. Tato částka se zvyšuje při pravidelných valorizacích vždy od 1. ledna. „Její výše je určena zákonem na deseti procentech průměrné mzdy, přesná částka je vždy pro období celého následujícího kalendářního roku stanovena nařízením vlády,“ vysvětlila mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jitka Drmolová.

Druhá část důchodu je procentní neboli zásluhová výměra, u každého individuálně závislá na výši příjmů a počtu odpracovaných let. Také ona se obvykle zvyšuje při pravidelných valorizacích a kromě toho někdy i mimořádně v průběhu roku. „V případě mimořádné valorizace se základní výměra nezvyšuje a je i nadále pro všechny důchody jednotná. Procentní výměra se v souvislosti s mimořádnou valorizací zvyšuje podle míry nárůstu cen, tedy inflace. Přesnou hodnotu zvýšení opět stanovuje vláda svým nařízením,“ doplnila Jitka Drmolová.

Mimořádná valorizace s nejvyšší pravděpodobností čeká české důchodce v červnu 2023, přesná výše se bude odvíjet od inflace v lednu 2023 a známá by měla být kolem poloviny února. Ministr práce a sociálních věcí odhadl, že se důchody zvýší v průměru o 700 až 1000 korun.

Jak se počítá zásluhová výměra

Základní výchozí údaj pro zásluhovou výměru je průměrná výše výdělku za celou dobu produktivního života přepočtená na současnou hodnotu peněz – takzvaný osobní vyměřovací základ.

Dosáhnout ho lze tak, že se průměrný výdělek za každý rok vynásobí koeficientem nárůstu, který zohledňuje inflaci. Hodnoty koeficientů se liší podle jednotlivých let i podle toho, ve kterém roce u dotyčného nastal nárok na důchod. Přehledně lze koeficienty najít třeba v důchodové kalkulačce Ministerstva práce a sociálních věcí.

Osobní vyměřovací základ se dále upraví na výpočtový základ takzvanou redukcí, která podle principu solidarity snižuje rozdíly mezi výšemi výdělků u různých lidí.

Jak funguje redukce u důchodů

Rozhodující jsou dvě redukční hranice, které pomyslně rozdělí osobní vyměřovací základ každého člověka na jedno až tři pásma – podle toho, jak má osobní vyměřovací základ vysoký.

Redukční hranice v roce 2023

  • První – 17 743 Kč
  • Druhá – 161 296 Kč

Lidem, kteří měli uznatelné výdělky nejnižší a jejichž osobní vyměřovací základ dosáhne nejvýše první redukční hranice, se do výpočtového základu celý výdělek započítá ze 100 procent.

Těm, jejichž osobní vyměřovací základ se pohybuje v částce mezi první a druhou redukční hranicí, se částka ve výši první redukční hranice započítá naplno a zbytek jen z 26 procent.

Lidem s nejvyššími výdělky, jejichž osobní vyměřovací základ přesáhne i druhou redukční hranici, se osobní vyměřovací základ rozdělí na tři pásma. Část do výše první redukční hranice se započítá celá, část mezi první a druhou hranicí z 26 procent a zbytek se nezapočítá vůbec.

Ke konečnému výpočtu procentní výměry měsíčního důchodu pak stačí už jen výpočtový základ vynásobit počtem uznaných odpracovaných let a zákonem stanoveným procentem. Základní sazba je 1,5 procenta, ale lidé, kteří se účastnili důchodového spoření v letech 2013–2015, použijí sazbu 1,2 procenta. Minimální zákonem stanovaná výše procentní výměry je přitom 770 korun, takže komu vyjde číslo nižší, má nárok na zmíněnou částku.

Celková výše měsíčního důchodu pak bude součet základní a procentní výměry.

Přivýdělek při důchodu

Lidé, kteří už mají přiznaný starobní důchod, si mohou přivydělávat a při tom pobírat důchod v plné výši. V takovém případě se jim procentní výměra důchodu zvyšuje za každých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti o 0,4 procenta výpočtového základu.

Jiná možnost je nechat si ke své výdělečné činnosti vyplácet jen polovinu důchodu. Pak se procentní výměra důchodu zvýší za každých 180 kalendářních dnů výdělečné činnosti o 1,5 procenta výpočtového základu. O toto navýšení je vždy nutné po 180 dnech požádat.

Lidé, kteří už mají nárok na důchod, ale dál pracují, ho také zatím nemusejí pobírat. V tomto modelu se jim zvýší procentní výměra o 1,5 procenta výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti.

Jak zjistit informace o důchodu

Údaje o výši výdělků započítaných do důchodu i další důležitá data k důchodům je možné zjistit z Informativního osobního listu důchodového pojištění. O jeho vydání si lze zažádat jednou ročně u České správy sociálního zabezpečení. Kromě žádosti formou zaslání vyplněného formuláře poštou nebo e-mailem s elektronickým podpisem je možné využít také datovou schránku nebo on-line aplikaci napojenou na Identitu občana.

V kolika letech se jde do důchodu

  • K nároku na starobní důchod jsou dvě podmínky – dosažený věk a potřebná doba sociálního pojištění. Každý přitom musí splnit obě podmínky, aby mohl důchod pobírat.
  • Důchodový věk se pohybuje u mužů mezi 60 a 65 lety, u žen mezi 53 a 65 lety. Nejvyšší důchodový věk 65 let se může v rámci důchodové reformy v budoucnu zvýšit.
  • Potřebná doba placeného sociálního pojištění pro nárok na důchod činí 25–35 let, podle toho, ve kterém kalendářním roce dotyčný dosáhl důchodového věku.

Zdroj: www.cssz.cz

Ještě rychlejší cesta je on-line přes Informativní důchodovou aplikaci České správy sociálního zabezpečení, také propojenou s Identitou občana. „Výhodou oproti klasické důchodové kalkulačce na ePortálu České správy sociálního zabezpečení je přístup k informacím ohledně důchodových nároků i pro pojištěnce, kterým zbývá více než pět let do dosažení důchodového věku,“ vysvětlil František Boháček, ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení.

Aplikace zobrazuje aktuální data o výši důchodu i o datu, odkdy na něj máte nárok. Je zde možné kalkulovat i s počtem vychovaných dětí a podívat se také na výpis započítaných odvodů pojištění.

Všechny předběžné propočty je ovšem nutné brát jako orientační. Přesný výpočet důchodu se zohledněním všech podstatných skutečností dělá Česká správa sociálního zabezpečení až na základě řádně podané žádosti ve chvíli, kdy dotyčný ví, že má na důchod nárok. Pravidla se liší v případech invalidity nebo předčasného odchodu do důchodu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované