Článek
Prodeje čepovaného piva letos setrvale rostou, celkově od ledna přes 33 procent. Oproti roku 2019 je však spotřeba stále o 12 procent níž.
„Skutečně se nám ještě nevrátili všichni zákazníci, kteří konzumovali čepované pivo v období před covidem. Ale zase oproti loňsku se nám vrátilo 33 procent zákazníků ke konzumaci v hospodách a restauracích, respektive prodali jsme o 33 procent více čepovaného piva, a to bych považovala za velmi pozitivní zprávu,“ říká výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.
A to musely pivovary zdražovat, jen během letoška vzrostla cena piva zhruba o desetinu. Vzhledem k raketovým cenám všech vstupů se podobný trend dá čekat i v příštím roce, odhaduje Ferencová - zatím ale bez konkrétního čísla.
„Bude to záviset na mnoha faktorech, třeba i na tom, jak nám zákazníci budou věrní a jak hospodští vydrží tuhle složitou dobu.“
Atmosféru na trhu nezlepšily ani výsledky letošní sklizně chmele, která byla nejhorší za deset let. Hektarový výnos byl pak nejnižší od roku 2000. „Máme dlouhodobé kontrakty, zatím se nás to netýká. Určitě by to byl problém, kdyby se ta neúroda opakovala,“ uvedla Martina Ferencová.
Martina Ferencová
- Vystudovala obor provoz a ekonomika na České zemědělské univerzitě v Praze.
- Profesní dráhu zahájila v Pivovarech Staropramen, kde působila 11 let na různých pozicích v rámci finančního oddělení. Poté se přesunula do funkce vedoucí sekretariátu a koordinátorky zodpovědnostních projektů Českého svazu pivovarů a sladoven.
- Od ledna 2017 je jeho výkonnou ředitelkou.
Většímu zdražování se pivovarníci snaží čelit urychlením projektů na energetické úspory ve výrobě. Co mělo přijít za pět až deset let, rozbíhá se už nyní.
„Pivovary tuhle krizi vnímají tak, že musí zrychlit připravované věci, aby udržely tradiční výrobu. Už za poslední dekádu snížily spotřebu energie o 25 procent, vody o 18 procent,“ představila Ferencová výsledky aktuálního průzkumu mezi členy.
Pivovary nejčastěji využívají fotovoltaiku (33,3 %), bioplyn (20 %) a tepelná čerpadla (13,3 %).
Svaz také apeluje na vládu, aby pomohla s odstraněním bariér, které zpomalují nebo znemožňují zavádění alternativních zdrojů energie.
„Máme konkrétní příklad z jednoho pivovaru, kde jim neschválili připojení fotovoltaiky k odběrové síti, což je právě příklad toho, že my se tady můžeme snažit, abychom obnovitelné zdroje podporovali, ale když nám potom na konci někdo hodí takovouto bariéru, tak s tím my pracovat neumíme,“ kritizuje Martina Ferencová.
Zejména velké pivovary teď většinově podporují zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky. Zálohování je zatím v Česku dobrovolné, a to jako iniciativa konkrétních nápojářských společností. Menší a střední pivovary jsou v této otázce neutrální či negativní.
„Dobrým příkladem jsou země jako Švédsko, Finsko a Dánsko, které zálohují už více než třicet let, říká Martina Ferencová.
O zálohování momentálně jedná Ministerstvo životního prostředí nejen s výrobci, ale také s odpadovými firmami a obcemi. „Podle prozatímních informací bychom návrh zákona chtěli předložit vládě do konce roku 2023,“ upřesnila Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení Ministerstva životního prostředí.
