Evropané podporují humanitární pomoc, méně už dodávky zbraní Ukrajině

Evropané výraznou většinou podporují poskytování humanitární pomoci lidem, které zasáhla válka na Ukrajině. Tento krok schvaluje 93 procent respondentů ze všech členských zemí Evropské unie. Stejně tak se 88 procent staví vstřícně k přijímání uprchlíků, vyplývá z nového průzkumu Eurobarometr.

Čtyři pětiny pak schvalují finanční podporu Ukrajiny a ekonomické sankce vůči Rusku a ruským oligarchům. Menší podporu má financování nákupu a dodávek vojenského vybavení na Ukrajinu – na úrovni EU tento krok podporuje 67 procent dotázaných.

Ještě méně respondentů (65 procent) souhlasí se zákazem vysílání ruských státních médií, jejichž činnost pozastavila Unie začátkem března v rámci třetího sankčního balíčku.

Podrobné postoje v jednotlivých členských státech je možné zobrazit na druhém listu infografiky. Šipkami v horní liště lze přepínat mezi jednotlivými otázkami, najetím na konkrétní zemi se zobrazí další podrobnosti.

Podpora kroků EU ze strany obyvatel se napříč jednotlivými státy liší. Ekonomické sankce vůči Rusku schvaluje například méně než polovina z dotázaných v Bulharsku (44 procent) a na Kypru (48 procent). Menší podporu mají také v Řecku (53 procent), na Slovensku (56 procent) a v Maďarsku (59 procent).

V těchto zemích je zároveň menší podpora dodávek vojenského vybavení na Ukrajinu. V Bulharsku se souhlasně vyslovilo 30 procent dotázaných, na Kypru 31 procent, v Řecku 40 procent a v Maďarsku 42 procent.

Aneta Zachová, šéfredaktorka zpravodajského webu Euractiv.cz, který se zaměřuje na dění v EU, vidí důvod v tom, že Bulharsko a Řecko mají historicky silné vazby na Rusko. Roli ale hrají i ekonomické zájmy.

„Rusko pro ně představuje velkého ekonomického partnera a investora, který do země přináší kapitál. To platí i pro Kypr, který stejně jako Bulharsko vydává ruským investorům výměnou za investice tzv. zlatá víza či zlaté pasy, tedy v podstatě ‚vstupenku‘ do EU a na její jednotný trh. Kypru se Rusové zkrátka vyplatili, přinesli zemi peníze a Kypřané se proti nim nechtějí obracet,“ vysvětlila Zachová pro Seznam Zprávy.

„Důležitou roli u těchto tří zemí hraje i turistický ruch, který je jednou z klíčových složek jejich ekonomik. Ruští turisté živí tisíce místních lidí,“ dodala.

Tyto vazby se do určité míry projevují také v postoji respondentů k tomu, kdo je za současnou situaci zodpovědný. Dotazovaní z Kypru, Bulharska a Řecka souhlasí nejméně s tím, že zodpovědné jsou především ruské orgány.

„Kypr, Řecko a Bulharsko jsou všechno státy s ortodoxním (pravoslavným) křesťanstvím, stejně jako Rusko. V těchto státech má Rusko tradičně silný kulturní vliv právě skrze církev a díky tomu má i pozitivnější image mezi obyvateli,“ popisuje faktory, které mohou ovlivňovat postoje lidí, Jana Juzová z Institutu pro evropskou politiku Europeum.

Kořeny tohoto trendu lze podle Juzové hledat už v 19. století. „Tehdejší Rusko usilovalo o upevňování svého vlivu na Balkáně a využívalo k tomu právě náboženskou příslušnost. Stavělo se tehdy do role ochránce slovanských pravoslavných národů v regionu vůči Osmanům a nejsilnější vliv tehdy mělo právě v Řecku, Srbsku a i v Bulharsku,“ dodává Juzová pro Seznam Zprávy s tím, že tento vliv v náboženské a kulturní oblasti přetrvává dodnes.

Propojení prostřednictvím ortodoxní církve zmiňuje i Zachová, ovšem k Bulharsku navíc uvádí, že se nezvládlo vypořádat se svou socialistickou minulostí. „Řada místních nadále vzpomíná na socialismus jako na zlaté časy a Rusko obdivuje. Vysoce postavení bulharští politici studovali na ruských univerzitách, vytvořili si tam diplomatické i byznysové vazby,“ vysvětluje.

„V bulharské vládě nyní došlo ke změně a u moci je proevropská politická síla, kvůli válce na Ukrajině také klesla obliba Vladimira Putina. Sentimenty se ale nemění ze dne na den, proto Bulhaři zůstávají nadále Rusku nakloněni,“ dodává k aktuálnímu vývoji Zachová.

Ke členství Ukrajiny v EU, „až bude připravená“, se kladně vyjádřilo 66 procent dotázaných Evropanů, přičemž rozhodně souhlasí 30 procent a dalších 36 procent spíše souhlasí. Rozhodně proti vstupu Ukrajiny do Unie je pouze 10 procent z dotázaných, dalších 12 procent s ním spíše nesouhlasí.

Nejnakloněnější jsou tomuto kroku obyvatelé Portugalska, Estonska, Litvy a Polska. Ve všech zmíněných zemích se v průzkumu souhlasně vyslovilo více než 80 procent obyvatel.

Naopak negativně na tuto otázku odpovědělo nejvíce respondentů v Lucembursku (38 procent), následovali je Řekové (37 procent), Maďaři (36 procent) a Rakušané a Bulhaři (shodně 35 procent).

Důvody mohou být různé. Podle Zachové se některé členské země vymezují proti dalšímu rozšiřování EU dlouhodobě. „Mají zkrátka za to, že s každou další zemí je těžší najít potřebný unijní konsensus. Nové členské země navíc mohou do EU přinášet své problémy, které jsou pak částečně přenášeny na ostatní partnery,“ vysvětluje.

Dalším důvodem podle Zachové může být, že státy se silnou vazbou na Rusko vnímají přijetí Ukrajiny do EU jako provokaci Ruska, které je proti jakékoliv integraci Ukrajiny do západních struktur.

Doplňuje, že v tomto ohledu je specifické Maďarsko. „S Ukrajinou má dlouhodobé problémy, zejména kvůli tamní maďarské menšině, která je podle maďarské vlády utlačovaná. Maďarsko kvůli tomu blokovalo vstup Ukrajiny do mezinárodních institucí již před ruskou invazí,“ popisuje šéfredaktorka webu Euractiv.cz.

V Česku je podle průzkumu proti vstupu Ukrajiny do EU 30 procent respondentů, souhlasně se vyjádřila více než polovina a 14 procent z dotázaných na tuto otázku jasný názor nemá.

Ukrajina by měla být i jedním z pilířů českého předsednictví Radě EU a ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) chce jednat i o jejím členství. „Mým záměrem je v Praze udělat na okraj neformálního setkání ministrů zahraničních věcí konferenci, která bude chtít zpečetit evropské aspirace Ukrajiny a podpořit její snahu, aby se stala členem EU,“ uvedl minulý týden v podcastu Ptám se já.

„Ukrajinské členství v Evropské unii není vůbec jednoduchá otázka, jedna věc je politicky to podporovat, ale druhá věc je k tomu získat třeba některé starší země Evropské unie. To bude klíčový oříšek.“ Jak dodal, chce umetat Ukrajině cestičku do EU, protože půjde o dlouhodobý proces.

Kyjev o vstup do Evropské unie požádal nedlouho poté, co na Ukrajinu 24. února zaútočilo Rusko. Europoslanci následně vyzvali orgány Evropské unie, aby pracovaly na přiznání statusu kandidátské země Ukrajině a začlenily ji do jednotného unijního trhu.

Průzkum také ukázal, že obyvatelé EU se o aktuální události na Ukrajině zajímají poměrně pravidelně. Téměř 70 procent respondentů odpovědělo, že sleduje zprávy o válce na Ukrajině denně, přičemž přes 40 procent z nich několikrát za den. Další přibližně pětina respondentů se o těchto událostech informuje několikrát do týdne.

Zájem o aktuální dění na Ukrajině je přitom větší u starších respondentů: polovina z dotázaných ve věkové kategorii 55+ sleduje tyto zprávy několikrát denně a dalších téměř 30 procent alespoň jednou za den. Nejméně často se pak o zprávy o válce na Ukrajině zajímají respondenti ve věku 15 až 24 let. Přesto více než polovina sleduje vývoj alespoň jednou denně, z toho téměř čtvrtina několikrát za den.