Hlavní obsah

Když stojíte frontu u voleb a předběhne vás Donald Trump

 

Reklama

8. 11. 2016 21:32

Z New Yorku se hlásí zvláštní zpravodaj Seznam Zprávy Jindřich Šídlo, který sleduje, jak si Američané volí nového prezidenta.

Článek

Vždycky jsem si myslel, že ty nejdelší fronty musíte v New Yorku vystát před přepážkou imigračního úředníka na letišti JFK.

Anebo po ránu ve Starbucksu.

Možná to tak i je, pokud náhodou nejsou volby. Protože to pak vidíte scény, na které ze střední Evropy opravdu nejste zvyklí.

Jako když přicházíte po Druhé Avenue k 57. ulici na východní straně Manhattanu. Nejdřív si ničeho nevšimnete - a pak to najednou začne. Řada lidí. Sto metrů, dvě stě. Pak se had stočí doleva, na Třetí Avenue, dalších sto metrů a zase za roh. Ještě sto, sto padesát metrů - a jste tam, kde chcete být.

Takhle popsáno to asi vypadá docela banálně. Ale zkuste si do té fronty stoupnout. A čekat, možná hodinu, ale spíš víc, abyste mohli jednu prostou věc: zvolit svého prezidenta. (Abychom si zas nenamlouvali, jak špatně na tom ve srovnání s Američany jsme, pokud jde o volební disciplínu: V roce 2012 volilo v New York City prezidenta 60 procent lidí. Skoro úplně stejně jako o tři měsíce později v Česku.)

Ale dnes se věci stávají ještě o něco komplikovanější, když spolu s vámi chce na tomhle místě, ve škole ve vaší čtvrti volit i člověk, který by se tím prezidentem chtěl stát.

Donald Trump, který ovšem do fronty samozřejmě nemusí.

Republikánský kandidát také bydlí v téhle ulici, jen o čtyři Avenue směrem na západ, v honosné Trump Tower. A tak ještě před obědem bere manželku, dceru Ivanku a vzhůru k volbám.

Což také znamená, že půlka Manhattanu zažívá rozsáhlé bezpečnostní manévry za účasti stovek policistů. Řvoucí kolona velkých, ale opravdu velkých černých SUV staví před školou chvíli před jedenáctou dopoledne. Muži v černých oblecích hlídají prostor, tohle není úplně jednoduchá situace - vážně není problém přinést si sem cokoliv. A tak ze střechy protějšího rekonstruovaného domu musí okamžitě pryč zvědavě pokukující hispánský dělník. Kdyby váhal ještě chvíli, dost by riskoval.

A pak už se otevřou dveře jednoho z těch velkých černých aut, chvíle napětí - a ze dveří vystupuje noha Melanie Trumpové ve světlém tříčtvrtečním kabátě, možná budoucí první dámy Ameriky. A až chvíli po ní, z druhé strany auta vylézá on - dnes tedy bez červené baseballové čapky.

Upřímně, asi existují v životě i příjemnější okamžiky, než když na vás bučí a píská celá vaše ulice. Jenže Trump na to musel být připraven. Manhattan, celé New York City a stát New York musel ve svých plánech dávno odepsat. Tady republikáni nevyhrávají. A nevyhrají ani tentokrát, Trumpovi jde o úplně jiná místa Ameriky: Severní Karolínu, Nevadu, Floridu, Ohio, Pensylvánii… Tady jen udělá, co musí. A rychle pryč.

„Trump v mojí škole. Proč musí propána Trump volit zrovna v mojí škole?” směje se trochu nervózně vedle mě asi pětačtyřicetiletá žena, která přišla k volbám i s dvěma malými syny. To, co vypráví, tu člověk slyší pořád dokola: Hillary Clintonová asi není ideální kandidát, ale Trump je… A taky… Kromě toho… (Doplňte si podle vlastního úsudku sami, co všechno asi mohlo padnout, výběr je hodně široký.)

To se tu vážně nenajde žádný Trumpův volič? Ale jistě. Na rohu jeden stojí a nebojí se to dát najevo. Šedesátník v červené bundě hrdě třímá transparent Trump - Pence 2016 a ještě na poslední chvíli zkouší své spoluobčany přesvědčit: „Nevolte Hillary. Jen lže a má peníze. Potřebujeme prezidenta, který se bude starat o nás, o naše pracovní místa, nevolte Hillary…”

Tohle v New Yorku úspěch mít nebude. Teď jde o to, jak na to uslyší zbytek Ameriky. Dozvíme se to už za pár hodin.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované