Hlavní obsah

Fialův plán, když Putin odřízne Evropu: Kdo bude mít plyn, ať se rozdělí

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Hostem Seznam Zpráv byl premiér České republiky Petr Fiala (ODS).

Reklama

7. 7. 16:30

Udržet Evropu jednotnou. Úkol, který si vytklo Česko pro příští půlrok v čele Rady EU. Inflace, možný nedostatek energie, nebo potravin budou pro soudržnost Evropanů velká výzva a podle premiéra jí můžeme čelit jen společně. Jak?

Článek

Hostem Seznam Zpráv byl premiér České republiky Petr Fiala (ODS).

Přepis rozhovoru vám nabízíme níže, pustit si ho můžete také ve videu:

Jak dobře Česko povede Evropskou unii? Odpovídal premiér Petr Fiala (ODS).Video: Seznam Zprávy

Co by se muselo Česku do konce našeho předsednictví povést, abyste si na závěr roku sedl s manželkou a řekl: Tak jsme to zvládli dobře?

Teď přemýšlím, jestli si na konci roku sednu s manželkou a budu se bavit o předsednictví, ale možná ano. Třeba proto, že je to velký úkol a vyžaduje spoustu času a nasazení nejenom ze strany premiéra České republiky, ale celé vlády a diplomatů a všech možných lidí. Já si myslím, že před Evropou je několik velkých úkolů, většina z nich se odráží v prioritách českého předsednictví.

Zásadní je, abychom měli v Evropě dostatek energií na příští zimu. Abychom dokázali nadále udržovat tu klíčovou jednotu v evropských zemích v těch nejpodstatnějších věcech tak, jak se to dařilo v průběhu francouzského předsednictví v těch posledních týdnech – to znamená, jednota při podpoře Ukrajiny v bránění Rusku v jeho agresivních krocích. Když se tohle všechno podaří, tak můžeme být spokojeni. Asi tou největší výzvou jsou ale v tuto chvíli energie.

Takže pokud nebudeme příští zimu mrznout, budete spokojen?

Ano. Než bychom ale všichni počítali s tím, že nastane ten nejkrizovější scénář, musíme se na něj na druhé straně připravovat. Ty kroky, které už teď děláme, jdou tím směrem, abychom v případě, že Rusko úplně přestane dodávat plyn do Evropy, si s tou situací dokázali poradit.

Proč jsme se o těch krocích alespoň náznakem nedozvěděli ve vašem včerejším projevu před evropskými poslanci?

Ten projev jasně vytyčil priority a cíle, se kterými jdeme do toho předsednictví a tak byl taky chápán. Já jsem byl až překvapen těmi pozitivními reakcemi, nakonec i v těch vystoupeních… Samozřejmě, že jsou jiné politické strany a jiné směry, které určitou kritiku vyjadřují, to nepopírám. Ale když se na ty projevy podíváte, tak většina se přihlásila k těm prioritám českého předsednictví. Velký ohlas mělo i to naše hlavní heslo: Evropa jako úkol, a to se projevovalo v těch vystoupeních jednotlivých poslanců. Objektivní analytici, kteří se bruselskou politikou dlouhodobě zabývají, tak zdůrazňují to, že ty priority byly správně nastavené.

Jednou z priorit je samozřejmě energetická bezpečnost, každá země Evropské unie je ale v úplně jiné situaci. Některé země mají i jiné zdroje než ty fosilní z Ruska, Česko k nim donedávna vůbec nepatřilo, byli jsme opravdu velice závislí právě na Rusku a jeho energiích. Nebojíte se, že jak se budeme blížit té topné sezoně, tak právě u států, které mají tento problém, bude ta soudržnost ochabovat? Že třeba začnou více tlačit na Ukrajinu, aby přistoupila na nějakou formu dohody s Putinem, která se jí úplně líbit nebude?

Toho se nebojím. To, co jste řekla, je velice důležité – že ty státy Evropy mají velmi rozdílný energetický mix a velmi rozdílné podmínky. A to je věc, kterou jsem se snažil od začátku, co mám možnost působit v Evropské radě, našim kolegům ze zahraničí říct. Je proto potřeba, abychom k různým státům takto přistupovali. Proto se třeba České republice povedlo vyjednat si osmnáctiměsíční výjimku na zákaz dovozu ruské ropy, protože my nejsme z objektivních důvodů se schopni krátkodobě zbavit této závislosti.

Našim občanům plyn zajistíme

Která země podle vás je takovým tím nejslabším článkem té evropské soudržnosti?

Pokud se ptáte na tu soudržnost v energiích, já teď vidím spíš snahu o společné kroky a uvědomění si i toho, že není možné, aby se země, jako je Česká republika, dostaly do problémů a všichni ostatní sobecky od nich dali sobecky ruce pryč. Ale podívejme se na to ve dvou rovinách. První je ta národní – my nespoléháme na to, že se o nás někdo postará. My jsme naplnili ze 70 procent zásobníky, udělali jsme i takový neobvyklý krok, že vláda koupila za 8,5 miliardy korun plyn, vysoutěžili jsme kapacitu v LNG terminálu v Nizozemí a teď vyjednáváme posílení té kapacity. Jednáme s Polskem a Německem o podobných krocích, obnovili jsme jednání o plynovodu Stor II. Čili my jsme udělali kroky, které zajistí našim občanům plyn bez ohledu na to, co se bude dít kolem.

Ta druhá rovina je to, co vyjednáváme společně v EU. Tady je potřeba, aby se koordinovaly nákupy energií a hledaly alternativní zdroje a aby existoval i mechanismus, že ve chvíli, kdy skutečně začne toho plynu být nedostatek, tak ty státy, které ho mají přebytek, ho byly schopny dodávat těm dalším.

Jak si ten mechanismus představujete? Já vím, že to bude věcí jednání, ale na předsednictví se už delší dobu připravujete, tak jak by takový mechanismus mohl vypadat?

Tak, jak ho popisuji. Ty státy, které by měly přebytek plynu, nebo ho dostávají snadněji z jiných zdrojů, by ho mohly poskytovat těm, které by se dostaly do objektivních potíží, protože jsou prostě závislé na Rusku a nebo jsou vnitrozemské.

Je to zakotveno v nějaké smlouvě, nebo to bude pouze na dobré slovo?

Nám se už podařilo ty bezpečnostní a solidární mechanismy dostat do rozhodnutí Evropské rady, což jsou ty základní politické směry a teď jde o to to naplnit. Ale nestrašme se tou nejhorší variantou. Ona vůbec nemusí nastat. Díky těm společným jednáním evropských zemí, je například významné navýšení dodávek LNG plynu ze Spojených států. A to jsou kroky, které když děláme společně, tak máme šanci je zvládnout. Protože představa, že každý stát bude na světovém trhu někde nakupovat a něco si zajišťovat a tím nahradíme ruský plyn, to je představa vlastně naivní.

Já jsem velmi opatrný k nějaké centralizaci, to je nesmysl, ale tady doporučuji společný postup, protože je pro všechny země výhodný. Jak z hlediska garance těch dodávek, tak z hlediska jejich objemu, tak z hlediska ceny. A to je důležité.

Může se v tom některá země ukázat jako slabý článek?

Ne, to já teď nevidím. Uvedu to na příkladu – řadu let se nedařilo rozšířit ropovod TAL, který jde z Terstu do Bavorska a odtud proudí ropa do ČR. A ta kapacita se nedařila rozšířit, protože vždycky někdo, kdo má na tom podíl, řekl „ne, nás to nezajímá“. Teď vedeme jednání o rozšíření kapacit ropovodu TAL a všichni s tím souhlasí, takže se dostaneme ve výsledku k tomu, že budeme schopni nahrazovat ruskou ropu tou ropou, která jde z jihu.

A závisí to na samozřejmě na firmách, které jsou pod vlivem Itálie, Bavorska, nebo Rakouska. Tam, kde byla předtím z různých důvodů blokáda, tak dnes ty země vidí, že to je opravdu ve strategickém zájmu Evropy, takže s tím souhlasí. Je to samozřejmě otázka, jak šikovně vyjednáváme, jak se nám daří získávat koalice, nebo partnery pro to, abychom dosáhli nějakého výsledku. Ale takto musíme postupovat – věcně, racionálně, klidně a ty výsledky jsou vidět.

Domácí politika mi v čele Evropy neuteče

Jeden z vašich předchůdců, expremiér Mirek Topolánek, řekl, že pro každou vládu je předsednictví taková černá můra, aby ho vůbec přežila. Jeho vládě se to totiž nepodařilo. Vy se nebojíte, že zatímco budete jezdit po Evropě a jednat s unijními špičkami, tak vám domácí politika uteče?

Musím zvládnout oboje.

Jak to chcete udělat – budete hodně cestovat, kdo bude řešit Česko?

To já určitě dokážu. Mně nemůže utéct domácí politika. Budu řešit úkoly, které vyplývají z pozice předsedy vlády, ale ano, není to vůbec jednoduché a je to o to náročnější, že ty výzvy, které před Evropou stojí, jsou extrémní. Když se tady bavíme o zajištění energií, inflaci, cenách, bezpečnosti a vedle nás je válka, ty věci jsou náročné, ale je to potřeba zvládnout.

Já nějak nemíním nechat stranou českou politiku – nakonec řada těch věcí, kterou vyjednávám, jsou věci, které se přímo dotýkají občanů. Takže já se na to spíš dívám tak, že využijeme toho předsednictví k tomu, abychom dokázali lépe prosazovat věci, které slouží České republice.

Už teď ale česká vláda prožívá takový svůj první velký skandál a opět přišel před předsednictvím Rady Evropské unie, kvůli úplatkářské kauze Dozimetr totiž odstoupil ministr školství Petr Gazdík ze STAN. Není čas na trochu větší rekonstrukci vlády?

Já nemohu mít informace nad rámec toho, co je v médiích a vím jenom jednu věc, a ta je důležitá – že na tuto pražskou kauzu reagovalo hnutí STAN velmi jasně a jednoznačně. A myslím, že v tomto směru by mohlo být příkladem opozičnímu hnutí ANO, které se nikdy s těmi svými kauzami politicky nedokázalo vypořádat.

Odstoupení Petra Gazdíka je podle vás dostatečné?

To je ta nová politická kultura, kterou tu zavádíme. Petr Gazdík nebyl ani vyšetřován, není předmětem toho vyšetřování a přesto vyvodil politickou odpovědnost z kontaktů, které by bylo obtížné do hloubky vysvětlovat. A to si myslím, že je důležité.

Jak se díváte na politickou odpovědnost Víta Rakušana, který je předsedou hnutí STAN, protože vlastně existují jenom dvě varianty – buď pan Rakušan o tomto problému ve STANu nevěděl, z čehož vyplývá, že asi není úplně dobrým předsedou, když vůbec neví, co se mu ve straně děje, nebo o tom problému věděl a nic neudělal. K jaké variantě se přikláníte?

Myslím, že o tom problému nevěděl. A myslím si, že pokud máte politickou stranu, která působí na různých úrovních politiky, nikdy nemůžete garantovat to, že se nikdo nezblázní nebo nepodlehne pokušení. Ať už je to v politice nebo v jiných sférách života, to se přece stává. Ale není důležité, že uhlídáte z tisíců lidí každého jednotlivce, důležité přece je, že když ten problém nastane, tak jak na něj reagujete.

Kauza Dozimetr? Vyvodily se důsledky, to je nová politická kultura

Neměl by pan Rakušan odstoupit, když řídí Ministerstvo vnitra, pod které spadají orgány činné v trestním řízení?

Hnutí STAN na to reagovalo okamžitě, odvolalo nebo přimělo k rezignaci pana Hlubučka, dokonce rezignoval ministr školství, který ani není v té kauze vyšetřován nebo obviněn. Vít Rakušan postupuje podle mě jasně, transparentně a už jenom ta kauza sama, která jde proti jeho hnutí, ukazuje, že jako ministr vnitra do toho žádným způsobem nezasahuje. Tak to má ve státě vypadat. To je velký rozdíl proti tomu, co se tady dělo. Přece ministr vnitra nesmí zasahovat do činnosti orgánů v trestním řízení. To by byla děsivá představa.

Ale v minulosti už se to stalo, to víme třeba z časů Stanislava Grosse…

Za naší vlády se toto stát nemůže a nebude, to jsme lidem slibovali a nebudeme to dělat. Děláme pro to konkrétní kroky – srovnejte vlády, které měly v čele člověka, který byl nejen vyšetřován, ale i obviněn a obžalován. Musíme se bavit o faktech a na ně se tak dívat. Toto jsou fakta. Panu Rakušanovi věřím a že ta kauza je takto vyšetřována, ukazuje, že tam žádné zásahy nejsou.

Nebylo by tedy čistší, kdyby svůj post na čas opustil, než se kauza vyšetří?

Kdybych pro to viděl důvod, tak to samozřejmě uděláme. Já pro to žádný důvod nevidím, protože vím, že naše vláda nebude průchodu spravedlnosti bránit ani ji nijak ovlivňovat. To, co mě trápí spíš a co si myslím, že je úkol nejen pro tuto vládu, ale pro celou společnost, je přemýšlet nad tím, jak zabránit tomu, aby se na veřejnosti objevovaly tajné informace z vyšetřování, které opravdu mohou řadě lidí způsobovat problémy. Teď nemluvím o politicích, mluvím i o podnikatelích, o dalších. Ta kauza má za sebou už i sebevraždu a myslím si, že to jsou věci, které nás musí zneklidňovat. Protože právo na spravedlivý proces musí mít každý občan, aby i lidé věřili v právní stát a demokracii.

Vy jste žádné indicie, že se něco takového děje, neměl?

Ne, a to je v pořádku. My nemáme možnost to vyšetřování sledovat víc než kterýkoliv občan. Tak to má být a tak to být musí. Co je ale úkolem politiků, je ptát se, zda nedošlo k úniku informací, které by bylo porušením práva včetně práva na spravedlivý proces.

A co vaši ministři nebo členové ODS? Tam jste si jist, že nemají kontakty na zmíněnou skupinu Redlových, kolem kterých se celá kauza Dozimetr točí?

Tak jak ty lidi znám, tak si nedovedu představit, že by se zapojili do něčeho, co by bylo nějak problematické.

Budete to nějak prověřovat?

Jak bych to měl prověřovat?

Máte své kontakty v regionech, patrně lidi, kterým věříte… těch jste se neptal?

Jako jestli se neznají s Redlem? ODS pod mým vedením prošla hlubokou proměnou a my jsme po těch špatných zkušenostech z minulosti velmi opatrní, abychom se nedostali ani do podezření nějakých problémů. Samozřejmě, máme 14 tisíc členů, víte, jak to v životě bývá složité, ale ty mechanismy, které ve straně máme, včetně toho, že třeba prověřujeme dary, které dostáváme a které jsou v nějaké vyšší částce.

Hospodářské noviny napsaly, že ještě v roce 2020 získala ODS 100 000 Kč od obchodního partnera Michala Redla Pavla Manďáka. Budete ještě pátrat tímto směrem?

My dary prověřujeme, ODS podle mých informací v žádných kauzách zapojená není. Pokud nějaký podnikatel, o kterém jsme vůbec nikdo nemohl vědět, je v nějakých vazbách a dal nějaký dar, můžeme to zpětně prověřit.

My prověřujeme všechny dary nad 500 tisíc korun velmi důkladně, včetně osobního kontaktu s tím člověkem, který je dává. Mechanismy u nás máme asi osm let nastaveny. Opravdu nepředpokládám, že by se něco mohlo dostat směrem k Občanské demokratické straně.

Další postavou, o které se v souvislosti s kauzou mluví, je Jiří Pospíšil z TOP09. Ten má být na druhém místě kandidátky pro podzimní pražské volby. Zůstane tam?

Já zatím nemám žádné informace o žádném zapojení pana Pospíšila do té kauzy, pokud se to ukáže, tak to řešme, ale já spekulovat nebudu. Pokud by se ukázalo, že pan Pospíšil o něčem věděl nebo že se na tom nějakým způsobem podílel, tak pak se nemáme o čem bavit. Ale zatím o ničem takovém nevím.

Takže panu Pospíšilovi taky věříte?

Já věřím všem svým stranickým kolegům, jako věřím všem lidem. Věřím, dokud se neprokáže, že se do něčeho zapojili. Ale přece věřit lidem a předpokládat, že se nechovají špatně, je strašně důležitý princip, ne jenom pro život, ale i pro politiku. My jsme na tom postavili určitá řešení a ona fungovala.

Kauza STAN neukazuje na žádnou naivitu. My jsme na rozdíl od předcházející vlády, která vůbec lidem nevěřila – proto EET, proto všechny ty restrikce, tak jsme třeba v nástupu vlny omikron požádali lidi, ať s námi spolupracují, že nebudeme muset dělat lockdowny a zákazy. Tehdy jsem slyšel komentáře, že je to naivní, ale ono to není naivní, ono to fungovalo. Lidé opravdu dodržovali pravidla a dostali jsme se přes to bez lockdownu a bez zákazu. Ano, já pokud nemám důvod být zklamán, nebo mít negativní zkušenost, tak se na lidi nedívám špatně a zle, to by byl život peklem.

Ani pokud se stýkají s pochybnými podnikateli?

Když mají takové kontakty, tak aniž se něčeho dopustili, jako pan Gazdík, tak odstoupili. To jsme v minulosti neviděli. To přinesla naše vláda, to je ta politická kultura.

Takže, aby pan Pospíšil opustil pražskou kandidátku, byste mu nedoporučil?

Opravdu neznám žádný důvod, nevím, jestli je Jiří Pospíšil do něčeho zapojen. A pokud je, tak z toho samozřejmě pražští kolegové vyvodí odpovědnost.

Nedávno jste v projevu národu řekl „nenecháme vás padnout“. Ve svém projevu na půdě evropského parlamentu jste ale nic takového neřekl a vyčítala vám to i opozice, chyběla jim sociální dimenze. Proč?

Nechyběla tam, odráží se ve všech těch bodech. Pokud mluvíme například o tom, že musíme zvládnout uprchlickou krizi a zapojit se do poválečné obnovy Ukrajiny, tak mluvíme i o tom, abychom tady udrželi sociální smír, aby ta obrovská uprchlická vlna, která nemá po druhé světové válce v Evropě obdoby, neměla těžké sociální dopady na naše občany. Zapojit se do rekonstrukce Ukrajiny mimo jiné znamená zapojit tam evropské firmy, vytvořit tam nové příležitosti. To je konkrétní člověk, protože firmy zaměstnávají lidi, vytvářejí prosperitu společnosti. Když mluvíme o odolnosti evropské ekonomiky, zase mluvíme o pracovních místech.

Kdo se dostane do potíží, tomu stát pomůže

Lidé propadají do chudoby už dnes a to pořádná krize ještě ani nezačala. Společnost PAQ Research změřila, že počet domácností s příjmem pod hranicí chudoby vzrostl z 9 % koncem roku 2021 na momentálních 16 %. Jak je vytáhnete zpět?

Těm lidem je třeba pomoci. My jsme významně rozšířili počet lidí, kteří mohou pobírat sociální dávky. Na příspěvek na bydlení teď dosáhne o statisíce domácností nebo jednotlivců více, zvýšili jsme životní a existenční minimum. To znamená, že ti, kteří se dostávají do nějakých existenčních problémů, tak tu mají k dispozici pomoc státu.

Není to pozdě?

Není. Lidé do té chudoby padají, protože se dramaticky zvyšují ceny energií a ceny potravin a v tu chvíli samozřejmě musí stát pomoci. Pak musíme něco dělat s těmi cenami energií, a to děláme, to je ten úsporný tarif, zasáhli jsme proti růstu cen pohonných hmot, a děláme ty kroky.

Ten úsporný tarif ale ještě není hotový, přitom energetickou krizi tady řešíme už někdy od října…

Bude to hotové včas. Ale za prvé není jednoduché nastavit něco jako úsporný tarif, za druhé my ho přece chystáme na zimu, aby to těm lidem pomohlo tak, aby to začalo působit na podzim, kdy budou dostávat nová vyúčtování a nové zálohy na energie.

Naše pomoc je účinná. Když tu pomoc připravujeme a dáváme, tak to stojí peníze. Na základní opatření, jak lidem pomoci, jsme dali 100 miliard korun a na ta energetická půjde dalších 66 miliard korun. To stojí peníze, ale my současně musíme hlídat a opravdu jak na lékárnických vahách vyvažovat, abychom neroztáčeli inflační spirálu. A to není jednoduchý úkol.

Pan ministr Stanjura minulý týden v rozhovoru Seznam Zpráv říkal, že ale taková opatření inflační spirálu neroztočí, takže to tak není?

Neroztáčí, protože je děláme dobře. Vyvažujeme ty věci tak, aby dobře dopadly. Ale 66 miliard dáváme na to, abychom lidem pomohli s energiemi.

Na jedné straně ale teď můžete mít rodinu s dětmi, která nemusí mít finanční problém, přesto na příspěvek dosáhne, ale co takový osamělý senior?

My plánujeme, v rámci těch peněz, o kterých tady mluvím, dát zhruba 10 miliard teplárnám a ty budou garantovat cenu pro domácnosti, my jsme si toho vědomi. Ještě jsme udělali jednu věc, která je důležitá – nám se podařilo vyjednat významnou podporu teplárenství a výjimku pro Českou republiku 30 % emisních povolenek zdarma. To se výrazně projeví na ceně produktu tepláren pro občany České republiky. Dělali jsme to i proto, že potřebujeme, aby mělo 4,5 milionu domácností, které jsou nějakým způsobem závislé na teplárnách, přijatelnou cenu energií. To je v jednom z balíčku v rámci FITfor55. Teď bude následovat trialog, kde tento návrh musíme projednat s parlamentem a musí se nám to podařit dát do evropské legislativy, aby to mohli občané pocítit.

Pomůže vláda s energiemi i firmám?

Vláda pomůže i firmám. Kromě jiných forem, které jsme už nastavili – jako pomoc firmám, které mají vysokou spotřebu energie, nebo to, že jsme upravili program záruk tak, aby mohly firmy čerpat větší úvěry – tak jedno z opatření v rámci těch 66 miliard je odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energie. To se dotkne i firem a je to opatření, které přímo české firmy pocítí.

Dáte firmám vědět, jakým způsobem by se jim omezoval přívod plynu, kdyby Putin kohoutky utáhl?

Existuje jasný plán, jakým způsobem postupovat v případě nedostatku energií. Ale jak říkám, děláme všechno pro to, aby taková situace nenastala, abychom toho plynu měli dost. Kdyby se situace začala opravdu dramatizovat, tak bychom se nejprve snažili nahradit plyn tam, kde to jde, jinými zdroji energie. Někde je to možné, někde je možné plyn třeba krátkodobě nahradit uhlím nebo udělat něco podobného. To by byl vlastně první krok, který bychom museli dělat. Pak existují krizové scénáře. Děláme ale všechno pro to, aby k tomu nedošlo.

Přesto – neměly by firmy ty scénáře znát už teď?

Ty plány, jak by se postupovalo, jsou známé, ale snažíme se, aby ta situace nenastala. Představte si ten dopad na českou společnost, kdyby část firem musela zastavit výrobu, protože by neměla dostatek energie. Nepopírám, že to, že je Česká republika jednou z nejprůmyslovějších zemí Evropy, je v něčem výhoda, ale při současných cenách energií to ve všech směrech výhoda není. Ale musíme si poradit i s touto situací, proto děláme všechna ta zmíněná opatření. Nejen ta na tuhle zimu, ale i ta, která nám pomohou zbavit se dlouhodobě závislosti na ruském plynu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované