Hlavní obsah

Strany chtějí volit elektronicky. Část se ale „volbě myší“ brání

Ilustrační obrázek.

Reklama

23. 5. 11:25

Digitalizace státu. Předvolební téma, na které strany tradičně lákají před volbami. Po volbách ale většinou zásadní zlom nepřijde. Bude to letos jiné?

Článek

Během pandemie covidu byli lidé odkázáni ve velké míře na internet a veškeré pracovní nebo osobní záležitosti se snažili řešit online. Velký zájem byl ze strany Čechů například o online sčítání lidu.

Právě zlepšení elektronické komunikace mezi státem a občany slibují před volbami všechny strany. A některé jdou ještě dál – občany by rovnou nechaly elektronicky i volit.

Téma elektronických voleb přitom rozděluje jak koalice, tak i politiky v rámci stran. Například Starostové chtějí hned po volbách začít připravovat změnu zákona, Piráti jsou ale opatrnější.

Celý článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Hlasování přes internet je naše téma. V příštím volebním období bychom proto rádi začali o potřebných změnách otevřeně diskutovat a začali pracovat na legislativním znění úpravy volebního zákona. Chápeme, že digitalizace nemusí vyhovovat každému, proto je naším základním principem, aby měli občané i nadále možnost tradiční volby prostřednictvím papírových volebních lístků,“ uvedl expert STAN na digitalizaci Petr Letocha.

Podle pirátského poslance Ondřej Profanta jsou technické možnosti, problém je ale vnímání občanů. „Podle mého názoru tu není všeobecná důvěra a kvalita nastavení procesů. Volby musí být společensky konsenzuální proces,“ vysvětlil Profant opatrný postoj.

Pro online hlasování ve volbách je také TOP 09 nebo KDU-ČSL, jiný názor má ale jejich koaliční partner ODS. Podle poslance Martina Kupky (ODS) by lidé k volbám měli chodit osobně.

„Pro mě jsou volby svátkem demokracie a k němu prostě patří to, že obětujete chvíli a přijdete do volební místnosti. Lidé volí i nohama. Omezit se na kliknutí myši by bylo v případě samotných voleb smutně málo,“ myslí si poslanec občanských demokratů Kupka.

Proti není ani poslankyně vládního hnutí ANO Barbora Kořanová. „Nebudu nyní hovořit za hnutí ANO 2011, ale za sebe. Jsem pro jejich zavedení. Je to však hudba daleké budoucnosti, protože bude potřeba vytvořit dostatečné zabezpečení a podmínky pro to, aby hlasování proběhlo regulérně, bezpečně a naplnilo očekávání, která od něj část veřejnosti, včetně mne, má,“ uvedla pro Seznam Zprávy poslankyně hnutí ANO.

A kdo je proti volebnímu hlasování přes internet? Komunisté, podle kterých se neprokázalo, že by tato možnost voleb přilákala více voličů. SPD se zase obává hackerských útoků a s návrhem na elektronické volby nesouzní ani ČSSD. „Příklady online voleb v zahraničí naopak varují, že bezpečnostní riziko je velmi reálné. Volby by měly zůstat výjimečným okamžikem, kdy se volič dostaví vykonat volební akt osobně,“ napsal za sociální demokracii její předseda a ministr vnitra Jan Hamáček.

Seriál Rok změny – 7 klíčů k úspěchu ve volbách

Seznam Zprávy vybraly sedm důležitých otázek pro budoucnost České republiky. Proč jsou zásadní a jak na ně hodlají jednotlivé strany odpovědět? Na to najdete na stránkách našeho serveru odpovědi po následujících sedm týdnů:

Vyšlo:

V dalších týdnech přineseme:

Budou se stavět rodinné domy?

Jaký bude podíl českých potravin supermarketech?

Budou mít stále šanci na vzdělání jen děti z „lepších rodin“?

Digitalizace státu je oblíbené téma volebních kampaní, provedení po volbách ale vázne. Problémem je například to, že systémy mezi sebou nejsou dostatečně propojené. Změnit to je často komplikované kvůli nevýhodným smluvním vztahům z minulosti.

Pandemie koronaviru navíc ukázala, že je problém rozběhnout i nové projekty. Ukázalo se to po rozjezdu registrace na očkování, nákupu elektronických dálničních známek nebo i v případě sčítání lidu.

Vládní strany, které jsou u moci, se hájí tím, že dělají maximum. Podle poslankyně ANO Kořanové politici ovlivní v procesu digitalizace veřejné správy jen část celého procesu. Sněmovna podle Kořanové přijala důležité digitalizační zákony, například zákon o právu na digitální služby nebo novelu zákona o bankách. Digitalizace státní správy by se podle ní rozběhla rychleji, kdyby stát více spolupracoval se soukromým sektorem.

I druhá vládní strana si myslí, že se za jejího vládnutí hodně věcí podařilo. „Digitalizace nevázne, za toto volební období se pohnula o notný kus kupředu mimo jiné přijetím zákona na digitální službu. V uplynulém volebním období se v digitalizaci pokračovalo, například eNeschopenka nebo eRecept. Ostatně epidemie výrazně zrychlila digitalizaci celého zdravotnictví,“ myslí si předseda ČSSD Hamáček.

Opačný názor ale mají opoziční strany. Třeba podle SPD je Česko oproti jiným evropským zemím pozadu. „Vláda by především měla začít u sebe a propojit alespoň databáze, které spravují různé resorty, aby občané a firmy zbytečně nemuseli poskytovat státu stejná data opakovaně,“ říká místopředseda rozpočtového výboru a poslanec Jan Hrnčíř (SPD).

Koalice Pirátů a STAN si myslí, že ke zlepšení situace v Česku bude stačit, když se do vedení dotčených resortů dostanou lidé, kteří tomuto tématu skutečně rozumí a je jim vlastní. Kritizují to, že resorty nejsou schopny efektivní spolupráce a vstřícnosti. „To vede k tomu, že každý systém končí přesně na hraně pravomocí daného resortu – což je přesný opak efektivně digitalizovaného státu,“ navrhuje řešení expert Pirátů na digitalizaci a poslanec Profant.

Komunisté vidí problém i v tom, že je podle nich v tomto oboru korupce. „Domnívám se, že zásadním problémem, proč proces digitalizace u nás stagnuje, může být, kromě nedostatku osob s ICT dovednostmi, fakt, že se v této oblasti dlouhodobě přerozdělují obrovské finanční prostředky a otevírá se tak významná možnost některým filutům si na ně sáhnout,“ uvedl poslanec Jiří Valenta (KSČM).

Podle koalice Spolu je nutné urychlit rozvoj Portálu občana a rozvoj Portálu podnikatele. Chce splnit dlouho slibované heslo, že mezi státem mají běhat data, nikoli občané. Jinými slovy, že by lidé neměli úřadům dokládat stále stejná data, která už stát má.

„Digitalizaci státu beru velmi vážně a není to pro mne pouhý volební slib. Považuji ji za základ funkčního, jednoduchého a přívětivého státu, který slouží občanům,“ slibuje před volbami poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL).

Strany se shodnou na tom, že digitalizace státu vázne i proto, že stát nenabízí dost vysoké mzdy, aby přilákal skutečné experty. Právě kvůli tomu se v minulosti často nakupoval software od soukromých firem, která stát často „uvěznil“ jako rukojmí konkrétního dodavatele.

Podle koalice Pirátů a STAN je kvalita v tomto oboru otázkou ceny. „Platy samozřejmě mohou být problém. Nicméně pokud vláda opravdu chce, tak je snadno může navýšit, například použitím tzv. klíčových služebních míst. Jedna z překážek je, že uchazeč o práci se vůbec předem nedozví reálný plat,“ popisuje jeden ze současných problémů poslanec Profant (Piráti).

V nízkých platech vidí problém také TOP 09. „Za zásadní pokládám nejenom adekvátní výši platu, která odpovídá tržní realitě, ale také možnost nabídnout jim podílet se na změně státní správy pro potřeby 21. století,“ popisuje návrh na zlepšení poslanec Jan Jakob (TOP 09).

Koaliční partner ODS se ale domnívá, že i nadále bude stát z větší části využívat soukromých služeb – měl by ale uzavírat výhodnější smlouvy.

„Je jasné, že na obsazení klíčových pozic musí stát najít prostředky a kvalitní odborníky zaplatit. Velkou část služeb a produktů bude muset stát nadále nakupovat od soukromých firem. Na tom nemusí být nic špatného, pokud ovšem pořízení systému a nákup služeb nebudou předražené a nebudou tím vznikat závazky státu vůči konkrétní firmě na desetiletí,“ uvedl poslanec Martin Kupka (ODS).

Komunisté a hnutí ANO jsou pro co největší zapojení soukromého sektoru. „Stát nikdy nebude schopen nabídnout většině IT expertů takové podmínky, aby pro něj pracovali a zároveň nebyli pod palbou výhodnějších nabídek sektoru soukromého. Spolupracujme na tomto s tím soukromým sektorem, který ty IT odborníky má. Žijeme v kapitalistickém systému, kde je naprosto běžné, že stát nakupuje určitou část služeb na trhu,“ v tomto postupu vidí řešení poslankyně Barbora Kořánová (ANO).

Jediná SPD se domnívá, že problém není v penězích. „Stát i nadále neúčelně a nehospodárně vyhazuje peníze za předražené IT zakázky, takže peněz na zaplacení IT odborníků je dost, jen není vůle,“ myslí si poslanec Jan Hrnčíř (SPD).

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované