Hlavní obsah

Střední Evropa 2019: Vybrali jsme nejdůležitější události roku

Foto: Profimedia.cz

Nová slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Reklama

25. 12. 2019 18:50

Přinášíme přehled nejdůležitějších událostí roku 2019, které se týkají střední Evropy.

Článek

Slovensko

První prezidentka

Symbolem změn na Slovensku po vraždě novináře Jána Kuciaka a rozpletení mafiánských a korupčních chapadel v justici i politice se stalo zvolení Zuzany Čaputové novou prezidentkou.

Do funkce nastoupila Zuzana Čaputová letos v červnu. (Video: Tereza Brhelová, AP)

Právnička, občanská aktivistka a liberálka přesvědčivě ve druhém kole na konci března porazila kandidáta vládnoucího Směru Maroše Šefčoviče. Voliči do Čaputové vložili naději na jiný styl politiky. Úřadu se Čaputová ujala v polovině června. Její hlavní témata jsou právní stát a ochrana životního prostředí.

Až za Pellegrinim

O „vejminek“ na ústavním soudu se na jaře neúspěšně pokusil expremiér a předseda strany Směr Robert Fico. Chtěl se stát předsedou ústavního soudu, neuspěl ale v parlamentu, který ho nenominoval. Fico pak oznámil, že v politice zůstává.

Na kandidátce do únorových parlamentních voleb je jako číslo 2 za premiérem Peterem Pellegrinim. Kandiduje s cejchem obviněného. Schvaloval totiž rasistické výroky odsouzeného fašistického poslance.

Kiskova Za lidi

Prezident Andrej Kiska už znovu nekandidoval. Po odchodu z prezidentského paláce založil novou konzervativní politickou stranu Za lidi. Ta teď s lidovou přezdívkou „žaludi” kandiduje do Národní rady.

Země mafiánských kauz

Celý rok se nesl na Slovensku ve znamení zveřejňování šokujících detailů z největších politických kauz. Veřejnost se díky nahrávkám a elektronické komunikaci dozvěděla, koho všeho ovlivňoval podnikatel Marián Kočner, ale i další detaily monstrózní aféry Gorila.

Kočner stanul před soudem hned dvakrát: v kauze falešných směnek TV Markíza a nedávno i v předběžném projednání obžaloby z úkladné vraždy novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. V té jsou společně s Kočnerem obžalovaní další tři lidé.

Neštěstí v Prešově

Solidaritu celého Slovenska vyvolala tragédie v Prešově. Mohutný výbuch plynu tam 6. prosince fatálně poškodil dvanáctipatrový dům. Při neštěstí zemřelo osm lidí, tělo jedné z obětí se nenašlo. Příčinou výbuchu mělo být poškození plynového potrubí při stavebních pracích. Dům musel být nakonec celý zdemolován.

Polsko

Špion z Huawei

Polská civilní kontrarozvědka zadržela Poláka a Číňana podezřelé ze špionáže ve prospěch Číny. Číňan pracoval jako jeden z ředitelů pobočky firmy Huawei v Polsku. Polák byl v minulosti důstojníkem kontrarozvědky.

Vražda gdaňského primátora

Celou zemí otřásl 13. ledna útok na primátora Gdaňsku Pawła Adamowicze. Nejspíš psychicky nemocný útočník ho pobodal na pódiu během charitativní akce. Adamowicz vážným zraněním v nemocnici podlehl.

Vražda primátora v rozdělené zemi na krátkou dobu odstartovala debatu o projevech nenávisti v politice, médiích a na veřejnosti. Těm liberální primátor čelil například ve zpravodajství Polské televize, kterou ovládá vládnoucí strana Právo a spravedlnost. Spekulovalo se i o politických motivech útočníka.

Gdaňskem v lednu otřásla vražda primátora Pawła Adamowicze. (Video: Šimon Trantina, Profimedia.cz, AP, Reuters)

Maso z nemocných krav

Investigativní pořad Superwizjer soukromé polské televize TVN odhalil na konci ledna nelegální byznys s nemocným dobytkem. Kšeftování s masem skotu spočívá ve finančně výhodném výkupu nemocných nebo zraněných krav v agonii, u kterých je porážka na maso ze zdravotních důvodů nepřípustná. Nechyběly ovšem ani mrtvé či březí kusy. Reportáž ukázala záběry přímo z jatek. Nemocné či jinak poškozené tkáně pak zaměstnanci odstraňovali a maso se s označením nezávadnosti dál distribuovalo na trh.

Polské úřady mluvily nejdřív o výjimce a o tom, že se maso v žádném případě nedostalo do zahraničí. Nakonec se ukázalo, že se maso dostalo na Slovensko, do Francie a mnoha dalších států. Česko pak kvůli nálezu salmonely v dodávce masa z Polska zavedlo mimořádná opatření. Polský ministr zemědělství hrozil odvetnými kontrolami dováženého českého piva. Od kontrol na hranicích upustily české úřady až po tlaku Evropské komise.

Jen to nikomu neříkej

V polovině května měl na YouTube premiéru dokument „Jen to nikomu neříkej”. Příběhy sexuálního zneužívání dětí církevními představiteli rezonovaly celou společností a snímek během pár dní viděly miliony lidí. Dokument poukázal na praktiky církve, která pachatele desítky let kryje a přesouvá je z fary na faru. Mezi pachateli byli přitom i významní kněží.

„Stop LGBT”

Nevídaná nenávist vůči sexuálním menšinám se před jarními volbami do Evropského parlamentu stala politickým tématem číslo 1. Vládnoucí strana PiS v homofobní kampani strašila takzvanou ideologií LGBT, zároveň dala rovnítko mezi homosexualitou a pedofilií. Města a regiony na východě země dokonce přijaly usnesení o území bez ideologie LGBT. Takové deklarace minulý týden ostře odsoudil Evropský parlament.

V týdeníku Gazeta Polska, který je vlastnickou strukturou napojený na stranu PiS, dokonce v červenci vyšla samolepka „Zóna bez LGBT”. Ve stejné době pak došlo k brutálnímu útoku pravicových extremistů na účastníky Pochodu rovnosti ve východopolském Bělostoku. Téma odporu k sexuálním menšinám pak znovu hrálo roli v kampani před říjnovými parlamentními volbami.

Bouře v Tatrách

Při náhlé prudké bouři v Rysech a Tatrách na konci srpna zemřeli na polské straně po úderu blesku do kříže na hoře Giewont čtyři lidé, dalších 157 se zranilo. Na slovenské straně hor zemřel český turista.

Další polská laureátka

Nobelovu cenu za literaturu za rok 2018 získala polská spisovatelka Olga Tokarczuková. Známá je svým postmoderním přístupem, snovými příběhy a také ekologickými tématy. Řadí se mezi odpůrce nacionalismu a konzervativní polské vlády, která ji rovněž nemá v lásce. A to ani po jejím ocenění, které si Tokarczuková převzala 10. prosince.

Foto: Profimedia.cz

Polská nobelistka Olga Tokarczuková.

Sejm pro PiS, senát pro opozici

Dva dny po oznámení ocenění Tokarczukové se konaly v Polsku parlamentní volby. Jasně v nich zvítězila vládnoucí strana PiS. V dolní komoře uhájila svou absolutní většinu. V senátu má ale těsnou většinu opozice. Senát má jen omezené možnosti vládní zákony blokovat, poslanci senátory mohou přehlasovat.

Bitvy o soudnictví

Celý rok v Polsku běžel dál i spor o podobu a politizaci soudnictví. A to jak na národní úrovni, tak na evropské. Vláda několikrát prohrála u Soudního dvora EU, u kterého její reformy justice zažalovala Evropská komise. To, že nehodlá složit zbraně, dokázala vláda PiS naposledy minulý pátek, když přijala tzv. náhubkový zákon. Ten jí má umožnit postihovat a propouštět „neposlušné soudce”.

Maďarsko

Otrocký zákon

Ještě na začátku ledna pokračovaly v Maďarsku bouřlivé protesty proti takzvanému otrockému zákonu. Sporná novela zákoníku práce umožňuje, aby zaměstnanci ročně odpracovali až 400 přesčasových hodin místo předchozího limitu 250 hodin. Její platnost potvrdil v dubnu ústavní soud.

Nehoda na Dunaji

Na konci května došlo na Dunaji ke srážce dvou lodí. Při tragédii zemřelo 28 lidí, většinou jihokorejských turistů. Loď Viking Sigyn, kterou měl na povel čtyřiašedesátiletý kapitán z Ukrajiny, narazila za bouřky do výletního plavidla Hableány (Mořská panna). Obviněnému kapitánovi hrozí až 11 let vězení.

Doživotí pro pašeráky lidí

Na doživotí odsoudil v červnu soud v Szegedu čtveřici obžalovaných v případu úmrtí 71 lidí v chladicím voze. Mrtvé objevila v srpnu 2015 rakouská policie nedaleko hranic s Maďarskem. Oběťmi byli zejména Syřané, Iráčané a Afghánci, kteří se snažili dostat do EU.

Problémy s komisařem

Straně Fidesz Viktora Orbána se v květnových eurovolbách s 52 procenty sice zadařilo, u nových europoslanců ale později narazil maďarský kandidát na eurokomisaře Lászlóa Trócsányiho.

Nedokázal totiž europoslancům vysvětlit, jak moc byla či stále je právní kancelář, kterou založil před více než čtvrtstoletím, napojena na Orbánovu vládu. Uspěl až druhý maďarský kandidát. Komisařem pro sousedství a rozšíření se stal bývalý maďarský velvyslanec při EU Olivér Várhelyi.

Foto: Profimedia.cz

Maďarský eurokomisař Olivér Várhelyi.

Změna v Budapešti

V říjnových komunálních volbách zažil Orbánův tábor zatím největší politickou porážku od roku 2010. Kandidát sjednocené opozice Gergely Karácsony dokázal v hlavním městě porazit dosavadního primátora z Fideszu. „Budapešť bude zelená a svobodná, přivedeme ji zpět do Evropy,” řekl levicový liberál Karácsony.

Foto: Profimedia.cz

Nový budapešťský primátor Gergely Karácsony.

Podmanění divadel

Demonstrace umělecké scény vyvolaly začátkem prosince změny ve financování divadel. Parlamentem prošel zákon, který umožní straně Fidesz kontrolovat rozdělování provozních dotací pro nezávislé scény. Opozice protestovala, při hlasování si její poslanci nasadili černé masky.

Pakt svobodných měst

V Budapešti 16. prosince vznikl Pakt svobodných měst. Uzavřeli ho liberální primátoři metropolí Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Rakousko

„Ibizagate“

Krátce před květnovými volbami do Evropského parlamentu padla rakouská vláda Sebastiana Kurze. Důvodem byla „kauza Ibiza” spojená s místopředsedou vlády a předsedou Svobodných Heinzem-Christianem Strachem. Nechal se v roce 2017 na španělském ostrově nahrát při rozhovoru s domnělou neteří ruského oligarchy. Výměnou za finanční pomoc ve volební kampani jí sliboval výhody při zadávání veřejných zakázek po případném vstupu do vlády. Aféra vyvolala pád Kurzovy vlády a Stracheho stála politickou dráhu u Svobodných. Strany se dohodly na předčasných volbách.

První kancléřka

Na Kurzovo místo nastoupila tehdejší předsedkyně ústavního soudu Brigitte Bierleinová. Jde o vůbec první ženu v kancléřském úřadu. Její úřednický kabinet měl vládnout jen několik měsíců, v úřadu je ale už přes půl roku. Po aféře Ibiza se situace v zemi sice uklidnila a podle průzkumů úřednické vládě důvěřuje přes 60 procent lidí, svou politickou pasivitou ale zemi brzdí.

Foto: Profimedia.cz

Rakouská kancléřka Brigitte Bierleinová.

Kurzovo vítězství

Bierleinovou by měl nejspíš v lednu vystřídat znovu Sebastian Kurz. Jeho lidovcům se totiž podařilo s téměř 38 procenty přesvědčivě vyhrát parlamentní volby. Dobrý výsledek zaznamenali i Zelení, což otevřelo Kurzovi cestu k obejití Svobodných. „Tyrkysovo-zelená” koalice se rodí od začátku října, hotovo by mohlo být na začátku roku 2020.

Kontroverzní nobelista

Letošní Nobelovu cenu za literaturu dostal rakouský spisovatel Peter Handke. Porotci ho označili za Goetheho dědice. Kontroverze ale vyvolávají jeho postoje k balkánským válkám. Slavnostní večer předávání cen kvůli nim bojkotovali velvyslanci Kosova, Albánie, Chorvatska a Turecka. Ve Stockholmu se také protestovalo. Přibližně kilometr od ceremonie se shromáždili demonstranti. V rukou měli bílou květinu jako symbol obětí genocidy z bosenské Srebrenice z července 1995.

Foto: Profimedia.cz

Rakouský spisovatel Peter Handke.

Německo

Útok na politika AfD

Neznámí útočníci v lednu napadli poslance a šéfa brémské buňky Alternativy pro Německo (AfD) Franka Magnitze. Přestože vyšetřovatelé podle mluvčího státního zastupitelství v Brémách Franka Passadeho získali na 200 tipů a indicií, skutek se jim objasnit nepodařilo. Magnitz byl po útoku dva dny ošetřován v nemocnici. Spolkový kriminální úřad přepadení poslance antiimigrační a xenofobní strany připsal levicovým radikálům.

Vražda Waltera Lübckeho

Na začátku června Německem otřásla vražda politika Waltera Lübckeho. Podle vyšetřovatelů ho na terase jeho domu v Hesensku střelou do hlavy zavraždil sedmadvacetiletý Němec léta spojovaný s neonacistickou scénou. Důvodem byla Lübckeho otevřená podpora přijímání uprchlíků. Podezřelý muž se k činu nejprve přiznal, pak své doznání odvolal. Ministr vnitra mluvil o zločinu jako o budíčku pro celé Německo.

Foto: Profimedia.cz

Pohřeb hesenského politika Waltera Lübckeho.

Extremismus na vzestupu

O neonacistech a pravicových extremistech se v Německu mluvilo celý rok. Podle údajů civilní kontrarozvědky z jara 2019 je jich v zemi přes 24 000, což je vůbec nejvíc od sjednocení Německa. Drážďanští zastupitelé dokonce v listopadu přijali usnesení o „stavu nacistické nouze”, která město zavazuje k posílení demokratického způsobu každodenního života, lepší ochraně menšin a obětí útoků krajní pravice. Těch bylo loni v Drážďanech na 60.

Rostl i počet levicových radikálů a islamistů. Klesl naopak počet těch přívrženců islámu, kteří jsou považovaní za potenciální nebezpečí.

Zdraví spolkové kancléřky

Na konci června byl tématem číslo 1 zdravotní stav kancléřky Angely Merkelové. Několikrát za krátkou dobu ji totiž postihl silný třes těla. Pětašedesátiletá kancléřka to zdůvodnila dehydratací a únavou z vedra. Při vítání státních návštěv v Berlíně pak Merkelová seděla.

Angelu Merkelovou několikrát postihl třes. (Video: Filip Kalčák, AP)

Erzgebirge v UNESCO

Na seznam světového dědictví UNESCO se v červenci dostala hornická krajina Erzgebirge/Krušnohoří. Zapsaný hornický region tvoří 22 součástí. Pět z nich je v českém Krušnohoří, 17 pak na saské straně hor.

Foto: Profimedia.cz

Součástí zápisu je i muzeum cínového dolu Ehrenfriedersdorf, kde se těžilo od 14. století do roku 1990.

Úspěch nacionalistů

Extrémně nacionalistická strana AfD zaznamenala v saských zemských volbách letos v září historický úspěch, dařilo se jí i v Braniborsku. V relativně homogenním Sasku se AfD vyplatila sázka na odpor proti migraci i východoněmeckou ekonomickou frustraci sahající do 90. let.

Útok na synagogu

Na synagogu ve východoněmeckém městě Halle zaútočil 9. října během svátku Jom kipur pravicový radikál. Do budovy se nedostal, před synagogou ale zavraždil dva kolemjdoucí. K útoku se přiznal sedmadvacetiletý Němec Stephan Balliet.

Loupež století

Na konci listopadu vykradli lupiči drážďanskou klenotnici Grünes Gewölbe (Zelená klenba). Podle policie byl čin dobře připravený a šlo o dílo profesionálů. Uloupili šperky, šavle i knoflíky s výzdobou z drahokamů, safírů a rubínů.

Těsně bez recese

Výroba od začátku roku v Německu slábla. Ve třetím čtvrtletí se ekonomika sice těsně vyhnula recesi, němečtí výrobci se ale potýkají s globálními obchodními spory a s nejistotou kolem odchodu Británie z Evropské unie. Automobilový průmysl čelí i nákladnému přechodu na elektrická vozidla a přísnějším emisním předpisům. V příštím roce by měl podle zprávy centrální banky hrubý domácí produkt (HDP) přidat jen 0,6 procenta.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené