Ukrajina v předvolebním boji: Jak napadené zemi bude pomáhat příští vláda

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když minulý týden prezident Petr Pavel připustil, že nemůže jako hlava státu zaručit, že bude Česko i po volbách pokračovat v pomoci Ukrajině, vyvolal tím otázku, která bude následující týdny zaznívat stále častěji: změní se český přístup k válkou zasažené zemi?

Téma pomoci Ukrajině je v českém prostředí extrémně polarizující. Ukázala to ne jedna studie, naposledy v červnu, kdy sociologové publikovali průzkum, který odhalil rozdělení veřejnosti v názorech na vojenskou i humanitární podporu.

Zatímco velká část Čechů stále přeje Ukrajině vítězství a podporuje přítomnost ukrajinských uprchlíků v zemi, zájem o dění na Ukrajině postupně klesá a narůstá skepse a únava z války. Také podpora vojenské pomoci, zejména dodávek zbraní, v posledních měsících výrazně poklesla a roste i obava z dlouhodobých dopadů konfliktu, včetně možného rozšíření války mezi Ruskem a NATO.

„Zahraničně-politická témata obvykle volby nevyhrávají. To je poučka známá především z amerických prezidentských voleb, která do jisté míry platí i v našem prostředí,“ upozorňuje pro Seznam Zprávy politolog Aleš Michal s tím, že politické strany téma Ukrajiny v letošních kampaních tolik neakcentují.

Otázka bezpečnosti je však v současnosti neopomenutelná. Mezi Čechy totiž i navzdory únavě z konfliktu, který se momentálně zdá být v mrtvém bodě, přetrvává silný pocit ohrožení. Například podle březnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění považuje 66 procent lidí válku na Ukrajině za hrozbu pro bezpečnost Česka.

Seznam Zprávy proto oslovily všechny relevantní strany, aby popsaly, jaké kroky v této oblasti plánují. Čtenářům tak nabízíme přehled jejich postojů i možných scénářů vývoje.

Za poslední tři roky brutální ruské agrese se Česko svou pomocí napadené Ukrajině zařadilo mezi země, které jsou v Kyjevě vnímány jako nejbližší partneři a přátelé. V téměř každém z vládních i opozičních rozhovorů, které Seznam Zprávy za poslední léta získaly, ukrajinští politici projevovali opakovaný vděk a uznání.

Současná vláda Petra Fialy deklaruje, že pokud ji voliči znovu podpoří u moci, v nastaveném kurzu hodlá pokračovat. „Pomoc Ukrajině, která se brání agresivnímu Rusku, je nejen naší morální povinností, ale zároveň to děláme i sami pro sebe – je v našem bytostném a bezpečnostním zájmu nenechat Ukrajinu padnout. I proto musí česká muniční iniciativa a další pomoc pokračovat,“ uvedla pro Seznam Zprávy ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Podobně se vyjádřil i poslanec a předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS). „Pokračování vojenské pomoci považujeme za naši morální i strategickou povinnost. Putin rozumí pouze síle,“ řekl redakci ve vyjádření za celou koalici Spolu a dodal, že právě česká muniční iniciativa je konkrétním příkladem toho, jak Česko dokáže být v zahraničněpolitickém prostoru aktivní a efektivní.

Jak upozorňuje politolog Pavel Havlíček, koalice Spolu si je dobře vědoma, že téma podpory Ukrajiny patří mezi klíčové pilíře její identity. I proto podle něj silně akcentuje konkrétní výsledky – jako je odklon od ruských energetických zdrojů, aktivní podíl v muniční iniciativě nebo zahraničně politická aktivita Česka.

„Tyto prvky jsou snadno komunikovatelné voličům jako „úspěchy vlády“, které lze dobře využít v kampani,“ říká a souhlasí s tím, že právě muniční iniciativa zůstává symbolem toho, jak si Česko v očích západních partnerů vydobylo respekt.

Její případné oslabování – nebo dokonce konec – by mohlo podle Havlíčka znamenat reputační ránu a ohrožení důvěry partnerů, kteří do ní investovali značné prostředky. Kromě vlivu na mezinárodní scéně by se podle něj změna kurzu mohla negativně promítnout i do postavení Česka v rámci Evropské unie.

„Ten, kdo naši pomoc, ať už českou muniční iniciativu nebo i další formy pomoci, neustále napadá, tím poškozuje a ohrožuje nejen naši věrohodnost vůči partnerům, kteří si ji velmi váží a oceňují ji, ale především hazarduje i s bezpečností Česka,“ řekla redakci Černochová.

Proukrajinskou linii se svým koaličním partnerem ve vládě drží i hnutí STAN. Podle jeho předsedy a ministra vnitra Víta Rakušana je Ukrajina laboratoří toho, co si Rusko může v budoucnosti v Evropě dovolit. „Proto jednoznačně chceme pokračovat nejen ve vojenské, ale i v politické a humanitární podpoře Ukrajiny. Muniční iniciativu považujeme za velmi užitečný projekt a chceme ji rozvíjet,“ popsal redakci Rakušan.

Navzdory těmto prohlášením však podle politologa Aleše Michala vláda v posledních týdnech nedokáže držet téma Ukrajiny s dřívější razancí. Relevance podpory podle něj z vládní komunikace mírně ustupuje, což mezi voliči vyvolává dojem nejistoty.

„Očekával bych, že alespoň symbolická rovina zůstane pevná, ale i ta se začíná drolit,“ říká Michal.

Jako jeden z příkladů, které mohou přispívat k této skepsi, Michal uvádí červencové vyjádření poradce premiéra Tomáše Pojara, podle něhož se Česko nezapojí do dalšího společného nákupu zbraní pro Ukrajinu.

K pocitu rozkolísanosti přispívá i aktuální situace kolem vládní blokace expertních prostředků na pomoc Ukrajině.

Právě hnutí STAN se poté podle Michala k Ukrajině vyjadřuje ještě méně než koalice Spolu, i proto, že téma hůře spojí s rezorty, které ve vládě obsadilo. „Přesto je však jasně patrné, že jsou stranou, která nemá problém s podporou Ukrajiny,“ dodává.

Byť by strany současné koalice v pomoci Ukrajině rády pokračovaly, po volbách se může postoj Česka začít měnit. Optikou současných volebních preferencí by totiž příští vládu pravděpodobně sestavovalo hnutí ANO, které průzkumům vévodí. Byť je jeho postoj k Ukrajině dle dosavadních vyjádření špiček strany poměrně nejednoznačný, některé tendence se odhadovat dají.

Redakce požádala jednotlivé politiky i mluvčího hnutí o vyjádření, avšak žádné odpovědi neobdržela.

Zajímavý je přitom i postoj voličů hnutí, kteří jsou, jak ukázal například výzkum NMS Market Research, vnitřně rozděleni prakticky půl na půl. „To vede k tomu, že se Andrej Babiš snaží jednoznačným deklaracím vyhýbat. V podobné pasti jsou i Motoristé,“ popisuje politolog Michal.

Skutečné řešení války na Ukrajině je ale dle předsedy Andreje Babiše nikoliv v posílání dalších zbraní, ale v diplomacii. Rusko však podle něho je a zůstane agresorem, který konflikt rozpoutal. Takto se vyjádřil naposledy třeba v březnu při projevu ve Sněmovně.

Ne úplně konzistentně vypadá přístup hnutí k ukrajinským uprchlíkům. Babiš uprchlíky nedávno začal komentovat mírněji. Tvrdí, že jim je třeba pomáhat, ale ti, kteří v zemi chtějí zůstat, mají mít stejné podmínky jako Češi.

„Máme tady Ukrajince, kteří přišli před válkou, a my je strašně potřebujeme, ale potřebujeme i ty, kteří přišli po válce. Agrofert zaměstnává 1600 Ukrajinců,“ řekl například koncem června na CNN Prima News.

„Já jen říkám, že když skončí válka, aby zkrátka ti, kteří u nás zůstanou, pracovali a měli stejné podmínky jako naši. Ne ti, kteří chodí a mají ty SUV a jsou bohatí a zneužívají ten náš systém,“ řekl také Babiš v televizi.

Jen o pár dní dříve přitom směrem k uprchlíkům volil ostřejší slova. „Uprchlíci, když skončí válka, se mají vrátit domů,“ tvrdil ve svém videu z poloviny června.

V něm Babiš také varuje například před údajným plánem vlády prosadit rodičovskou pro Ukrajinky. „Jurečka přichází s rodičovskou pro Ukrajinky. Dobře slyšíte. Ne pro naše ženy. Takže českým matkám nic, Ukrajincům všechno,“ tvrdil šéf ANO.

Tvrzení však neodpovídá realitě. Více než 150 tisíc ukrajinských uprchlíků v Česku pracuje a přispívá tak do státního rozpočtu, těm, kteří pracovat nemohou – například seniorům a dětem – poskytuje stát humanitární dávku. Návrh o rodičovské pro Ukrajinky, který Babiš zmiňuje, přitom ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) Sněmovně nepředložil a odmítl, že by podobný návrh chystal.

Jak připomíná ministr vnitra Rakušan (STAN), samotná dočasná ochrana se váže na válečnou situaci; pokud bude uzavřen mír nebo dlouhodobé příměří, má podle vládních plánů následovat dostatečně dlouhé přechodné období, aby Ukrajinci, kteří u nás chtějí zůstat a splní podmínky, mohli přejít na některý ze standardních pobytů podle cizineckého zákona.

„Ukrajinští uprchlíci jsou už dnes pro naši ekonomii nepostradatelní. A přestože chápeme snahu Ukrajiny, aby se její občané po skončení války v maximální míře vrátili zpět do vlasti, budeme dál vytvářet takové podmínky pro ty, kteří u nás chtějí zůstat, aby tu zůstat mohli,“ řekl zase za hnutí STAN ministr vnitra Vít Rakušan.

Kde je ale ANO srozumitelnější, je téma české muniční iniciativy. Opakovaně nepokrytě přiznává, že by ji zrušilo. V rozhovoru pro agenturu Reuters z poloviny července Babiš popsal, že je iniciativa netransparentní, „předražená“ a „plesnivá“. „Samozřejmě. Proč bychom pokračovali? My potřebujeme peníze pro naše lidi,“ odvětil na dotaz, zda by vláda pod vedením ANO českou muniční iniciativu zrušila.

Ještě před několika měsíci zástupci ANO kolem tématu spíš mlžili. Říkali, že by se měl projekt dodávek dělostřelecké munice na Ukrajinu přenést na úroveň NATO. Podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky právě kritika ANO vůči iniciativě ukazuje, že případné změny, které mohou přijít po volbách v souvislosti s Ukrajinou, nejsou jen teoretické.

Nedávno ANO odhalilo další ze svých plánů, kde chce zakročit v tom, co nastolila současná vláda. Hnutí by chtělo co nejdříve zrušit paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc. Namířen je proti osobám, které by pro jiný stát sbíraly citlivé, byť neutajované informace.

V tomto by se s ANO podle slov šéfa strany Petra Macinky shodli Motoristé. Například v SPD otázku prý ještě musí prodiskutovat. Podle Tomia Okamury je však paragraf napsaný gumově.

Šéf ANO sice touží spíš po jednobarevné vládě, ale aktuální rozložení sil napovídá, že bude patrně potřebovat podporu dalších uskupení. Nyní se jeví jako pravděpodobné, že by mohlo složit většinu v Poslanecké sněmovně s SPD, případně Stačilo! a ještě jedním partnerem.

V kritice Ukrajiny se ANO s SPD částečně shodne. Avšak Tomio Okamura jasně prosazuje ukončení jakékoli finanční podpory Ukrajincům a Ukrajině. „Ani v české muniční iniciativě, což je projekt Fialovy vlády, bychom nepokračovali. Zároveň ani nechceme, aby byla Ukrajina členem Evropské unie a NATO,“ řekl Tomio Okamura Seznam Zprávám.

Když se redakce ptá na důsledky zastavení vojenské pomoci Ukrajině, respektive, zda je pro Okamuru přijatelný i scénář, že by Ukrajina oslabila a Rusko by ji celou obsadilo, odpovídá, že „ho Ukrajina vůbec nezajímá.“ „My nejsme Ukrajina a Ukrajinci. My chceme ukončit jakékoliv financování Ukrajiny a Ukrajinců a ukončit vyzbrojování Ukrajiny. Berte to jako fakt, to je prostě program SPD a přání našich voličů,“ uzavírá předseda SPD.

Okamura zároveň trvá na revizi všech povolení k pobytu Ukrajinců v Česku. Chce tak zjišťovat, kteří Ukrajinci zde prokazatelně pracují na pracovním místě, na které nelze zaměstnat českého občana. Ostatním by zrušil povolení k pobytu a poslal je tak zpět na Ukrajinu. „Ukrajinec, který je ochotný pracovat za minimální mzdu a bydlí na ubytovně, tak samozřejmě tu mzdu podsekne a zaměstnavatel si na práci, přestože by ji mohl dělat i český občan, radši vezme Ukrajince,“ tvrdí Okamura.

O vládu s ANO se sami opakovaně hlásí i Motoristé, kteří se ale v průzkumech objevují pod pětiprocentní hranicí vstupu do Sněmovny. Na rozdíl od hnutí ANO lze z vyjádření jejich předsedy číst vstřícnější postoj k Ukrajině. „Ukrajina je napadenou zemí, která se už přes tři roky brání ruské vojenské agresi a které pomáháme, což je logické a samozřejmé,“ popisuje pro Seznam Zprávy šéf Motoristů Petr Macinka. Vojenské řešení konfliktu má být podle něj ale doplněno co nejusilovnější snahou o diplomatická jednání.

K české muniční iniciativě Macinka jasné stanovisko nezaujímá. Přestože kolem ní podle něj panují pochybnosti, detaily jsou z pochopitelných důvodů v režimu utajení. „Do momentu seznámení se s nimi není možné vážně říci, jak v této věci dále pokračovat,“ dodává.

Pomoc z českých státních zdrojů bude ale dle Macinky čím dál složitější. „Česká armáda již nemá mnoho vybavení, které by mohla Ukrajině poskytnout, aniž by tím významně neohrozila vlastní obranyschopnost a bezpečnost České republiky. Bránit českému zbrojnímu průmyslu, aby dodával vojenský materiál Ukrajině, ale rozhodně nebudeme, naopak,“ tvrdí Macinka.

Z předvolební matematiky se rýsuje i scénář, že by se ANO do vládní koalice spojilo s hnutím Stačilo!. Šéf ANO se k tomu zatím nevyjadřuje, ostatně i když se ho na možné spojenectví se Stačilo! voliči ptali na jednom z nedávných mítinků po Ústeckém kraji, Babiš jim neodpověděl. Odvětil jen, že půjde se stranami, které podpoří program ANO pro lidi.

Stačilo! se netají zcela odmítavým postojem k pokračování vojenské pomoci napadené Ukrajině. „Čím déle trvá tato válka, tím silnější je ruská armáda. Hnutí Stačilo! proto rozhodně nebude pro pokračování muniční iniciativy,“ řekl redakci předseda hnutí, jehož vůdčí silou jsou komunisté, Daniel Sterzik.

Jak už dříve popsaly Seznam Zprávy, Sterzik dokonce pravidelně přispívá na web, který je nástupcem ruského Sputniku v Česku. Velmi často tam ironizuje a bagatelizuje nebezpečí ruského režimu, který mimochodem Česko v roce 2021 zařadilo na seznam nepřátel v souvislosti s kauzou Vrbětice.

„Imperiálních snah Ruska se nebojí nikdo. Pokud by tuto hrozbu někdo v Evropě bral vážně, dávno bychom měli válečnou ekonomiku, rozvíjeli bychom průmysl, těžbu surovin a ocelářství,“ tvrdí na dotaz, jestli z Ruska neplyne ohrožení pro Čechy.

Sterzik rovněž ve svých textech naznačuje, že mírové řešení je možné skrze přístup, kterým by Ukrajina ustoupila a nechala Rusku minimálně nějakou část anektovaných území.

Na dotaz ohledně přístupu k ukrajinským uprchlíkům pak Sterzik tvrdí, že „hodlá přísně vystupovat vůči ukrajinskému organizovanému zločinu, který zde opět vykořisťuje své spoluobčany, podobně jako na začátku 90. let.“ O nárůstu kriminality Ukrajinců mluví také předseda SPD Okamura. Data policie za loňský rok přitom ukazují, že Ukrajinci  při srovnání s jinými národnostmi ve statistikách vycházejí příznivě a nadměrné kriminality se nedopouštějí. Jak spočítaly už před časem Seznam Zprávy, největší menšina v Česku je z pohledu kriminality méně problémová než například Slováci, kteří jsou druhou nejpočetnější národnostní menšinou v Česku.

Podle analytika Havlíčka by návrat Ukrajinců zpět do vlasti byl zásahem do lidských osudů a poškození reputace Česka, ale také by dopadl na českou ekonomiku. „Ukrajinci jsou dnes klíčovou pracovní silou v mnoha sektorech – od stavebnictví přes služby až po zdravotnictví. Jejich odchod by výrazně zasáhl pracovní trh a způsobil vážné komplikace,“ popisuje Havlíček.

Z těchto důvodů se domnívá, že i kdyby ANO převzalo vládu, nebude usilovat o radikální zvraty v této oblasti. „Je pravděpodobné, že bude hledat cestu méně konfliktní a nebude chtít jít do otevřeného střetu s realitou, která ukazuje, že integrace ukrajinských uprchlíků je v mnoha ohledech přínosná i pro Česko,“ uvádí analytik.

Specifickou roli mají na současné stranické scéně Piráti, kteří byli většinu volebního období součástí vlády Petra Fialy. Nyní jsou sice opoziční stranou a za množství opatření na domácí scéně vládu i kritizují, avšak v oblasti zahraniční politiky i postupu vůči Ukrajině drží s vládou v podstatě jednotnou linii.

Prosazují pokračování vojenské pomoci Ukrajině i české muniční iniciativy, kterou hodnotí jako fungující a skvělou aktivitu, která reálně Ukrajině pomáhá. „Česko by mělo dále poskytovat materiální, humanitární i vojenskou pomoc Ukrajině jako doposud a podporovat obdobné iniciativy na úrovni EU,“ popisuje pro Seznam Zprávy předseda strany Zdeněk Hřib.

Podle Hřiba je také cílem zajistit, aby se ukrajinští uprchlíci plně integrovali do společnosti. „Naprosto chápu ty, co k nám přišli, a nebudeme je odsud vyhazovat, pokud budou ochotní pracovat, a přispívat tak k důstojnému životu české společnosti i jich samých,“ popisuje Hřib.