Spory sněti slezinné by se mohly dostat do Dněpru a Černého moře

Nepijte a nepoužívejte neupravenou a nepřevařenou vodu, ruce a potraviny umývejte jen ve vodě, jejíž nezávadností jste si jistí a nekonzumujte uhynulé ryby. To je část doporučení, které směřuje ukrajinské ministerstvo zdravotnictví lidem v oblastech zasažených povodní po zničené hráze Kachovské přehrady.

Jde o prevenci před možným šířením cholery. Riziko pramení ze smíchání splašků s pitnou a podzemní vodou. V ohrožení jsou proto kvůli povodni po zničení Kachovské přehrady studně pod hrází. Při znečistění se voda z nich může stát zdrojem nákazy, již způsobuje bakterie vibrio cholerae.

Cholera se šíří kontaminovanou vodou a potravinami a způsobuje těžké průjmy, které mohou vést k dehydrataci a ve vážných případech bez přístupu k léčbě až k šoku, kómatu a smrti.

Ukrajinské ministerstvo zdravotnictví ujišťuje, že v postižených oblastech a v okolí provádí zvýšený epidemiologický dozor a navýšily se i dodávky léků.

„Cholera skutečně hrozí, ale s největší pravděpodobností se budou vyskytovat ojedinělé sporadické případy onemocnění a Národní zdravotnická služba je na to již připravena,“ citovala agentura Ukrinform infektologa Jevhena Dubrovského.

Podle Dubrovského jsou teď hlavním nebezpečím studny a prameny.

Ukrajinské ministerstvo zároveň varovalo lidi, aby nerozšiřovali neověřené zprávy. „Sítěmi se šíří zprávy o strašné epidemii cholery. Nešiřte neověřené informace – pomáháte tím nepříteli. Sledujte informace pouze z oficiálních zdrojů,“ uvedl úřad.

Informace o nákaze cholerou se na sítích v Oděse šířily například ihned po destrukci hráze a musela je dementovat oděsská vodárenská společnost. Zdroj vody pro přístavní město „nemá nic společného“ s vodou z Černého moře ani z Dněpru a kontaminace nehrozí, napsala firma.

Podle ukrajinského Centra pro boj proti dezinformacím, které spadá pod Radu národní bezpečnosti a obrany, takové informace šíří cíleně ruské zdroje, aby zastrašily obyvatele a destabilizovaly situaci.

Infektolog Dubrovskyj také v rozhovoru pro Ukrinform komentoval riziko rozšíření antraxu, jinak též sněti slezinné. O nebezpečí totiž už několik dní informují ukrajinské ekologické organizace a média.

Voda z Dněpru totiž zaplavila rozsáhlá území včetně pohřebišť, kam se ukládal dobytek se snětí slezinnou.

„Situace ohledně tohoto onemocnění se tak nekontroluje. Na zatopeném území jsou pohřebiště, ale nevíme s jistotou, jaká dávka infekce se do tak obrovské masy dostane a zda bude dostatečná pro šíření nákazy,“ říká o antraxu infektolog Dubrovskyj.

Za příklad rizikového místa uvádí BBC pohřebiště na levém břehu Dněpru u obce Dniprjany, které bylo celé zaplaveno.

„To místo bylo určitě infikováno. Dříve se tam neustále prováděl monitoring a odebíraly se vzorky půdy, jenže se kopalo jen povrchově. Teď by voda mohla všechno spláchnout. To znamená, že spory sněti slezinné by se mohly dostat do Dněpru a Černého moře,“ uvedla expertka Taisija Kozaková z ekologické organizace Mama-86.

Dřívější vzorky přítomnost antraxu neodhalily, při nynější velké povodni mohla ale voda podle ekoložky způsobit hlubší erozi půdy a riziko se tak zvýšilo. Takových míst je navíc v Chersonské a Mykolajivské oblasti více.

V zaplavených oblastech dále hrozí průjmová onemocnění či žloutenka typu A a otravy z uhynulých ryb. Jejich konzumace a prodej se proto už minulý týden zakázaly.

Oblast také ohrožují splavená hnojiva a chemikálie.

Na jižní Ukrajině teď podle BBC pracuje 90 týmů, které odebírají vzorky a kontrolují kvalitu vody. Rozbory už 8. června, tedy dva dny po zničení hráze Kachovské přehrady, odhalily v řece Inhulec v Mykolajivské oblasti známky odpadních vod. Řeku, která se normálně vlévá do Dněpru, vzedmula povodeň z Kachovské přehrady.

Více železa a dusitanů v řece potvrdily výsledky rozborů i v úterý. Naopak na mohutném a rozvodněním Dněpru testy zatím žádné velké odchylky koncentrace nebezpečných látek nezaznamenaly.

Voda navíc postupně ustupuje. Podle výpočtů Ukrajinského hydrometeorologického ústavu provedených základě satelitních snímků bylo k neděli v Chersonské oblasti zaplaveno 309 kilometrů čtverečních.

V Chersonu už je hladina Dněpru o tři metry níž než při kulminaci a každou hodinu klesá o jeden až pět centimetrů.

V místech, odkud se už vrací voda do svého koryta, je rizikem pro navrátilce i naplavená munice.

V Chersonské oblasti je proto zakázaný přístup na pláže, k vodním nádržím a lesoparkům a na rekreační místa, která se nacházejí blízko kritické infrastruktury nebo pozic ukrajinské armády. Hrozí u nich totiž vysoké riziko vodou přesunutých nebo naplavených min.