Článek
Evropská komise měla už příští týden oznámit, jestli na svých dosavadních ekoplánech trvá. Zástupci automobilového průmyslu a některých členských zemí ji však nabádají, ať je zmírní. Podle eurokomisaře Apostolose Tzitzikostase se urychleně pracuje na kompromisu. Jeho výsledky Brusel možná zveřejní později, než plánoval.
Po roce 2035 by prý na evropském trhu mohla zůstávat i nová auta se spalovacími motory. „Nevyhýbáme se žádnému technologickému řešení,“ odpověděl Tzitzikostas, když se ho na to Handelsblatt výslovně zeptal. „Musíme být opatrní, abychom neohrozili naši konkurenceschopnost,“ dodal komisař s ohledem na evropský autoprůmysl.
Petr Knap, odborník společnosti EY pro automobilový a výrobní sektor, zprávu vítá. „Jakýkoliv ústup od toho, abychom se drželi dogmatu a tvářili se, že to půjde, je velká úleva. Pokud by se posunula trajektorie a nový cíl byl třeba na 80 nebo 90 procentech podílu elektromobilů, i to je ohromný rozdíl vůči 100 procentům,“ řekl Knap pro SZ Byznys.
Klasická auta by podle informací Handelsblattu mohla v nějaké formě zůstat, výměnou za to by je však musela pohánět například syntetická paliva. Samostatným tématem je budoucnost hybridů kombinujících jízdu na benzin a elektřinu, které jsou ale z ekologického pohledu méně problematické a Brusel by na ně mohl pohlížet pozitivněji.
Samotná cesta ke klimatické neutralitě by mohla vést trochu jiným směrem. Podle magazínu Wirtschaftswoche se Evropská komise nejspíš zaměří na jednu část automobilového trhu, zatímco té druhé dá volnější ruku. Domácnosti by prý mohly i po roce 2035 dál nakupovat auta se spalovacími motory. Zato firmy budou muset plnit přísnější emisní cíle u svých flotil.
Z politického pohledu by to bylo „osekání“ té ožehavější části plánu, z ekonomického pohledu je to pro automobilky pořád citelná rána. Prodejům v Evropě totiž jasně dominují firemní auta, nikoliv soukromá. Za letošní třetí čtvrtletí stály korporátní flotily za nákupem 58 procent osobních vozů v Evropě, v Česku to za rok 2024 bylo ještě víc – 75 procent.
Podle Petra Knapa by se to postupně odrazilo i na individuální mobilitě. „Přes firemní flotily dostávate auta i do domácností coby ojetiny. Takže nějakým způsobem by to znamenalo jen určité posunutí toho cíle, protože není zas tak moc domácností, co si kupují výhradně nová auta,“ uvedl Knap.
Komise je pod tlakem politiků i automobilek
Dosavadní plán počítá s tím, že se od roku 2035 nebudou prodávat žádná nová auta se spalovacími motory. Zejména v poslední době ho však řada klíčových aktérů označila za nerealistický.
„Jsme v bodě zvratu. Teď jsme v okamžiku, kdy se můžeme buď rozhodnout pro růst – tak jako to udělali v jiných částech světa – anebo urychlíme úpadek,“ řekl nedávno pro server Politico předseda představenstva koncernu Stellantis a dědic zakladatelů automobilky Fiat John Elkann. Nabádal Brusel, aby na poslední chvíli změnil kurz a spalovacím motorům dal šanci i do budoucna.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelila i tlaku ze strany politiků. O zmírnění plánů usiluje velká část její lidovecké frakce, stejně jako její „domovská“ strana CDU v čele s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Ten ji v pátek písemně vyzval, aby EK udělala výjimku a byla otevřenější například k využívání syntetických paliv.
Rozdílné názory mají i členové samotné komise. Kromě Tzitzikostase je pro méně radikální řešení třeba eurokomisař pro průmysl Stéphane Séjourné. Tvrdou linii naopak dál zastávají třeba komisař pro klima Wopke Hoekstra a místopředsedkyně Komise Teresa Riberová.
Vedle ekologického a hospodářského hlediska je tu i hledisko bezpečnostní. Podle Petra Knapa se tak stále víc zohledňuje soběstačnost: „V bateriových technologiích opravdu nebudeme schopní je vyrábět ve velkém. Už vůbec ne ve výrobě článků. To v Evropě není konkurenceschopné, už s ohledem na ceny energií a předpisy. Je to něco, kde si vytváříme obrovskou závislost na asijských a zejména čínských výrobcích.“
Petr Knap z poradenské společnosti EY považuje za klíčové, že je unijní exekutiva připravená snížit cílovou laťku. Zároveň však zdůrazňuje, že ústup od původních plánů obsahuje i symboliku.
„Vlastně se odvážíme říct, že císař je nahý. Že to není dosažitelný cíl. To je ta hlavní premisa. Automobilkám to dá realističtější rámec na plánování, protože v tuhle chvíli by se jinak musely všemi silami vrhnout na elektrifikaci a nějakou dobu předstírat, že je rok 2035 v současné podobě regulace dosažitelný. A auta by se prodávala velmi omezeně, trh by možná kolaboval anebo by ho zahltila čínská produkce,“ uzavírá Knap.
