Hlavní obsah

Evropě hrozí dvě rychlosti a Česko si musí vybrat kolej

Foto: Evropská rada

Fotografie z prosincového summitu. Zleva premiéři Andrej Babiš, Viktor Orbán (Maďarsko), Hristijan Mickoski (Severní Makedonie), Andrej Plenković (Chorvatsko).

Tentokrát se v Bruselu hraje o hodně. Nůžky mezi jednotlivými členskými státy se mohou opět rozevřít. Šest největších ekonomik EU chce posilovat spolupráci ve sjednocení trhu i v případě, že to ostatní chtít nebudou.

Článek

Český premiér Andrej Babiš ráno odletěl na summit lídrů EU. Tématy Evropské rady jsou mimo jiné emisní povolenky či jednotný trh Unie. Právě kvůli tomu probíhá střet mezi členskými zeměmi, který může vyústit ve dvourychlostní Evropu.

Diskuze o jednotném trhu spadá pod jednací bod Rady s názvem konkurenceschopnost. V rámci stejné části diskuze se budou evropští lídři dohadovat i nad systémem emisních povolenek ETS. To je priorita i pro českého předsedu vlády.

„Je to velice důležitá Evropská rada, protože bude řešit aktuální témata,“ řekl před odletem do Bruselu Andrej Babiš. Po okomentování války v Íránu se přesunul k tomu, co je pro Česko nejdůležitější: „Budeme jednat o konkurenceschopnosti. Těch návrhů je strašně moc od jednotného trhu, přes AI a pro nás nejzásadnější revize systému emisních povolenek ETS,“ popsal českou prioritu na jednání s ostatními premiéry.

Dialog o sjednocení evropského trhu však bude pravděpodobně ještě výživnější než rozjitřená diskuze o systému ETS. Část Evropy poslední týdny tlačí, aby se bariéry mezi zeměmi sedmadvacítky odstraňovaly i v praxi a nejen v politických prohlášeních. Jinak je podle spolku šesti nejsilnějších ekonomik Evropy úpadek konkurenceschopnosti kontinentu nevyhnutelný.

Jako řešení mají sloužit projekty jako 28. režim, jehož první návrh Evropská komise představila ve středu. Dalšími prostředky mají být Unie úspor a investic a Unie kapitálových trhů.

Lídři největších ekonomik se kvůli zvýšení tlaku spojili do uskupení E6, kam patří Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Polsko a Nizozemsko. Jejich lídři chtějí během čtvrtečního jednání přesvědčit ostatní premiéry a prezidenty, aby urychleně začali bourat bariéry na evropském trhu. Současné bariéry mezi členskými státy odpovídají podle dat Evropské centrální banky stavu, jako když platí cla 44 % na zboží a 110 % na služby.

Státy, které se k E6 nepřidají, chtějí země E6 odsunout na druhou kolej. Menší země zase označují vznik „šestky“ za začátek dvourychlostní Evropy, v níž budou velcí diktovat pravidla malým.

První a druhá liga

Spolek E6 vznikl jako reakce na lednovou přestřelku mezi USA a EU kvůli Grónsku, která zesílila potřebu posílit evropskou spolupráci na ekonomické úrovni a skrze to i unijní konkurenceschopnost.

Podle největších ekonomických hráčů Unie je potřeba posílit dohled nad finančním sektorem národních států. Klíčové nástroje k tomu jsou podle nich dokončení zmíněných projektů Unie kapitálových trhů a Unie úspor a investic. Pokud se podaří oba přijmout, část kontroly nad finančními trhy – tedy velkými bankami, investičními firmami a  obchodními platformami – přejde z národní na evropskou úroveň.

Myšlenku centrálního dohledu nad bankami se dlouho nedařilo prosadit. Blokovaly ji menší členské země a nedostatečná podpora ze strany Německa. Jenže Berlín se připojil k E6 a změnil tím celou dynamiku procesu. Na stranu velkých ekonomik se navíc přidala i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

O slučování trhu totiž debatují členské země už desítky let bez většího úspěchu. Jednoduše řečeno: všichni se shodnou, že ho potřebují, ale když dojde na lámání chleba, nikomu se pro něj nechce nic udělat. Šéfka Evropské komise proto potvrdila, že když to nepůjde se všemi, půjde to jen s někým. A ostatní se mohou přidat později.

Politicky k protlačení kroku stačí Leyenové získat kvalifikovanou většinu. Mechanismus zakotvený v článku 20 Lisabonské smlouvy vyžaduje účast nejméně devíti členských států a ponechává ostatním možnost připojit se, pokud si to přejí.

„Snažíme se o tvorbu unie kapitálových trhů (CMU) minimálně deset let. Chceme ji mít do roku 2027. Ale jestli to nebude možné ještě na konci roku 2026, nebo jestli se nedohodneme se všemi členy EU, tak vezmu dohromady ty státy, které se chtějí přidat, a začneme činit patřičné přípravy s nimi. Těchto států potřebujeme minimálně devět,“ potvrdila svůj plán šéfka Komise v únoru.

Právě summit lídrů ukáže, kdo bude stát v centru dění a kdo opodál.

Česko jako chytrá horákyně

Z české perspektivy přitom přichází v této naléhavé situaci spíš nejasná prohlášení. Ostatně přístup princezny, která přijela obutá-neobutá a oblečená-neoblečená byl pro Česko v iniciativách prohlubujících jeho roli ve sjednocování trhu EU typický dlouhodobě.

V roce 2004 se například zavázalo přijmout jednotnou měnu Unie, ale nemá ji dodnes. Oficiálně byla snad každá z českých vlád pro silnější propojení evropských trhů. Jak ale řekl redakci prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, integrace končila většinou jen u prohlášení.

„Poslední vláda, která v Evropě hrála aktivní roli, předkládala vlastní návrhy a byla součástí koalic, které se snažily posunout Evropu kupředu, byla vláda Bohuslava Sobotky. Poté jsme se bohužel vrátili k čistě transakčnímu přístupu vůči EU ve stylu – dejte nám peníze, ale hodnotami nás neobtěžujte,“ poznamenal v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Dvojsečné jsou na první pohled i výroky současných politických špiček. Babiš se na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády nechal slyšet, že jednotný trh je na dlouho a Česko by se mělo soustředit na povolenky.

Redakce předsedu vlády opakovaně oslovila přes jeho mluvčí s žádostí o vyjádření ke slučování unijních trhů, bohužel i přes příslib odpovědi žádnou do publikace textu neobdržela.

Ticho zůstalo také odpovědí ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO). Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) pak na dotaz redakce, zda se neobává, že by Česko v možné dvourychlostní Evropě skončilo ve druhé lize, zaslal redakci SMS: „Všichni Motoristé dobře ví, že každý rychlostní stupeň má (nejen) v autě svůj smysl…:-)“

Mlžení vládních představitelů je o to podivnější, protože podle dostupných informací se hrozba zaparkování Česka v pomalejší části EU nejspíš netýká. Vládní strategie pro sjednocení a rozvoj vnitřního trhu EU nejsou v rozporu s projekty, které se pro prohloubení ekonomické spolupráce mezi členskými státy snaží prosadit Komise a E6.

Zdroj obeznámený s jednáním potvrdil redakci totéž. „Celá Evropa teď zdůrazňuje, že je nutné odstranit překážky na vnitřním trhu, zvyšovat integraci, mít stejná pravidla, čímž vším bychom zvýšili unijní konkurenceschopnost, což Česko rozhodně podporuje. Ve chvíli, kdy by se ale skupina E6 opravdu ‚trhla‘ a prosadila si pravidla jen pro jejich trhy, jen by to přidalo další překážku na vnitřním trhu, což by ve finále poškodilo nás všechny, protože bychom ztratili jednotná pravidla,“ řekl Seznam Zprávám krátce před summitem zdroj blízký evropskému vyjednávání.

Rovní a rovnější?

Signály jsou pro pozici Česka ve vznikající dvourychlostní Evropě spíše pozitivní, překážkou však může být čas. Komise i E6 kladou časové lhůty, v nichž se musí členské státy s přijímáním potřebných legislativ pohybovat. Předsedkyně Komise slíbila, že lídrům předloží akční plán prohloubení jednotného unijního trhu právě na summitu, který začal ve čtvrtek.

Součástí tohoto plánu je pokrok v Unii úspor a investic. Jejím cílem je zaktivizovat úspory Evropanů, které leží na bankovních účtech. Agentura Reuters odhadla výši na v přepočtu 204 bilionů korun. Jejich „mobilizací“ chce EK dosáhnout nových investic.

„Umožnilo by to průměrné české rodině mít lepší možnosti, jak zhodnotit úspory a zajistit si lepší budoucnost z hlediska financí. Prospělo by to také společnostem v České republice a zdravější společnosti se zdravější strukturou financování a větší schopností inovativního růstu mohou vytvářet lepší pracovní místa a vyplácet lepší mzdy,“ vyjmenovala pozitiva eurokomisařka pro finanční stabilitu a finanční služby Maria Luís Albuquerqueová pro Seznam Zprávy.

I ona připustila, že když to nepůjde se všemi, půjde to jen s někým. „Stále pevně věřím, že to dokážeme zrealizovat na úrovni 27. Je to dobrý projekt pro všechny a společný postup nám dá k dispozici širší škálu řešení. Ale může přijít moment, kdy už nebudeme moci dál tlačit na společný postup. V takové chvíli není důvod, proč by všichni měli zaostávat jen proto, že je pár těch, kteří to nechtějí. Vždy existuje možnost věci posunout vpřed, pokud nedokážeme přesvědčit všechny, aby šli s námi,“ dodala.

První fáze projektu by měla být podle Komise hotová do června. Ty členské státy, které nebudou postupovat v souladu s harmonogramem von der Leyenové budou z první ligy vyloučené, dokud aktivnější členské země nedoženou. Rychlost vyžaduje Komise i u digitální identity EU, kterou momentálně členské státy tvoří.

Některým zemím se ovšem nátlak příčí. Nejhlasitější je v tomto ohledu Irsko, které společně s Lucemburskem tvrdí, že E6 je „klub vyvolených“, který si diktuje pravidla bez ohledu na menší členy Unie.

Nekompromisní postup E6 a Evropské komise, k němuž se schyluje, má své opodstatnění. O sjednocování trhu Unie se diskutuje dekády. Čtvrteční summit může být osudným zlomem, kde se slova začnou měnit v činy.

Doporučované