Článek
Australská divize Boeingu vyvinula letoun MG-28 Ghost Bat, který využívá technologii stealth, zabraňující odhalení stroje, a má sloužit jako doprovod bojových letadel, s jejichž posádkou by byl neustále propojený. Stroj byl postaven pro australské letectvo, podle Rheinmetallu ho ale mohou uplatnit i ostatní spojenci.
Rheinmetall ho chce nabídnout Německu, které by mělo podobné systémy v nejbližších letech koupit. Německá zbrojovka hodlá dron přizpůsobit potřebám Bundeswehru – upraví řídící systémy a dohlédne, aby se mohly snadno propojit s německou armádní technikou.
Německý koncern už loni uzavřel spolupráci s firmou Anduril, která pracuje na menších typech dronů. Ghost Bat se ale velikostně i vzhledově blíží klasickým stíhačkám a dokáže nést srovnatelnou výzbroj.
Rheinmetall od jeho prodejů očekává tržby v řádu stovek milionů eur a přínos by z nich mohla mít i Evropa – velká část prací se má provádět v Německu.
„Naše partnerství umožní německé průmyslové základně využít roky australských inovací a investic k zavedení a dalšímu rozvoji MQ-28 pro Bundeswehr,“ uvedl k dohodě šéf globálních aktivit Boeingu Brendan Nelson.
Zbrojní zakázky jsou často spojené s podmínkou, že alespoň část výroby musí zastat místní dodavatelé. Rheinmetall si tak může už předem budovat pozici, ze které by se mohlo Německo snadněji rozhodnout pro nákup stroje, za kterým původně stojí firma ze zámoří.
Konkurenční drony ale vznikají i v Evropě a Rheinmetall tak hodlá soutěžit i s ryze domácími výrobci. Na podobných strojích, obecně označovaných zkratkou CCA (Collaborative Combat Aircraft), spolupracují i firmy Airbus a Kratos a svůj vlastní letoun vyvíjí i startup Helsing.
Doprovodné letouny byly také součástí plánů na vznik nové evropské stíhačky. Systém FCAS byl od počátku zamýšlený jako kombinace klasického pilotovaného letadla a několika propojených dronů.
Celý projekt řídí Francie, Německo a Španělsko, které by měly být i klíčovými odběrateli. Vývoj ale v poslední době vázne – zejména z politických důvodů a kvůli nesouladu mezi francouzským Dassaultem a obrannou divizí Airbusu.
Vyloučené není, že se Německo začne i v téhle oblasti poohlížet po systémech odjinud. Pro letectvo ostatně dál kupuje americké zbraně, ať už vrtulníky Chinook anebo stíhačky F35, které měly překlenout období, než by se FCAS dostal do ostrého provozu.
Nejistota nad pokračováním evropského projektu ho ale už teď nutí zvažovat případné alternativy.
Diplomatické faux pas kvůli Ukrajině
Šéf Rheinmetallu Armin Papperger jen krátce před oznámením dohody s Boeingem poskytl rozhovor serveru Atlantic, kterým na sebe strhl vlnu kritiky. Manažer se v něm ohrazoval vůči stávajícímu přístupu k vývoji dronů a znevážil i postup Ukrajiny.
Papperger označil ukrajinskou výrobu dronů hlavně za práci žen v domácnosti, které mají v kuchyni 3D tiskárny. Tamní přístup k výrobě bezpilotních letounů přirovnal ke hře se stavebnicí Lego.
„Kdyby každá žena v domácnosti na Ukrajině opravdu dokázala vyrábět drony, pak by každá žena v domácnosti na Ukrajině mohla být generální ředitelkou společnosti Rheinmetall,“ reagoval na tato tvrzení ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň upozornil, že napadená země dokázala i během války výrazně posílit svůj obranný průmysl.
Rheinmetall se snažil Pappergerova slova korigovat a firma vyzdvihla snahy, se kterými Ukrajinci vzdorují ruské agresi. Také podtrhla jejich schopnost být efektivní a inovativní s omezenými prostředky.
Šéf zbrojovky ale sklízí kritiku i ze své vlastní branže. Sázka na ty nejmodernější sofistikované systémy prý naráží na realitu války.
„Kdo takové výroky pronáší, ten ukazuje, že nepochopil nic – ale vůbec nic – z toho, jak se mění moderní vedení konfliktu, které můžeme pozorovat nejen na Ukrajině, ale teď i v Perském zálivu,“ řekl v rozhovoru s deníkem Handelsblatt Tom Enders, předseda zbrojního koncernu KNDS, stojícího mimo jiné za tanky Leopard 2.
Podle Enderse budou ve zbrojním průmyslu stále větší roli hrát software, robotika a umělá inteligence.
Konflikty na Ukrajině i na Blízkém východě ale zároveň ukazují efektivitu menších strojů, vyráběných v masovém měřítku. Jejich hromadným nasazením se totiž může snadno přehltit drahá protivzdušná obrana protivníka.
Francie kvůli tomu pracuje na vývoji méně sofistikovaného stroje, který by se vyráběl ve velkých počtech. Do projektu byla přizvána automobilka Renault – částečně vlastněná státem –, která má pro takto objemnou produkci zajistit výrobní kapacity.
