Hlavní obsah

Mobil jako klíč k novému účesu. Za pár týdnů realita, věří Prouza

Do pár týdnů ke kadeřníkovi s kódem v mobilu, věří šéf Svazu obchodu Tomáš Prouza. (Video: Markéta Bidrmanová)

 

Reklama

12. 4. 17:54

Propustkou k normálnímu životu má být aplikace v mobilu. Každý si bude moci vygenerovat QR kód. Komu bude svítit zeleně, mohl by do kadeřnictví nebo restaurace. Komu červeně, ten zatím nikoli.

Článek

Češi si budou kvůli covidu stahovat do svých mobilů další aplikaci – a je hodně pravděpodobné, že ji budou stahovat ve velkém.

Podle Tomáše Prouzy ze Svazu obchodu a cestovního ruchu jsme pár týdnů od spuštění aplikace, která by mohla své majitele vrátit alespoň částečně do předcovidového světa. „Pokud si necháte vygenerovat třeba na Portálu občana jednoduchý QR kód, že už máte za sebou očkování nebo jste byla nemocná v posledních devadesáti dnech, což se považuje obvykle za bezpečné, nebo máte negativní test samozřejmě v nějaké akreditované laboratoři, ne samotesty doma, tak v tu chvíli si načtete QR kód do aplikace,“ vysvětluje Tomáš Prouza princip novinky.

„Kamkoliv půjdete, ať už to bude kadeřnictví, divadlo, konference, restaurace, hotel, tak jenom ukážete aplikaci a prostě buď bude svítit zeleně, nebo červeně. A poskytovatel služby ví: pustím, nepustím,“ popisuje v rozhovoru prezident Svazu obchodu. Podle Prouzy by mělo být možné kód i vytisknout a nosit ho s sebou pro ty, kdo ho nechtějí mít v mobilu.

O aplikaci svaz komunikuje s vládou i zástupci zdravotnictví. „Bavíme se o tom teď nově i s vládou. Mluvil jsem o tom velmi krátce s novým ministrem (Petrem Arenbergerem, pozn. red.). Mluvíme o tom s jeho novým náměstkem, panem doktorem Havrdou,“ upřesnil Prouza.

Pravidla by měla být stejná pro celou Evropskou unii, tvrdí Prouza. „Do konce tohoto týdne by snad měla být dohoda na evropské úrovni, co se vlastně bude uznávat. Jestli jenom obě dvě očkování nebo jestli bude stačit jenom první očkování, jestli se bude testovat na protilátky nebo se řekne: Kdokoliv byl nemocný v posledních devadesáti dnech, tak bude zelený.“

Pak už spuštění aplikací i v českých mobilech podle Prouzy nic nebrání: „Pokud toto bude do konce týdne dohodnuto, tak potom do čtrnácti dnů máme příslib od Ministerstva zdravotnictví a profesora Duška z ÚZIS, že bude možné QR kódy generovat.“

Jak velký zájem byl první den o nákupy v obchodech s dětským zbožím a papírnictvím?

Ten zájem přijde v průběhu týdne. Spousta lidí nechtěla jít hned první den. Čekali, že budou větší fronty, návaly. Zatím se tak neděje, uvidíme možná později odpoledne. Přece jen i to počasí úplně nepomáhá tomu, aby lidé chodili na takové ty nákupní procházky. Navíc vlastně otevírají jenom malé obchůdky. Ty, které nikdy nebyly nacpané lidmi, které vždycky zvládaly dva, tři zákazníky. A hlavně je důležité, že vláda psychologicky nakonec našla ochotu tu změnu udělat. Nedávalo by logiku poslat děti do školy a neumožnit jim, aby tam šly v jarních botách.

Vy říkáte malé obchůdky, ale otevírají i velké obchody s oblečením, jenom smí prodávat pouze dětský sortiment. Jak se to bude hlídat?

Dětský, teenagerovský. Já jsem rád, že vláda nepřišla s opatřením, že se můžou prodávat třeba boty do maximální velikosti čtyřicet. To je totální nesmysl. Víme, že dneska má spousta teenagerů už dospělácké velikosti. Ale hlavně obchody v tom vždycky dokázaly fungovat rozumně. Navíc obchody jsou krátkodobý kontakt. Ve chvíli, kdy všichni mají respirátor, spousta lidí je očkovaná, spousta lidí má protilátky, spousta lidí se testuje v práci jednou za týden, je dneska rizikovost mobility výrazně menší, než bývala před pár měsíci.

Jak výrazně, to bohužel nevíme. Lidé se sice testují v práci, ale jenom jednou týdně. Očkovaných také tolik není a o promořenosti žádná data nemáme. Takže proto se často operovalo zvýšenou mobilitou. Řekněte, jaká opatření tedy uvnitř nové otevřených obchodů aktuálně platí?

Platí především jeden člověk na patnáct metrů čtverečních prodejní plochy, což omezuje to shlukování lidí uvnitř. Platí samozřejmě dostupná dezinfekce všude na místě. A většina obchodů si už někdy loni v létě nainstalovala u pokladen plexiskla. Nevznikl nějaký masivní run na obchody. Spousta lidí se chová mnohem rozumněji. Třeba i u nákupů potravin. Ještě před rokem chodili lidé zhruba třikrát týdně do obchodu pro potraviny. Dneska tam chodí dvakrát týdně. Výrazně víc chodí v pozdních večerních hodinách, kdy nejsou takové návaly. Je vidět, že lidé se sami začali regulovat.

Poučili se?

Poučili se a myslím, že to je prostě jedna z těch pozitivních změn. Stejně jako přechod v řadě případů na on-line nákupy. Obojí dneska pomáhá omezovat rizika mobility.

Také u potravin je nárůst u on-line prodejů výrazný?

Není tak výrazný, protože většina on-line prodejců potravin nedoručuje mimo velká města. Ale přece jenom tam, kde to jde, tak nárůst je. A zejména u těch uzavřených obchodů. U nákupů elektroniky, dospěláckého oblečení, vybavení domácnosti jsou často růsty u on-linu o padesát až sto procent velmi pravidelně.

Vláda konečně pohřbila PSA

Nebojí se malé obchody, že zákazníci už prostě nepřijdou, protože si všechno, co potřebovali, pořídili on-line?

Když si budete chtít koupit nové šaty, budete si je chtít vyzkoušet, v botách se budete chtít projít. Ne každý si je schopen objednat dvacatero šatů, vyzkoušet si je doma a pak jich devatenáct vrátit. Spousta lidí chce mít ten zážitek z nákupu. Takže u oblečení, obuvi se toho moc nebojím. Bojím se u prodejců hraček, protože to je přece jenom komodita, lego je všude stejné a může být pohodlnější koupit si ho on-line. Navíc on-line obchodem často ušetřím, protože když vezmu dítě do hračkářství, tak zřejmě utratím mnohem víc než když budu nakupovat večer on-line, když dítě spí. Totéž bude platit pro elektroniku. Tam bude přesun do on-linu výrazně větší, než byl v minulosti.

Když jsme v říjnu vstupovali do nouzového stavu, přibývalo denně nějakých tři tisíce nakažených. Teď, když nouzový stav skončil, před víkendem jsme počítali zhruba nějakých pět tisíc nově nakažených denně. Navíc tu máme brazilskou mutaci. Nebojíte se, že se právě kvůli obchodům a i kvůli otevřeným školám nákaza znovu rozjede a bude se zase zavírat?

To riziko tady je. Je dobře, že vláda udělala dvě věci. První, že kývla na návrh skupiny MeSES (Mezioborová skupina pro epidemické situace, pozn. red.), aby se ve školách rotovalo. I když je to pro rodiče strašně nepříjemné a osobně to také prožívám. Na druhou stranu výrazně to snižuje riziko přenosu nákazy ze školy do rodiny a zpátky. A u těch obchodů, otevřelo se jich jenom naprosté minimum. Rodin s dětmi je tady zhruba milion. Čili není to tak, že by se tady deset milionů lidí vrhlo do nějakého obchodu, jsou to spíš v lepších případech stovky tisíc.

Kdy se podle vašich informací otevřou další obchody?

Jsem rád, že vláda konečně pohřbila PSA. Po zkušenostech z loňského podzimu a zimy bylo vidět, že to byla slepá ulička. Představa vlády, že se vlastně otevře všechno a jenom omezujeme kapacitu, prostě nefungovala. A přineslo nám to to, s čím bojujeme doteď. Má smysl zopakovat to, co dělal pan docent Maďar loni v létě – to postupné rozvolnění ve vlnách.

A jak byste si ty vlny představoval vy?

Musíme být realisté, když vidíme ta čísla, do konce dubna se budeme bavit maximálně o zbytku obchodů, velmi rád bych tam viděl takové ty osobní služby typu kadeřnictví, pedikúry, manikúry za podmínky testů. Minimálně u toho, kdo službu poskytuje. Bavme se o tom, jak by se zákazníci mohli testovat. Potřebujeme nějaký jednoduchý nástroj na kontrolu. Proto se bavíme o nějaké aplikaci, aby načítala data o tom, kdo byl očkován, byl nemocný nebo má negativní test. Ideálně PCR. Musíme přecházet z antigenních testů na PCR testy.

S aplikací k holiči i do divadla?

O tom se bavíte tedy vy na Svazu průmyslu nebo se o tom bavíte i s vládou?

Bavíme se o tom teď nově i s vládou. Mluvil jsem o tom velmi krátce s panem novým ministrem (Petrem Arenbergerem, pozn.red.). Mluvíme o tom s jeho novým náměstkem, panem doktorem Havrdou.

Jak by taková aplikace tedy fungovala?

Je to velmi jednoduché. Pokud si necháte vygenerovat třeba na portálu občana jednoduchý QR kód, že už máte za sebou očkování nebo jste byla nemocná v posledních devadesáti dnech, což se považuje obvykle za bezpečné, nebo máte negativní test samozřejmě v nějaké akreditované laboratoři, ne samotesty doma, tak si v tu chvíli načtete QR kód do aplikace. A kamkoliv půjdete, ať už to bude kadeřnictví, ať už to může být divadlo, konference, restaurace, hotel, tak jenom ukážete aplikaci a prostě buď bude svítit zeleně, nebo červeně. A poskytovatel služby ví: pustím, nepustím.

Co tomu brání? Proč už tu aplikaci nemáme?

Na začátku byla asi trošku pomalost bývalého vedení Ministerstva zdravotnictví, které říkalo: My nechceme pouštět lidi do systému. Proto jsme tam navrhli mezikrok, že si sám vygeneruji kód někde v Portálu občana. A tam si ho potom načtu. Bylo to po technickém rozhodnutí, aby někdo cizí neměl přístup k vašim zdravotním údajům.

A v jaké fázi to tedy je?

V tuto chvíli máme shodu na té technikálii. Do konce tohoto týdne by snad měla být dohoda na evropské úrovni, co se vlastně bude uznávat. Jestli jenom obě dvě očkování nebo jestli bude stačit jenom první očkování, jestli se bude testovat na protilátky nebo se řekne: Kdokoliv byl nemocný v posledních devadesáti dnech, tak bude zelený. Protože pravidla by měla být stejná pro Evropu. Prostě nemůžeme tady hrát to, že to Češi mají trochu jinak než Němci či Slováci. Ale pokud toto bude do konce týdne dohodnuto, tak potom do čtrnácti dnů máme příslib od Ministerstva zdravotnictví a profesora Duška z ÚZIS, že bude možné QR kódy generovat.

A ty by mohly být tedy vstupenkou do kadeřnictví nebo třeba do restaurace?

Přesně tak. Provozovatel umí zkontrolovat, že v nějaké aplikaci svítí zelená nebo červená. A zároveň samozřejmě musí být nějaká off-line verze. Čili proto říkáme to generování třeba přes portál občana, aby si mohl člověk případně QR kód vytisknout a mohl ho vzít s sebou, pokud ho nechce mít jako aplikaci v mobilním telefonu.

Jarní kolekce budou chudší

V jaké kondici dnes maloobchod je?

V poměrně těžké. Přece jenom spousta obchodů byla zavřená dlouhé měsíce. Ty, které prodávají oblečení, boty, mají pořád sklady plné zimních kolekcí, které neměli moc jak prodat. Takže mají peníze schované v zimních věcech. Postupně se naváží jarní kolekce, ty jsou velmi často mnohem omezenější, než bývaly. Právě proto, že obchody nemají dostatek peněz, aby koupily takovou klasickou šíři jarních kolekcí.

Takže máme čekat chudší nabídku?

O něco ano, ale půjde asi o to, že tam prostě nebude 720 párů bot, ale bude jich tam 450. Pořád si myslím, že bude co kupovat. Na jedny jediné boty stát ve frontě nebudeme. Ale je samozřejmě rizikové, pokud by se obchody znovu zavřely. Kdyby se nezvládlo otevření škol, tak pro řadu z nich to bude v podstatě smrtící.

Kolik peněz obchody v těch zimních kolekcích mají? Jak velké procento zboží se nepodařilo prodat?

Finančně jsou to miliardy. Větší obchody si dokázaly udělat e-shopy, našetřily peníze na nějakou reklamu a dokázaly třeba prodat třicet, čtyřicet procent zimních kolekcí. Malé obchůdky, které prostě nemají šanci oslovit, jedině e-shopem, pokud jsou na nějakém malém městě, tak ty třeba mají dodneška sedmdesát procent zimní kolekce pořád ve skladech.

Dokážete odhadnout, kolik je takových, kteří teď anebo v blízké budoucnosti už neotevřou?

Zatím je to někde kolem deseti procent. Co nakonec rozhodne o tom, jestli ministryně financí Schillerová změní nebo nezmění názor na to, jak se nastavily teď kompenzační programy. Protože od 1. ledna vláda kvůli tlaku Aleny Schillerové nastavila kompenzační programy tak, že spousta firem na ně nedostane.

Nárok na kompenzace mají ti, kterým tržby propadnou minimálně o padesát procent. Ale kompenzovat podle propadu tržeb jste si vy obchodníci vždycky přáli.

Ano, ale počítali jsme s tím, možná trošku naivně, že pokud je evropský rámec veřejné podpory, který existuje, mluví o propadu o třicet procent obratu, tak že to vláda bude respektovat. Použily to vlastně téměř všechny evropské země. Jenom ne Češi, právě proto, že Alena Schillerová chtěla výrazně ušetřit na předvolební dárečky.

Téměř všechny evropské země mají jako podmínku propad o třicet procent a více?

Ano. Přesně tak. Pokud použijí tento typ programu, tak prostě používají minus třicet procent. Protože ve chvíli, kdy tam máte minus padesát, tak je tady spousta obchodů, které si zkusily udělat e-shop. Udělaly si z prodeje alespoň výdajové okénko, aby alespoň trošku dokázaly prodávat, a často jsou s tím propadem obratu minus čtyřicet, minus čtyřicet pět procent. A ze dne na den nedostanou vůbec nic. A tím vláda říká dvě věci – odepisuje tím obchody, že nemají šanci vydělat tolik, aby najednou dokázaly poplatit všechny náklady. A hlavně lidem vzkazuje: Byli jste hloupí, že jste se snažili, vykašlete se na všechno. Sedněte si na zadek, nedělejte nic, pak vám pomůžeme. A pokud jste tak hloupí, že jste něco dělali, tak máte smůlu.

Nicméně paní ministryně Schillerová u nás říkala, že přes okénko padesát procent neuděláte. Že to prostě není možné.

Když bude paní ministryně chtít, někdy ji do těch obchodů vezmu. Je to řada malých, ale je to i řada velkých. Jako sítě se sportovním oblečením a vybavením.

Tak na druhou stranu zase budou třeba takoví, kteří si s novými kompenzacemi polepší, ne?

Moc jich nebude. Do konce roku byla podpora uzavřených provozoven. Vedle toho běžel program COVID - Nájemné, který byl velmi úspěšný, velmi efektivní. Díky COVID - Nájemné spousta obchodů přežila. Tady si myslím, že vláda udělala velkou chybu, že ten program zrušila. Antivirus, program Nájemné a uzavřené provozovny držely podniky nad vodou.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené