Hlavní obsah

Takhle to bude vypadat, když Putin vypne plyn. Český scénář pro časy nouze

Foto: Shutterstock.com/OlegRi

Česko má rezervní zásoby plynu uložené v podzemních zásobnících.

Reklama

3. 5. 7:12

Plyn v zásobnících bude hrát v případném přerušení dodávek ruského plynu do Česka klíčovou roli. Jeho přerozdělování bude probíhat na základě vyhlášky o stavu nouze v plynárenství. Nejhůř by dopadl průmysl.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Česko je na ruském plynu závislé téměř ze 100 procent. Pokud by koncern Gazprom přestal surovinu dodávat, museli bychom čerpat z rezervních zásob uložených v podzemních zásobnících. Při nedostatku plynu by došlo k vyhlášení stavu nouze v plynárenství, kdy by se plyn přerozděloval mezi jednotlivé subjekty dle jejich spotřeby.

Stav nouze vyhlašuje provozovatel přepravní soustavy, tedy společnost, která je držitelem licence na přenos plynu. U nás je to Net4Gas. Skutečnost podle vyhlášky o stavu nouze v plynárenství oznámí prostřednictvím celoplošného rozhlasového vysílání Českého rozhlasu.

Pokud by byl stav nouze vyhlášen pouze na určitém území státu, ohlašoval by jej příslušný provozovatel distribuční soustavy, tedy společnost, jež je držitelem licence na distribuci plynu.

Tato situace může nastat v případě dlouhodobého nedostatku plynu, což by byl při přerušení toku suroviny z Ruska nejpravděpodobnější důvod. Stav nouze v plynárenství však může být vyhlášen i v případě živelních událostí, opatření státních orgánů během nouzového stavu, při ohrožení státu, válečném stavu nebo havárii zařízení pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu.

Při stavu nouze je možné omezit či přerušit dodávky zemního plynu všem odběratelům. „Stav nouze lze vyhlásit i bez předchozího oznámení některé z fází předcházení stavu nouze, pokud je zřejmé, že situace na plynárenské soustavě nebo její části není zvládnutelná,“ stojí ve vyhlášce o stavu nouze v plynárenství.

Přerušení nebo omezení sjednané distribuce plynu se řídí podle odběrových stupňů, kterých je celkem deset. V prvním až pátém stupni musí zákazníci omezit odběr, v šestém až desátém mohou být od plynu zcela odstřiženi. Až v nejkritičtějším bodě je vyhlášen havarijní odběrový stupeň, kdy je přerušena dodávka plynu všem – včetně domácností.

Případné omezování odběru či odpojování od plynu probíhá podle toho, do které skupiny zákazník patří. Těch je celkem osm.

Podle Českého statistického úřadu připadá 28,3 procenta spotřeby na průmysl, který by omezení zasáhla jako první. Podle vyhlášky by šli nejdříve na řadu velkoodběratelé, kteří mají roční spotřebu nad 630 MWh plynu, kam spadají především průmyslové podniky. Pro představu, roční spotřeba plynu běžného rodinného domu se pohybuje kolem 20 až 50 MWh.

Deset stupňů

Odpojování je však ještě úžeji rozděleno podle odběru. V prvním stupni by se dodávky omezily či vypnuly velkoodběratelům, kteří mohou plyn nahradit jiným palivem, například topným olejem či biomasou.

Následoval by druhý stupeň, kdy by omezila odběr místa se spotřebou nad 52 500 MWh, což je ekvivalent spotřeby přibližně tisíce až dvou tisíc rodinných domů.

„Jde o velké průmyslové podniky především z chemického či petrochemického průmyslu, které denně spotřebují okolo 150 až 200 MWh. Například Tamero, Unipetrol, ArcelorMittal, Spolana apod. Některé z těchto podniků, všechny jmenované, mají spotřebu ale i řádově vyšší, ve stovkách GWh,“ přibližuje Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti v energetice EGÚ Brno.

V tomto odběrovém stupni by u těchto podniků došlo k omezení dodávek na hodnotu tzv. povolené denní spotřeby. „Povolená denní spotřeba je stanovena jako minimální denní hodnota spotřeby plynu pro zajištění bezpečnosti odběrného zařízení a osob, které toto zařízení obsluhují, bez nároků na výrobu s okamžitým omezením spotřeby,“ vysvětluje vyhláška.

Následně, tedy ve třetím stupni, by se omezení dodávek na minimální denní hodnotu týkalo odběrných míst se spotřebou od 4 200 MWh do 52 500 MWh. „V této kategorii bude převážná většina ostatního velkého průmyslu, mohou tam být například ale i velké provozy z potravinářství,“ říká Macenauer.

Čtvrtý stupeň by znamenal další omezení dodávek pro odběratele se spotřebou nad 4 200 MWh, kteří plyn používají především k topení. Konkrétně by šlo o 70 procent oproti nejbližšímu pracovnímu dni.

V pátém odběrovém stupni by se snížila denní spotřeba o 20 procent oproti hodnotě uvedené ve smlouvě velkoodběratelům se spotřebou do 4 200 MWh.

Od šestého stupně odpojujeme

Od vyhlášení šestého odběrového stupně se přistupuje k přerušení dodávek plynu. Nejprve by byly odpojeny velké průmyslové podniky (nad 52 500 MWh) a zároveň by se omezily dodávky na minimální denní spotřebu ostatním průmyslovým společnostem (4 200 MWh do 52 500 MWh), skupina využívající plyn na otop by musela snížit spotřebu o 70 procent, podnikům s odběrem do 4200 MWh by se dodávky snížily o 20 procent.

V sedmém stupni by se od dodávek odstřihly i některé podniky se spotřebou od 4 200 MWh do 52 500 MWh, zbytku těchto spotřebitelů by byl odběr snížen o 70 procent.

osmém stupni by některé podniky s odběrem nad 4 200 MWh přišly o plyn úplně.

V devátém stupni by byly odstřiženi i odběratelé do 4 200 MWh.

V posledním, desátém stupni by odpojování od plynu čekalo všechny velkoodběratele včetně těch, kteří měli v předchozích odběrových stupních výjimku.

Odpojení by nehrozilo například výrobcům potravin, které se brzy kazí, provozům, v nichž by bez dodávek plynu hrozilo uhynutí zvířat, České národní bance či kritické infrastruktuře, kam spadají například zdravotnická a sociální zařízení.

V případě vyhlášení havarijního odběrového stupně by došlo i na spotřebitele do 630 MWh, kam patří i domácnosti. „Typicky to jsou i menší průmyslové podniky, obchodní centra či větší uskupení kancelářských objektů,“ vysvětluje Macenauer. Na domácnosti připadá čtvrtina tuzemské spotřeby plynu.

K omezování spotřeby dle vyhlášky o stavu nouze v plynárenství podle Macenauera v Česku po roce 1989 ještě nedošlo. „Před rokem 1989 bylo nicméně v určitých obdobích nutné omezovat spotřebu podle regulačních stupňů, nebylo to ale ve spojitosti s nedodávkou ze zahraniční,“ popisuje.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované