Hlavní obsah

Země v pohybu. Své domovy už opustila téměř čtvrtina Ukrajinců

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Eva Soukeníková, Seznam Zprávy

Přes 3,6 milionu lidí už kvůli válce z Ukrajiny uprchlo. Ilustrační fotografie.

Reklama

Rusko zaútočilo na Ukrajinu přesně před měsícem a zemi už kvůli válce opustilo přes 3,6 milionu obyvatel. Dalších 6,5 milionu lidí odešlo ze svých domovů, ale zůstávají na Ukrajině. Nejvíce jich našlo útočiště na západu země.

Článek

Před ruskou invazí na Ukrajinu žilo v zemi přes 44 milionů lidí. Za měsíc svého trvání válka vyhnala z jejich domovů už více než 10 milionů obyvatel.

„Ti, kteří vedou válku kdekoli na světě, jsou odpovědní i za utrpení způsobené civilistům, kteří jsou nuceni opustit své domovy. Válka na Ukrajině je tak ničivá, že už muselo utéci deset milionů lidí. Zůstali vysídlení uvnitř země nebo uprchli do ciziny,“ upozornil v neděli vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi.

Přes hranice uprchlo podle dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) přes 3,6 milionu Ukrajinců. Mnohem více je ale takzvaně vnitřně vysídlených osob, tedy těch, kteří opustili své domovy, ale zůstávají na Ukrajině. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) odhaduje, že jde o více než 6,5 milionu lidí. Vyplývá to ze studie, kterou organizace prováděla od 9. do 16. března, výsledky pak zveřejnila v pondělí.

Kdo jsou vnitřně vysídlené osoby?

Lidé, kteří se nacházejí v obdobně nepříznivém postavení v zemi původu jako uprchlíci. Tyto osoby však na rozdíl od uprchlíků nehledají ochranu v jiném státě, ale zůstávají v zemi původu, aniž by překročily státní hranici do sousední země. Není možné je označit za uprchlíky podle definice Ženevské úmluvy, neboť se nenacházejí mimo zemi původu.

Nejvíce vnitřně vysídlených je v západním regionu, podle odhadů IOM jde o více než 2,5 milionu Ukrajinců. Tato oblast je zatím nejméně zasažená ruskými útoky, také jsou tu hraniční přechody do sousedních zemí.

Nejméně vnitřně vysídlených lidí je pak v hlavním městě Kyjevě, odhady IOM uvádějí, že se zde nachází přes 182 tisíc obyvatel, kteří sem uprchli z jiných regionů.

V přepočtu na procenta odešlo do západní části Ukrajiny téměř 40 procent lidí, kteří kvůli válce opustili své domovy. Shodně přes 17 procent vnitřně vysídlených Ukrajinců se pak nachází ve východní a střední části země.

Další 2,2 milionu lidí podle odhadů IOM kvůli válce aktivně zvažuje odchod z místa jejich bydliště.

„Rozsah lidského utrpení a nuceného vysídlení v důsledku války dalece překračuje všechny nejhorší možné scénáře,“ uvedl v prohlášení generální ředitel IOM António Vitorino.

„Reakce na potřeby vnitřně vysídlených osob, které uvázly na Ukrajině, je naší nejvyšší prioritou. Naše týmy se dostávají s nezbytnou pomocí k tisícům lidí, ale abychom se mohli dostat k lidem v těžce postižených oblastech, potřebujeme, aby ustaly nepřátelské akce,“ dodal.

Útěk z východu

Mnoho z vysídlených je podle studie „obzvláště zranitelných“, jedná se o těhotné a kojící ženy, starší osoby, lidi se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním. Navíc přes 60 procent z dotázaných odešlo s dětmi.

Ze studie IOM také vyplývá, že nejvíce těch, kteří opustili své domovy, ale zůstali na Ukrajině, žilo před ruskou invazí ve východní části země a také v Kyjevě. Metropole Ukrajiny i východ země patří od začátku ruské invaze k hlavním cílům ruské armády.

Za hranice Ukrajiny už uprchlo přes 3,6 milionu lidí (k 16. 3. to bylo přes tři miliony). Podle dat UNHCR počet uprchlíků v posledních dnech postupně klesá, nejvíce jich překročilo hranice do sousedních států 6. a 7. března – každý den přes 206 tisíc lidí.

Nejčastěji uprchlíci směřují do Polska a Rumunska. Statistika ale zahrnuje pouze přechody hranic s Ukrajinou, uprchlíci v těchto zemích nemusí zůstávat. Například v České republice podle statistik Ministerstva vnitra dostalo pobytové oprávnění v souvislosti s válkou na Ukrajině již přes 221 tisíc osob. Podrobné informace přinášejí Seznam Zprávy v tomto článku.

55 milionů vnitřně vysídlených lidí na konci roku 2020

Počet vnitřně vysídlených lidí je přitom celosvětově více než uprchlíků. Podle dat UNHCR bylo na konci předminulého roku nuceně vysídlených 82,4 milionu v důsledku pronásledování, konfliktů, násilí, porušování lidských práv a událostí vážně narušujících veřejný pořádek.

Ve více než polovině případů šlo právě o lidi, kteří odešli ze svých domovů, ale zůstali v zemi svého původu. Kvůli konfliktům takto ke konci roku 2020 žilo 48 milionů lidí po celém světě.

Opouštět jejich domovy nutí lidi nejenom válečné a násilné konflikty, ale i přírodní katastrofy nebo změny klimatu.

„Přibližně sedm milionů lidí bylo vyhnáno z domovů v důsledku katastrof, ale vzhledem k neúplným údajům se pravděpodobně jedná o značně podhodnocený počet,“ uvádí ve zprávě za rok 2020 mezinárodní nevládní organizace Centrum pro vnitřně vysídlené osoby (IDMC), která se zaměřuje na sběr dat v této oblasti.

Nejvíce vnitřně vysídlených lidí ke konci předminulého roku žilo v Sýrii (necelých 6,6 milionu), v Demokratické republice Kongo (přes 5,3 milionu) a v Kolumbii (téměř 5 milionů).

Válečným a násilným konfliktům, které jsou jednou z hlavních příčin nuceného přesídlení, se Seznam Zprávy podrobně věnovaly v tomto článku.

Válka na Ukrajině

Foto: Seznam Zprávy, Shutterstock.com

.

Podívejte se, jak pomoci Ukrajině. Reportéři Seznam Zpráv se už pošesté vydali na Ukrajinu, podívejte se na jejich očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny. Seznam Zprávy v ukrajinštině (praktické informace, zprávy, příběhy) – Українські новини.

To nejdůležitější k dění na Ukrajině shrnujeme každý všední den v newsletteru Tečka. Přihlaste se k odběru.

Reklama

Doporučované