Hlavní obsah

Kellner: velký muž, který bude chybět nejen PPF

Foto: výroční zpráva PPF; Seznam Zprávy

Petr Kellner zahynul při nehodě vrtulníku na Aljašce.

Reklama

29. 3. 19:41

S úmrtím nejbohatšího Čecha Petra Kellnera odchází celá jedna etapa české historie. Jeho smrt je symbolická: Nejbohatší Čech zahynul při leteckém neštěstí. Stejně jako jeho legendární předchůdce Tomáš Baťa před 90 lety.

Článek

S Kellnerem zůstalo v aljašských horách ztělesnění „českého snu“ celé generace podnikatelů vzešlých z porevolučního kvasu počátků 90. let. Byl po Baťovi nejvýraznější osobností českého byznysu. A jediným podnikatelem, který po pádu socialismu dokázal vybudovat globální impérium působící na třech kontinentech.

Ovlivnil život tisíců lidí. Od bezejmenných klientů, kterým jeho firmy půjčovaly peníze, aby si mohli plnit své konzumní sny, až po své nejbližší souputníky.

Úmrtí Petra Kellnera

– O nehodě, při které Petr Kellner zahynul, více v tomto textu

– Portrét Petra Kellnera najdete v tomto článku

– Grafika: byznysové dědictví po Petru Kellnerovi – zde

– Reakce byznysmenů a politiků – zde

– Reakce zahraničí v tomto textu

– Glosa Tomáše Perglera o Kellnerově úspěchu – zde

Mimořádná energie

„Petr naprosto zásadně ovlivnil můj život, stejně jako životy další lidí, kolegů i přátel,“ říká Ladislav Bartoníček, jeden ze dvou minoritních podílníků PPF, kteří dělili o něco málo přes procento akcií skupiny. Kellnerovi stál po boku přes třicet let.

„Mimořádná byla jeho energie, schopnost mít překvapivou kreativní vizi, nadchnout pro ni ostatní, zrealizovat ji… Byl schopen kdykoliv a kdekoliv přemýšlet a diskutovat o pracovních problémech a nápadech,“ dodává. Zakladatel PPF se podle něj zároveň intenzivně věnoval rodině a dokázal být „okouzlujícím společníkem“ pro přátele. Inspirací byl ale pro mnoho dalších lidí.

„Když jsem se s ním před 25 lety poprvé potkal, fascinoval mne,“ vzpomíná Richard Benýšek, moravský byznysmen, který s Kellnerem víc než dvě dekády příležitostně spolupracoval. Poprvé se sešli, když Kellner hledal krizového manažera Přerovských strojíren, které PPF po privatizaci ovládla.

„Bylo mu tehdy jenom třiatřicet, ale už řídil vlastní velké byznysové impérium a vítr z něj měli lidi o generaci starší. Byl pro mne vždycky strašně inspirativní,“ popisuje Benýšek.

Základ v kupónovce

Kellnerova kariéra nám nemusí být sympatická. Základ svého majetku vybudoval na kuponové privatizaci, během níž se sice v rekordně krátké době povedlo odstátnit většinu socialistických národních podniků, zároveň se však obrovská část národního bohatství slibovaného širokým vrstvám přesouvala k hrstce vyvolených. Tedy k lidem schopným získávat exkluzivní kontakty i informace a dobře obojího využívat. Léta byl hlavním motorem zisků PPF obchod se spotřebitelskými úvěry, které řadu klientů přivedly do dluhové pasti.

A konečně, Kellner vždycky dokázal prosazovat své zájmy u politiků, nejen českých. „Podařilo se mu dokonce ke koupi největší soukromé české televizní stanice TV Nova získat souhlas americké vlády, zatímco čile obchodoval s vládou čínskou,“ připomněl v pondělním vydání svého bulletinu Final Word česko-americký novinář Erik Best.

I s těmito stíny je ale Kellnerovo dílo obdivuhodné. A přes všechny kontroverze na něm nelpí špína: Při obchodování v divokých devadesátkách dokázal vždycky najít hranice společenské únosnosti. Nikdy se nestal – tak jako Viktor Kožený – bezohledným dravcem okrádajícím kuponové fondy, které měl spravovat. Nikdy se z něj nestal nepřítel státu, útočící na velké státní firmy nebo státní finanční sektor, tak jako finančníci z Motoinvestu. Nenechal za sebou vytunelované podniky ani zkrachovalé banky.

Kellner byl prostě byznysmen. K byznysu patří tvrdost, obchod s vlivem a informacemi, k úspěšným byznysmenům patří i síla jejich peněz. Jde o to, zda je člověk nevyužívá ke kriminálním praktikám, ke korupci, zda se nepohybuje za hranou zákona. O Kellnerovi není známo, že by tuto hranici někdy překročil.

Větší než Baťa

Kellner je však hlavně tvůrce úctyhodného impéria. Byl jedním z prvních „západních“ podnikatelů, který se pustil na rizikový čínský trh a dokázal tu postavit velkou finanční firmu. Jedním z prvních českých byznysmenů, který pochopil potenciál telekomunikační branže v době digitální revoluce. Vybudoval nadnárodní impérium větší než jeho legendární předchůdce Tomáš Baťa.

Navíc se PPF stala líhní pro úspěšné české manažery. Vedení skupiny je dodnes převážně české, řada českých manažerů pracuje pro PPF v zahraničí. A nejedna z výrazných investorských či manažerských osobností po odchodu z PPF nastartovala vlastní úspěšný byznys.

Kellner byl také první z českých miliardářů, který vsadil peníze na biotechnologie a obrovskými částkami financoval farmaceutický výzkum. Udal trend, který pak mnozí další bohatí lidé u nás napodobovali. A i když jeho firma Sotio, která vyvíjí léky na rakovinu, nemá zatím na globálním trhu žádný pořádný zářez v podobě komerčně úspěšného přípravku, každopádně výrazně posunula český farmaceutický výzkum na mezinárodní scénu.

A pak byl Kellner významným mecenášem. Za všechny dobročinné aktivity jmenujme alespoň rodinnou nadaci Kellner Family Foundation, díky níž vystudovaly na elitním soukromém osmiletém gymnázium Open Gate víc než tři stovky dětí z chudých rodin. A další téměř dvě stovky talentovaných mladých Čechů se s její finanční podporou dostaly na prestižní světové univerzity – od Oxfordu po Yale.

Myslet out-of-the-box

Lidé z Kellnerova okolí se shodují, že za podnikatelský úspěch vděčil především vlastnímu talentu, intuici a svéráznému způsobu uvažování.

„Dokázal myslet ‚out-of-the-box‘, jinak než ostatní. V tom je jeho genialita,“ popsal to před časem ředitel vnějších vztahů PPF Vladimír Mlynář, který působí ve vedení PPF od roku 2010. Jak to vypadalo? „V místnosti sedí skupina velmi chytrých lidí, řeší se problém, všichni mluví k věci. Petr poslouchá, mlčí, a pak řekne: A co bychom to udělali úplně obráceně, úplně jinak. A najednou to je jasné, všichni si říkají – to nás mohlo napadnout taky. Byl nepřekonatelný ve schopnosti opustit klasický způsob myšlení a přijít s nečekaným, obvykle překvapivě jednoduchým řešením…“ popisuje Mlynář.

„Měl neskutečný rozhled, neskutečně analytickou mysl, neskutečný cit pro byznysový detail, neskutečnou schopnost najít zlato v obrovské hromadě hlušiny,“ shrnuje podobně Kellnerovy vlastnosti Richard Benýšek.

Zakladatel PPF, jemuž se stala osudnou jeho vášeň pro snowboard, bude – kromě své rodiny – nepochybně velmi bolestně chybět své firmě. Jeho osobnost bude ve vedení PPF těžko nahraditelná právě proto, že Kellner byl hlavním stratégem a „dealmakerem“ skupiny. Odešel navíc od řady rozpracovaných obchodů. Počínaje záměrem spojit jeho Air Bank s bankou Moneta, po chystanou transformaci a modernizaci mediální skupiny CME včetně české TV Nova, po uvedení telekomunikační firmy CETIN na burzu či konsolidaci účastí, které má PPF v e-commerce. Odešel navíc v době, která je pro PPF těžká, protože ji silně zasáhl koronavirový pokles retailu a turbulence na finančních trzích.

Otázkou také je, nakolik budou Kellnerovi nástupci schopni uřídit celé impérium v jeho teritoriální šíři, ve světě, který mění koronavirová pandemie.

Kellner však bude chybět i české společnosti. Země nemá jiného byznysmena, který by otiskl do historie tak výraznou stopu a tak výrazně zviditelnil českého podnikatelského ducha ve světě.

„Teď je pro mne těžké vyjádřit, co všechno cítím. Myslím, že teprve s odstupem času budeme schopni docenit, co vybudoval. Byl to velký člověk,“ říká o něm Ladislav Bartoníček.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené