Hlavní obsah

Kellnerovo desatero. Kuchařka, jak dostal Česko na mapu světového byznysu

Adam Junek
šéfeditor
Foto: Roman Vondrouš, ČTK

Šéf už není. Plány a vize Petra Kellnera bude ovšem jeho PPF sledovat dál.

Reklama

30. 3. 15:30

Jak se vyrovná PPF se ztrátou kormidelníka? Plán očividně existuje a čerpat se dá z jeho odkazu.

Článek

Zemřel Petr Kellner. Zpráva o sobotní tragické nehodě na Aljašce zahýbala v pondělí Českem. Má totiž potenciál mít dalekosáhlé důsledky jak v byznysu, tak i politice. A její význam se dá vážně srovnat s výsledkem blížících se podzimních voleb.

Na rozdíl od nich, kdy ve volební sobotu večer budeme znát výsledek, tady si na odpovědi na řadu klíčových otázek budeme muset počkat. Jak se změní poměry na českém byznysovém poli? Jak se vyrovná PPF se ztrátou kormidelníka? Kdo v mocné skupině získá rozhodující vliv a tedy i moc, která často až v démonizované podobě byla Petru Kellnerovi připisována? A bude vůbec co přebírat? Neboli nebude se bez vizionáře Kellnera PPF dělit na menší snáz řiditelné celky?

Oficiální stanovisko skupiny, nad jejímiž aktivitami „slunce nezapadá“, je následující: „PPF bude pod vedením Ladislava Bartoníčka pokračovat ve svých investičních projektech v souladu s plány a vizemi, které se svým týmem spolupracovníků vytvořil Petr Kellner.“

A tudíž postupovat podle byznysové kuchařky, která se dá sestavit z třiceti let kariéry nejbohatšího muže Česka. Což je takový odkaz Petra Kellnera v deseti bodech.

1. Miř vysoko. Případně ještě výš

Psaly se roky 2005 až 2007. Tehdy Petr Kellner dokázal to, co nikdo před ním ze Západem trochu podceňovaného podivného postkomunistického středoevropského prostoru. Posunul se do světové byznysové ligy. A umetl tak cestu i dalším byznysmenům z Česka, aby jejich plány a vize bral západní podnikatelský svět vážně.

Začalo to zpětným prodejem televize Nova do rukou původního majitele, tedy skupiny CME Ronalda Laudera. Pak ohlášeným investičním plánem v hodnotě miliardy eur. V tu chvíli si Petra Kellnera všiml i časopis Forbes a jako prvního Čecha jej v roce 2006 zařadil do elitního klubu světových dolarových miliardářů. Konkrétně na 224. místo s majetkem okolo tří miliard dolarů. Už to svědčilo o tom, že tam patřil dříve, rozhodně se jeho impérium z roku na rok nestalo multimiliardovým byznysem. Jen na něj ze Západu nebylo vidět.

Status hráče, s nímž je třeba počítat, potvrdil Kellner obchodem s italským ikonickým pojišťovacím obrem Generali v roce 2007. Do společného podniku, z něhož pak postupně PPF vysublimovala, vložil svůj tehdejší klenot Českou pojišťovnu. V transakci v hodnotě několika miliard eur, která se po letech ukázala výrazně výhodnější pro českou stranu, se etabloval mezi evropskou finanční elitu. Stal se i členem vrcholového vedení Generali a tím se octl ve společnosti těžkých vah evropského byznysu. Za všechny jmenujme jednu z nejvlivnějších žen Evropy bankéřku Anu Patricii Botínovou, zástupce předního zbrojařského klanu Laurenta Dassaulta, či tehdejšího doyena evropského pojišťovnictví Antoina Bernheima.

Získanou pozici muže, s nímž je třeba počítat, pak v průběhu dalších let potvrzoval v dalších multimiliardových obchodech se Západem. Odkup O2 od španělské Telefóniky, vážná účast v tendru na pivovarnická aktiva včetně Plzeňského Prazdroje, nákup rozsáhlého podnikání norského Telenoru či nejčerstvější akvizice CME jsou jen ty nejviditelnější příklady.

Úmrtí Petra Kellnera

- O nehodě, při které Petr Kellner zahynul, více v tomto textu

– Portrét Petra Kellnera najdete v tomto článku

– Grafika: byznysové dědictví po Petru Kellnerovi – zde

– Reakce byznysmenů a politiků – zde

– Reakce zahraničí v tomto textu

2. Chop se příležitosti!

Do elitní společnosti ale bylo třeba se propracovat. Základem k tomu byla kuponová privatizace. A v ní se Kellner naučil to klíčové. Příležitost nepočká. Je třeba se jí chopit hned. A v roce 1991 to udělal Petr Kellner, toho času dealer kopírek společnosti Impromat, s Milanem Vinklerem, který montoval počítače. Již nějaký čas spolupracovali, protože si nekonkurovali a dokázali společně prodávat své zboží. I díky těmto obchodům (měli zakázku od ministerstva financí) se dozvěděli o šancích, které privatizace nabízí. A založili Správu prvního privatizačního fondu, později přejmenovanou na PPF. V prvním kole skupina získala 1,4 procenta privatizovaného majetku a v roce 1993 převzala na dvě stovky podniků v hodnotě pěti miliard.

A na tomto základě se pak impérium postupně rozrůstalo. Po druhé vlně privatizace se fondy začaly měnit na neinvestiční společnosti, které se soustředily na strategické investice. A tou se pro Kellnerovu PPF stala Česká pojišťovna. Tu postupně s požehnáním a pomocí z politické sféry ovládl zcela. Klíčovými spojenci přitom byli Václav Klaus, který si vyvolil Kellnera spolu s dalšími mladými dravci, jako byl Pavel Tykač nebo Viktor Kožený, jako vzory kapitalistického úspěchu, a ministr financí Ivan Kočárník.

Na rozdíl od Koženého nebo Tykače Kellner „jel když už tak po hraně, ne za hranou“. Nepodváděl drobné střadatele jako Kožený a nepořádal nepřátelská převzetí s transakcemi zavánějícími tunelováním jako Tykačův Motoinvest. V rukavičkách ale rozhodně nejednal. Jeden střípek za všechny. Klíčový podíl v České pojišťovně držela před svým pádem IPB a prodala jej skupině PPF za 1,6 miliardy. Ty však nikdy neviděla. PPF si započetla smluvní pokutu 1,9 miliardy. ČSOB, která zkrachovalou IPB převzala, převedla pohledávku do České konsolidační agentury, z níž ji pak zřejmě na popud PPF za zlomek hodnoty odkoupila poradenská firma CA IB.

Zlaté pravidlo tedy zní, chopit se jakékoliv příležitosti, kterou aktuální ideálně nepřehledná situace nabízí.

3. Politika je byznys a byznys je politika

Z příběhu o postupném ovládnutí České pojišťovny vykrystalizovala další pravidla pro úspěšné podnikání. Jedno z nich je, že vazby v politice jsou životně důležité. A stát je pak příležitostí pro výnosný byznys.

Vztahy po zkušenostech s Kočárníkem nikdy PPF nepodceňovala. Proto slova Petra Kellnera ve dva roky staré výroční zprávě, že „PPF jako firma nemůže a nechce, ač je z toho někdy podezírána, vstupovat do politiky“, působila trochu úsměvně. Vždy měla armádu lobbistů v čele s bývalým ministrem Vladimírem Mlynářem. Občas její sázka na politické hráče nevycházela, to když v sídle PPF věřili v roce 2010 ve volební vítězství Jiřího Paroubka.

Nejviditelnějším prorůstáním do politiky, a úspěšným, byly samozřejmě vztahy s dvěma posledními prezidenty. S Klausem byl Kellner propojen od dob privatizace a dodnes PPF podporuje exprezidentův institut. Současného prezidenta Miloše Zemana pojí s PPF orientace na východní trhy, zejména Čínu a Rusko. Na obou těchto trzích budovala skupina svůj vliv přes obchodní partnery i lobbing v politických kruzích. Podpora ze strany Hradu byla bonusem navíc. Hodnocení, že bez Zemanovy podpory by PPF neuspěla, je mylné. Svůj byznys v Číně měla dávno rozehraný. Ale rozhodně jí Zemanovy cesty do říše středu pomohly postavení upevnit. Ne vždy šikovné snahy vylepšovat obraz obchodních partnerů z Číny v Česku se pak vracejí PPF jako bumerang.

Dobré, nebo alespoň ne nevraživé (s Andrejem Babišem se Kellner navzájem opatrně respektovali a měli cosi jako dohodu o neútočení, když se jejich byznysy nekříží) vztahy s politiky pak přinášejí příležitosti k byznysu se státem či veřejnou správou. To si PPF vyzkoušela (přes firmy, které s ní nebyly přímo spojeny) třeba při vybírání bonboniéry jménem Česká konsolidační agentura. Dnes se to přetavilo do klíčových obchodních případů typu výběr mýtného nebo dodávky tramvají do městských vozových parků.

4. Nemusí pršet, hlavně když kape. Ideálně hodně

Další poučení z příběhu České pojišťovny se pak přetavilo v jeden ze základních pilířů podnikání PPF. Samozřejmě je investiční skupinou, která se ideálně zaměřuje na výhodný nákup, uzdravení nebo vylepšení koupeného a následný lukrativní prodej ideálně tak s desetinásobným ziskem. Ale vždy je v portfoliu skupiny byznys, z něhož plynou trvalé drobné částky od klientů, jež v součtu skládají velkou částku. Bylo to tak v pojišťovně. Je tomu tak ve splátkovém byznysu Home Creditu, který skupina založila v roce 1997 a který se stal jejím klenotem na dlouhá léta a přes nějž vedla svou expanzi na východní trhy. Je tomu tak v telekomunikacích. A ve výsledku je to i plán pro mediální podnikání se skupinou CME, v níž je především nejsilnější česká komerční televize Nova.

5. Nezkoušej se mnou vyběhnout

Ještě jedna poučka se dá odvodit z příběhu České pojišťovny. Konkrétně z toho, jak tvrdě si počínala PPF v případě podílu IPB. Aneb byznys se nedělá v rukavičkách.

Petr Kellner platil po celou dobu za velmi tvrdého protihráče. A platilo to zejména pro jeden scénář. Když s ním někdo nehrál úplně fér hru. Neboli dokázal pochopit neúspěch, i když z něj radost neměl. Ale co se opravdu nevyplácelo byly plané sliby, které buď nešlo splnit, nebo byly nereálné.

Na poměry PPF až příliš optimistický byl při hodnocení finančního zdraví svého realitního impéria ECM Milan Janků, když koncem prvního desetiletí nového milénia se skupinou spojoval síly. Skončilo to tak, že PPF si vybrala ze společného byznysu to nejlukrativnější a zbytek s dluhy poslala do konkurzu. Podobných příběhů byla celá řada. A vždy se dalo dopátrat, jaká chyba „rozlítila“ Kellnera, který jinak loajální partnery a zaměstnance dokázal podržet, i když plány nevycházely.

Jediný případ obestřený tajemstvím je ten úplně první. Neboli, proč přesně se rozešly cesty Kellnera a Vinklera. V roce 1994 byl Vinkler z orgánů společnosti vymazán. Dlouho předtím, než začal mít potíže se zákonem kvůli podvodům a krácení daně, které nadobro ukončila až amnestie Václava Klause. Ve vězení mimochodem nakonec stejně skončil kvůli jiným přečinům.

6. Neštiť se těch, co se ušpinili

PPF se důsledně vyhýbala kontroverzním obchodům vlastním jménem. I na zmíněné lukrativní vybírání třešinek z České konsolidační agentury měla speciální firmy, které mediálně důsledně oddělovala od hlavního byznysu.

To ovšem neznamená, že by se Petr Kellner zcela vyhýbal obchodování s těmi, kdo se sami „ušpinili“. Jen do příběhu vstupoval až ve chvíli, kdy už se jeho kontroverzní část odehrála a zbyl jen byznysový případ, na kterém se dalo víc než slušně vydělat.

Jako příklad může posloužit příběh společnosti Petrcíle, v němž se namočil i kancléř Vratislav Mynář a jehož hlavní postavou byl kontroverzní opavský podnikatel Radim Masný. Základem byly neprůhledné majetkové přesuny a přísliby akcií při privatizaci ostravské Nové huti. Ty vyústily ve vleklé soudní spory se státem. Až úplně na konci příběhu se zjevili finančníci Kellner a Tykač, kteří jen využili nabízející se příležitosti a s minulými „smrdutými“ kšefty neměli nic společného, a vydělali na získaných akciích zhruba pět miliard korun.

7. Byznys se dělá, nemluví se o něm

Dvousečnou zbraní ve strategii PPF a Petra Kellnera se pak stal styl komunikace. Tím bylo pověstné tajemno. Důvodů je jistě mnoho. Může to být nechuť mluvit o věcech, které byly na hraně. Je v tom samozřejmě touha po soukromí, na kterém Kellner extrémně lpěl a vybudovanou hradbu narušily až úspěchy dcery Anny v parkuru. Klíčem ovšem vždy byla jedna myšlenka: O byznysu se mluví až ve chvíli, kdy je hotový. Plány a vize jsou jen chiméra. Proto se také stala okřídlenou věta, kterou média ze sídla na Evropské ulici slýchala na jakékoliv zjištění o budoucích plánech PPF: „Ke spekulacím se akcionáři ze zásady nevyjadřují.“ Což samozřejmě o to více budilo zájem a magicky přitahovalo k úspěšné investiční skupině pozornost.

Tento postoj narušila až v posledních letech sílící kritika mocné skupiny. Jednak pro dopad spotřebitelských úvěrů na nejchudší, kdy i Home Credit využíval kontroverzních a dnes již zakázaných rozhodčích doložek. Jednak pro zacílení na východní trhy, kde ruský a čínský režim jsou vše jen ne přátelské k lidským právům. V tomto směru se PPF teprve učí, jak vylepšovat svůj obraz. Dosavadní pokusy byly spíše rozpačité.

V následující galerii se můžete podívat na pár ojedinělých snímků Petra Kellnera, která měla za léta jeho působení média k dispozici:

8. Vracej úspěch společnosti

Přitom minimálně na poli charity či podpory společnosti má na čem stavět. Dlouhodobě Kellner, jeho rodina a PPF podporují řadu prospěšných či kulturních projektů. Začalo to oblastmi, které byly miliardářovu srdci blízké – ať už šlo o Divadlo Járy Cimrmana nebo hokej v Liberci, kde Kellner vyrůstal. Postupně se finance rozlily do řady oblastí. Umění v podobě Letních shakespearovských slavností, České filharmonie, budování rozsáhlé sbírky fotografií českých tvůrců v čele s Františkem Drtikolem. Vzdělávání v rámci projektu Open gate, kdy na elitní škole drží rodinná nadace zástup talentovaných dětí, jejichž rodiny by si jinak školné nemohly dovolit. Spolupráce s řadou vysokoškolských institucí, která se ovšem trochu zadrhla po neslavném pokusu spojit jméno přímo s Univerzitou Karlovou. A dalo by se pokračovat přes méně známé počiny jako podpora obnovy poutního areálu v Horní Polici.

9. Kdo, když ne já

Tento bod souvisí s předchozím. Kellner se pouštěl i do projektů, jejichž byznysový smysl není vůbec jistý. Pod heslem „kdo jiný to může udělat“ se i z osobních důvodů rozhodl významně podpořit českou vědu tím, že investoval enormní sumy do výzkumu léčby rakoviny. Je samozřejmě šance, že jednou bude ze společnosti Sotio výnosný byznys. V této chvíli ale především Kellnerovy finance zajistily to, že čeští výzkumníci se dostali do světové ligy v pokročilých klinických testech, na něž by tu jinak dostatek prostředků nebylo.

10. Buď připraven

„Jsme již opravdu velká skupina, která má nastavené detailní procesy řízení a rozhodování. V 99 procentech případů se rozhodují manažeři sami, Petr Kellner zasadil a nechal vyrůst mohutný strom s hlubokými kořeny. Nejsme bezzubí, takové riziko by náš majitel nikdy nedovolil,“ uvedla v pondělí pro Hospodářské noviny šéfka financí PPF Kateřina Jirásková. A do médií, třeba tady se Seznam Zprávami, po jeho skonu mluvil i Ladislav Bartoníček, který v této chvíli přebírá kormidlo řízení PPF.

To ukazuje jedno. Petr Kellner byl připraven. Firma spustila jasně dané procesy, jak se s krizovou variantou vyrovnat. Přesně věděla, jak se zachovat, jak uklidnit rozbouřené trhy, jak rychle jmenovat nástupce, byť nemusí být tím definitivním. Nenastal zmatek. PPF bude jistě bez Kellnera jiná, ale plán, jak neztratit vliv a moc tu očividně je.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené