Hlavní obsah
Online

Online: Německo čeká po volbách těžké jednání o vládě, může se táhnout dlouho

Foto: Profimedia.cz

Do Bundestagu se podle odhadů dostalo celkem šest kandidujících uskupení. Na snímku lídr SPD Olaf Scholz.

Reklama

26. 9. 6:44
aktualizováno • 27. 9. 13:53

V Německu se konají parlamentní volby, jejich průběh sledujeme v on-line reportáži.

Článek

Německo a volby

  • V německých volbách zvítězila SPD s 25,7 procenta hlasů, druhá je koalice CDU/CSU s 24,1 procenta. Lídři obou táborů už oznámili, že mají ambici sestavit vládu. Kdo bude nový kancléř, ale zůstává nejisté.
  • Volební systém v Německu. Němečtí voliči odevzdávají dva hlasy. Prvním volí kandidáta v jednomandátovém obvodě, kterých je v Německu 299. Druhým hlasem se volič rozhodne pro kandidátní listinu určité politické strany. Takto se rozděluje dalších 299 mandátů. Počet poslanců ale nakonec kvůli složitému systému převislých a vyrovnávacích mandátů pravidelně přesahuje 598.
  • Série reportáží Seznam Zpráv z předvolebního Německa – náš středoevropský reportér Filip Harzer přímo z centra dění.
  • Merkelová jako módní ikona – podívejte se, jak se na odcházející kancléřku podíval náš módní specialista Adam Junek.
  • Kandidát SPD na kancléře Scholz odvolil

    „Dnes je velmi pěkný den, už počasí je velmi dobrým znamením,“ řekl novinářům sociální demokrat (SPD) Olaf Scholz ve volební místnosti poté, co odevzdal svůj hlas.

    „A nyní doufám, že co nejvíce občanů půjde k volbám, odevzdá svůj hlas a umožní to, co se stalo zřejmým, totiž že pro sociální demokraty bude výsledek velmi silný a že mi občané dají mandát stát se příštím kancléřem Spolkové republiky Německo,“ dodal kandidát SPD na kancléře.

  • Řada německých kandidátů má vazby na Česko a Slovensko

    O poslanecké křeslo ve Spolkovém sněmu se dnes v Německu uchází řada osobností, které mají blízké vazby na Česko a Slovensko. Znovu kandidují nejen poslanci, kteří žijí na pomezí s Českem, takže je pro ně přeshraniční propojení regionů osobně důležité, ale také ti, kteří z někdejšího Československa pocházejí.

    Ve volebním obvodě Nürtingen na jihu Německa ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko kandiduje za liberální svobodné demokraty (FDP) Renata Altová, která ve stávajícím Spolkovém sněmu vede parlamentní skupinu Slovensko-Česko-Maďarsko. Na zemské kandidátce je Altová na sedmém místě, které ji znovuzvolení prakticky zaručuje.

    Podobně jisté má znovuzvolení i Petr Bystroň, který se stejně jako před čtyřmi lety uchází o post spolkového zákonodárce ze čtvrtého místa bavorské kandidátky protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD).

    Ve Spolkovém sněmu naopak již zřejmě neusedne rodilý Bratislavan Pavol Podolay. Ten byl v roce 1968 členem operačního týmu, který provedl v Československu první transplantaci srdce. Žena tehdy operaci nepřežila, neboť podlehla následkům dalších chorob, i tak to byl ale první zákrok svého druhu ve střední a východní Evropě.

  • Scholz věří, že sociální demokracie v Německu zvítězí

    Olaf Scholz věří, že jeho sociální demokracie (SPD) v neděli v německých parlamentních volbách zvítězí a bude moci prosadit svůj program. Jak by chtěl Německo změnit, vysvětloval na své poslední předvolební akci, kterou uspořádal na malém náměstí v severní části Postupimi. Že se po šestnácti letech vlády Angely Merkelové postaví do čela země právě současný ministr financí, věří i jeho příznivci, které ČTK v braniborské metropoli oslovila.

    Scholz má reálnou šanci stát se příštím německým kancléřem. Jeho sociální demokracie se v posledních týdnech drží v předvolebních průzkumech na prvním místě, těsně před konzervativní unií CDU/CSU, kterou do voleb vede předseda CDU Armin Laschet. Podle analytiků lze ovšem výsledek nedělního hlasování jen těžko předpovědět a kancléř nakonec poprvé v poválečných dějinách Německa nemusí pocházet z vítězné strany.

  • Merkelová se stále může stát nejdéle sloužící německou kancléřkou

    Zatímco prognózy budou známé hned po uzavření volebních místností a předběžné konečné výsledky volební komise oznámí v noci na pondělí, vznik vlády může trvat dlouhé týdny až několik měsíců.

    To může znamenat, že Merkelová bude Německu vládnout možná až do Vánoc. Pokud tomu tak bude a vládu povede nejméně do 17. prosince, stane se nejdéle sloužící německou kancléřkou v poválečných dějinách země. Tento primát drží zatím kancléř sjednotitel Helmut Kohl, který stál v čele spolkové vlády v letech 1982 až 1998.

  • Klimatický aktivista v Berlíně po 27 dnech hladovky protest ukončil

    Klimatický aktivista Henning Jeschke, který od 30. srpna držel v Berlíně hladovku a který v sobotu přestal přijímat tekutiny, protest ukončil. Jeschke na Twitteru oznámil, že mu v sobotu zavolal sociálnědemokratický (SPD) kandidát na kancléře Olaf Scholz a přislíbil mu v nadcházejících čtyřech týdnech veřejnou debatu o stavu klimatické nouze.

  • Průzkumy: Vyhrát může SPD, CDU/CSU čeká nejhorší výsledek od války

    Hlasovat v 83milionovém Německu může 60,4 milionu lidí, kteří mají k dispozici na 60 000 volebních místností. Miliony lidí již předem hlas odevzdaly poštou.

    Předvolební průzkumy mírně favorizují SPD před unií CDU/CSU, které sondáže předpovídají nejhorší volební výsledek v dějinách poválečného Německa. Poslední volby Merkelová vyhrála s 32,9 procenta hlasů, nyní by její unie mohla ztratit i více než osm procentních bodů.

  • Průzkum: Většině Němců se po Merkelové jako kancléřce nebude stýskat

    Většině Němců se po Angele Merkelové jako kancléřce nebude stýskat. Vyplývá to z průzkumu institutu Civey, který den před parlamentními volbami zveřejnil list Augsburger Allgemeine. Merkelová, která je v čele vlády od roku 2005, se už o premiérské křeslo ani o poslanecký mandát neuchází.

    Na otázku, zda budou Merkelovou v kancléřském úřadu postrádat, odpovědělo 38 procent „určitě ne“ a 14 procent spíše ne“, celkem tedy 52 procent. Naproti tomu 38 procent respondentů si myslí, že první žena v čele německé vlády chybět bude: podle 14 procent spíše“ a podle 24 procent určitě“. Deset procent dotázaných si není jistých.

  • Evropská média v pozoru

    Německé volby jsou velkou událostí pro všechna významná evropská média. „Berlín v neděli pořádá svůj populární Berlínský maraton, ale dnes závodí celé Německo,“ píše například BBC na své homepage.

  • Rekordní počet korespondenčních hlasů

    Volební místnosti v Německu se sice otevírají v neděli, ještě předtím ale miliony lidí odevzdaly svůj hlas poštou. Očekává se, že podíl poštovních hlasů by vůči těm prezenčním mohl být vyrovnaný. Důvodem je nejen rok od roku vyšší obliba korespondenčního hlasování, ale také trvající pandemie nemoci covid-19.

  • Může to být XXL parlament

    Německý Spolkový sněm by mohl mít po nedělních parlamentních volbách více než 900 poslanců. Vyplývá to z propočtu výzkumníka Roberta Vehrkampa, o kterém informovala agentura DPA. V ideálním případě by mělo být německých poslanců 598, kvůli složitému volebnímu systému jich ovšem v končícím volebním období bylo dosud rekordních 709.

    Současnému parlamentu se v německých médiích přezdívá XL. Vzhledem k očekávání, že po nedělních volbách dál nabobtná, se již nyní budoucímu Spolkovému sněmu říká XXL. Výzkumník Vehrkamp vypočítal, že mandát by mohlo v neděli získat 672 až 912 kandidátů.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy