Většina novinářek čelí kybernetické šikaně, ukázala rozsáhlá studie

Naprostá většina novinářek se při své práci setkala s virtuálním obtěžováním a výhrůžkami. „Násilí na internetu vůči redaktorkám představuje jednu z nejzávažnějších globálních hrozeb pro svobodu tisku a přispívá k vraždám,“ upozorňuje studie The Chilling, kterou vypracovala Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) společně s Mezinárodním centrem pro novináře (ICFJ).

Výzkumníci, kteří vedli rozhovory s více než tisícem žurnalistek z patnácti zemí napříč světem, upozorňují na souvislosti mezi násilím na internetu a v realitě. Ukazují, že digitální obtěžování a výhrůžky vedou k útokům i v offline světě. Studie se odkazuje na vraždu mexické novinářky Maríi Eleny Ferralové, která před svou smrtí upozornila na virtuální obtěžování ze strany syna starosty města.

Britská část výzkumu podotýká, že virtuální násilí na novinářkách je často spojené s polarizujícími politickými debatami, jakou byla například ta kolem brexitu. Pandemie covidu-19 situaci novinářek podle výzkumníků ještě zhoršila.

Studie zjistila, že v celosvětovém měřítku se téměř tři čtvrtiny dotázaných novinářek setkaly s kybernetickým násilím. Čtvrtina z nich se stala terčem výhrůžek fyzickým násilím, včetně vyhrožování smrtí.

S výhrůžkami týkajícími se sexuálního násilí se setkalo 18 procent respondentek.

13 procent žen uvedlo, že jim přišly výhrůžky násilím vůči jejich blízkým, včetně dětí a kojenců.

Téměř polovina – 48 procent – dotázaných novinářek uvedla, že byla obtěžována nevyžádanými soukromými zprávami na sociálních sítích.

„Naše zpráva zjistila, že se nyní nacházíme v krizi, pokud jde o míru násilí namířeného proti novinářkám. Naprostá většina z těch, které se zúčastnily studie, se stala terčem násilí na internetu,“ řekla listu The Guardian Kalina Bontchevaová, jež vedla britskou část studie.

Studie rovněž podotýká, že násilí na základě pohlaví se prolíná s dalšími formami diskriminace. Novinářky, které jsou znevýhodněny také rasismem, homofobií, náboženskou nenávistí a dalšími formami diskriminace, jsou vystaveny dalším útokům online.

Autoři studie vyzvali sociální sítě, aby přepracovaly algoritmy, které podle jejich zjištění vedou k nenávisti vůči ženám. Pachatelé virtuálního násilí by podle výzkumníků měli být zablokováni a stíháni.

Podobně tak vyzývají autoři také vlády nebo samotná média a technologické korporace, aby podnikly kroky, které by situaci s virtuálním násilím vůči novinářkám řešily.

Mezi respondenty se objevila i oceňovaná investigativní novinářka deníků The Guardian a The Observer Carole Cadwalladrová, jež odhalila, jak britská poradenská firma Cambridge Analytica shromažďovala osobní údaje patřící milionům uživatelů Facebooku, a to převážně pro účely politické reklamy.

Analýza výzkumu zjistila, že Cadwalladrová byla v období od prosince 2019 do ledna 2021 terčem více než 10 tisíců případů útoků přes internet. Studie zjistila, že byly genderově podmíněné a měly za cíl „ponížit, znevážit a zdiskreditovat“ novinářku na osobní i profesní úrovni. Cadwalladrová výzkumníkům sdělila, že „před několika sty lety by ji upálili na hranici“. Nyní je podle svých slov „národním boxovacím pytlem“.