Ujistili EU, že dotace pro Agrofert jsou zmrazeny. Vzápětí miliardy uvolnili

Tento dopis zůstával dosud veřejnosti utajen. Rozporuje přitom slova premiéra Andreje Babiše (ANO), že střet zájmů ukončil a EU nemá důvod ho dále řešit.

Evropská komise totiž i poté, co Babiš v únoru vložil Agrofert do svěřenského fondu, oficiálně požadovala po Česku garanci, že miliardové zemědělské dotace pro Agrofert zůstávají zmrazeny.

„Potvrďte nám prosím, že pozastavení bylo účinně uplatněno a že od uvedeného data (Babišova nástupu do křesla premiéra, pozn. red.) nebyly společnosti Agrofert vyplaceny žádné platby,“ napsala v polovině března do Prahy šéfka ředitelství Evropské komise pro zemědělství Elisabeth Wernerová. S tím, že Komise považuje účinné předcházení střetům zájmů „za nejvýše důležité“.

Wernerová dotazy adresovala českému Ministerstvu zemědělství, které vede Martin Šebestyán (za SPD), který před nástupem do křesla ministra fungoval jako lobbista Agrofertu. Podle zdrojů Seznam Zpráv blízkých jednáním zároveň při neformální komunikaci s českými úředníky Evropská komise signalizovala, že Česko zatím nemá Agrofertu nic proplácet.

Šebestyánův resort oficiální komunikaci přesměroval na podřízený Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Ten Evropské komisi odpověděl o měsíc později. „SZIF od data 9. 12. 2025 nevyplatil žádné ze společností spadajících do koncernu Agrofert dotace, které jsou financované či kofinancované z evropských fondů,“ ujistil Brusel ředitel fondu Petr Dlouhý.

I tuto listinu mají Seznam Zprávy k dispozici. Ředitel Dlouhý v ní dále bez podrobností napsal, že Babišovo řešení střetu zájmů za pomoci svěřenského fondu prověřuje.

Do Bruselu odešla jeho reakce ve stejný den, kdy advokátní kancelář Portos dodala fondu na základě osmimilionové rámcové smlouvy právní posudek, podle něhož ani evropské právo nebrání dalšímu vyplácení dotací Agrofertu.

O dalších devět dnů později SZIF dotační toky Babišovým firmám opět otevřel. A to bez stanoviska Evropské komise.

Zemědělský fond tak postupoval přesto, že Elisabeth Wernerová ve svém dopise Česko speciálně varovala, že je povinno dodržovat článek 61 evropského finančního nařízení, s nímž podle mnohých expertů Babišovo řešení střetu zájmů zůstává v konfliktu. Wernerová doslova žádá o formální potvrzení, že i po jmenování Babiše předsedou vlády je daný článek plněn.

„Generální ředitelství Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova by uvítalo podrobné informace o konkrétních opatřeních, která české orgány přijaly k řešení skutečných, potenciálních nebo vnímaných rizik střetu zájmů při řízení a kontrole finančních prostředků EU,“ snažila se zjistit vysoce postavená evropská úřednice.

Na tento požadavek evropské úřednice Wernerové ředitel zemědělského fondu Dlouhý odepsal, že evropské nařízení proti střetu zájmů dodržuje, protože například po žadatelích o dotace chce, aby sami nahlásili vazby na politiky nebo úředníky. Agrofert by tedy musel nahlásit sám sebe.

To ale nestačí. Komise ve svých vlastních pokynech k opatřením proti střetu zájmů píše, že poskytovatel mu musí sám aktivně přecházet, odhalovat jej a aktivně řešit.

Zdroje Seznam Zpráv blízké institucím, které s Evropskou komisí jednají, přitom upozorňují, že je vysoká pravděpodobnost, že s obecnými oficiálními vysvětleními Česka nebude Brusel spokojený.

Evropská komise už do Česka poslala druhou sadu otázek.

Prověřování možného střetu zájmů premiéra Babiše spustila už v únoru listinou odeslanou na Ministerstvo pro místní rozvoj, což bylo ještě předtím, než Babiš vložil Agrofert do svěřenského fondu. I v tomto případě se od resortu Zuzany Mrázové (ANO) dočkala jen obecné odpovědi.

A jak už Seznam Zprávy napsaly, někdo přitom českým úředníkům zarazil pokus si v této odpovědi vyžádat od Bruselu stanovisko, zda nový Babišův svěřenský fond splňuje evropské právo. Někteří státní experti totiž také mají závažnou pochybnost, že je s evropským nařízením svěřenský fond v souladu. Kdo dotaz z dopisu vyhodil, Ministerstvo pro místní rozvoj dodnes tají.

Pakliže celkem tři angažovaná ředitelství Evropské komise opravdu nebudou s těmito reakcemi českých úřadů spokojená, spustí formální audit.

Ten může skončit tím, že EU nařídí peníze vyplacené Agrofertu vrátit, takže by dotace zaplatil český státní rozpočet a až následně by se je po holdingu mohl pokusit vymáhat peníze zpět. Získat verdikt EU může trvat i roky, takže mezitím do holdingu natečou miliardy.

Právní tým protikorupční organizace Transparency International, který se střetu zájmů Andreje Babiše dlouhodobě věnuje, postup Česka kritizuje.

„SZIF se pod vedením Petra Dlouhého rozhodl vydat po velmi rizikové cestě, kterou již před lety velmi loajálně Andreji Babišovi vyšlapal jeho někdejší předchůdce a nynější ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Andrej Babiš doposud svůj střet zájmů skrze RSVP Trust nevyřešil a občanům neřekl pravdu o nastavení celého svěřenského fondu,“ uvedl ředitel české pobočky protikorupční organizace Transparency International David Kotora.

Zemědělský fond odblokování peněz podkládá posudky dvou soukromých advokátních kanceláři, které se nejprve pokusil utajit. Po dotazech Seznam Zpráv a tlaku veřejnosti i parlamentní opozice ale nakonec otočil a zveřejnil je. Ty poslední v pondělí.

Ukázalo se tak, že samy tyto posudky upozorňují, že EU může mít jiný názor. Transparency International navíc kritizuje jejich odbornou úroveň. „Posudky advokátních kanceláří jsou velmi slabou oporou pro rozhodnutí SZIF opětovně umožnit čerpat dotace pro společnosti premiéra,“ dodal Kotora.