Hlavní obsah

Máslo v akci za 36 korun? Nechápu, my ho pod 50 neseženeme, říká obchodník

Družstvo Eso Market zahrnuje 300 prodejen po celém Česku, především v menších a středně velkých městech.Video: Zuzana Hodková, Seznam Zprávy

 

Reklama

22. 4. 15:00

Slevové akce pojedou dál, ale pro zákazníky to už terno nebude, předpovídá ceny v regálech zástupce nezávislého obchodu Jiří Štorch, předseda představenstva družstva Eso Market.

Článek

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Možné kontroly marží? „My se jim nebráníme, nemáme co skrývat,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys zástupce nezávislého obchodu Jiří Štorch, předseda představenstva družstva Eso Market. Družstvo zahrnuje 300 prodejen po celé zemi a on sám vlastní jednu z nich. Jak říká, průměrná marže se v ní proti loňsku zvýšila o 2,3 procenta na 28,35 procenta. K dlouhodobému přežití to však podle Štorcha nestačí a marže bude muset jít přes 30 procent.

Jak je tedy možné, že kontroloři objevili kabanos s marží 250 procent? „Je to naprostá absurdita. Tím ale netvrdím, že se tento případ nemohl stát. Nemůžu to vyloučit, ale je to naprosto neobvyklá věc, se kterou jsem se nikdy nesetkal,“ dodává Štorch. Přiznává však, že cenotvorbě velkých řetězců nerozumí. Zejména při slevových akcích, kterým nezávislý obchod není schopen konkurovat.

„V předvelikonočním týdnu nebylo možné od dodavatelů pro nás, malé obchodníky, nakoupit máslo levněji než za 50 korun včetně DPH. Přesto ho řetězce prodávaly za 34,90 Kč. Já se ptám, jak je to možné, a napadají mě tři možnosti. Buď výrobce tomu řetězci tu cenu dá a nám prodává o 50 procent dráž, nebo ten řetězec tu cenu dotuje a pak je to porušení zákona o významné tržní síle, nebo je to máslo dovezené ze zahraničí. Což je také možnost, ale pak si říkám, jak je možné dovézt o 50 procent levněji máslo přes půl Evropy,“ popisuje.

S dalším očekávaným zdražováním potravin už podle něj ale ani slevy nebudou pro zákazníky tak zajímavé, jako tomu bylo dosud.

Kolikrát jste už od začátku roku museli plošně zvedat ceny?

Nedá se říct plošně. Ceny zvedáme kontinuálně tak, jak přicházejí nové ceny od dodavatelů. Nejedná se tedy o plošné, ale o trvalé navyšování cen. Někdy pozvolnější, v některých případech ale skokové.

U čeho mluvíme o skokovém zdražování?

Pečivo, masné výrobky, mouka. Většinou je to tak, že u dodavatelů, kteří dlouhodobě drží stabilní cenu, je ta cenová úprava vyšší. U dodavatelů, kteří ceny zvedají průběžně o jednotky procent, to tak velké není. V součtu to samozřejmě vyjde nastejno.

Vy sám provozujete také obchod, jak složité období teď jako obchodník prožíváte? Kolik dodavatelů chce zvýšit ceny?

Ceny chce teď zvyšovat každý. Ne chce, ale musí, všem rostou náklady, rostou rychlým tempem a musíme na to reagovat. Jiná cesta není. Ceny zvyšují všichni a ti, kteří je ještě nezvýšili, tak tam na to brzy dojde.

Ceny vyrůst musí, snažíme se ale o růst pozvolný

Předpokládám ale, že tak lehce na zvýšení cen nepřistoupíte. Jak teď probíhají ta jednání? A jak dlouho dopředu musí dodavatelé na zvýšení ceny upozornit?

Pokud je to prodejna našeho typu, samozřejmě máme ceny centrálně domluvené a centrálně domluvené i výpovědní lhůty těchto cen. Většinou se to pohybuje okolo měsíce, někdy ale i víc.

Dnes je však situace taková, že dodavatel řekne, že se dohodneme i v kratším termínu, nebo nám za daných podmínek prostě není schopen dodávat. Dohodnout se ale musíme. Nejde o to se dohodnout, že se ceny nezvednou. Daří se nám třeba dohodnout to, že ceny rostou pozvolnějším tempem v delším časovém horizontu.

Někde už cena pro naše zákazníky není přijatelná

Vylistovali jste některé dodavatele proto, že jste se nedohodli?

K tomu zatím nedošlo. Na druhou stranu je pravdou to, že v některých případech orientujeme poptávku jiným směrem, to znamená, že hledáme alternativy. U některých výrobků, kde ta cena už podle našeho názoru není pro naše zákazníky přijatelná, se snažíme hledat alternativu. Ne, že bychom vyřadili celého výrobce, ale nastala situace, že vyřazujeme některé výrobky a nahrazujeme je jinými.

U čeho se cena dostala tak vysoko, že už nebyla akceptovatelná?

Jsou to některé druhy uzenin od některých výrobců. Protože ta nabídka na trhu je poměrně široká, snažíme se hledat alternativu stejného výrobku u jiného výrobce.

To znamená, že to nebude třeba šunka s 98 procenty masa, ale s 96 procenty?

Může to být i šunka s 98 procenty masa, ale od jiného výrobce, než od kterého jsme brali doposud.

U letákových akcí konkurovat řetězcům nedokážeme

Vaše pozice je jiná než ta velkých nadnárodních řetězců. Jak moc teď kontrolujete ceny u této mezinárodní konkurence?

Nepoužil bych kontrolujeme, ale spíš sledujeme. Sledovat je musíme, abychom si udělali přehled. Na druhou stranu je otázka, jestli jsme schopni na jejich ceny reagovat. Jsme schopni být konkurenceschopní zejména v klasickém a v čerstvém zboží, které není předmětem akcí. Tam dokážeme být leckdy i levnější. Výrazně horší situace je to u výrobků v letákových akcích.

Co teď říkáte na diskutované kontroly výše marží?

My se kontrolám nebráníme. Nemáme co skrývat, myslím si, že fungujeme férově, jsme pod silným konkurenčním tlakem a musíme se chovat tak, jak nám umožní i naše konkurence. Máme čisté svědomí. Druhou věcí je, že kontrolovat ceny jen u nás je zkratkovité, je potřeba se podívat na celý potravinový řetězec. Od výrobce až k nám.

Marži 250 procent nemáme

Nemáte marže 250 procent, jak bylo zmíněno u točeného salámu?

Samozřejmě že ne, to je naprostá absurdita. Tím ale netvrdím, že se tento případ nemohl stát. Já se k tomu těžko můžu vyjádřit, moje informace je taková, že kdesi kdosi prodával kabanos s marží 250 procent. Nemůžu to vyloučit, ale je to naprosto neobvyklá věc, se kterou jsem se nikdy nesetkal. Na tradičním trhu stoprocentně ne a nevěřím tomu, že se něco takového může dít v moderním trhu.

Jaké jsou tedy ty marže?

Jsou dva způsoby, jak se na to dívat. Může to být nějaká průměrná marže, která se skládá z různě vysokých marží na různé skupiny výrobků. Marže je vlastně to, že máte nějakou cenu, za kterou výrobek nakoupíte, k tomu si přičtete náklady spojené s prodejem daného výrobku a zisk. Náklady na prodej jsou samozřejmě rozdílné – s jiným nákladem prodáváte konzervu, s jiným šunku, kterou musíte zabalit a chladit.

Obecně se však mluví o tom, že marže obchodníků s potravinami by se měly pohybovat kolem 30 procent.

Průměrná marže je tedy 30 procent?

To je nějaký průměr. Já si ale troufám tvrdit, že v dnešní době už je to průměr, který neumožňuje tomu obchodníkovi dlouhodobě přežít. Náklady se tak výrazným způsobem zvýšily, že toto platilo před krizovým obdobím, ať už daným covidem, dnes energetickou krizí, nebo tím, co se děje na Ukrajině.

Jaká marže tedy dnes obchodníkovi umožní přežít dlouhodobě, když 30 procent nestačí?

Řeknu vám svůj vlastní příklad. Marže na mé prodejně činila v minulém měsíci 28,35 procenta. Nárůst proti stejnému období loňského roku byl 2,3 procenta. Tato 2,3 procenta pokryjí nárůst cen energií, ale nepokryjí už zvýšené náklady, které jsou ve všech odvětvích včetně třeba tlaku na mzdy. Marže pod třicet procent jsou tedy marže, které obchodníka dlouhodobě neuživí.

Zákazníci začnou šetřit, chování se už mění

Jak se teď obecně změnilo nákupní chování Čechů? Pozorujete, že lidé, zejména třeba na venkově, začínají víc šetřit?

My se teď bavíme v době, která byla specifická tím, že byly Velikonoční svátky. Během nich se chování zákazníků zas tak zásadním způsobem nezměnilo, protože zákazníci nakupovali na svátky. Tržbově i objemově jsem na tom byl na mé prodejně dokonce stejně jako v předchozím roce. Z tohoto pohledu by se dalo říct, že se nic zatím neděje. Ze zkušenosti, zejména z roku 2008 a krize, která byla, je ale zcela jasné, že dříve či později k té změně chování zákazníků dojde.

Jak se to chování změní?

Máte skupinu zákazníků, která je zvyklá na určitou kvalitu, zvyklá dopřát si to, co chce. Tato skupina se nebude dívat, jestli je cena o 10 nebo 15 procent vyšší. Koupí si to, co chce. Tato skupina se ale bude snižovat a snižuje se.

Zbydou zákazníci, kteří mají na nákup potravin odloženou nějakou finanční částku a tu nemohou výrazným způsobem překročit. Buď budou nakupovat levnější potraviny, nebo méně potravin. Osobně si myslím, že to bude souběh obojího.

Jestliže má někdo tři tisíce na potraviny, bude schopen dát třeba 3 500. Rozhodně ale nebude schopen dát šest tisíc. Podobně se zákazníci chovali v roce 2008 a budou se tak chovat i nyní.

Kdy to nastane?

Zítra. To chování zákazníků se mění už teď a bude se měnit tak, jak porostou ceny.

Nevyhnutelné je zdražení pečiva

Jak ještě teď ceny porostou? O jakém zdražení už teď víte?

Podle mého názoru je nevyhnutelné zdražení pečiva. To přijde v poměrně brzké době. Myslím si, že to bude v řádech 10 až 15 procent minimálně. U toho ostatního těžko říct. Přicházíme do letní sezony, uvidíme, co udělají nápojáři, nealkonápojáři, co se stane s pivem. To jsou všechno věci, které zcela určitě cenově porostou.

Bude mít současná situace dopad na slevové akce?

Než na to odpovím, dovolím si malou vsuvku. U kontroly marží padaly různé potraviny, které by se měly kontrolovat. Jednou z nich byl chleba. Neumím si představit, že by obchodníci zneužívali situace a zvyšovali ceny chleba. Nakonec, není to tak dávno, co sami pekaři říkali, že chleba bude stát 60 korun. Vědí, proč to říkají.

Druhým výrobkem je máslo. Údajně se má kontrolovat, jestli nezneužíváme marži na máslo. Řeknu aktuální příklad. V předvelikonočním týdnu nebylo možné od dodavatelů pro nás, malé obchodníky, nakoupit máslo levněji než za 50 korun včetně DPH. Přesto ho řetězce prodávaly za 34,90 Kč. Ptám se, jak je to možné, a napadají mě tři možnosti. Buď výrobce tomu řetězci tu cenu dá a nám prodává o 50 procent dráž, nebo ten řetězec tu cenu dotuje a pak je to porušení zákona o významné tržní síle. Nebo je to máslo dovezené ze zahraničí. Což je také možnost, ale pak si říkám, jak je možné dovézt o 50 procent levněji máslo přes půl Evropy.

Takže v tomto se nám velice těžko konkuruje. A jestli letákové akce budou, nebo nebudou? Myslím si, že budou, myslím si, že se naopak budou dodavatelé v tuto chvíli snažit přes ty letákové akce pokud možno prodat co nejvíc. Otázka je, jestli ty ceny budou přes ty letákové akce tak zajímavé pro zákazníky.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované