Článek
Vlastnictví Agrofertu, jednoho z nejvýznamnějších holdingů v tuzemském byznysu rozkročeného od zemědělství přes potravinářství po chemický průmysl, čeká pravděpodobně proměna. Pokud by se totiž jeho majitel Andrej Babiš (ANO) stal po volbách opět členem vlády, bude muset podle zákona o střetu zájmů s akciemi Agrofertu něco udělat.
Jestliže by totiž Babišovi po případném vstupu do vlády zůstalo v rukou více než 25 procent akcií Agrofertu, přišla by jeho podnikatelská skupina ze zákona o možnost čerpání veřejných prostředků. Tedy například dotací nebo investičních pobídek. Agrofert je hlavně díky nárokovým zemědělským dotacím největším soukromým příjemcem této podpory v Česku.
Z řešení případného střetu zájmů Andreje Babiše se stalo jedno z významných témat předvolebního období. Zajímalo to i prezidenta Petra Pavla, když si předsedu hnutí ANO pozval ještě před volbami na schůzku. Prezident si totiž nechal zpracovat analýzu, zda Babišův střet zájmů není překážkou pro jeho jmenování premiérem. Babiš na schůzce s prezidentem ale konkrétní řešení nepředložil. Pouze řekl, že situaci hodlá řešit. Již dříve uvedl, že se ve střetu zájmů necítí.
Holding Agrofert
- 213 ovládaných firem
- 29 tisíc zaměstnanců
- čistý zisk: 7,1 mld. Kč
- tržby: 212 mld. Kč
Zdroj: konsolidovaná výroční zpráva za rok 2024
V samotném Agrofertu vědí, že se v případě návratu Andreje Babiše do vlády bude muset s holdingem něco stát.
„Nebudeme předjímat ani spekulovat. Platí, že budeme vždy postupovat v souladu se zákonem,“ uvedl na dotaz redakce SZ Byznys mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.
Jak tedy takový postup v souladu se zákonem může vypadat?
1. Prodej části firem
Podle informací redakce se už nyní v Agrofertu řeší případný prodej podílu ve firmách, jichž by se Babišův střet zájmů zvláště dotýkal. Týká se to například velké lesnické firmy Uniles. Podle zdrojů redakce ale rozhodnutí ještě nepadlo. Zástupce Agrofertu již dříve označil úvahy o prodeji Unilesu za „nepravdivou informaci“.
Babiš již v minulých letech ukázal, že umí být ohledně vlastnictví svých firem pragmatický. Když nové znění zákona o střetu zájmů zakázalo členům vlády vlastnit média, rozhodl se po deseti letech prodat vydavatelství Mafra. A to navzdory tomu, že v tu dobu již hnutí ANO bylo v opozici.
Prodej firem nejvíce ohrožených zákonem o střetu zájmů se tak pro Agrofert může stát jednou ze strategií, jak případnou ošemetnou situaci po volbách alespoň zčásti vyřešit.
„Možnou cestou je prodej jen vybraných segmentů Agrofertu, což by snížilo rozsah sporných oblastí, ale střet zájmů by zcela nezmizel,“ komentoval partner v poradenské společnosti Moore Czech Republic Petr Kymlička.
2. Prodej celého Agrofertu
Dalším možným scénářem je prodej celého Agrofertu či alespoň významné části jeho akcií. Ostatně úvahy o vstupu holdingu na burzu se již v minulosti párkrát objevily. Mezitím však objem holdingu dále nabobtnal a není jisté, jestli by například pražská burza byla schopna takového „otesánka“ vstřebat.
„Vstup Agrofertu na burzu a rozdrobení jeho vlastnictví, což by sice zvýšilo transparentnost a oslabilo kontrolu, ale takový proces by byl časově i finančně náročný. Pokud by nebyl dobře připraven už v tuto chvíli, s velkou pravděpodobností by jeho časový horizont přesáhl ještě do dalšího volebního období, nemluvě o jeho dalších rizicích,“ uvedl poradce Kymlička z Moore Czech Republic.
Jinou variantou by tak mohl být prodej Agrofertu jako celku přímo do rukou nějakého strategického investora.
„Nejjednoznačnější by byl úplný prodej holdingu, který by výrazně limitoval vliv Andreje Babiše na jeho fungování, avšak znamenal by velmi složitou a politicky citlivou transakci. Navíc najít v relativně krátké době kupce pro tak velký holding s tak heterogenní a komplikovanou strukturou je obtížné,“ doplnil specialista na firemní transakce.
Otázkou totiž je, zda by takto široce rozkročený holding vůbec někdo chtěl. Zahrnuje totiž i obory, které na tom v posledních letech nejsou dobře. Konkrétně je to chemický průmysl. Právě chemičky přitom tvoří významnou část Agrofertu.
3. Akcie rodině
Přesun akcií Agrofertu by však mohl být podstatně snazší a rychlejší, pokud by přešly do rukou rodiny Andreje Babiše. To by však problém nevyřešilo. Zákon o střetu zájmů totiž kromě podnikání veřejných funkcionářů pamatuje i na „osoby blízké“.
„Určitou kombinací obou předchozích variant je převod vlastnictví Agrofertu (nebo jeho klíčových částí) na rodinné příslušníky s možným uplatněním opcí. To by však působilo spíše jako formální obcházení pravidel a pravděpodobně by nebylo uznáno jako dostatečné řešení. Asi bychom se tak dočkali nekonečné řady sporů, zda je konflikt zájmů vyřešen, či nikoli, stejně jako tomu bylo v případě aplikace struktury svěřenských fondů v minulosti,“ poznamenal odborník na firemní transakce Petr Kymlička.
4. Svěřenský fond
Vložení akcií do klasického svěřenského fondu je téměř vyloučené. Andrej Babiš to už jednou vyzkoušel. Když bylo v roce 2017 zřejmé, že se pravidla pro podnikání politiků zpřísní, vložil Agrofert do dvou svěřenských fondů. V jejich orgánech byli Babišovi blízcí spolupracovníci. Jmenovat nebo odvolávat je navíc mohl přímo Babiš, sám byl neodvolatelný. Jako konstrukce pro vyřešení střetu zájmů to před evropskými orgány ani před českými soudy neobstálo.
Evropská komise již v roce 2019 ve svém auditu dospěla k závěru, že Babiš coby miliardář a politik v jedné osobě ve střetu zájmů je. V roce 2024 pak Babišův střet zájmů konstatovaly i české soudy. Ve stejném roce Babiš jeden ze dvou svěřenských fondů rozpustil a většinu akcií Agrofertu vrátil přímo do svých rukou.
5. Slepý fond
Určitou variantou připomínající svěřenský fond, avšak s přísnějšími pravidly, by byl takzvaný blind trust neboli slepý fond. Výhodou je, že takový fond spravuje nezávislý profesionál, na jehož činnost nemá zakladatel fondu žádný vliv. Stejně tak zakladatel fondu nemá nad rámec stanovený zákonem či statutem fondu přístup k informacím o činnosti správce ani o majetku ve fondu.
Avšak zatímco anglosaské právo na vytváření slepých fondů pamatuje, české zákony nikoliv. Podle názorů některých právníků by teoreticky bylo možné, aby Babiš takový fond nechal vytvořit v zahraničí, Agrofert do něj vložil a následně se odstřihl od všech informací a vlivu na fungování fondu.
Ani takové řešení by však určitě nezastavilo vyvstávání otázek ohledně vztahu Babiše a Agrofertu.
„Alternativou je převedení do skutečně nezávislého svěřenského fondu, které by Babišovi ponechalo ekonomický užitek, ale právní čistota by byla podmíněna prokázáním úplné nezávislosti správců. Po zkušenostech s obdobným řešením v minulosti lze předpokládat, že toto prokazování by bylo značně komplikované a s velkou pravděpodobností neúspěšné, alespoň z hlediska EU,“ soudí odborník Kymlička z konzultantské firmy Moore Czech Republic.
Otázky by určitě také vyvolávaly úzké vazby Babiše a lidí z vedení Agrofertu. Vedení holdingu i jeho klíčových firem totiž tvoří skupina manažerů a právníků, kteří mají k Babišovi dlouhodobě blízko a pojí je úzké vztahy.
Parlamentní volby 2025
Česko si volí novou vládu. Volební místnosti jsou otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin. První den voleb sledujeme online. Koho volit, vám napoví kalkulačka. Poradí vám volební průvodce. Vyzkoušejte si sestavit svou vládu.
K volbám: Kroužkování • Projekty redakce • Česko před volbami • Funkce Sněmovny • Výsledky minulých voleb