Hlavní obsah

Energoporadna: Tepelné čerpadlo nemusí být výhra, záleží na řadě faktorů

Foto: Seznam Zprávy, Shutterstock.com

Nejdřív zateplit, pak měnit zdroj tepla… Ilustrační foto.

Reklama

6. 8. 15:55

Seriál Energoporadna pokračuje. Nabízíme odpovědi na čtenářské dotazy, které jste zaslali k dílu věnovanému energetickým úsporám v rodinných domcích.

Článek

Většina čtenářů, kteří se na Energoporadnu obracejí, řeší vytápění a vhodnost fotovoltaických instalací. Na tyto dotazy odpovídá Pavel Fajx, specialista řízení produktů společnosti ČEZ, která je partnerem seriálu.

Dobrý den. Budeme stavět nový rodinný dům, bungalov. Máme navržené tepelné čerpadlo voda–vzduch a na střeše kolektory na elektřinu s bateriemi. Jistá firma mne zrazuje a doporučuje elektrické podlahové topení s tím, že je to výkonnější a levnější. Můžete mi prosím říct váš názor? Děkuji.

Dobrý den, toto je složitá otázka. Vaše volba, tedy propojení tepelného čerpadla, fotovoltaiky a baterie, je podle mě v dnešní době jedna z nejlepších a nejekonomičtějších variant. Zároveň hodně záleží na tom, jak bude systém nastaven, dimenzován a jak proběhne realizace. Důležité bude například to, jaká bude velikost fotovoltaiky a jestli spolu budou fotovoltaika a tepelné čerpadlo spolupracovat a například „natápět“ při přebytku elektrické energie na podzim či na jaře akumulační nádrž a teplou užitkovou vodu, což by bylo nejlepší řešení.

Záleží také na tom, v jakém energetickém standardu bude dům stavěn, jestli například jako nízkoenergetický, či dokonce pasivní… Pod elektrickým podlahovým topením si lze představit řadu technologií od elektrokotle, který bude ohřívat vodu pro podlahové topení (klasické trubky), po instalaci topných kabelů, rohoží a podobně.

Každá z nabízených možností má své výhody a nevýhody. Například možnost topení a dochlazování či „instalační výšku“ dané technologie a dále počáteční náklady, které s pořízením budete mít.

V dnešních domech mohou fungovat velice efektivně obě možnosti, záleží, co daný uživatel/investor od technologie očekává: Rychlou návratnost? Nízkou vstupní cenu? Výhodu v podobě dochlazování? Požadavky na hlučnost, umístění technologie… Možnost efektivního ohřevu TUV? Toto je různé a může se dům od domu (investora) lišit.

Pro lepší rozklíčování je potřeba více informací. Tedy podlahová plocha, předpokládané TZ, místo instalace (orientačně – může být rozdíl mezi středními Čechami a Šumavou), počet lidí v domácnosti a předpokládané vytížení domu, velikost střechy pro fotovoltaiku, její orientace, sklon atd.

Máme dům s tepelnou ztrátou okolo 15 kW, obýváme jen část, kde je ztráta maximálně 7 kW. Topíme hlavně ve dne a večer na teplotu maximálně 22 °C. Stále topíme peletami – spotřebujeme jich ročně tři kubíky plus asi čtyři metráky uhlí. Máme malé radiátory, dotápíme si přímotopy pouze dle potřeby v některé místnosti. Spotřebu elektřiny máme asi 3,5 MW. Uvažujeme, že pro nás je řešení plynové topení, protože do budoucna pro nás vzhledem k věku bude problém chodit téměř každou hodinu dvě patra dolů přikládat. Kdybychom vytápěli elektrokotlem – kolik FVE panelů a v jaké ceně bychom potřebovali na toto topení? Pokud byste radil i pořízení baterie, kolik zabere místa a kolik stojí? Plochu na panely máme poměrně velkou, jaká by byla návratnost? Je reálné a rentabilní topit pouze fotovoltaikou plus elektřinou ze sítě?

Dobrý den, odpověď v tomto případě nebude jednoduchá, doporučil bych určitě návštěvu specialisty, který by s vámi dané možnosti prošel a poslechl si, jaké očekávání od nové technologie máte.

Například: Již nechcete přitápět uhlím či přímotopy, či tento druh přitápění chcete zachovat? Pro správný návrh řešení je potřeba o otopné soustavě vědět více – na jaký teplotní spád topíte, aby bylo v místnosti oněch 22 °C? Na kolik topných okruhů máte dům rozdělen? Kolik je v jednotlivých okruzích topné vody? Atd.

Co se týče návratnosti panelů, nedokážeme relevantně odpovědět – neznáme velikost střechy, její orientaci ani sklon. Bude také záležet na propojení s dalšími prvky, například s ohřevem tepelné užitkové vody, a na tom, jakou krytinu na střeše máte, jestli bude střecha sedlová či rovná, protože dle toho se využije konstrukční materiál, a ten ovlivní cenu díla.

Pokud si pořídíte fotovoltaiku bez baterie, pak je třeba počítat s tím, že fotovoltaika nejvíce vyrábí v létě a topit člověk potřebuje od podzimu do jara. I kdybychom do systému zařadili akumulační nádrž, která se přes den „natopí“, nemůžeme bez výpočtu říci, že v zimních měsících, kdy je krátký den či by bylo například zataženo, dokáže fotovoltaika vyrobit dostatečné množství energie pro topení. Raději bych se pouze na vytápění z vlastní elektřiny nespoléhal. Jak bylo zmíněno v článku, na který reagujete – fotovoltaika může při vhodném „nadimenzování“ a propojení s akumulační nádrží výrazně napomoci efektivitě vytápění pro jaro a podzim.

V případě baterie záleží na výrobci, ale obecně si ji lze představit jako ledničku. Půdorys zabere zhruba 60 × 60 cm, v případě modulárních řešení např. 45 × 30 cm, 50 × 35 cm. Výška je různá dle kapacity, výrobce a podobně. Počítejte s výškou mezi 100 až 170 cm. Vždy potřebujete ještě nějaký prostor v okolí pro možnost zapojení či servisu.

Dobrý večer, obracím se na vás s následující prosbou. Mám dvougenerační rodinný dům, od roku 2006 využívám k topení a ohřevu teplé užitkové vody tepelné čerpadlo IVT země–voda. Roční spotřeba el. energie je celkem 18 MWh, z toho pouze vytápění 7MWh a 11 MWh je roční spotřeba ostatních spotřebičů ve dvou domácnostech (celkem 6 osob).

Uvažuji o fotovoltaice, mám nabídku na FVE s výkonem 7,28 kWp, baterie Growatt s kapacitou 10,24 kWh. S ohledem na výše uvedený článek prosím o sdělení, zda v mém případě je nutná baterie, když výkon FVE nepokryje roční spotřebu elektrické energie. Děkuji mnohokrát za odpověď.

Dobrý den, dle popsané situace si myslím, že obecně budou baterie pro Vás vhodnou volbou. Pouze informace, že fotovoltaika má menší výkon než spotřeba, ale úplně nestačí. Při finálním rozhodnutí bude třeba vzít v potaz rozložení spotřeby (hlavně oněch 11 MWh) v průběhu roku a také v průběhu dne. Pokud by Vaše hlavní spotřeba byla zejména mezi 10 až 16 hodinou (v tomto čase jste doma, perete, vaříte, využíváte v domácnosti spotřebiče) dalo by se říci, že většinu vyrobené elektřiny dokážete využít v přímé spotřebě. Pokud se ale křivka výroby neprolíná s odběrem el. energie, poslal byste velkou část vyrobené elektřiny do distribuční sítě. Tzn. na vhodnosti bateriového úložiště se podílí nejen poměr výroba vs. spotřeba, ale hlavně také čas odběru.

Píšete, že plánujete propojení fotovoltaiky s tepelným čerpadlem – zde jsem jednoznačně pro. Je to skvělá volba, protože pokud spolu tepelné čerpadlo a fotovoltaika komunikují správně, dokážete si díky tomu například během dne předehřát efektivně teplou užitkovou vodu v bojleru. Pro správné rozhodnutí by bylo dobré vědět, kolik energie po jednotlivých měsících spotřebuje tepelné čerpadlo pro ohřev vody. Dá se ale říci, že díky propojení tepelného čerpadla s fotovoltaikou neušetříte pouze energii za ostatní spotřebiče (pro 6 osob), ale i část energie, kterou využíváte pro ohřev vody.

Dobrý den, bydlíme v jednopatrovém domku ze 60. let minulého století o rozloze 80 metrů čtverečních, 2+1. Dům vytápíme většinu topné sezóny elektrokotlem o výkonu 8 kW, občas i tuhými palivy. Již jsme provedli zateplení půdního prostoru foukanou minerální vatou a nechali vyměnit okna za plastová. Stále však nevíme, jakou cestu úspory energií zvolit. Nejsme si jisti, jestli nebude docházet po zateplení obvodových stěn ke kondenzaci vlhkosti v dřevěné konstrukci.

Současně vybíráme nejvhodnější zdroj pro vytápění. Oslovili jsme již několik firem dodávajících tepelná čerpadla, avšak po konzultaci s jejich zástupci jsme docela rozčarovaní, většina z nich ihned po zjištění stávající spotřeby elektřiny navrhla konkrétní typ čerpadla bez předchozích výpočtů. Budeme rádi za doporučení vhodného tepelného zdroje pro náš dům.

Dobrý den, bohužel na tento dotaz nedokážeme relevantně odpovědět, protože nemáme všechny informace pro řádný výpočet a zhodnocení možností.

Ohledně zateplení stěn doporučujeme se obrátit na renomované dodavatele rekonstrukcí a zateplení, kteří jistě najdou vhodný způsob zateplení tak, aby nedocházelo ke kondenzaci vlhkosti.

Pro radu v oblasti zdroje vytápění by bylo třeba více informací. Je třeba znát informace o otopné soustavě = jestli jde o podlahové vytápění, radiátory, jaký je teplotní spád, kolik vody je v daném systému, jaké radiátory využíváte, jestli a jaké využíváte oběhové čerpadlo, akumulační nádrž… Vytápíte po celý den a nebo např. 1 x denně po dobu 5 hodin? Ohříváte elektřinou i vodu? Jaký kotel pro vytápění využíváte? Je dobré kontaktovat specialistu. Teprve při znalosti všech těchto informací vám může doporučit vhodnost tepelného zdroje.

Zateplení se vyplácí

Na dotazy ohledně zateplení odpovídá Marcela Kubů, výkonná ředitelka Asociace výrobců minerálních izolací.

Máme rodinný dům stavěný ze 40 cm ytongu, starý 20 let. Obytná plocha je zhruba 200 m². Ptám se, zda zateplit, nebo ne, a popřípadě čím.

Klasická pórobetonová tvárnice 375 mm (s omítkami 40 cm) nesplňuje současné normové požadavky, proto se vyplatí takové zdivo zateplit alespoň 15 cm izolace. Chceme-li však izolovat ne na 20, ale na 50 let dopředu, je rozumné přistoupit k ještě větším tloušťkám a posunout vlastnosti zdiva do nízkoenergetického až pasivního standardu. Pro standardní konstrukce vychází tloušťka fasádní izolace mezi 15 až 25 cm.

Pórobetonové tvárnice jsou vysoce paropropustné a dobře reagují na vnitřní klima v domě, proto doporučuji aplikovat zateplovací systém s prodyšnou izolací (např. fasádní minerální vatu) nebo provětrávanou fasádu, aby vlastnost zdiva zůstala zachována a aby v konstrukci nedocházelo k nežádoucí kondenzaci vlhkosti. Se správnou skladbou vám pomůže projektant.

Kolik zhruba stojí zateplení domku minerální vatou 30 cm? Kolik je na to dotace?

Ceny stavebních materiálů i prací se mění velmi dynamicky. Záleží také na stavu domu a jeho členitosti, lokálních podmínkách apod. Lze odhadnout, že 30 cm zateplení minerální vatou se bude pohybovat mezi 2 300 až 3 000 Kč za m². Dotace bude 600 až 1 000 Kč za m² podle rozsahu zateplení (dílčí, nebo komplexní zateplení) a dosažené úspory. Jinými slovy a zjednodušeně – vyšší částku dostanou ti, kteří použijí větší tloušťky izolací a uspoří více energie.

Dobrý den. Četli jsme váš článek, za který děkujeme, protože chce pomoci v „energetické krizi“. Jsme důchodci, žijeme v náchodském okrese v rodinném domku, který jsme dostavěli v r. 1970. A potřebovali bychom někoho, kdo by nám pomohl se zateplením. Jak naplánovat, kde sehnat vhodné firmy pro provedení i se Zelenou sporám?

Na webových stránkách Nová zelené úsporám lze podle regionu dohledat specialisty na jednotlivá opatření, projektanty i realizační firmy. Více na https://novazelenausporam.cz/specialiste/

Prvním krokem by mělo být oslovení projektanta, který navrhne správné řešení zateplení a pomůže s vyřízením dotace.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované