Hlavní obsah

Tepelné čerpadlo může v paneláku ušetřit. Ale je to práce

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Agregáty tepelného čerpadla na bytovém domě v Praze-Řepích, kde se nájemníci rozhodli vyřešit drahé dodávky tepla.

Reklama

14. 7. 15:48

Domácnosti v bytech mají větší šanci zaplatit dražší plyn i elektřinu, protože jejich spotřeba není tak velká. Zato je pro ně problém drahé teplo. Jak šetřit za energie v panelácích a bytovkách? Téma pro další díl Energoporadny.

Článek

Domy patří k největším energetickým žroutům, podle oborové aliance Šance pro budovy spotřebují celkem 40 procent veškeré energie u nás. Jen obytných budov u nás stojí celkově přes 200 tisíc. Na sídlištích jsou sice dnes už většinou zateplené a mají vyměněná okna, přesto má smysl v dalších úsporných opatřeních pokračovat.

„V průměrném bytě s centrálním vytápěním o velikosti cca 70 metrů čtverečních by se měla spotřeba elektřiny pohybovat okolo 2,6 megawatthodin za rok a okolo 5,5 MWh u tepla. V případě společné plynové kotelny v domě by měla být optimální spotřeba tepla okolo 4,2 MWh. Tato čísla se samozřejmě budou lišit případ od případu, jde o průměr. Pokud má člověk výrazně vyšší spotřebu, pak je dobré se nad tím zamyslet,“ říká mluvčí energetické skupiny ČEZ Roman Gazdík.

Boj o teplo

Pro obyvatele paneláků, činžáků či nejrůznějších „bytovek“ je hlavním energetickým strašákem teplo a ohřev vody. Spotřeba elektřiny či plynu v bytech nebývá celkově tak vysoká, aby zdražení běžné domácnosti fatálně ohrozilo. Teplo zato zdražuje takovým tempem, že to řada spotřebitelů nebude schopna zvládnout.

Například ve východočeském Vamberku se letos od února zvedla cena tepla z městské kotelny čtyřnásobně - z loňských 645 korun za gigajoule na 2,5 tisíce. Průměrná domácnost ve třípokojovém bytě tak má místo dosavadních 16 tisíc korun ročně v nové topné sezoně zaplatit 62,5 tisíce z rok. To už bude pro mnohé neřešitelný problém.

I proto čím dál víc majitelů či spoluvlastníků bytovek uvažuje o odpojení od dálkového vytápění a pořízení vlastního domovního otopného systému. Tady je ale třeba se neukvapovat. Vůbec první krok, který by měli správci či majitelé bytového domu udělat, je revize otopné soustavy.

„Zateplený dům nepotřebuje tolik topit, lidé ale často zbytečně přetápějí. Nechat si zkontrolovat a vyvážit otopnou soustavu je investičně nenáročné, ale může to přinést významnou úsporu,“ radí Gazdík, podle nějž může taková úspora dosahovat řádově i několika megawatthodin ročně na byt. „Vedle změny chování a dobrovolného snížení teploty vytápění jde pravděpodobně o vůbec nejefektivnější opatření, které nevyžaduje velké investice,“ dodává.

Vlastní kotelna?

Až do loňska obyvatelé domů při odpojování od centrálního zásobování teplem volili vlastní kotelny zpravidla na plyn. To se při současných cenách ukazuje jako slepá ulička. „Dnes je řešením spíš tepelné čerpadlo, případně tepelné čerpadlo v kombinaci s fotovoltaikou,“ říká Jiří Polívka z firmy AC Heating, která tyto technologie dodává.

Tepelné čerpadlo

Tepelné čerpadlo odnímá teplo z okolí vytápěného objektu (vzduchu, země nebo vody) a převádí ho na vyšší teplotní hladinu použitelnou pro vytápění a ohřev teplé vody. Převod tepla na vyšší teplotní hladinu je možný díky stlačení par chladiva v kompresoru, při kterém dojde k jeho zahřátí.

Poptávka po topných systémech pro bytovky podle něj letos stoupla o stovky procent. Čerpadlo se dá využívat celoročně k ohřevu teplé užitkové vody, v zimě navíc k vytápění. A fotovoltaika v sezoně pomáhá náklady na ohřev vody i pohon čerpadla účinně snižovat.

„Pokud cena dálkově dodávaného tepla přesahuje 1200 korun za gigajoule, má smysl o investici do domovního čerpadla uvažovat. Návratnost se v průměru pohybuje kolem 10 let,“ říká Polívka.

Na AC Heating se nyní obracejí nejčastěji lidé z paneláků stavěných ve druhé půli minulého století, které mají obvykle pro technologie dostatečné volné prostory – kočárkárny či bývalé prádelny. Novostavby z posledních dvou dekád by sice často nový energetický systém potřebovaly taky, prostory pro technologie jim ale chybí.

Průkopníci z Řep

První tepelná čerpadla pro bytový dům v Praze si pořídili už v roce 2016 vlastníci jednoho z paneláků na sídlišti Řepy. Jde o 12patrový dům s 90 byty, který už byl po zateplení a výměně oken. Obyvatelé se tehdy rozhodli odejít od dodavatelské firmy Veolia. „Zdála se nám moc vysoká jejich cena 720 korun za gigajoule,“ vzpomíná Otto Borůvka z výboru SVJ.

+3

Dům má dnes na střeše osm čerpadel o celkovém výkonu 225 kW, jež v zimě dům vytápějí, celoročně pak ohřívají užitkovou vodu v šesti tisícilitrových nádržích, umístěných ve dvou suterénních místnostech. Systém přišel zhruba na šest milionů korun.

Podle Borůvky bylo zprvu obtížné obyvatele domu pro investici získat. „Připravovali jsme to skoro dva roky, členové to nakonec schválili asi čtyřpětinovou většinou,“ říká. Většinu investice SVJ pokrylo z úspor, lidé se shodli, že budou sedm let odvádět do společného fondu stejné zálohy, jaké by platili za teplo Veolii. Dnes díky tomu mají investici víceméně splacenou. Náklady na topení a teplou vodu jim klesly tak, že i když SVJ jako klient zkrachovalé firmy Bohemia Energy spadlo loni na čas do režimu dodavatele poslední instance a prudce mu stouply náklady na elektřinu pro čerpadla, vracelo letos svým členům přeplatky.

Jak vypadají náklady na podobné instalace dnes? Podle Jiřího Polívky z AC Heating postačí na celoroční ohřev vody a sezonní vytápění pro typický panelákový modul o 24 bytech trojice tepelných čerpadel o celkovém výkonu 60 kW, což přijde asi na dva miliony korun.

Domovní elektrárna

Další možností je doplnění tepelných čerpadel domovní solární elektrárnou. Na typickou střechu jednoho vchodu panelového domu lze podle Gazdíka z ČEZ instalovat fotovoltaiku o výkonu 20 kWp, která ročně vyrobí asi 20 megawatthodin elektřiny, což odpovídá spotřebě 10 bytů.

Podle Polívky přichází pro modelový panelákový segment o 24 bytech v úvahu už i desetikilowattová elektrárna, jejíž sezonní přebytky lze ukládat do teplé užitkové vody, takže k ní není nutné pořizovat baterii. „Do dvou zásobníků po 750 litrech už uložíte poměrně velké množství elektřiny a 25 bytů má značnou spotřebu teplé vody, takže to využije. Systém přijde asi na 700 tisíc korun,“ říká expert z AC Heating.

Jiný příklad uvádí Gazdík: „Momentálně nabízíme pro bytový dům v Ostravě-Porubě se třemi vchody fotovoltaický systém o výkonu 100 kWp a k tomu 260kilowattové tepelné čerpadlo typu vzduch-voda,“ popisuje. Dům by zůstal připojený na centrální systém zásobování teplem (CZT), už proto, že odpojování od dálkového zásobování se město Ostrava brání. Vlastní domovní technologie má podle Gazdíka zajistit dostatečný ohřev vody a většinu tepla. „Dům by si z CZT vzal na výpomoc jen asi 120 až 180 hodin ročně. Náklady by se pohybovaly v řádu čtyři až šest milionů korun, návratnost by byla asi 6 let,“ popisuje mluvčí ČEZ.

Obecně jsou u bytových domů dvě základní možnosti fotovoltaiky: Buď si dům pořídí instalaci jen pro společné prostory a společnou spotřebu, nebo se solární elektřina rozvádí do jednotlivých bytů.

První varianta má podle Gazdíka smysl jen v případě, kdy má dům na elektřinu nejen výtahy a osvětlení, ale také třeba odvětrávanou společnou garáž nebo již zmíněnou vlastní kotelnu.

Rozvod vlastní elektřiny do bytů je složitější. „Vyžaduje to sloučení měření spotřeby a zřízení podružného měření, kdy SVJ nebo družstvo rozúčtovává elektřinu podobně jako vodu na jednotlivé byty. Ideální je proto načasování takového systému na dobu obměny elektroinstalace v domě,“ říká Gazdík. Obyvatelé domu pak spoří jednak tím, že po část roku mají vlastní elektřinu ze solárních panelů, jednak platí nižší poplatky za distribuci, protože přípojka je optimalizovaná na odběr celého domu.

„Nevýhodou je, že se na této úpravě musí shodnut všichni vlastníci, což je výzva,“ říká Gazdík. Při dnešních cenách elektřiny může být podle něj návratnost takového systému i v řádu jen pěti až sedmi let.

Část nákladů na energetickou soběstačnost domu lze ale pokrýt dotacemi. Ty se vztahují na fotovoltaiku, nikoliv na tepelná čerpadla, pokud mají nahradit plynové vytápění nebo dodávku z CZT.

Firmy dnes slibují dodávku technologií pro bytové domy zpravidla nejdříve do roka, přestože samotná realizace zabere nejvýš dva měsíce. Dodavatelé jsou ale zavaleni objednávkami, navíc pro větší projekty je třeba vyřídit stavební povolení, což samo o sobě trvá několik měsíců. Výjimkou jsou podle Gazdíka samotná domovní tepelná čerpadla, o která je menší zájem než o čerpadla pro rodinné domky. Tam lze při troše štěstí stihnout ještě příští topnou sezonu.

Podle Gazdíka se návratnost investic do domovních energetických technologií pohybuje celkově v rozmezí pěti až deset let. „Trh je v tomto ohledu stále na začátku, u revitalizovaných bytových domů je přitom možné díky moderním technologiím ušetřit až 40 procent nákladů na vytápění a přípravu teplé vody,“ říká mluvčí ČEZ.

Hlavní překážkou pro tyto investice bývá nutná shoda členů SVJ. „U nás to ztroskotalo vlastně na nesouhlasu jediné sousedky, která se bála, že fotovoltaika může způsobit požár domu,“ líčí šéfka SVJ panelového domu v Praze 10. Dům měl přichystaný už před čtyřmi lety projekt domovní fotovoltaiky i ohřevu teplé vody, jediná členka SVJ ale dokázala vyvolat mezi sousedy takovou paniku, že na realizaci nedošlo.

Změna chování

Pokud o vlastní energetice pro bytový dům teprve začínáte přemýšlet, těžko vám pomůže ušetřit už v nadcházející topné sezoně. Co ale může zabrat okamžitě, je změna spotřebitelského chování.

Začít můžete u zmíněného nastavení a regulace otopné soustavy. I na úrovni jednotlivých bytů je ale dobré se vyhýbat přetápění. Pomohou tomu termostatické hlavice na radiátorech, umožňující nastavit v jednotlivých místnostech optimální teplotu podle jejich účelu.

„Každý stupeň pokojové teploty dolů ušetří až šest procent spotřeby. Vyhláška ministerstva průmyslu říká, že v místnostech, kde se běžně zdržujeme, je dobré mít maximální teplotu 20 stupňů Celsia. Avšak ideální teplota v ložnici pro hlubší a kvalitnější spánek je dle lékařů nižší, mezi 17 °C až 19 °C. Není tedy potřeba ložnici zbytečně přetápět a lidé jako bonus ještě ušetří,“ říká Gazdík.

Podle webu setrim.cz (stojí za ním ČEZ a odborný portál TZB-Info) lze tímto způsobem ušetřit v běžném bytě na roční spotřebě až 0,40 MWh energie. Podobně lze podle téhož zdroje srazit roční spotřebu o půl megawatthodiny nasazením časového spínače, který automaticky snižuje teplotu vytápění v noci nebo v prázdném bytě.

Gazdík dále radí před zimou zkontrolovat, případně obnovit a namazat okenní a dveřní izolace. Nezakrývat topící radiátory, za něž je dobré navíc instalovat izolační hliníkovou fólii, která teplo odráží do místnosti. A uvážlivě ohřívat vodu jen tak, aby to vyhovovalo provozu domu a potřebám jeho obyvatel.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované