Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Hodil jsem to teda Starostům,“ přiznává šestadvacetiletý Miroslav Matura, který ještě v pátek okolo druhé hodiny neměl jasno. Odvolil o pár hodin později – na úřadu městského obvodu Ostrava-Lhotka. Jeho finální rozhodnutí prý ovlivnily například debaty s blízkými. „Šlo spíš o přátele, no, kteří měli stejnou volbu,“ upřesňuje.
Ještě začátkem září přitom nevylučoval volbu hnutí ANO. Jak redakci popsal, volí ho jeho příbuzní. Rodina chodí k volbám společně, jejich debata o politice se ale v pátek vyostřila. Důvod? Rozdílné preference.
„Ve volbě jsme se absolutně neshodli, takže jsme se pohádali, než jsme tam šli,“ popisuje. Vše začalo tím, že mu otec sdělil, že letos zvažuje i hnutí SPD. „Řekl jsem mu na to svůj názor. Ale vím, že je to jejich volba. Jim pak spíš začala vadit moje volba. Já to ale mám hlavně tak, že žijeme v demokratickém státě, máme demokraticky zvolené zástupce,“ popisuje.
Má ale také obavy z toho, že by tomu někdy mohlo být jinak. „Každý má volební právo a může rozhodovat. I já. Ale když to vyhraje druhá strana, tak se bojím, aby to nedopadlo tím, že nebudu mít ani půl slova,“ dodává Matura.

Miroslav Matura se rozhodoval mezi hnutím ANO, Starosty a nezávislými nebo hnutím Generace.
Matura prakticky „přeběhl“ od Pirátů ke Starostům. Při posledních parlamentních volbách totiž volil jejich spojenectví, kroužkoval ale kandidáty Pirátů. Líbilo se mu, že cílili na mladé voliče a zvedali téma digitalizace. Jejich působení ve vládě a následný odchod z ní ho ale zklamaly, proto je v letošních volbách nechtěl podpořit.
„Nejvíc mě asi ovlivnil ten digitalizační debakl, to bylo největší zklamání. Dřív jsem je vnímal jako možnou změnu. Ve volném čase sleduji politiku a zajímám se, takže chápu, že malá strana nemůže úplně změnit systém, ale jsem z nich prostě zklamaný,“ popsal redakci na začátku září.
VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY SLEDUJEME V ONLINE REPORTÁŽI:
Vedle Starostů a hnutí ANO zvažoval i hnutí Generace. „Je to ale malá, nová strana, která nemá ještě zajetou ‚infrastrukturu‘,“ popisoval v září, proč se spíše rozhodne pro větší hnutí.
V minulosti Seznam Zprávám také řekl, že ho jednotliví kandidáti mají možnost přesvědčit hlavně jejich reálným chováním ve Sněmovně a případnými výstupy a výroky. Dříve se prý zajímal i o programy, letos na ně ale tolik nedal. „Dnes mi přijde, že programy už nejsou ani vodítko, je to vlastně k ničemu, protože je strany stejně nedodržují,“ řekl před pár týdny.
Kdo jsou nerozhodnutí voliči?
Voliči se o tom, komu hodí svůj hlas, většinou rozhodují na poslední chvíli.
„Lidé mají pro volby velmi mělkou motivaci. Teprve tři týdny před volbami si vůbec začnete vážně klást otázku, komu svůj hlas hodíte,“ zdůvodnil ostatně i zakladatel agentury STEM Jan Hartl, proč se mohou někteří voliči nakonec rozmyslet a zvolit jiné uskupení, než původně zamýšleli.
Seznam Zprávy proto každý týden přináší zpověď čtyř voličů z různých koutů České republiky, kteří během září váhají, které uskupení v letošních parlamentních volbách podpoří. Kdo jsou lidé, které jsme si vybrali?
„Politiku v rodině neřešíme, poštěkali bychom se“
Seniorka Dagmar Thomková (77), která žije v Kopřivnici v Moravskoslezském kraji letos výjimečně odvolila v Praze. Dobrovolně totiž pomáhá nevidomým lidem s účastí u voleb. V posledním měsíci několikrát zmínila, že volby jsou pro ni hlavně o kandidátech, ne o subjektu. A nezatajovala ani to, že ačkoliv není vyloženě podporovatelkou ANO, má ráda místopředsedu hnutí Karla Havlíčka.
A protože volila v Praze, měla letos možnost ho i zakroužkovat. „Je mi to blbé, ale volila jsem tedy pana Havlíčka. Asi to tušíte, mám ho ráda. A přidala jsem tam i pana Nachera, protože ten se mi taky líbí,“ upřesňuje.

Dagmar Thomková (vlevo) během voleb dobrovolničila, a proto musela odjet z Moravskoslezského kraje do Prahy. Asistovala nevidomým lidem.
Thomková měla nicméně během září jisté výhrady k tomu, že by se měl premiérem stát šéf hnutí Andrej Babiš. Vysvětlovala to tím, že podle ní neumí dobře komunikovat s lidmi. „Už premiérem byl a také je šíleně zbrklý,“ přiblížila v minulosti. A dodala, že by se jí na postu předsedy vlády líbil právě zmíněný Havlíček nebo třeba ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
V pátek odpoledne, poté, co odvolila v pražských Nuslích, popisuje, že jí v rozhodování nejvíce pomáhá pocit z daného politika. Neopomenula ale ani debaty, kde ji nakonec příjemně překvapil i Babiš. „Koukala jsem na tu Primu a pan Fiala tam drobátko ztrácel nervy, někdy se i nechal těžce rozhodit. Zato pan Babiš, hlavně jeho rétorika, přišel mi nezvykle klidný, asi mu něco museli vtlouci do hlavy,“ míní.
Když přijde na řadu otázka, zda se se svými příbuznými shoduje, říká: „Abych řekla pravdu, já se neptala. Nebavíme se o politice, protože bychom se poštěkali,“ přiznává.
„Chci pro Spolu silný mandát, aby mohli čelit Babišovi“
Rodačka z pražského Žižkova Linda Swaczyna Matásková (34), která nyní žije v Berlíně, se nakonec rozhodla pro koalici Spolu. „Na poslední chvíli sem se nevydala volit do Prahy a řeším to v Berlíně, čímž se změnila i moje volba. Kdybych volila v Praze, chtěla jsem to hodit Pirátům, ale nakonec to tedy padlo na Spolu,“ popisuje Matásková.
Krajané, kteří žijí v Německu, své zástupce do dolní parlamentní komory totiž vybírají z jihomoravských kandidátek. Matásková si podle svých slov vybrala mladé lidi, které podpořila kroužky. „Kroužkovala jsem třeba Jiřího Horáka či Karla Součka a jednu ženu,“ popisuje Matásková, která se k volební urně na berlínskou ambasádu vypravila hned v pátek po druhé hodině.
Ke Spolu ji to ale táhlo i kvůli prozápadnímu směřování koalice a apelu na setrvání v NATO a EU. „Je to pro mě důležité, stejně tak ale i určitá kontinuita vlády. A také, pokud skončí Spolu v opozici, chtěla jsem, aby měli silný mandát na to, aby mohli čelit čtyři roky Andreji Babišovi,“ dodává.

Pro Lindu Swaczynu Matáskovou je prý důležitá kontinuita vlády a silný mandát pro koalici Spolu. Ovlivnila ji i otázka prozápadního směřování.
Na začátku září přitom ještě zvažovala obě vládní uskupení a Piráty. Na Starostech ji ale poslední dny odrazovala soudem projednávaná kauza Dozimetr. „Kdyby nebylo Dozimetru, stoprocentně volím STAN,“ sdělila redakci týden před volbami.
Naopak od koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL ji odvracely nesympatie k některým lídrům a zklamání ze současné vlády, nakonec pro ni ale hlasovala z části pragmaticky. „Volila jsem hlavou a racionálně,“ shrnula žena.
V názoru na politiku se podle ní shodnou i v blízké rodině, byť její manžel má prý liberálnější názory. „Určitě bude volit Piráty v Praze. Pocházíme z trošku jiných příjmových skupin, což se odráží asi i v našem nastavení vůči politice či společnosti,“ uzavírá.
Místo hnutí ANO to „bude espédéčko“
Řidič Zbyněk Bartoníček váhal mezi hnutím ANO a SPD. Do uzávěrky textu nestihl jít k volbám – tudíž nezaslal ani fotku z volební místnosti – byl totiž v zahraničí. V pátek odpoledne nicméně redakci sdělil, že je rozhodnutý nakonec podpořit hnutí Tomia Okamury. „Bude to espédéčko no. Přesvědčil mě jejich postoj a debaty,“ uvedl obecně Bartoníček. V televizních duelech šéfa ANO Babiše s premiérem ho zklamal Fiala, který prý Babišovi „neustále skákal do řeči a napadal ho“.
Sympatie hnutí ANO sice Bartoníček nakonec neplánuje vyjádřit hlasovacím lístkem, avšak od podpory SPD si slibuje, že hnutí posílí a bude moci s ANO sestavit vládu. „ANO dostane dost hlasů, tak jsem se rozhodl pro SPD,“ uzavřel muž. Mimochodem, Andreje Babiše v minulých týdnech Bartoníček označil za ideálního premiéra.
Dříve popsal, že v jeho rozhodování hraje významnou roli téma bezpečnosti. Když s ním redakce mluvila pár dnů po výskytu ruských dronů v Polsku, řekl například, že by byl pro navýšení výdajů na obranu. „Záleželo by ale na tom, co by se za finance nakoupilo, aby výdaje byly průhlednější,“ dodal před pár týdny s tím, že v minulosti působil jako vojenský policista.
Tehdy také tvrdil, že právě tato událost ho nutí klonit se k Babišovu hnutí. SPD přitom navyšování obranných výdajů dlouhodobě odmítá a současnou vládu za to kritizuje.
Jak se rozhodovali?
Od začátku září Seznam Zprávy sledovaly čtveřici nerozhodnutých voličů na jejich cestě k volebním urnám. Dagmar Thomková (77), Miroslav Matura (26), Linda Swaczyna Matásková (34) a Zbyněk Bartoníček (43) každý týden redakci popsali, jak o politice přemýšleli v posledním týdnu, jakých událostí si všimli a ke komu se přiklánějí. Respondenti nakonec volili „půl na půl“ – dva z nich vybrali opoziční uskupení, dva vládní.
Podívejte se, jaké věci ovlivňovaly rozhodování našich respondentů: