Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
/ Od zvláštního zpravodaje ve Francii /
Štrasburským europarlamentem se během každoročního projevu nejvlivnější političky Evropské unie, Ursuly von der Leyenové, neslo bučení i potlesk. Ona sama zahájila zprávu o stavu Evropské unie slovy o boji.
„Evropa se nachází uprostřed boje za kontinent, který je celistvý a je v něm mír. Bojujeme za naši svobodu a nezávislost. Nenechme se mýlit, je to boj o naši budoucnost. Unie je v první řadě mírovým projektem, ale dnešní svět je neúprosný a nemůžeme zlehčovat potíže, kterými Evropané procházejí. Pociťují, že se jim hůře žije. Nemůžeme čekat, až se bouře přežene,“ řekla von der Leyenová.
Nikdo od klidné seriozní dámy zřejmě takový úvod nečekal. Zpráva je obvykle načrtnutí budoucích plánů Komise, v němž se předsedkyně také ohlíží za uplynulým rokem. Leyenová tentokrát hned na úvod středečního projevu sklidila bouřlivý potlesk.
Následně zreflektovala válečné události posledních dnů, z nichž první se týkala ruské invaze na Ukrajinu, kam plánuje EU přesunout další miliardy eur z unijního rozpočtu. Hodlá se také stát s napadenou zemí členem dronové aliance a zavést vůči Rusku 19. balíček sankcí. Zde se ale ozývají kritické hlasy, zda ten devatenáctý změní postoj Vladimira Putina, když to 18 balíčků předtím nezvládlo.
Druhý konflikt, o němž hovořila, se odehrává v Pásmu Gazy. Zde ekonomicky hodlá Komise zasáhnout skrze „sankce proti extremistickým ministrům a násilnickým osadníkům. Nabídneme také částečné pozastavení dohody o obchodu mezi EU a Izraelem,“ uvedla předsedkyně.
Ekonomika a Komise
Pak už se přesunula k ekonomickým plánům, jejichž dlouhý seznam se táhl od energetického sektoru, přes automobilový průmysl až po digitalizaci. V těchto všech bodech má z hlediska globální konkurenceschopnosti vůči Číně a USA momentálně Unie problém.
„Musíme investovat do digitalizace. Ještě dnes se setkám s řediteli největších technologických podniků v Evropě, kteří mi předají své podněty. To je jediná cesta, jak se dostat do konkurenceschopné budoucnosti a jsem jim za to proto velice vděčná. Musíme posílit Evropu také v sektoru čistých technologií. Zavedeme tudíž balíček na podporu výroby baterií do elektromobilů,“ řekla Leyenová.
Přechod na čisté zdroje se Evropě aplikovat do praxe příliš nedaří. Zatímco v plánech unijních institucí tato oblast vypadá v podstatě jako vyřešená, v realitě z průmyslu zaznívají alarmující zprávy.
Náklady i byrokratická zátěž u firem v posledních letech vzrostly a mnoho společností neví, jak z toho ven. Problematická je jejich konkurenceschopnost vůči podnikům mimo Unii, na jejichž výrobky mnohdy takové nároky uplatňovány nejsou. Někteří poslanci i proto projev Leyenové hodnotili jako vzletná slova bez skutečného obsahu.
„Celý projev Ursuly von der Leyenové ukazuje jednu věc – místo sebereflexe slyšíme velká slova. Místo konkrétních řešení přibývají nové fondy, nové semestry, nové „štíty“. Místo obrany evropských občanů sledujeme obranu politického establishmentu. Evropa ale nepotřebuje další metafory a powerpointové projekty. Potřebuje férový pohled do zrcadla, jasná rozhodnutí a odvahu vrátit kompetence tam, kam patří, do rukou členských států,“ komentuje pro SZ Byznys europoslankyně Klára Dostálová (ANO).
Půjdete ven
S trochou nadsázky lze říci, že co bod projevu o ekonomickém stavu Evropy, to pískání ze sálu. Když se Leyenová dostala k oblasti automobilového průmyslu, bučení zesílilo natolik, že předsedkyně musela svou promluvu přerušit a zasáhnout.
„Paní Schneiderová, prosím, projevili jsme vůči vašim projevům pochopení, ale ještě jednou a půjdete ze sálu ven.“ K poslankyni Schneiderové se přiblížili dva členové ochranky ve fracích. Přistoupili k řadě, v níž žena seděla a poslankyně zmlkla.
Předsedkyně Komise totiž potvrdila pokračování úsilí EU v přechodu na zelené energie a elektromobilitu. Právě zde je bolavé místo pro páteřní průmysl, který tvoří zhruba osm procent HDP Unie. Hrozba obřích pokut za nedodržování emisních limitů či narůstající konkurence ze strany čínských elektromobilů, to vše podle firem z odvětví podkopává snahu o udržení se konkurenceschopnými. Podle slov Leyenové ale transformace průmyslu bude pokračovat.
„Automotive je pilířem našeho hospodářství a průmyslu. Zmírnili jsme systém pokut pro vykazování emisních cílů v odvětví. Hodláme však postupovat směrem k dekarbonizaci a podpoře elektromobilů. EU by měla mít vlastní elektromobil - E jako evropský,“ vysvětlila jedno z pojítek mezi elektromobily a Evropou předsedkyně Komise.
Podle europoslankyně Danuše Nerudové ale slova Komise nedoprovází dostatečná podpora průmyslu.
„V posledních měsících přišlo několik návrhů na snížení byrokracie a emisních pokut, ale stále chybí jasný plán, jak firmám pomoci. Slyšeli jsme velké slogany, ale já si počkám na konkrétní předložená řešení, která musí přijít rychle. A to je zatím ten největší problém Komise,“ komentuje Nerudová (STAN).
Drahé energie
Dalším palčivým bodem navázaným na zelenou politiku jsou ceny energií. Ty se drží na dvojnásobné výši vůči částkám, které platí lidé třeba ve Spojených státech. Unii zde „zatěžuje“ jednak snaha o ochranu klimatu a současně odpojení se od ruských energetických zdrojů. V nové obchodní dohodě s prezidentem USA Donaldem Trumpem se EU zavázala nakoupit zkapalněný zemní plyn za 750 miliard dolarů, zatímco Trump se nezavázal k nákupu ničeho.
„Von der Leyenová správně volá po energetické nezávislosti na Rusku. Je to krok správným směrem a my v něm musíme pokračovat. Ale zároveň nákup plynu od nového diktátora USA Donalda Trumpa pouze nahrazuje jednu závislost jinou. Vůbec to nepřispívá k zajištění skutečné suverenity Evropy,“ řekla pro SZ Byznys europoslankyně za Zelené Lena Schilling.
Smlouva mezi Washingtonem a Bruselem vzbuzovala emoce i v následné rozpravě šéfů jednotlivých stran, kteří na Zprávu o stavu EU reagovali přímo Leyenové do tváře.
„Paní von der Leyenová, opomněla jste připomenout, jak nevýhodná je dohoda, kterou jste domluvila s Trumpem na skotském golfovém hřišti. Jejím přijetím jste zneužila svou moc!“ Vyčetla jí předsedkyně evropských socialistů Iratxe García Pérez.
Více než Zpráva o stavu EU tak o budoucnosti kontinentu rozhodne nejspíš až dění následujících měsíců.
