EU požadovala důkazy, že Babiš není ve střetu zájmů. Česko je odmítlo poslat

Premiér Andrej Babiš (ANO) opakuje, že svůj střet zájmů vyřešil vložením Agrofertu do svěřenského fondu. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) se s ním ztotožnil a odblokoval Agrofertu stamilionové dotace, které žádá uhradit z evropského rozpočtu.

EU to ale vidí jinak. Na konci května dorazil do Prahy dopis psaný jménem pěti generálních ředitelství Evropské komise, který zdůrazňoval, že požadavky Bruselu Česko nevyřešilo. Listina obsahovala požadavek – vláda měla do jednoho měsíce expertům Komise poslat jasnou a podloženou právní analýzu, která zdůvodňuje, zda svěřenský fond, do něhož Babiš vložil Agrofert, české i evropské paragrafy proti střetu zájmů splňuje.

Nyní je ale jasné, že se Evropská komise nedočká. Ministerstvo pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO), které je za komunikaci s Komisí zodpovědné, ostře formulované žádosti nevyhovělo. Evropské unii napsalo, že oficiálně nemá k dispozici ani klíčový statut svěřenského fondu RSVP Trust, z nějž podle mnohých expertů plyne, že Babiš je s evropskými paragrafy stále v konfliktu.

„K dispozici máme pouze verzi, která se objevila v médiích, přičemž u takového dokumentu nemůžeme potvrdit jeho správnost ani úplnost,“ napsal za českou vládu v odpovědi Evropské komisi vrchní ředitel ministerské sekce fondů EU a mezinárodních vztahů Stanislav Schneidr. Dopis mají reportéři k dispozici.

Naráží tak na text statutu, který zveřejnily Seznam Zprávy poté, co se ho premiér pokoušel utajit. Schneidr přitom nijak neobjasňuje, proč si ministerstvo nemohlo ověřenou kopii statutu vyžádat od rejstříkového soudu, kde je uložen.

Odpověď ministerstva pokračuje obsáhlým zdůvodněním toho, proč Česko nemůže do Bruselu poslal vyzdrojovaný verdikt, zda premiér skutečně střet zájmů vyřešil.

„Podle Ústavy České republiky lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Zákon o střetu zájmů, kompetenční zákon ani jiný právní předpis nebo předpis EU nesvěřují žádnému ústřednímu správnímu úřadu obecné zmocnění k vydání autoritativního nebo závazného stanoviska,“ tvrdí ministerstvo, které vede Mrázová.

Například ministerstvo financí, které se na sepisování dopisu podílelo, přitom má k dispozici auditní orgán. Ten má v popisu práce „ověřovat, zda jsou dotace využívány správně, smysluplně a v souladu se zákonem“. Proč ho stát nezapojí, dopis nijak nezdůvodňuje.

Zároveň ale dodává, že na základě statutu, který má ministerstvo z médií, se zdá, že nové uspořádání svěřenského fondu RSVP Trust eliminuje výhrady EU proti předchozím svěřenským fondům z let 2017–2021, kterými se Babiš neúspěšně pokoušel svůj střet zájmů vyřešit, když seděl ve vládě naposledy.

Dopis se ale zcela vyhýbá komentování toho, zda nový svěřenský fond splňuje evropské předpisy, na které podle mnohých expertů pravděpodobně jeho parametry narazí.

Právě o to, aby takovou analýzu Česko poskytlo, přitom Evropské komisi šlo.

„Žádám vás o předání úplného právního posouzení, vypracovaného řídicím orgánem týkajícího se této společnosti v rámci skupiny Agrofert. Toto posouzení by mělo zahrnovat veškeré pracovní dokumenty, hodnoticí tabulky a podpůrné důkazy týkající se souladu se článkem 61 finančního nařízení a českým zákonem o střetu zájmů,“ vypočítal požadavky dopis z Bruselu.

„Dokumentace musí obsahovat jasný a konečný závěr, zda se má za to, že stávající majetkové uspořádání je v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy,“ dodává listina, pod níž je podepsán zástupce generální ředitelky pro regionální politiku Evropské komise Hugo Sobral.

Ministerstvo pro místní rozvoj požadavek odrazilo i tvrzením, že taková analýza vznikne až ve chvíli, kdy si Agrofert požádá o nějakou dotaci a vypracuje ji poskytovatel peněz.

„Posouzení splnění podmínek žádostí o podporu tedy náleží příslušným poskytovatelům, a to incidenčně pro každé řízení a s ohledem na konkrétní okolnosti případu,“ dodal v reakci vrchní ředitel Schneidr.

Evropská komise ovšem už v původním květnovém dopise jednu takovou žádost o dotaci identifikovala. Podaly ji Kostelecké uzeniny do programu, za který ručí ministerstvo průmyslu Karla Havlíčka (ANO). I v tomto případě vysoce postavený úředník Sobral do měsíce požadoval analýzu, zda konkrétně tuto dotaci s ohledem na případný střet zájmů Andreje Babiše může firma z holdingu Agrofert dostat.

Ani v tomto případě se ale Evropská komise jen tak nedočká. „Vzhledem k tomu, že dosud není ukončeno dodání podkladů od žadatele, nelze dopředu posuzovat kroky následující. Jakmile to bude relevantní, řídicí orgán otázku střetu zájmů posoudí a výsledné posouzení Evropské komisi poskytne. Předpokládaný časový rámec těchto kroků je do konce roku 2026,“ odepsalo ministerstvo pro místní rozvoj.

Do té doby jen na odblokovaných zemědělských dotacích nejspíše do Agrofertu natečou stamiliony korun.

Jediné posudky, které tak do Bruselu odešly, poslal v paralelním dopise SZIF, který už Agrofertu na takzvaných nárokových dotacích vyplatil více než 200 milionů korun.

Jak už Seznam Zprávy popsaly, posouzení svěřil dvěma soukromým právním kancelářím. Jednou z nich je AK Portos, jejíž předchozí závěry pro zemědělský fond ve prospěch Agrofertu následně shodily české soudy.

V nejnovějším stanovisku Portos přitom připouští, že i Evropská komise nakonec může rozhodnout jinak než jeho právní analýza.

„Nelze vyloučit, že Komise na základě analýzy statutu a dalších relevantních skutkových a právních okolností (které nemusí mít zpracovatel v době zpracování tohoto posouzení k dispozici) dospěje k závěru, že zvolené řešení (svěřenský fond) není z hlediska střetu zájmů podle čl. 61 nařízení 2024/2509 dostačující,“ jistí se posudek.

Ve svém vlastním doprovodném dopise do Bruselu zemědělský fond přesto tvrdí, že svěřenský fond RSVP Trust, do něhož Babiš vložil Agrofert, splňuje i evropské finanční nařízení, které zakazuje střet zájmů na evropské úrovni.

„Struktura svěřenského fondu je optikou pokynů Evropské komise k předcházení střetu zájmů a jeho řešení podle finančního nařízení vhodným opatřením pro zabránění střetu zájmů,“ píše zemědělský fond v závěru dopisu, aniž by to více rozvedl.

Podle některých oslovených insiderů, kteří s EU za Česko komunikují, je pravděpodobné, že s informacemi, které z Česka přišly, nebude Evropská komise spokojena.

„Nedokážu si představit, že by aktuální odpovědi MMR a SZIF uspokojily Evropskou komisi, protože se nedostatečně vypořádávají s kritickými body týkajícími se svěřenského fondu RSVP Andreje Babiše a neřeší všechny okolnosti jeho zřejmého střetu zájmů,“ komentuje to také ředitel české kanceláře protikorupční organizace Transparency International David Kotora.

V takovém případě by mohla spustit finální audit, v němž se bude rozhodovat, zda dotace Česku proplatí. Pokud by došla k opaku, Agrofertu už vyplacené peníze by dopadly na české daňové poplatníky.