Hlavní obsah

Mír v nedohlednu. Rusko ani Ukrajina nemají motivaci, říká analytik

Foto: Rokas Tenys, Shutterstock.com

Ruskou invazi, kterou odstartoval Vladimir Putin, se snaží Ukrajina v čele s Volodymyrem Zelenským odrazit již tři týdny.

Reklama

17. 3. 19:50

Na veřejnost se dostávají zprávy o pokrocích ve vyjednáváních o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, které následně vždy někdo z Moskvy nebo Kyjeva zchladí. Je na místě skepse či opatrné nadšení?

Článek

Rusko a Ukrajina válčí již tři týdny a vyjednavači obou stran jsou v jednom kole. Názory na to, jak moc kupředu se mírové rozhovory posunuly, se nicméně liší, a svět tak i nadále napjatě očekává, co se bude dít dál.

„Já osobně bych byl v této oblasti zatím opatrný. Ta jednání probíhají, strany si vyměňují své pozice a nějakým způsobem se dostávají blíže ke konečnému řešení. To je ale stále ještě celkem daleko před námi,“ uvedl pro Seznam Zprávy analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček. „Obě strany zatím v tuto chvíli nemají úplně silnou motivaci ten konflikt vyřešit a nějakým způsobem regulovat.“

Podle informací listu Financial Times, který se opírá o výpovědi pěti lidí seznámených s vyjednáváním, udělali ukrajinští a ruští zástupci na předběžném mírovém plánu významný pokrok. Nad návrhem možné dohody prý vyjednavači poprvé diskutovali v pondělí a sestávat by měl celkem z patnácti bodů.

Jak ale upozorňuje Havlíček, podle ukrajinské strany list popisuje primárně požadavky Ruska a Ukrajinci své karty zatím zcela neodkryli. Se zveřejněnými návrhy je tak spojená určitá kontroverze.

Součástí této údajné dohody by mělo být příměří a stažení ruských sil z Ukrajiny, pokud Kyjev vyhlásí neutralitu a přijme omezení vlastních ozbrojených sil. Dále by se Ukrajinci měli vzdát svých ambicí vstoupit do NATO a slíbit, že na jejich území nebudou žádné cizí vojenské základny ani výzbroj.

Výměnou za přijetí těchto podmínek by Ukrajině byla poskytována ochrana spojenci, jako jsou Spojené státy, Británie a Turecko. Povaha západních záruk pro ukrajinskou bezpečnost – a jejich přijatelnost pro Moskvu – by se však mohla ukázat jako velká překážka jakékoliv dohody, upozorňuje britský deník.

Mychajlo Podoljak, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se již nechal slyšet, že jakékoliv výsledné ujednání bude zahrnovat odchod vojsk Ruské federace z území Ukrajiny. Mírové rozhovory, na kterých se on sám podílí, by tak podle něj měly upřednostňovat především „bezpečnostní záruky“ pro jeho zemi.

Bezpečnostní záruky spolu s obnovením územní celistvosti země za klíčový požadavek Ukrajiny označil i sám Zelenskyj. Ve čtvrtek brzy ráno se pak v projevu věnoval například i humanitárním koridorům, na kterých se s Ruskem Ukrajina dohodla již dříve a které podle něj ve středu nefungovaly. „Ruská armáda nepřestala ostřelovat, nezaručila bezpečnost,“ sdělil prezident.

Otázka NATO

Ožehavý bod možného příměří, kterému se již delší dobu dostává pozornosti, je vstup Ukrajiny do NATO. Severoatlantická aliance zemi členství ve svých řadách přislíbila v roce 2008, jak a zda do uzavřeného kruhu vstoupí, však od té doby neupřesnila. Ukrajina je tak dodnes pouze partnerem aliance a nemůže využít její základní principy, jako je například závazek ke kolektivní obraně.

„Ohledně tématu NATO jsem vychladl už před delší dobou, když jsme pochopili, že není připravené Ukrajinu přijmout. Aliance se bojí kontroverzních věcí a konfrontace s Ruskem,“ sdělil již minulý týden Zelenskyj v rozhovoru s ABC News. „Nikdy jsme nechtěli být zemí, která o něco prosí na kolenou, a takovou zemí ani nebudeme. Nechci být takovým prezidentem.“

Vstup do NATO byl přitom dlouhou dobu považován za klíčovou ukrajinskou ambici. Ještě o krok dál se od ní ale Zelenskyj posunul během úterního videohovoru s britským premiérem Borisem Johnsonem a lídry severských a pobaltských zemí. Ukrajinský prezident totiž opět naznačil, že neočekává, že by jeho země v dohledné době do NATO vstoupila.

„Celé roky slýcháme o údajných otevřených dveřích, ale nyní také slyšíme, že nemůžeme vstoupit. A tak to je a je třeba to uznat,“ pronesl v úterý Zelenskyj. „Jsem rád, že to naši lidé začínají chápat a spoléhají se sami na sebe a na naše partnery, kteří nám pomáhají.“

Jsem rád, že to naši lidé začínají chápat a spoléhají se sami na sebe a na naše partnery, kteří nám pomáhají.
Volodymyr Zelenskyj, ukrajinský prezident

V otázce NATO se tak i podle analytika Havlíčka obě znepřátelené strany začaly přibližovat. Změna rétoriky Volodymyra Zelenského a jeho „pomalá, ale jistá“ rezignace na budoucí členství v alianci by mohla pro Ukrajinu představovat cestu, jak otevřít v jednáních s Ruskem prostor, pro Moskvu je tento bod obzvláště důležitý.

Podle středečního vyjádření Kremlu měli vyjednavači probírat také kompromis, podle kterého by Ukrajina mohla mít podobný status jako Rakousko nebo Švédsko – obě země jsou členskými státy Evropské unie, stojí ale mimo vojenskou alianci NATO. Řešení v podobě modelu švédské či rakouské neutrality ovšem Zelenského kancelář odmítla.

Skepse v hlavní roli

I když ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil, že v rozhovorech o ukončení války existuje „určitá naděje na dosažení kompromisu“, a například již zmiňovaný Podoljak je přesvědčený, že příměří se blíží, mnoho hlasů zůstává ohledně dalšího vývoje skeptických.

Také anonymní ukrajinský zdroj již zmiňovaného listu Financial Times se nechal slyšet, že je pravděpodobné, že Rusové se pouze snaží o podvod. „Lžou o všem – o Krymu, hromadění vojáků na hranicích a ‚hysterii‘ kvůli invazi. Musíme na ně vyvíjet tlak, dokud nebudou mít jinou možnost, než se dohodnout na mírové dohodě.“

Možný kompromis určitým způsobem zadupal i ruský prezident Vladimir Putin. Ten ve středu oznámil, že Západ neuspěje v tom, co podle jeho vlastních slov je pokusem o dosažení globální dominance a rozdělení Ruska. „Pokud si Západ myslí, že Rusko ustoupí, nerozumí Rusku,“ citovala Putina světová média.

„Ruská strana stále věří, že bude schopna porazit ukrajinskou armádu a dostat Ukrajinu pod kontrolu, a Ukrajinci stále doufají, že dokáží ruské okupanty ze země vyhnat,“ osvětlil situaci Havlíček, který sám sebe řadí spíše do tábora skeptiků. „Nevidím totiž tu skutečnou politickou vůli, která by obě strany vedla k uzavření ať už příměří, nebo nějaké konečné mírové dohody.“

Celý proces podle analytika bude také do velké míry kontroverzní přímo uvnitř Ukrajiny. Země již utrpěla velké ztráty v řadách civilního obyvatelstva a mnoho občanů chce celý konflikt dotáhnout do vítězného konce. Prezident Zelenskyj tak před sebou má i toto dilema, ve kterém figurují lidské životy.

Myslím si, že Rusové dnes spoléhají spíše na to, že pod Zelenským se může hypoteticky houpat židle.
Pavel Havlíček, analytik AMO

„Myslím si, že Rusové dnes spoléhají spíše na to, že pod Zelenským se může hypoteticky houpat židle a v okamžiku, kdy podepíše dohodu, která pro většinu Ukrajinců nebude přijatelná s ohledem na ztráty na civilním obyvatelstvu, přijde jeho konec. To je podle mě jejich aktuální taktika, a proto třeba ustupují v nějakých jiných oblastech,“ upozornil Havlíček.

Ruská strana naopak stále neustupuje ze svých základních požadavků týkajících se Krymu a separatistických republik na východě Ukrajiny. „Přestože už je jasné, že nemá dojít ke svržení Zelenského vlády, stále ještě je tam otázka neutralizace a stále se politicky hovoří o otázce denacifikace a zákazu některých organizací,“ připomněl analytik.

Zásahy ze zahraničí

Vyjednávání pozorně sleduje celý svět. Téměř pravidelnou telefonní linku do Moskvy si zařídil francouzský prezident Emmanuel Macron, americká hlava státu ve středu přislíbila Ukrajině další protiletadlové a protitankové zbraně a přímo do ostřelovaného Kyjeva se v úterý vydala delegace středoevropských politiků, jejíž součástí byl i český premiér Petr Fiala.

„Je to opravdu globální krize, ten konflikt je přenesen na všechny mezinárodní platformy; od Rady Evropy, kterou Rusko nedávno opustilo, až po OSN a další instituce,“ sdělil v rozhovoru Havlíček.

„Západní země hodně tlačí na Rusko, aby s boji, během kterých umírají lidé, skončilo. Na druhou stranu ale tenhle tlak může pociťovat i Ukrajina, která pak může být nepřímo tlačena do toho, aby ve vyjednáváních ustupovala. Viděli jsme to už před vypuknutím samotného konfliktu – tlak na Ukrajinu, aby se bojům vůbec předešlo, byl obrovský,“ upozornil Havlíček.

O vyřešení sporu se snaží také skupina zemí, které fungují jako takzvaní mediátoři, tedy se staví do neutrální pozice. Podle analytika jde o Čínu, Izrael nebo Turecko.

„Čína na tuhle notu také trochu hraje, ale daleko silnější přítomnost má vůči Rusku. Izrael to zase zkoušel z druhé strany, ale jeho spojenecké propojení na Západ jeho postavení omezovalo,“ vysvětlil Havlíček. „Turecko do své role prostředníka mezi Ukrajinou a Ruskem investuje velmi zásadním způsobem, přičemž s oběma zeměmi ho pojí velmi úzké vazby ať už ekonomické, společenské nebo vojenské.“

Vůbec nejlepší pozici má v tomto ohledu ale Turecko, jehož ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu ve čtvrtek jednal v Kyjevě a tento týden byl i v Moskvě.

Podle tiskové služby ukrajinského ministerstva zahraničí Dmytro Kuleba ve čtvrtek informoval svého tureckého kolegu o obraně Ukrajiny před totální agresí Ruské federace, odsoudil četné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané ruskou armádou na Ukrajině a upozornil, že se Rusko nesmí vyhnout odpovědnosti.

Ukrajinský ministr zahraničí rovněž poděkoval svému tureckému protějšku za neochvějnou solidaritu Turecka s Ukrajinou a podporu. Çavuşoğlu zase zdůraznil připravenost Ankary pokračovat v úsilí o zprostředkování míru.

Válka na Ukrajině

Foto: Nadiiiya, Shutterstock.com

.

Podívejte se, jak pomoci Ukrajině. Reportéři Seznam Zpráv se už pošesté vydali na Ukrajinu, podívejte se na jejich očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny. Seznam Zprávy v ukrajinštině (praktické informace, zprávy, příběhy) – Українські новини.

To nejdůležitější k dění na Ukrajině shrnujeme každý všední den v newsletteru Tečka. Přihlaste se k odběru.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované