Hlavní obsah

Komentář: Chcete zlevnit elektřinu? Vyjměte plynové elektrárny z burzy

Lukáš Hrábek
Tiskový mluvčí Greenpeace
Foto: Shutterstock.com/Jin Odin

Vyjmutí plynových elektráren z burzy ovšem řeší jen rostoucí ceny elektřiny. Nepomůže lidem a firmám spotřebovávajícím extrémně drahý plyn.

Reklama

27. 8. 9:30

Dokud bude cenu elektřiny ovlivňovat plyn, bude trh selhávat a elektřina bude extrémně drahá a lidé nebudou mít na zaplacení záloh a účtů, zatímco energetické společnosti budou extrémně vydělávat.

Článek

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ceny elektřiny, které jsou nyní nedílně provázány s cenou plynu, se v posledních dnech zbláznily a letí strmě vzhůru. Trend je přitom znepokojivě rostoucí. Není proto divu, že česká vláda svolává mimořádnou radu energetických ministrů EU, aby hledala řešení bezprecedentní cenové krize dřív, než tvrdě dopadne na domácnosti a firmy. Mluví se dokonce o zastropování cen na celoevropské úrovni. To by ale stálo stát obrovské množství peněz, v Česku by to bylo minimálně v řádech desítek miliard korun.

Část z nich si stát může vzít zpátky sektorovým zdaněním energetických firem, ale takové přerozdělování peněz je složité a čelí známému a velkému riziku – schopnosti zejména velkých mezinárodních firem se zdanění efektivně vyhýbat (tax evasion). Pokud hledáme řešení pro celou Evropskou unii, je tady ale ještě jedna lepší a elegantnější cesta: vyjmutí plynových elektráren z burzy společného evropského trhu a jejich zařazení do tzv. kapacitní zálohy.

V současné době určuje ceny elektřiny extrémně drahý plyn. Jeho cena v porovnání s lednem 2021 vzrostla na šestnáctinásobek. Cena silové elektřiny je v porovnání se stejným obdobím na dvanáctinásobku. Cenu elektřiny na burze totiž určují provozní náklady nejdražší elektrárny, jejíž provoz je potřebný k uspokojení poptávky – té elektrárně se říká závěrná. A pořadí, ve kterém jsou zapínány jednotlivé elektrárny podle jejich finanční náročnosti, se označuje anglickým termínem merit order. Ostatní elektrárny, které vyrábějí levněji než elektrárna závěrná, v tu chvíli vydělávají, protože prodávají elektřinu za cenu určenou nejdražším zdrojem.

Pokud je závěrnou elektrárnou ta plynová, cena elektřiny extrémně stoupá, především na okamžitém (spotovém) trhu. Vzhledem k tomu, že v současné době je na trhu velká panika a špatné zprávy se hromadí, promítají se ovšem vysoké ceny i do očekávaných dlouhodobých termínových cen (tzv. futures).

Z toho jasně vyplývá, že dokud bude cenu elektřiny ovlivňovat plyn, bude trh selhávat a elektřina bude extrémně drahá a lidé nebudou mít na zaplacení záloh a účtů, zatímco energetické společnosti budou extrémně vydělávat. Řešení je zjevné: zbavit se vlivu, který zdivočelé plynové elektrárny na trh mají.

Přečtěte si analýzu Zuzany Kubátové:

Pokud se evropské státy – třeba na popud ministra Síkely – dohodnou na změně systému a vyjmou z burzy plynové elektrárny, závěrnou elektrárnou se stane ta na černé uhlí, která v současnosti vyrábí zhruba za třetinovou cenu oproti současné ceně elektřiny z plynu (a tedy i ceně elektřiny jako takové).

Jak by to mělo vypadat v praxi? O zapínání plynových elektráren v kapacitní záloze by v případě potřeby, tedy v době vykrývání špiček spotřeby a pro účely stabilizace sítě, rozhodoval provozovatel přenosové soustavy, v našem případě ČEPS. Pokud by vyráběly, jejich elektřinu by odkupoval stát (opět prostřednictvím ČEPS) za úředně stanovenou cenu fakticky odpovídající výrobním nákladům. Odkupoval by tak ale jen drahou elektřinu z plynu, nikoli drahou elektřinu ze všech zdrojů jako v případě zastropování, a tak by ho tento systém přišel mnohem levněji. Ve výhodě by byly státy, kde se z plynu vyrábí jen málo elektřiny, k nimž Česko rozhodně patří – loni plynové elektrárny pokrývaly pouhých sedm procent tuzemské spotřeby a letos svůj provoz ještě omezují.

Bylo by možné také zařídit, aby se část, nebo dokonce všechny náklady vynaložené státem vrátily. Stát by je totiž od domácností a firem mohl chtít zpátky v rámci regulované složky ceny elektřiny. Dočasně zrušené poplatky za podporované zdroje energie by tak na fakturách vystřídaly poplatky za nákup paliva pro elektrárny v kapacitní rezervě. I tak by na tom ale domácnosti a firmy vydělaly, protože by jejich zálohy a účty byly mnohem menší než v případě, že by se s cenami nic nedělalo. Dokonce by byly menší než v případě zastropování energií, protože je zcela nepravděpodobné, že by stát zastropoval ceny na pouhé třetině současné hladiny. To by bylo příliš drahé. V úvahu také nepřipadá, že by stát elektřinu zastropoval, aniž by provozovatelům vykryl vzniklou ztrátu, podobný experiment dopadl loni v Číně velice ošklivě.

Vyjmutí plynových elektráren z burzy by navíc mělo ještě další pozitivní efekty. Energetické společnosti by díky němu negenerovaly mimořádné zisky, a tak by toto opatření mohlo v budoucnu nahradit dnes tolik diskutovanou válečnou daň, alespoň v energetickém sektoru. Pokud by spadla cena elektřiny na trhu, rapidně by také klesla částka, kterou energetické společnosti musejí skládat jako záruku na burze. V současné době mají na burze vázaný majetek řádově v miliardách korun, se kterým nemohou disponovat. Poté, co by cena spadla, mohly by si část financí stáhnout zpátky. Vzhledem k tomu, že na část těchto záruk nyní energetickým firmám půjčuje stát, i jemu by se tím uvolnily miliardy, které by mohl využít třeba na adresnou pomoc ohroženým domácnostem.

Na vyjmutí plynových elektráren ze společného energetického trhu by se musely shodnout evropské státy. Mimořádná evropská rada k tomu může být dobrou startovní plochou. Dá se očekávat, že některé státy (například Německo) by mohly stát tomuto kroku v cestě, protože používají plynu hodně a systémová změna by pro ně nebyla tak výhodná jako pro jiné. Ale i tak pro ně může být zajímavější než prosté zastropování cen, které jen generuje náklady a nepřináší až tak velký efekt.

Vyjmutí plynových elektráren z burzy ovšem řeší jen rostoucí ceny elektřiny a nepomůže lidem a firmám spotřebovávajícím extrémně drahý plyn. Cenu plynu tímto způsobem bohužel snížit nejde, protože nevzniká ani na českém, ani společném evropském trhu. Ale pokud se podaří vyřešit ceny elektřiny, může se vláda soustředit už jen na plyn a v krátkodobém horizontu jeho extrémní cenu kompenzovat, třeba i zastropováním. Dlouhodobě by pak vláda měla podporovat hlavně energetické úspory, zateplování, solární střechy a změnu vytápění.

Na textu se podílel také Jan Rovenský, energetický analytik Greenpeace ČR.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované